sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-6)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Millennium Space Systems

Společnost Millennium Space Systems dokončila výrobu dvou vědeckých družic pro vědeckou misi NASA. Mise TRACERS je plánovaná ke startu v roce 2025.

Firefly Aerospace

Firefly Aerospace získala 175 milionů dolarů v kole vedeném novým investorem na podporu výroby nosných raket a družic.

Sony

Společnost Sony se spojila s kalifornskou společností Astro Digital na testování laserové komunikace s využitím dvou malých družic s technologií optických disků. Dvojice družic bude založena na družicové platformě Corvus společnosti Astro Digital.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab získala od Výzkumné laboratoře amerického letectva (AFRL) kontrakt v hodnotě 8 milionů dolarů na pokrok v digitálních inženýrských procesech pro svůj raketový motor Archimedes. Archimedes má pohánět budoucí nosnou raketu Neutron.

Sierra Space

Společnost Sierra Space schválila předčasné přezkoumání návrhu svých družic pro včasné varování před raketami určených pro vojenskou konstelaci Tranche 2 na LEO. Po úspěšném absolvování může společnost pokračovat ve vývoji.

BlackSky

Společnost BlackSky oznámila, že získala 50% podíl ve společnosti LeoStella od Thales Alenia Space. Finanční podmínky transakce společnost nezveřejnila.

Ariane 6

Společnost Arianespace oznámila, že druhý let evropské rakety Ariane 6 a její první komerční mise sklouzne z prosince 2024 nejdříve na polovinu února roku 2025.

Články

Kosmická loď Orion pro Artemis II na testech

Týmy expertů z Kennedyho střediska na Floridě vyjmuly letový exemplář kosmické lodi Orion pro pilotovanou testovací misi Artemis II z buňky Final Assembly and System Testing a 6. listopadu ji umísily do speciální komory, aby mohly testy v budově Neil A. Armstrong Operations and Checkout na Kennedyho středisku pokračovat. Jedná se o tzv. výškovou komoru, která simuluje podmínky kosmického vakua. Loď Orion se do této komory vrátila, aby zde mohla dokončit zbývající úkoly. Inženýři tak získají dodatečné údaje, které rozšíří poznatky nasbírané při zkouškách provedených v průběhu letošního léta.

FutureRender

Čína: Nastupující vesmírná supervelmoc (2.díl)

Náš nebeský souputník má v historii země draka nezastupitelné místo. Objevuje se již v raných mýtech ve spojení s bohyní Čchang-e (Chang’e), jako symbol nesmrtelnosti nebo nostalgie a samoty. Předtím, než se stala bohyní Měsíce, byla Čchang-e po celé Číně proslulá svou krásou. Měla bledou kůži bílou jako mléko, černé vlasy a rty jako květy třešní. V umění je zobrazována jako půvabná mladá žena s krásnými ozdobami ve vlasech. Asi nejstarší písemná zmínka o této proslulé měsíční bohyni pochází z textu Kuej-cchang, podle kterého si Čchang-e vzala lék nesmrtelnosti a odlétla na Měsíc. Podle některých převyprávění ji k tomu vedlo sobectví, podle jiných touha zvrátit trest v podobě smrtelného života, který jí byl dříve udělen Nefritovým císařem za to, že v jeho službách rozbila vzácnou konvici. Silný kulturní dopad je podobný tomu západnímu, který se v kosmonautice inspiroval hlavně řeckým a římským odkazem. Čína po své měsíční bohyni tedy pojmenovala celý program věnovaný průzkumu šedého světa. Krásná nymfa je známá také tím, že na Měsíc nevystoupala sama, ale se svým mazlíčkem králíkem YuTu. U nás je

Šťastný nový (marsovský) rok

Na Zemi sice budeme Nový rok slavit až za zhruba měsíc a půl, ale Mars si své oslavy užil už dnes. Přesně v 10:32 našeho času zahájila rudá planeta svůj další oběh kolem Slunce. Nový marsovský rok má pořadové číslo 38. Samozřejmě, počítání marsovských roků je uměle vytvořená záležitost vycházející z dohody, která byla uzavřena na Zemi v roce 1955, přičemž první rok se shodoval s velkou bouří nazvanou „velká prachová bouře roku 1956“.

Pomník Sergeje Koroljova na Bajkonuru

Voschod – prvenství za každou cenu (10. díl)

Nesmrtelný výrok jedné z klíčových postav světové kosmonautiky zní: „Země je kolébkou lidstva. Nelze ale věčně žít v kolébce!“ Konstantin Ciolkovskij byl bezesporu vizionář a zcela bez debaty předurčil další cestu lidstva coby hledačů nových světů. Další klasik kosmonautiky, s nímž jsme již měli v rámci seriálu tu čest, pak prohlásil: „Námořník na transoceánské lodi by měl být schopen plavat, stejně tak by i kosmonauté měli mít možnost vyjít do volného prostoru mimo loď.“ Skutečně, Sergej Koroljov byl přes svůj tvrdý manažerský styl snílkem a vizionářem stejného ražení jako Ciolkovskij. Byl naprosto pevně přesvědčen, že v budoucnu nevyhnutelně vyvstane potřeba, aby lidé prováděli rutinní údržbu lodí a stavěli velké konstrukce na orbitální dráze. A to se nade vší pochybnost neobejde bez toho, aniž by kosmonauti opustili bezpečí stěn svých kosmických lodí. A ani tady nehodlali Sověti přenechat palmu vítězství Američanům.

