sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Články

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (6. díl)

Celkově již po šesté vychází série otázek a odpovědí o Teleskopu Jamese Webba. Přiznám se, že v době začátku psaní jsem netušil, že se materiál takto rozroste. Příští pondělí už ovšem téma JWST definitivně v našem seriálu uzavřeme, ale nemusíte mít strach, protože na našich stránkách se dalekohledu budeme nepravidelně věnovat i nadále. Pojďme ale k dnešnímu obsahu. Dozvíme se třeba to, jaké další možnosti pozorování JWST nabídne, a nebo jak se český lev stal součástí testů Webbova teleskopu? Jak je do projektu zapojena Česká republika? A co další zrcadla teleskopu? Tím se většina otázek ovšem již pomalu vyčerpala a příští díl bude tedy skutečně už definitivně poslední. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na poslední část, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus NG-17 přilétá k ISS

Dva dny po startu rakety Antares tu máme připojení kosmické lodi Cygnus NG-17 k Mezinárodní vesmírné stanici. Kosmická loď Cygnus NG-17 zahájila svoju cestu na špičce rakety Antares, která vzlétla z rampy LP-0A na kosmodromu MARS. Raketa pracovala bezchybně a k zachycení staničním manipulátorem Canadarm 2 má dojít zítra v 10:35 našeho času. Na ISS dopraví celkem 3 651 kilogramů nákladu. Z toho 1 352 kilogramů připadá na zásoby pro posádku, 896 kilogramů budou tvořit vědecké experimenty a 1 308 kilogramů bude tvořit hardware pro provoz stanice. Dalším nákladem je počítačový hardware a vybavení pro výstupy do volného prostoru.

Kosmotýdeník 492 (14.2. – 20.2.)

Jako každý týden vám i toto nedělní poledne přináší dávku nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na start indické rakety PSLV-XL, který přerušil dlouhý startovní půst, který Indie poslední měsíce zažívala. Podíváme se také na nově připravovaný skafandr společnosti SpaceX, na instalaci vědeckého přístroje do sondy JUICE, anebo na start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2022_07

Vesmírná technika: Start mise Snapshot

Při misi Snapshot došlo k prvnímu a také poslednímu použití amerického štěpného jaderného reaktoru SNAP-10A v kosmickém prostoru. Start proběhl z Vandenbergovy základny 3. dubna roku 1965 a společně s jaderným reaktorem letěla na oběžnou dráhu i malá družice EGRS-4. Oběžná dráha měla po vypnutí motoru výšku perigea 1280,6 km, apogea 1312,4 km a sklon 90,0°, což odpovídalo předstartovním plánům.

ŽIVĚ A ČESKY: K ISS se vydá loď Cygnus

ISS je v současnosti největší mezinárodní kosmický projekt, na kterém se podílelo mnoho kosmických agentur a států. Je to také největší a nejdražší projekt, který kdy člověk ve vesmíru zvládnul postavit. Stavba započala roku 1998, kdy byl vynesen základní modul Zarja, na který se později připojovaly další a další moduly. V současnosti se na ISS provádí nespočet důležitých experimentů a také zde k dnešnímu dni bydlí sedm astronautů. Ti zde ke každodennímu životu potřebují mnoho věcí. Ať už jde o věci osobní, nebo materiál, bez kterého nemůžou na ISS pracovat. Mnoho nezbytných a potřebných položek, jako třeba jídlo, voda, oblečení, nové experimenty a mnoho dalšího se sem musí pravidelně dovážet. K tomu slouží nákladní lodě jako například lodě Progress, Cargo Dragon a nebo Cygnus. Právě o lodi Cygnus dnes bude řeč, protože na startovací rampě LP-0A nacházející se na Wallops Flight Facility v americké Virginii je připravena raketa Antares 230+, která vynese k ISS právě nový exemplář lodi Cygnus. Bude se jednat o misi Cygnus NG-17, která bude mít jako obvykle za úkol doplnit zásoby na

