sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Orbit Fab

Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.

D-Orbit

Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.

Skyroot Aerospace

Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.

Náš eshop

Články

Deník astronauta | 21 – Příprava a realizace kosmických misí

Týden šest třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre byl kombinací teorie, aplikací a reálného kontaktu s tím, jak se kosmické mise skutečně připravují a realizují. Program se tentokrát výrazně opřel o oblast pozorování Země a zároveň nás na pár dní vytrhl z Kolína nad Rýnem směrem do technologického centra European Space Research and Technology Centre v nizozemském Noordwijku. Začátek týdne patřil základům, které jsou sice „učebnicové“, ale dávají pilotovaným kosmickým letům zajímavý kontext. Přednáška o Slunci jako nejbližší hvězdě nebyla jen o astronomii, ale hlavně o pochopení zdroje energie, který ovlivňuje jak provoz satelitů, tak prostředí, ve kterém se pohybujeme na oběžné dráze. Na to navázal úvod do dálkového průzkumu Země a přehled programů a aplikací. Tohle je oblast, která dnes stojí na pomezí vědy, byznysu a bezpečnosti. Od monitoringu klimatu přes zemědělství až po krizové řízení. Data z oběžné dráhy jsou jedním z klíčových vstupů pro rozhodování na Zemi. V úterý se to propojilo s provozem ISS. Jak se Earth Observation integruje do každodenní práce posádky, jaké jsou limity, jak se plánují experimenty a snímkování.

ŽIVĚ A ČESKY: Návrat Falconu Heavy

V pondělí nás čeká po poměrně dlouhé době start Falconu Heavy, který naposledy vynesl 14. října 2024 sondu Europa Clipper na oběžnou dráhu kolem Slunce. Tentokrát ale zamíří na geostacionární oběžnou dráhu, kam dopraví komunikační družici ViaSat-3 F3. Jde o poslední ze tří družic konstelace ViaSat-3, jež se svým pokrytím zaměří na Asijsko-pacifický region, kde bude poskytovat širokopásmové připojení s rychlostí více než 100 Mb/s. V rámci tohoto startu se oba boční pomocné stupně Falconu Heavy pokusí o přistání na pevninských přistávacích plochách LZ-2 a LZ-40. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 27. dubna v 16:21 SEČ Startovní okno: 16:21 – 17:46 SELČ Místo startu: Rampa LC-39A, Kennedyho vesmírné středisko, Florida Raketa: Falcon Heavy Primární náklad: ViaSat-3 F3 Hmotnost nákladu: 6 400 kg Oběžná dráha: geostacionární Boční stupně: Pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-2 a LZ-40 Centrální stupeň: Bude zahozen Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 16:05 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu. Zdroje informací:

Dragonfly

Kosmotýdeník 710 (20. 4. – 26. 4.)

V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná získávat svůj tvar. V dalších tématech nás čekají trochu nemilé zprávy. Jednak je to diskuze kolem možného většího zpoždění pří vývoji skafandrů pro program Artemis a pak také diskutovaná koroze dvou modulů, které byly původně plánované pro stanici Gateway. Na závěr oslavíme narozeniny Hubbleova kosmického dalekohledu a podíváme se na odstřel obslužné věže pro Sojuzy na evropském kosmodromu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Noční start Progressu MS-34

Na Mezinárodní kosmickou stanici zamíří další zásoby. Od startu Progressu MS-33 sice uplynul jen měsíc (startoval 22. března), ale na rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur již stojí nová raketa Sojuz-2.1a, pod jejímž aerodynamickým krytem se nachází další nákladní kosmická loď Progress – tentokrát s označením MS-34. Její start vstříc oběžné dráze je zatím naplánován na 0:21 našeho času a náš živě a česky komentovaný přenos bude jako obvykle připraven.

