Štart družice ChinaSat3B
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Společnost Sophia Space získala předběžné financování ve výši 3,5 milionu dolarů na vývoj výpočetních a datových center na oběžné dráze s klíčovými aplikacemi geoprostorové inteligence.
Japonský institut pro průkopníky vesmíru Q-shu (iQPS) plánuje do konce roku 2026 vypustit osm dalších družic s radarem se syntetickou aperturou (SAR).
Doporučení nedávno zveřejněná z workshopu Apophis T-4 Years Workshop, který se konal minulý měsíc v Tokiu, vyzývají vědci NASA, aby reagovala na dotazy, které obdržela v žádosti o informace o tom, jak využít dvojici družic Janus k průzkumu asteroidu Apophis dříve, než v dubnu 2029 proletí kolem Země.
SI Imaging Services nabízí pronájem družic pro snímkování s vysokým rozlišením. Pronájem družice SpaceEye-T dává zákazníkům úplnou kontrolu nad provozem družice.
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Články
Kosmické záření, fenomén dráždící fyziky už svým nepřesným názvem, nepřestává překvapovat ani po více než sto letech od svého objevu. Může totiž dosahovat energií milionkrát vyšších než nejlepší urychlovače částic, které má lidstvo k dispozici. Zdroje těchto obřích energií jsou navíc dosud neznámé. K rozřešení záhady bylo vybudováno několik špičkových fyzikálních zařízení, například observatoř Pierra Augera v Argentině, na výzkumu se však významně podílí i řada kosmických observatoří a v poslední době se uvažuje o vypuštění dalších speciálních detektorů kosmického záření například na palubu Mezinárodní kosmické stanice.
Díky úspěšně roztaženému slunečnímu štítu, který blokuje jak přímý sluneční svit, tak i ten odražený od Země a Měsíce, začíná chladná strana Teleskopu Jamese Webba pasivně chladnout vyzařováním tepla do okolního prostoru. Je tedy možné zahájit několik měsíců trvající proces mimořádně jemného sjednocování primárního zrcadla, které je tvořeno osmnácti šestiúhelníkovými segmenty. Jejich teploty z 8. února najdete na náhledovém obrázku tohoto článku. Jak jsme si předevčírem popsali, proces postupného naklánění segmentů tak, aby tvořily opticky jednotný povrch, bude vyžadovat mnoho kalibračních snímků pořízených pomocí přístroje NIRCam. NASA dnes v 16:30 zveřejnila tyto první toužebně očekávané snímky. Na pohled nejsou krásné a rozhodně nic nevypovídají o tom, čeho bude JWST schopen v ostrém provozu. Z technického hlediska však jde o významný milník.
Brněnská firma SAB Aerospace si připsala další úspěšně získaný kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou. Tento kontrakt se týká vývoje a výroby pokročilého systému, který má zajistit hladké vypouštění družic. Takzvané low shock separační zařízení se přitom zatím v Evropě nikde nevyrábí. Česká republika tedy má být na co hrdá. K dosavadním úspěchům tak můžeme přidat další položku. V čem vlastně spočívá unikátnost tohoto systému? Jak již název napovídá, zařízení bude využívat jedinečnou technologii, která zajistí dokonale hladké uvolnění družic. Dříve bylo odpojení nákladu od nosiče zajišťováno pomocí pyropatron, ale tento systém měl své nevýhody. V extrémním případě mohla jejich aktivace ohrozit stabilitu družice. Nový systém proto bude využívat mnohem bezpečnější systém založený na předepjatých pružinách. Nové zařízení bude umožňovat vyladění pružin přímo pro potřeby konkrétní družice a její uvolnění od horního stupně nosiče tak bude plynulé a bez nežádoucích otřesů.
V roce 2016 přednesl Elon Musk prezentaci, na které poprvé oficiálně představil světu systém, na kterém jeho firma dlouhé roky pracovala a který dnes známe jako raketu Super Heavy a kosmickou loď Starship. V roce 2017 následovala další Muskova prezentace, která přinesla aktualizace plánů. V roce 2019 přišla další prezentace, která však byla doposud poslední. Za více než dva roky se SpaceX v tomto programu podařilo dosáhnout významného pokroku, který rámuje především několik úspěšných letových testů (a také několik neúspěšných). Je tedy nejvyšší čas, aby šéf SpaceX opět přišel na pódium a přinesl oficiální informace o aktuálním dění. Nyní se zdá, že by tato prezentace mohla proběhnout v pátek ve 3:00 našeho času. Z celé prezentace pro Vás zajistíme psaný online přenos, který naleznete v tomto článku. Není vyloučeno, že prezentované informace dále zpracujeme ve formě rekapitulačního článku.