Výzkum plamenů v mikrogravitaci

Díky výzkumům hořlavých materiálů se lidé v rozvinutém světě mohou cítit bezpečněji – jejich oblečení, postele i domy již neobsahují extrémně hořlavé substance. NASA spoléhá na podobné studie a standardy, aby ochránila astronauty při výběru materiálů pro kosmické skafandry a lodě. Oheň se však ve vesmíru chová jinak. Odlišná gravitace a proudění vzduchu výrazně mění způsob, jakým se plameny šíří a také se tím komplikuje jejich hašení. Jak tedy navrhnout bezpečné základny pro Měsíc, jehož povrch navštívilo zatím pouze 12 lidí, nebo dokonce pro Mars, kde ještě žádný člověk nebyl? Jak mohou vědci studovat chování plamenů v těchto málo prozkoumaných prostředích?

Solar orbiter zachytil obří protuberanci

Evropsko-americká sonda Solar orbiter zaznamenala největší sluneční protuberanci, která kdy byla zachycena na jediném snímku i s celým slunečním diskem. Protuberance jsou obří struktury propletených siločar magnetického pole, které udržují hustou koncentraci slunečního plazmatu rozptýleného nad povrchem Slunce. Někdy mohou mít podobu klenutých oblouků. Často jsou spojeny s výrony koronální hmoty, které (pokud jsou vyvrženy přímo k Zemi) mohou ohrozit naše technologie i každodenní život. Ke zmíněnému pozorování došlo 15. února a protuberance se rozšířila do vzdálenosti několika milionů kilometrů. Výron koronální hmoty nemířil k Zemi, ale spíše opačným směrem. Sluneční disk viditelný ze sondy (která se aktuálně blíží ke spojnici Slunce-Země) nenese žádné známky erupce. To znamená, že protuberance musela mít původ na straně Slunce, kterou aktuálně nevidíme.

NASA podpořila inovativní projekty malých firem

Program STTR (Small Business Technology Transfer), který NASA používá k přenosu technologií od malých firem, rozdělil 15 milionů dolarů mezi společnosti, které chtějí pokračovat ve vývoji inovativních technologií, které se věnují různým tématům – od letectví přes vědu až po kosmický průzkum. „NASA je hrdá, že může spolupracovat se všemi vybranými formami a jejich partnerskými výzkumnými institucemi. Můžeme do oboru přinést čerstvé nápady a využít je při agenturních misích, ale i na komerčním trhu,“ vysvětluje Jenn Gustetic, ředitelka pro inovace a partnerství v počáteční fázi pro Ředitelství vesmírných technologií NASA ve Washingtonu a dodává: „Navázání spolupráce s malými firmami nám umožní využívat pestré nápady a schopnosti, které obohacují národní ekonomiku.“

VZLUSat-2 na oběžné dráze

Český VZLUSAT-2 poslal fotky

Odborníci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) hlásí další úspěch. Dokázali aktivovat první systémy na CubeSatu VZLUSAT-2 a už se chystají na zprovoznění složitějších systémů. Družice byla vypuštěna raketou Falcon 9 13. ledna a až do 26. ledna byla uložena v samostatně letícím deployeru. Ještě v den uvolnění byla zachycena několika amatérskými stanicemi sítě SatNOGS a už první přelet nad ČR umožnil plzeňské stanici zachytit signál z družice. Tím pro experty začala etapa uvádění systémů do provozu. Nejprve se ověřovaly systémy nutné pro chod CubeSatu – napájení, UHF komunikace, nebo palubní počítač. Kromě toho se experti pustili do měření vnitřních teplot. Ukázalo se, že v útrobách CubeSatu je -10°C, což bylo způsobeno jejím několikadenním pobytem v deployeru. Jakmile se však aktivovaly některé systémy, začala teplota pomalu růst, až se ustálila mezi 0 a 10 °C.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.