NIAC – Sny o budoucnosti #16 FLOAT

Vývoj mnoha technologií trvá i desítky let. Aby lidstvo jednou mohlo využívat pokročilé postupy, které se dnes zdají jako vystřižené ze sci-fi, musí se na nich začít pracovat už dnes. Právě proto má agentura NASA program NIAC, který se zaměřuje na podporu projektů, které sice nemohou najít okamžité praktické uplatnění, ale skýtají značný potenciál do budoucna. Právě podpora v časných fázích projektů je totiž důležitá k pochopení celé problematiky a ověření, zda by to opravdu mohlo fungovat tak, jak se předkladatelé domnívají. Dnes si popíšeme návrh projektu FLOAT – Flexible Levitation on a Track.

Deník astronauta | 02 – Biologie a mediální trénink

Druhý týden výcviku v EAC byl úplně jiný než ten první. Byl zaměřen především na komunikační dovednosti a mediální trénink. Téměř každý den tak obsahoval dvě tříhodinová školení pod vedením externích odborníků. Výjimkou byla středa. Ta byla věnována astrobiologii, dvouhodinovému povídání s šéfem ESA Directorate of Human and Robotic Exploration (D-HRE) a praktickému cvičení z dozimetrie.

Z marsovských vozítek na tovární výrobní linky

Technologie využívající umělou inteligenci, kterou agentura NASA rozvíjela pro využití na autonomních vozítkách i létajících strojích nyní dohlíží na dopravní pásy na výrobních linkách. Vizuální inspekční software od bostonské firmy Neurala Inc. spolupracuje s již existujícími kamerami, počítači a dokonce i mobilními telefony, aby mohl například sledovat kvalitu produktů, které jsou přepravovány na pásech výrobních linek.

Australská firma Gilmour Space

Kosmotýdeník 634 (4. 11. – 10. 11.)

Další týden je za námi a kosmonautické události se tentokrát děly hojně i v České republice díky konání Czech Space Weeku. My jsme však připravili pravidelný přehled toho nejzajímavějšího, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech a v hlavním tématu jsme se tentokrát zcela výjimečně vypravili do Austrálie. Společnost Gilmour Space Technologies totiž konečně získala povolení od australské vlády k prvnímu pokusu o orbitální let z Austrálie po padesáti letech. V dalších tématech nás čeká třeba vzácný vhled do přípravy ruských misí na Měsíc a k Venuši, anebo další parádní sestřih letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. První australská orbitální raketa se chystá ke startu V blízkých měsících bychom měli být svědky prvního startu nové komerční společnosti, která bude vysílat své nosiče z Austrálie! V úterý totiž společnost Gilmour Space Technologies oznámila, že obdržela od Australské kosmické agentury a ministra průmyslu a vědy povolení ke startu své třístupňové rakety Eris. Raketa bude startovat z kosmodromu Bowen v severním Queenslandu na severovýchodě země. Součástí povolení je požadavek, aby společnost oznámila start 30 dní před plánovaným datem

kb_sab

Kosmické Brno | 03 – SAB Aerospace / Kontejnery na kamery mise PLATO

Není kontejner jako kontejner. Ve třetím díle Kosmického Brna vás vezmeme do firmy SAB Aerospace, která má na svém kontě 33 speciálních přepravních kontejnerů pro kamery nové evropské kosmické observatoře PLATO. Ta má odstartovat v roce 2026 a předmětem jejího zájmu budou exoplanety, tedy planety, které obíhají kolem jiných hvězd, než je Slunce. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v srpnu letošního roku. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Pomník Sergeje Koroljova na Bajkonuru

Voschod – prvenství za každou cenu (10. díl)

Nesmrtelný výrok jedné z klíčových postav světové kosmonautiky zní: „Země je kolébkou lidstva. Nelze ale věčně žít v kolébce!“ Konstantin Ciolkovskij byl bezesporu vizionář a zcela bez debaty

Australská firma Gilmour Space

Kosmotýdeník 634 (4. 11. – 10. 11.)

Další týden je za námi a kosmonautické události se tentokrát děly hojně i v České republice díky konání Czech Space Weeku. My jsme však připravili pravidelný přehled toho

Chruščov a Brežněv

Voschod – prvenství za každou cenu (9. díl)

Zatímco nad hlavami pozemšťanů létala trojčlenná posádka a svět byl překvapen a omámen dalším krokem v dobývání vesmíru (jakkoli byl tento krok jen pustým oportunismem), v útrobách mocenské mašinérie

Deník astronauta | 01 – Výcvik začíná

Letos na jaře dokončilo pět astronautů ESA, tzv. Career Astronauts, rok dlouhý základní výcvik, čímž se uvolnila kapacita pro výcvik Astronaut Reserve, tedy mě a mých

ShenZhou 19

Kosmotýdeník 633 (28. 10. – 3. 11.)

Příprava na první start rakety New Glenn, soutěž o logo LASARSatu i mnoho dalších dílčích kosmonautických událostí. Takový byl další kosmonautikou napěchovaný týden. V našem pravidelném souhrnu toho

Nejnovější záznamy přednášek

Petr Blaschke – Život a Mars sample return (8.11.2024)

Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.

Ondřej Šamárek – Apollo: Cesta ke splněnému snu (28.9.2024)

Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.

Petr Pravec – Binární asteroid Didymos a mise DART (13.6.2024)

Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.