FCC
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 9. ledna schválila druhou sadu 7 500 družic Starlink Gen2, čímž rozšířila velikost schválené konstelace družic nové generace společnosti SpaceX.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 9. ledna schválila druhou sadu 7 500 družic Starlink Gen2, čímž rozšířila velikost schválené konstelace družic nové generace společnosti SpaceX.
Společnost OroraTech uzavřela několikaleté partnerství se společností Kepler na dodávku tepelných senzorů pro novou optickou komunikační konstelaci společnosti Kepler.
Filantropická organizace podporovaná miliardáři financuje vývoj řady nových observatoří, včetně vesmírného teleskopu Lazuli, který má být větší než Hubbleův teleskop, který podle jejích podporovatelů lze postavit za zlomek nákladů a v mnohem rychlejším čase.
United Launch Alliance plánuje zahájit rok 2026 misí USSF-87 v rámci které se její raketa Vulcan Centaur připravuje na vynesení nákladu pro americké vesmírné síly. Start mise je naplánován na 2. února.
NASA se rozhodla pro návrat čtyř členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice kvůli zdravotním problémům jednoho z nich. Jedná se o posádku mise Crew 11. Je to poprvé, co NASA zkrátila misi kvůli zdravotním problémům posádky.
Jarred Isaacman, administrátor NASA, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že po vyhodnocení všech okolností dospělo vedení agentury k závěru, že v kontextu současného vývoje dává smysl uspíšit návrat posádky mise Crew-11. Konkrétní datum návratu zatím neznáme.
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin, dnes oznámila jmenování Michaela Vishiona viceprezidentem pro řízení programu.
Náš eshop
Články

Federální letecký úřad zavádí zákaz startů pro všechny komerční starty a návraty stupňů přes den. Starty i návraty jsou zakázány mezi 6:00 a 22:00 místního času, a to od pondělí 10. listopadu. Odborní komentátoři z USA se shodují, že se jedná o bezprecedentní opatření. Nouzové nařízení nevysvětluje, jak bude stanoven „místní čas“ v případě návratu. K návratu totiž obvykle dochází v několika časových pásmech.

Bude to zní jako déja vu, ale prezident USA, Donald Trump, nominoval podnikatele a komerčního astronauta Jareda Isaacmana na příštího administrátora NASA. A v čem je ono v důvodu zmíněné opakování? Isaacman už od Trumpa jednu takovou nominaci dostal, ale před méně než půl rokem byla jeho nominace stažena, převážně z politických důvodů. Prezident své nové rozhodnutí oznámil v úterý večer místního času na své sociální sítí Truth Social.

Po dnešním neúspěšném pokusu o start rakety Atlas V ze startovní rampy SLC-41 na Floridě je nyní druhý pokus naplánován na 7. listopadu ve 04:16 našeho času. Problémy tentokrát nastaly během závěrečných kontrol, kde se objevily potíže s ventilem který se stará o upouštění tlaku v dodatečné kyslíkové nádrži. Při tomto startu má být na oběžnou dráhu vynesena telekomunikační družice ViaSat-3, která bude pokrývat především území Evropy, Ameriky a Afriky. Kvůli jejím velkým rozměrům bude využita druhá nejsilnější konfigurace Atlasu V, konkrétně 551. Raketa bude tedy vybavena pěti urychlovacími stupni a pět metrů širokým aerodynamickým krytem.

Na letošním Czech Space Weeku bylo odhaleno třináct českých vědeckých experimentů, které by měl Aleš Svoboda vzít na svou národní misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali množství zajímavých informací o každém z projektů – a právě ty teď postupně přiblížím v novém seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek zaměřený na jeden konkrétní experiment. I když budou texty podepsané mým jménem, nepovažuji je za vlastní tvorbu – vycházejí z oficiálních tiskových zpráv, které jsem jen drobně upravil pro lepší čtení. Sérii představíme podle abecedy, a proto nás dnes čeká experiment AstroMoWe – s podtitulem Chytrá nositelná elektronika k monitorování pohybu a svalové aktivity astronautů na ISS. Na tomto projektu spolupracují ČVUT v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, G.L. Electronic a VÚB.