Dnes bychom se měli dočkat dalšího pokusu o start malé rakety Rocket 3.3 od firmy Astra space. Minulý pokus o start byl přerušen dvě vteřiny před startem při zážehu motorů Delphin na prvním stupni. Podle vyjádření firmy Astra měl přerušení startu na svědomí problém s telemetrií. Při pondělním pokusu to ale vypadalo, že se firma pokusí o start znovu, ale nakonec se Astra space rozhodla pondělní pokus úplně zrušit. Doufejme tedy, že při dnešním pokusu start proběhne úspěšně a bez dalších odkladů.
Rakety Sojuz jsou v současnosti nejpoužívanější ruské rakety. Jejich vývoj má kořeny už v dávných dobách vesmírných závodů mezi USA a SSSR. Nejčastějším místem, odkud tyto rakety startují, je kosmodrom Bajkonur, který můžeme nalézt v Kazachstánu. V těchto měsících tam teploty ale bývají často pod bodem mrazu kolem -5°C. Ne každý Sojuz si ale musí vytrpět mrazivé podnebí kazašské stepi, než se vydá vstříc obloze, protože vzdušnou čarou cca 13 000 km dál se ve Francouzské Guyaně nachází kosmodrom CSG. Tam už je o něco lépe, protože se tam v těchto měsících teploty pohybují kolem 25°C. Horkých dnů si momentálně na evropském kosmodromu užívá raketa Sojuz 2.1b a spolu s ní i 34 družic OneWeb. Tato raketa se s spolu se svým nákladem vydá už dnes na cestu vstříc oběžné dráze Země.
Dnes jsme se na nejjižnějším cípu Texasu dočkali druhého spojení Superheavy B4 a Starship S20. Prezentace Elona Muska, na které představí novinky ohledně tohoto programu, se rychle blíží a na našem webu Vás o ní budeme informovat. Prezentace se bude konat u orbitální rampy právě před spojenou Superheavy s kosmickou lodí Starship. Šestého února byl na startovní stůl usazen prototyp Superheavy B4 a dnes se Starship S20 podruhé spojila se Superheavy, ale tentokrát ne pomocí jeřábu, ale spojení zajistil záchytný systém nazývaný Mechazilla. Ta bude sloužit k zachytávání raket Superheavy a kosmické lodi Starship při přistání a následně je bude spojovat na sebe. Mechazilla v posledních dnech podstoupila testy s vodními vaky, které simulovaly hmotnost rakety. Předevčírem se na ramenech vyklopily piny, za které se bude Superheavy i Starship zvedat. Včera po půlnoci byla Starship, která do té doby stála poblíž orbitální rampy přesunuta k OLIT a ramena uchopila Starship za body pod horními klapkami a dnes ve 03:06 našeho času, začalo samotné zvedání.
Již potřetí se podíváme na sekundární náklad, který bude vynesen během očekávané mise Artemis I – při této misi vůbec poprvé odstartuje raketa SLS a vyšle novou loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Společně s primární misí je však připraveno deset velmi zajímavých CubeSatů, které budou plnit rozličné a mnohdy naprosto unikátní úkoly. Jedním z těch, které mají šanci výrazně rozšířit naše poznání v určité věci, která bude důležitá pro další výzkum Měsíce, je LunaH-Map. Tento CubeSat má totiž za úkol zmapovat zásoby vodíku na Měsíci tak podrobně, jako to neudělala ještě žádná mise před ním. A přitom se jedná o univerzitní projekt! Navíc tento CubeSat musel řešit mnoho provozních technologických výzev a představuje jeden z vrcholů současného vědeckého výzkumu pomocí takto malých družic. Pojďme se na něj podívat blíže.
Třetího února v 19:13 SEČ odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9, která v rámci mise Starlink 4-7 dopravila na oběžnou dráhu 49 nových telekomunikačních družic této sítě. Druhý stupeň nosiče dopravil náklad na požadovanou dráhu s perigeem (nejbližším bodem oběžné dráhy) ve výšce 210 kilometrů nad Zemí, kde se družice oddělily. SpaceX pokaždé vypouští své družice na takto nízké dráhy, aby v případě, že nějaká družice neprojde sérií kontrol po oživení, nezůstávala na oběžné dráze zbytečně dlouho. Odpor okolního prostředí v této výšce se postará o rychlý zánik dané družice v atmosféře. Vypuštění na nižší oběžnou dráhu sice klade na družice vyšší nároky pro dosažení finální dráhy, ale jde o jednoduchou a účinnou pojistku proti tomu, aby kolem Země obíhaly neaktivní družice, které mohou představovat riziko. Nyní se tato pojistka bude hodit.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
