sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

NASA

NASA ruší pronájem kanceláří pobočky Goddard Space Flight Center v budově Kolumbijské univerzity v New Yorku. Tyto kanceláře hostí Goddardův institut pro vesmírná studia (GISS), součást Goddardovy divize vědy o Zemi.

Northwood Space

Northwood Space získal 30 milionů dolarů v sérii A na vytvoření globální sítě fázovaných pozemních stanic. Northwood, který v roce 2022 spoluzaložila bývalá herečka Bridgit Mendler, bude vyrábět softwarově definované fázované anténní soustavy

InfinAstro

Společnost InfinAstro, oficiálně Beijing Infinity Aerospace Technology Co., Ltd., získala desítky milionů jüanů (přibližně 3 miliony až 13 milionů dolarů) prostřednictvím společnosti InnoAngel Fund. Finance využije ve vývoji vesmírných tahačů OTV.

GeoXo

Návrh rozpočtu Bílého domu požaduje nahrazení budoucí geostacionární družicové konstelace GeoXO od Národního úřadu pro oceány a atmosféru mnohem levnějším programem.

Články

Únik chladicí kapaliny ze Sojuzu MS-22

V noci na 15. prosince začala z ruské kosmické lodi Sojuz MS-22 připojené k Mezinárodní kosmické stanici, unikat neznámá látka. Jak se později ukázalo, šlo o chladicí médium. V reakci na nečekanou událost byl odvolán plánovaný výstup do volného prostoru dvou ruských kosmonautů a pozemní týmy se pustily do hledání zdroje, který způsoboval tento únik. Jak ve vysílání NASA TV prozradil tiskový mluvčí NASA, Rob Navias, experti v řídícím středisku poprvé zaznamenali únik ve čtvrtek 15. prosince v 1:45 SEČ. K úniku došlo v době, kdy se už Rusové Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin chystali na výstup do volného kosmického prostoru, při kterém mělo dojít k přemístění radiátoru z modulu Rassvet na modul Nauka.

Skončily testy lunárního spektrometru

Experti z Kennedyho střediska na Floridě nedávno dokončili zkoušky hmotnostního spektrometru MSolo (Mass Spectrometer observing lunar operations), který má k Měsíci letět v rámci mise PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Půjde o první demonstraci technologií k využívání místních zdrojů na Měsíci. Bude to také poprvé, kdy nějaká americká sonda provede na Měsíci robotický odběr a následnou analýzu podpovrchového ledu. V rámci zkoušek si přístroj prošel vibračními testy, kdy zažil chvění srovnatelné s vibracemi při startu rakety. Jako poslední byly prověřeny parametry letového kusu přístroje související s rozložením hmoty v něm a s tím souvisejícím určením těžiště. Tyto testy byly dokončeny 22. listopadu, což znamenalo také dokončení celé testovací kampaně.

Mobilní plošinu pro SLS čekají před Artemis II úpravy

Mobilní vypouštěcí plošina pro raketu SLS byla 9. prosince zavezena zpět do montážní haly VAB, kde projde kontrolami a opravami poté, co minulý měsíc obsloužila start mise Artemis I. Tato série kontrol je nezbytná pro další krok – úpravy celé 116 metrů vysoké konstrukce před první pilotovanou výpravou programu Artemis. Oficiální údaje stále hovoří o tom, že by k lunární misi Artemis II mělo dojít v roce 2024. V jejím rámci se tři Američané a jeden Kanaďan vydají na cestu, při které obletí Měsíc a v rámci desetidenní testovací mise se dostanou dále od Země, než kde lidé zatím byli. Následující mise programu Artemis plánované na další roky už počítají i s přistáním na povrchu Měsíce, ale i se stavbou stanice Gateway na dráze kolem Měsíce.

ŽIVĚ A ČESKY: Start z Vandenbergu a třetí přistání na pevninu v řadě

Zítra krátce po poledni opět spustíme náš živě a česky komentovaný přenos, ve kterém pro Vás bude Dušan Majer komentovat start Falconu 9 s družicí SWOT. Tento start je prvním ze tří startů Falconu 9 v rozmezí jednoho a půl dne. Družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography) má za úkol pozorovat všechny povrchové vody na Zemi. Bude měřit výšku hladin oceánů, jezer, řek a dalších vodních ploch. Falcon 9 odstartuje z Vandenbergovy letecké základny a zamíří na jih, aby se družice dostala na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 77,6° vůči rovníku. Díky nízké hmotnosti družice (2 000 kilogramů) bude mít první stupeň dost paliva na to, aby se mohl vrátit zpět na pevninu, a čekají nás tak opět krásné záběry na přistání. Mimochodem jde již o třetí přistání na pevninu v řadě.