Přestože raketa Atlas V má být v budoucnu nahrazena nosičem Vulcan, tak před svým odchodem do výslužby odbaví ještě několik misí. Jednou z nich je zítřejší start s šestitunovou geostacionární telekomunikační družicí ViaSat-3 F2, která je druhou ze tří plánovaných částí sítě ViaSat-3 pracující v pásmu Ka. První z nich startovala na raketě Falcon Heavy před dvěma lety. Cílem této malé konstelace telekomunikačních družic je poskytovat vysokorychlostní připojení pro zákazníky od běžných lidí až po vládní či vojenské účely v Americe, Evropě, na Blízkém východě, v Africe a Asijsko-pacifickém regionu. První exemplář sice měl podle původního plánu svým signálem pokrýt Ameriku a ten druhý Evropu, Afriku a Blízký východ, ale kvůli selhání při rozvinování antény si družice své role budou muset vyměnit, jelikož signálová kapacita VS3 F1 se snížila o více než 90%. ViaSat spolupracuje na stavbě těchto družic se společností Boeing, která mu poskytuje jejich družicovou platformu Boeing 702. Atlas V poletí v nejsilnější provozované variantě 551 – tedy s pěti pomocnými boostery, pětimetrovým aerodynamickým krytem a jednomotorovým horním stupněm. Raketa byla již na Floridě

Společnost Impulse Space je inovativní startup založený dlouholetým pracovníkem SpaceX, Tomem Muellerem. Firma nedávno představila své plány na nový lunární lander, který by měl být schopen dopravit až tři tuny nákladu na povrch Měsíce. Toto oznámení klade důraz na zájem firmy zaplnit „kritickou mezeru“ ve schopnostech lunárních landerů. Firma věří, že se díky tomu stane klíčovým hráčem v sílícím komerčním kosmickém závodě. Mueller, známý jako architekt motoru Merlin společnosti SpaceX, založil společnost Impulse Space, aby se zabýval výzvami v oblasti mobility v kosmickém prostoru.

Dnes ve večerních hodinách odstartuje z kosmodromu CSG letos potřetí a celkově počtvrté raketa Ariane 6 v konfiguraci Ariane 62 se dvěma pomocnými boostery. Jejím nákladem bude radarová snímkovací družice Sentinel 1D spadajicí do první konstelace družic evropského programu Copernicus pro snímkování zemského povrchu. Měla by v budoucnu nahradit dosluhující Sentinel 1A, který sice stále ještě funguje, ale již překročil svou plánovanou životnost o více než čtyři roky. Sentinel 1D je vybaven radarem se syntetickou aparaturou v pásmu C, díky němuž poskytne snímky Země ve vysokém rozlišení bez ohledu na počasí, protože dokáže prohlédnout skrze mraky, déšť i kouř. Bude na sun-synchronní oběžné dráze fungovat minimálně sedm let a bude spolupracovat se svojí sesterskou družicí Sentinel 1C, rovněž v rámci programu Copernicus.

Zatímco NASA stále počítá s ukončením provozu Mezinárodní kosmické stanice v roce 2030, firma Vast se snaží dělat co nejvíce kroků, aby mohla vypustit první komerční kosmickou stanici. Věří totiž, že by mohla jednou nahradit ISS. Firma nyní splnila důležitý milník ve výrobě své první kosmické stanice. Firmu Vast založil v roce 2021 Jed McCaleb a 2. listopadu firma na misi Bandwagon-4 rakety Falcon 9 vypustila demonstrační družici Haven Demo.

Kosmická loď Sojuz MS-28, která má na Mezinárodní kosmickou stanici dopravit dva Rusy a jednoho Američana, měla svůj start naplánovaný na 27. listopadu 2025 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Už 21. srpna 2024 Agentura Roskosmos oznámila, že do posádky Sojuzu MS-28 byli přiřazeni kosmonauti Sergej Kuď-Sverčkov, Sergej Mikajev a Oleg Platonov. V té době se se startem Sojuzu MS-28 počítalo okolo 25. října 2025. Ovšem ještě před koncem roku 2024 se mise posunula na už zmíněné datum 27. listopadu 2025. Začátkem roku 2025 agentura NASA oznámila, že v posádce Sojuzu MS-28 nahradil Platonova Christopher Williams v rámci třetího rozšíření dohody o vzájemném vynášení astronautů na ISS mezi americkou kosmickou agenturou a Roskosmosem. Misi měla původně obsloužit kosmická loď Sojuz s výrobním číslem 759, která byla na montážní lince RKK Eněrgija továrny ZEM v Korojlovu u Moskvy jako další v pořadí. Ovšem během rutinních povýrobních testů na kontrolním a testovacím stanovišti továrny ZEM bylo zjištěno, že kosmická loď utrpěla výrazné poškození svého tepelného ochranného systému, který se nedal opravit tak, aby se stíhal start plánovaný na konec roku 2025.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou

Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu

Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,

Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat

Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron

V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl

Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí

Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku

Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.

Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká

Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.