Evropské rameno pro manipulaci se vzorky na Marsu

Americko-evropský program Mars Sample Return (MSR) využije i 2,5 metru dlouhý evropský manipulátor, který se chopí trubiček s cennými vzorky marsovských hornin a přepraví je do rakety, která se s nimi vydá na historickou cestu. Pokročilé zařízení označované zkratkou STA (Sample Transfer Arm) bude v programu MSR hrát klíčovou úlohu. Toto robotické rameno má být autonomní, odolné a velmi spolehlivé. Počítá se u něj s velkým rozsahem pohybů při sedmi stupních volnosti. Pomáhat mu bude také dvojice kamer a bezpočet nejrůznějších senzorů. Na konci paže se bude nacházet úchopové zařízení schopné zachytit a manipulovat s trubičkami se vzorky při nejrůznějších vzájemných úhlech.

Robotické rameno STA bude přepravovat pouzdra se vzorky, které na Marsu odebírá americké vozítko Perseverance. Rameno bude podle vyjádření ESA schopné činit autonomní rozhodnutí na základě toho, co „uvidí“ a „ucítí“. Aby se rameno mohlo ujmout pouzder, sebrat je z povrchu, vložit do kontejneru a poté zavřít jeho víko, bude potřebovat vysokou úroveň pohyblivosti. Poté, co lander vyhodí raketu do „vzduchu“, zažehne se její motor. Na oběžné dráze Marsu pak druhý stupeň rakety uvolní kontejner se vzorky, který tu zachytí evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter). Jejím úkolem bude setkat se s kontejnerem, uložit jej do návratového pouzdra a vyrazit k Zemi. Společné úsilí expertů z NASA a ESA by mohlo vyvrcholit v roce 2033 doručením vzorků na Zemi.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/24374339-1-eng-GB/Sample_Transfer_Arm.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Evropské rameno pro manipulaci se vzorky na Marsu

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
14 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Spytihněv
Spytihněv
3 let před

Jo takhle. Žádné přesunutí celého zásobníku do rakety, ale Perseverance přijede a vzorky vysype. Takže rameno bude pracovat každopádně, ať už dopraví trubičky rover nebo vrtulniky.

upgrade
Administrátor
3 let před
Odpověď  Spytihněv

Vypadá to tak.

Homer
Homer
3 let před

Uf. 2033. Keď si predstavím, že treba ešte čakať 10 rokov… Dovtedy tam možno priletí už aj ľudská posádka.

A zdá sa, že Čína má trochu iný prístup:
https://www.planetary.org/articles/tianwen-3-china-mars-sample-return-mission#:~:text=The%20mission%20calls%20for%20a,of%20Mars%20samples%20to%20Earth.

Oni to plánujú už na rok 2031.

upgrade
Administrátor
3 let před
Odpověď  Homer

Čína sice má plány, ale objektivně má zatím projekt NASA + ESA náskok – vzorky už jsou odebrané, kdežto v Číně se zatím jen uvažuje o zvolené architektuře. Jde o složitý projekt a Čínu zřejmě v tomto směru potká odklad.
P.S. Lidskou posádku na Marsu bych před rokem 2030 opravdu nečekal. 😉 Pokud by šlo vše velmi dobře, tak snad v roce 2040.

Lubo
Lubo
3 let před

..naozaj komplikovany postup, to bude este napinave. Zvysit sancu na uspech, si myslim, ze by mali poslat vsetko dvojmo. 2 x ERO, 2 x lander – jeden pre vzorky, ktore sa vykladaju teraz, pozbierat s vrtulnikmi, druhy tento s STA, alebo kompletne identicke. Bohvie ake by boli naklady, dvojnasobne asi nie.

upgrade
Administrátor
3 let před
Odpověď  Lubo

Už takhle je ten projekt hodně drahý. Zdvojení jednotlivých kroků by sice nevedlo k dvojnásobné ceně, ale i tak by to bylo nad limit, který je možný. Agentury bohužel nemají neomezený rozpočet a ani výrobní kapacity komerčních firem nejsou nekonečné.

Lubo
Lubo
3 let před
Odpověď  upgrade

ano, chapem.. no, budeme drzat palce, je tam vela veci co sa mozu pokazit az ku koncu – zber, start, navedenie na balistiku ci obeznu drahu, randevu s ERO, cruise spat, to tvrde pristanie. Moze by velke sklamanie po vyse 10 rocnom usilia, by ma zaujmalo, ci sa zvazovala aj nejaka contigency, ked vzorky su prakticky k dizpozicii dvojmo. Nieco ako v pripade Vikingov, Spirit&Opportunity a dalsich rannych Mars misii, alebo to naklady a kapacita zabili.

Spytihněv
Spytihněv
3 let před

Jo takhle. Žádné přesunutí celého zásobníku do rakety, ale Perseverance přijede a vzorky vysype. Takže rameno bude pracovat každopádně, ať už dopraví trubičky rover nebo vrtulniky.

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpověď  Spytihněv

Vypadá to tak.

Homer
Homer
3 let před

Uf. 2033. Keď si predstavím, že treba ešte čakať 10 rokov… Dovtedy tam možno priletí už aj ľudská posádka.

A zdá sa, že Čína má trochu iný prístup:
https://www.planetary.org/articles/tianwen-3-china-mars-sample-return-mission#:~:text=The%20mission%20calls%20for%20a,of%20Mars%20samples%20to%20Earth.

Oni to plánujú už na rok 2031.

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpověď  Homer

Čína sice má plány, ale objektivně má zatím projekt NASA + ESA náskok – vzorky už jsou odebrané, kdežto v Číně se zatím jen uvažuje o zvolené architektuře. Jde o složitý projekt a Čínu zřejmě v tomto směru potká odklad.
P.S. Lidskou posádku na Marsu bych před rokem 2030 opravdu nečekal. 😉 Pokud by šlo vše velmi dobře, tak snad v roce 2040.

Lubo
Lubo
3 let před

..naozaj komplikovany postup, to bude este napinave. Zvysit sancu na uspech, si myslim, ze by mali poslat vsetko dvojmo. 2 x ERO, 2 x lander – jeden pre vzorky, ktore sa vykladaju teraz, pozbierat s vrtulnikmi, druhy tento s STA, alebo kompletne identicke. Bohvie ake by boli naklady, dvojnasobne asi nie.

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpověď  Lubo

Už takhle je ten projekt hodně drahý. Zdvojení jednotlivých kroků by sice nevedlo k dvojnásobné ceně, ale i tak by to bylo nad limit, který je možný. Agentury bohužel nemají neomezený rozpočet a ani výrobní kapacity komerčních firem nejsou nekonečné.

Lubo
Lubo
3 let před
Odpověď  Dušan Majer

ano, chapem.. no, budeme drzat palce, je tam vela veci co sa mozu pokazit az ku koncu – zber, start, navedenie na balistiku ci obeznu drahu, randevu s ERO, cruise spat, to tvrde pristanie. Moze by velke sklamanie po vyse 10 rocnom usilia, by ma zaujmalo, ci sa zvazovala aj nejaka contigency, ked vzorky su prakticky k dizpozicii dvojmo. Nieco ako v pripade Vikingov, Spirit&Opportunity a dalsich rannych Mars misii, alebo to naklady a kapacita zabili.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