sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

    krátké zprávy

    Německé letecké a kosmické centrum

    Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.

    ULA

    Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.

    NRO

    Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.

    Výrobci družic

    Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.

    Amazon

    Společnost Amazon 10. února získala od FCC schválení k vynesení dalších tisíců širokopásmových družic, a to několik týdnů poté, co požádala o posunutí červencového termínu pro svou síť první generace, jelikož dosáhla pouze asi 11 % požadovaného nasazení.

    NASA

    Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.

    Náš eshop

    Články

    Kreml

    Vostok – úsvit věku kosmického (24. díl)

    Vedení Sovětského svazu v souvislosti s pilotovaným programem velmi rychle pochopilo, jaký úžasný nástroj propagandy drží v rukou. V porovnání s lety Američanů, kteří začínali pouze „žabími skoky“ na suborbitální dráze, byly několikadenní mise Vostoků o mílové kroky vepředu. V době, kdy astronauti Mercury nakukovali za hranice atmosféry na několik krátkých hodin, Sověti ve Vostocích zažívali několik kompletních cirkadiánních cyklů, což poskytovalo spoustu dat, jakými se jejich rivalové z NASA zatím chlubit nemohli. Ale hlavní na letech sovětských kosmonautů nebyla věda nebo láska k technologickému pokroku. Hnací silou dobývání vesmíru bylo z hlediska špiček tehdejšího stranického a státního vedení soupeření s kapitalistickým západem o to, či společenský systém je efektivnější a nadřazený. A na začátku šedesátých let se, viděno prizmatem kosmických letů, skutečně zdálo, že socialismus má navrch. K tomu však bylo třeba ohromovat svět novými prvenstvími. Občas takové prvenství vzešlo z iniciativy shora, někdy zase díky iniciativě na nižších úrovních řízení tohoto nového odvětví…

    Srdce primárního přístroje nového velkého teleskopu

    Jádro přístroje WFI (Wide Field Instrument) pro Nancy Grace Roman Space Telescope bylo nedávno doručeno do firmy Ball Aerospace v coloradském Boulderu, kde proběhne jeho integrace do přístroje WFI. Toto srdce se označuje zkratkou FPS (Focal Plane System) a slouží jako základ kamery nového teleskopu. Až jeho mise v roce 2027 odstartuje, budou astronomové tento systém využívat k pořizování fantastických snímků, které pomohou odhalit záhady temné energie a temné hmoty, objevovat exoplanety a prozkoumávat různé obory infračervené astronomie. Samotný systém FPS tvoří velké pole detektorů a s tím související elektronika. O vývoj detektorů se postarali na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu a ve firmě Teledyne Scientific & Imaging z kalifornského města Camarillo.

    AI pohled na evropskou raketovou krizi

    Evropský způsob vynášení družic potřebuje reformu!

    Evropa má velké problémy udržet ekonomiku vynášení nákladů na oběžnou dráhu, na současném trhu, konkurenceschopnou. Což může být větší problém než se může zdát. Ve hře je totiž nezávislý přístup evropských států do vesmíru. Což nedávno potvrdil i Josef Aschbacher. Bude třeba udělat změny, reformu chcete-li. Na ní se však budou muset dohodnout všechny státy pod záštitou ESA. Určité představy, jak by mohla taková reforma vypadat a kam se ubírá myšlení vedení pomalu vyplouvá na povrch. Všichni tuší, že bude třeba se více zaměřit na tržní přístup. Což neznamená nic jiného než zapojení soukromého sektoru i nastavení nových pravidel v tomto směru.

    ŽIVĚ A ČESKY: Axiom-2 – druhá soukromá mise na ISS

    Je tomu již více než rok od doby, co z floridské rampy LC-39A odstartovala raketa Falcon 9 se čtyřčlennou posádkou na misi Axiom-1 k Mezinárodní vesmírné stanici a zatím vše vypadá, že již dnes, tedy v neděli 21. května, by měla začít mise Axiom-2. Čtyřčlennou posádku, která se vydá na dvanáctidenní cestu opět s cílem na Mezinárodní vesmírné stanici, tvoří velitelka Peggy Whitson (bývalá astronautka NASA, která se do vesmíru, kde strávila celkem 666 dní podívá již počtvrté). Pilot mise je John Shoffner. Sportovní pilot, automobilový závodník a americký podnikatel. Prvním specialistou mise je Ali AlQarni. Pilot, který s letounem F-15SA nalétal přes 2 400 hodin. Druhou specialistkou mise je Rayyanah Barnawi. Držitelka bakalářského titulu v biomedicíně z University of Otago a magisterského titulu v oboru biomedicínských věd z Alfaisal University. Barnawi bude první astronautkou ze Saudské Arábie, která se podívá do vesmíru.