NASA vypnula další přístroj Voyageru 1, aby sonda mohla fungovat

17. dubna experti z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii poslali sondě Voyager 1 pokyny k vypnutí palubního přístroje LECP (Low-energy Charged Particles). Sonda, která využívá jaderný zdroj energie se dlouhodobě potýká s nedostatkem ubývající energie a vypnutí LECP bylo vyhodnoceno jako nejlepší způsob, jak udržet prvního průzkumníka mezihvězdného prostoru v chodu i nadále. LECP fungoval prakticky bez přerušení na palubě sondy Voyager 1 od jejího startu v roce 1977, tedy téměř 49 let! jeho úkolem bylo měřit nízkoenergetické nabité částice, tedy ionty, elektrony a kosmické záření pocházející jak z naší soustavy, tak i z míst mimo heliosféru. Dvě sondy Voyager jsou v současné době jedinými vyslanci lidstva, kteří mohou poskytovat informace ze zmíněné oblasti.

Pokec s kosmonautixem – Duben 2026

Duben, měsíc prosycený především misí Artemis II se pomalu chýlí ke svému konci a přináší nám svůj poslední pátek. To je neklamná známka toho, že je čas na pravidelný Pokec s kosmonautixem. 87. díl našeho tradičního pořadu se dnes samozřejmě uskuteční, ale nikoliv v tradičních osm hodin večer, ale výjimečně začne o půl hodiny později. Jinak ale bude vše tak, jak to máte rádi. Přibližně dvouhodinové povídání se bude točit kolem toho, co zajímá Vás, diváky přímého přenosu. Stačí napsat Váš dotaz do chatu na YouTube a počkat si na odpověď, kterou dostanete. Pokud tedy budete mít čas a chuť, moc rádi vás přivítáme u našeho vysílání.

Rover Curiosity našel organické látky, jaké jsme na Marsu ještě neviděli

Vůbec poprvé na Marsu bylo identifikováno sedm organických molekul, což zlepšuje znalosti expertů o tom, jak se tento typ molekul mohl na povrchu Marsu zachovat. Po letech práce v laboratoři dorazily výsledky. Kámen, který rover Curiosity analyzoval v roce 2020 a odebral z něj i vzorky, obsahuje nejpestřejší soubor organických molekul, jaký byl kdy na rudé planetě objeven. Celkem obsahoval 21 molekul obsahujících uhlík a z toho sedm nebylo nikdy předtím na Marsu pozorováno.

Webbův teleskop odhaluje chemické složení atmosféry exoplanety HAT-P-12b

Teleskop Jamese Webba poskytuje spektra s nízkým až středním rozlišením a nesrovnatelnou přesností v širokém pásmu blízkého a středního infračerveného záření, což umožňuje podrobnou charakterizaci atmosfér exoplanet. Nedávno vědci prezentovali data z přístroje NIRISS, který pozoroval tranzit exoplanety HAT-P-12b, což je teplá exoplaneta menší než Saturn. V kombinaci s daty z přístrojů NIRSpec a MIRI bylo možné vyhodnotit obsah informací napříč přístroji na JWST v celém dostupném spektrálním rozsahu JWST.

ESA zahajuje další fázi projektu optické komunikace ve spolupráci s Kanadou

Data, na jejichž základě lze přijímat opatření, bude v budoucnu možné přijímat z kosmického prostoru během pár sekund. Pomohou tomu i pokroky Evropské kosmické agentury vstříc rychlejší a zabezpečené laserové komunikační síti HydRON (High‑thRoughput Optical Network). Na 41. kosmickém sympoziu v Colorado Springs byl kanadské firmě Kepler, která se specializuje na družicovou komunikaci, udělen kontrakt na vedení další fáze evoluce celého projektu. Projekt HydRON má za cíl umožnit přenosy dat v reálném čase mezi družicemi a pozemními stanicemi napříč různými oběžnými drahami. Zjednodušeně řečeno, chce rozšířit infrastrukturu kabelového internetu do kosmického prostoru. Namísto toho, aby se spoléhal na tradiční rádiové spoje a omezené kontakty pozemních stanic, má HydRON pro přenosy velkých objemů dat rychle a efektivně využívat laserovou technologii.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.