Štart družíc Tianqi
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Čínský startup Landspace v sobotu vynesl na oběžnou dráhu šest družic Tianyi. Družice vynesla raketa Zhuque-2E z rampy v testovací oblasti Dongfeng Commercial Space Innovation Test Area v raketovém středisku Jiuquan.
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) se připravuje na otevření svého nového kampusu „NGA West“ severně od centra St. Louis koncem září. Toto otevření je vyvrcholením téměř desetiletého úsilí o modernizaci působnosti agentury na Středozápadě.
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Články
Čínská těžká raketa Dlouhý pochod 5B vynesla v neděli ráno našeho času druhý velký modul čínské kosmické stanice. Start z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan přišel 24. července v 8:22:32 SELČ. Jednalo se o osmý let rakety Dlouhý pochod 5 a třetí let varianty 5B. Tato verze nepoužívá horní stupeň a je určena k dopravě těžkých nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země, kam zvládne vynést zhruba 25 tun nákladu. Zhruba 23 tun těžký laboratorní modul Wentian se hned ten samý den připojil k zárodku stanice – základnímu modulu Tianhe.
Japonský rentgenový teleskop Hitomi se dočkal startu v roce 2016, ale za 37 dní došlo k jeho zničení vlivem vlastní chyby. Teleskop se snažil kompenzovat svou rotaci, ale bohužel prováděl přesně opačné kroky, čímž svou rotaci ještě zrychloval. Tato spirála smrti skončila tím, že se teleskop odstředivými silami rozlámal a poškodil. Náhrada za něj, japonská mise XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), nyní prošla dvěma důležitými milníky. Její mise, na které se podílí i agentura NASA, by mohla značně rozšířit naše chápání vysokoenergetických kosmických jevů. „V květnu se díly observatoře – včetně dvou palubních přístrojů pojmenovaných Resolve a Xtend – poprvé integrovaly do jednoho celku,“ uvádí Lillian Reichenthal, programová manažerka z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Byl to velmi důležitý milník ve vývoji observatoře pro agenturu JAXA.“
NASA oznámila, že firmě Draper z Cambridge ve státě Massachusetts udělila kontrakt na dopravu vědecko-výzkumného nákladu na Měsíc v roce 2025. Komerční doprava bude zajištěna v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který spadá pod rozsáhlejší program Artemis. Firma Draper dostane v rámci kontraktu 73 milionů dolarů a za to zajistí kompletní transportní služby včetně integrace nákladu, přesun ze Země k Měsíci a provoz nákladů. Tento uzavřený kontrakt je již osmou smlouvou na dopravu nákladu na Měsíc, kterou NASA uzavřela se soukromými firmami v rámci programu CLPS.
Ráno jsme sledovali úspěšný start nejsilnější čínské rakety Dlouhý pochod 5B, která na nízkou oběžnou dráhu země dopravila téměř 23 tun těžký laboratorní modul Wentian. Ten s pomocí vlastního pohonu začal upravovat svou oběžnou dráhu a přiblížil se k základu stanice Tiangong, což bude jeho pracovní destinace. Spojení se základním modulem Tianhe je naplánováno na nedělní večer středoevropského letního času. Konkrétní termín zatím neznáme, ale ke spojení obou modulů by mohlo dojít mezi 21:00 a 21:30. Jelikož má být zajištěn obrazový přenos z celé události, budeme vysílat i my.
V historii kosmonautiky najdeme jen několik skutečně velmi utajovaných a na informace skoupých misí, u kterých nejsou k dispozici ani kusé informace o nákladu, jeho úkolech a provozovateli. Mezi tyto nejvíce utajované mise patří i Zuma, která startovala 8. ledna roku 2018 na raketě Falcon 9. Tato mise však s velkou pravděpodobností skončila předčasně – vinou závady na družicovém adaptéru se náklad neoddělil od horního stupně nosné rakety a celá sestava tak shořela v atmosféře Země.
Dalších sedm dní uteklo jako voda a je tu opět připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. Hlavní téma se tentokrát bude zabývat důvody odložení dalšího startu zásobovací lodi Cygnus, která má problémy s dodávkami komponent. Do výrobního řetězce totiž zásadně zasáhla ruská válka na Ukrajině. V dalších tématech se změříme na rekordní počet startů rakety Falcon 9, také nevynecháme start nového modulu pro čínskou stanici, anebo se podíváme na proběhlý výstup do volného prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V rámci svého 33. startu v roce 2022 chce firma SpaceX dopravit na oběžnou dráhu 53 družic, které doplní již z velké části hotovou 4. slupku celého komunikačního systému. První stupeň pro tuto misi bude použit poosmé. Na tom není nic neobvyklého, ale za pozornost stojí, že první stupeň před touto misí provedl statický zážeh. Ještě před pár lety by se lidé divili, proč to zdůrazňuji, vždyť statické zážehy se dělaly před každou misí. Ovšem v poslední době tato zkouška prakticky vymizela. Můžeme tedy jen spekulovat, zda to nějak nesouvisí se čtvrtečním odkladem startu Falconu z Kalifornie kvůli ventilu na jednom motoru prvního stupně. Ať už byl důvod jakýkoliv, SpaceX počítá se startem v neděli v 15:38 SELČ a my chystáme jako obvykle komentovaný přenos, ke kterému Vás chceme pozvat.
V neděli ráno by měla odstartovat raketa Dlouhý Pochod 5B s prvním vědeckým modulem pro čínskou stanici Tiangong. V roce 2021 byl na oběžnou dráhu vypuštěn první modul stanice Tiangong a tím je modul Tianhe. Nyní se k tomuto základnímu modulu přidá právě laboratorní modul Wentian. Ten má na délku 17,9 metru, 4,2 metru v průměru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaadvaceti tun. Na modul Wentian se také budou moci experimenty umístit i na vnější stranu modulu, kde tak budou experimenty vystaveny kosmickému záření, slunečnímu větru a vakuu. Výrobu elektrické energie zajišťují dva fotovoltaické panely, které vyrobenou energii ukládají do baterií. Wentian také bude sloužit jako záloha modulu Tianhe z hlediska pohonu, navigace a orientace. Jakmile bude modul Wentian funkční, tak bude moci stanici Tiangong obývat až šest lidí. Díky tomu se budou moci střídat stejně jako na ISS a stanice tak bude moci být trvale obyvatelná.
V minulém díle našeho seriálu Aktuality o Starship jsme Vás informovali o tom, že úřad FAA zveřejnil výsledky environmentální studie a došel k závěru, že starty raket Superheavy s kosmickými loděmi Starship nebudou mít na tamní faunu a floru zásadní dopad a SpaceX se tak o další krok přiblížila k získání startovní licence. Od doby oznámení výsledků studie se SpaceX usilovně věnuje testování prototypů Superheavy B7 a Starship S24, jelikož právě tato dvojce se má vydat na vůbec první orbitální let. Pokud náš seriál sledujete pravidelně, tak víte, že Superheavy B7 byla v dubnu při tlakovém testu poškozena a musela se vydat do výrobního areálu na opravy. Nyní ji ale potkal další problém při tzv. Spin Prime testu. V dnešním díle se tak podíváme na poškození Superheavy B7, testování Starship S24 a nebo jak pokračuje stavba rampy na Floridě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