    Timepix3

    Kosmotýdeník 557 (15.5. – 21.5.)

    Dalších sedm dní je za námi a nedělní poledne vám již tradičně přinese přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku se tentokrát můžete v hlavním tématu těšit na popis jednoho unikátního českého přístroje, který se dostal do kosmického prostoru na palubě první družice OneWeb druhé generace. V dalších tématech se podíváme na úpravy rampy pro Super Heavy Starship na Boca Chica, či na dnešek chystanou komerční pilotovanou misi Axiom-2. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

    VT_2023_20

    Vesmírná technika: Vypuštění Hubbleova kosmického teleskopu

    Mise STS-31 raketoplánu Discovery, která odstartovala 24. dubna 1990, měla mimořádný úkol – dopravit na oběžnou dráhu Hubbleův kosmický dalekohled, do kterého vkládali velké naděje mnozí astronomové z celého světa. Oproti původním plánům se start musel několikrát z různých důvodů posunout, ale nakonec se vše podařilo a teleskop mohl vyrazit vstříc oběžné dráze. Posádka této jedinečné mise byla sice pouze pětičlenná, ale zato velmi zkušená – nenašli bychom v ní ani jediného nováčka.

    Blue Origin dodá lander pro Artemis V

    Poté, co firma SpaceX získala od agentury NASA zakázku na dodání pilotovaného lunárního landeru pro první dvě mise programu Artemis, které mají na Měsíci přistát, bylo jasné, že dříve či později bude vybrán i druhý dodavatel. NASA jednak chce podporovat více firem a také využívat pestrosti nabídek, které zajistí optimální kadenci přistání na Měsíci. Agentura proto rozhodla, že pro misi Artemis V vybere jiný lander než ten, který předložila SpaceX. 19. května NASA v rámci slavnostní prezentace oznámila, že zakázku získal tzv. Národní tým, v jehož čele stojí firma Blue Origin. Kromě ní jsou do projektu landeru Blue Moon zapojeny i společnosti Lockheed Martin, Draper, Boeing, Astrobotic a Honyebee Robotics.

    Kosmická tělesa, jak jste je zaručeně ještě nezažili

    Kosmické agentury vysílají do kosmického prostoru řadu teleskopů, které nám umožňují nahlédnout do extrémních dálek, ale i sond, které nabízí pohled zblízka na objekty Sluneční soustavy. Data, která už takto dotekla do pozemských úložišť tak obsahují doslova nepřeberné množství vědecky důležitých měření, díky kterým můžeme mnohem lépe pochopit jak fungují kosmické procesy. Kromě těchto vědeckých přínosů je tu ale i hledisko estetické. Málo platné, sondám všeho druhu se podařilo pořídit řadu snímků, které svou krásou zaujmou i laickou veřejnost. Experti z Goddardova střediska se nyní pokusili vybrat ty nejpovedenější fotky a videa z amerických kosmických sond a teleskopů, doplnili je příhodnými počítačovými animacemi a vše ještě proložili ohromně působivým hudebním podkresem od Národního filharmonického orchestru. A výsledkem jsou tematicky sladěná videa ze série Cosmic Circles, která (troufám si říct) musí zaujmout snad každého. Ne nadarmo autoři toto dílo označují jako kosmickou symfonii.

    Planck

    Planck – záhada chladné skvrny

    Kosmologie je rychle se rozvíjející vědou, která nám odhaluje čím dál více tajemství o našem vesmíru. S tím, jak se pozorovací technika stále více zdokonaluje však dochází i k tomu, že se objevují nové záhady. Jedna taková má svůj prapůvod už v datech z americké sondy WMAP a pozdější evropské družice Planck, které zkoumaly reliktní záření. Jedná se o poměrně podivný výsledek, který sice nemusí nic zvláštního znamenat, ale na druhou stranu má též potenciál změnit svět fyziky. Proto se na něj dnes podíváme podrobněji.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    poslední videa

    Aktivní seriály

    Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

    Ukončené seriály

    Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

    Nejnovější díly našich seriálů

    Nejnovější záznamy přednášek

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.