Rusko: Pád globální vesmírné supervelmoci?

Rusko bylo kdysi bezesporu nejvýznamnější vesmírnou velmocí světa. Tehdy ještě Sovětský svaz byl od začátku v celé řadě věcí úspěšnější, než jeho největší konkurent – USA. Z dřívějších úspěchů tato země těží v mnohém prakticky dodnes, a to jen ukazuje, jak nadčasové projekty to byly. Po pádu železné opony federace převzala vedoucí i vedlejší role v některých nejambicióznějších mezinárodních vesmírných projektech. Ruská kosmická agentura se nebála spolupracovat a byla ochotna prodávat své know-how i do zahraničí. Ať už vývozem svých raketových motorů do zahraničí nebo umožněním Čině kopírovat technologie. To vše se ale nedávno drasticky změnilo.

ŽIVĚ A ČESKY: První Meteosat třetí generace startuje

S třetí generací družic Meteosat vstupujeme do nové éry sledování počasí. Evropské družice z této řady posunou sběr dat pro meteorology na novou úroveň – oproti druhé generaci nabídnou výrazně přesnější měření, protože se jednak zkrátí doba mezi pořízením dvou snímků, ale zlepší se také prostorové rozlišení. Experti tak budou moci lépe pozorovat i drobnější útvary, nebo krátkodobé jevy. Úplnou novinkou pak je sledovač blesků, který bude monitorovat tisíce elektrických výbojů v zemské atmosféře. Družice MTG-I1 však na raketě Ariane 5 nepoletí sama. Společnost jí budou dělat dvě telekomunikační družice Galaxy 35 a 36. Startovní okno se otevírá dnes ve 21:30. Právě na živě a česky komentovaný přenos z tohoto startu bychom Vás nyní chtěli pozvat.

Maketa kosmické lodi Vostok

Vostok – úsvit věku kosmického (1. díl)

Od dob, co je člověk člověkem, v každé generaci se najde mnoho takových, kteří neustále otáčejí hlavu vzhůru k hvězdnému nebi a představují si, jaké je to asi tam, za hranicí zemské atmosféry. Cesty vesmírem byly po stovky let jen bláznivým snem excentriků, milovníků fantastiky a vizionářů, jejichž čas se zdál být v nedohlednu. Dvacáté století však s sebou přineslo překotný rozvoj technologií všeho druhu a náhle se myšlenka na kosmický let člověka nezdála být tak bláznivou. Stále více bylo jasné, že otázka nezní, zda se tak stane, ale kdy se tak stane. Po skončení 2. světové války se dvě nezpochybnitelné velmoci – USA a SSSR – zaměřily i tímto směrem. Vypuštění první umělé družice Země v říjnu 1957 se stalo bodem zlomu. Nyní již mezi oběma státy otevřeně probíhal urputný závod o to, kdo vyšle svého občana do vesmíru. Vedoucí představitelé obou stran měli samozřejmě na zřeteli technologický a vědecký přínos takovéhoto podniku, v prvé řadě však měl být let prvního člověka jakousi validací daného socioekonomického zřízení. Pakliže by byl první ve vesmíru

OBRAZEM: Návrat Orionu na Zemi

Celá mise Artemis I proběhla bez vážnějších závad a kosmická loď Orion zvládla i poslední klíčovou fázi – návrat na Zemi. Tepelný štít i 11 padáků ve čtyřech různých sadách fungovalo perfektně, takže návratová kabina mohla 11. prosince v 18:40 SEČ dosednout do vln Tichého oceánu. K lodi se nikdo nejprve několik hodin nepřibližoval, což bylo součástí zkoušky, při které senzory měřily, jak kabina postupně chladne. Jakmile test skončil, ujali se kabiny experti z NASA i amerického námořnictva, kteří se postarali o její zavlečení do útrob lodi USS Portland. Právě ona obstará přepravu Orionu na pevninu. V dnešním článku si prohlédneme fotografie, které zachycují průběh návratu lodi Orion z mise Artemis I.

S Webbem za hlubokým nebem – 2. díl

V premiérovém dílu našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem jsme si představili první várku zajímavých snímků a vědeckých dat z největšího současného dalekohledu pracujícího v kosmickém prostoru. Většina pozorovaných objektů z premiérového dílu se nacházela na jižní hvězdné obloze. V aktuálním pokračování se více zaměříme i na severní hvězdnou oblohu, kde se rovněž nachází množství cílů vhodných pro pozorování. Čeká nás dnes několik galaxií, hvězd a protohvězd, začneme ale u extrémně vzdálených objektů raného vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.