Adrianos Golemis
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Články
Propast mezi civilními vedoucími postavami sovětské kosmonautiky na jedné straně a jejich vojenskými protějšky na straně druhé provázela de facto celý počátek programu Voschod. Občas až zoufalé pokusy Nikolaje Kamanina a jeho nadřízených o „celovojenskou“ posádku Voschodu se však nesetkaly s odezvou na nejvyšších místech a pomalu, ale jistě se schylovalo ke kompromisu. Ne všichni se však oné chvíle dočkali, tedy přesněji – dočkali coby kosmonauti-čekatelé. Své oběti si vyžádal i výcvik a zátěžové testy. Nejednalo se sice přímo o oběti na životech, nicméně minimálně několika jedincům se sny o vesmíru kompletně zhroutily. A u několika dalších nechybělo mnoho, aby došlo k témuž, v jednom případě z naprosto absurdních důvodů. Sestavování posádek pro první sovětskou vícemístnou kosmickou loď šlo zkrátka všelijak, rozhodně však ne hladce…
Evropská sonda Hera, která se zaměřuje na problematiku planetární obrany, pořídila své první snímky s pomocí tří palubních přístrojů, s jejichž pomocí bude studovat planetku Didymos a její měsíček Dimorphos. Po úspěšném startu, ke kterému došlo 7. října 2024 byly postupně aktivovány jednotlivé přístroje, což je součástí probíhající fáze uvádění palubních systémů do provozu. Desátého a jedenáctého října byla stěna s vědeckými přístroji otočena k naší planetě a tři instrumenty pořídily své první snímky Země a Měsíce ze vzdálenosti více než milionu kilometrů. Konkrétně se jedná o snímky z kamery Asteroid Framing Camera, AFC (na náhledovém snímku je označena písmenem A), tepelného snímače TIRI (na obrázku má písmeno B) a hyperspektrálního snímače HyperScout H (na obrázku mu patří písmeno D).
13. říjen 2024 se navždy zapíše do kosmonautické historie. Opět se o to postarala firma SpaceX, která ve 14:25 našeho času spustila divadlo, které si mnozí z nás budou pamatovat po zbytek života. Od teď totiž platí, že největší raketa v historii lidstva nebude přistávat, ale bude se chytat pomocí obřích mechanických ramen. Přesně toto sci-fi se dnes stalo skutečností.
Když se hovoří o místech ve Sluneční soustavě, která by mohla mít podmínky vhodné pro život, velmi často bývá zmiňován Jupiterův měsíc Europa. Podle dosavadních poznatků jeho povrch tvoří několik kilometrů silná vrstva ledu, pod kterou se zřejmě nachází desítky kilometrů hluboký oceán kapalné vody. Prozkoumat Europu a především to, zda opravdu skýtá podmínky pro život, bude úkolem americké sondy Europa Clipper. Její start na raketě Falcon Heavy nás čeká možná už zítra – 14. října v 18:06 našeho času.
Ačkoli jsou všechny smysly fanoušků kosmonautiky nyní zaměřeny na pátý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship, kosmonautika v celé své šíři poskytla i celou řadu dalších zajímavých věcí. My se v pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího, co uplynulý týden přinesl, v hlavním tématu zaměříme na průběh a dopady hurikánu Milton. Ten zasáhl Floridu a částečně dotčen byl i kosmodrom. V dalších tématech nás čeká třeba přistání zajímavé čínské návratové mise z oběžné dráhy Země, návrat posádky Crew-8 z ISS či vypuštění evropské mise Hera. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po absolutním přehodnocení situace ze strany FAA došlo k něčemu, co minimálně většina z nás opravdu neočekávala. Konkrétně to, že Super Heavy Starship na svůj další testovací let odstartuje ještě v říjnu. Jak to celé mělo probíhat a nakonec opravdu probíhalo jsme detailně rozebrali v posledním dílu seriálu Aktuality o Starship, který vyšel dnes o půlnoci. Každopádně nezaměřujme se nyní na to proč, ale to nejpodstatnější, tedy co nás doufejme zítra čeká a není to jen další „obyčejný“ testovací let největší a nejsilnější rakety v historii lidstva.
Vážení čtenáři, poslední díl seriálu Aktuality o Starship byl na našem webu vydán 17. července a v té době jsme měli po čtvrtém letovém testu přibližně měsíc. Shrnuli jsme si nové poznatky o IFT-4, informace o přípravách na další let nebo stavbě nové rampy. Tento díl ale vychází o něco dříve, než jsem původně plánoval, a to z důvodu, jak neskutečně rychle se celá situace přehodnotila a kolik věcí se ve Starbase začalo dít. Pojďme si tedy dnes podrobně rozebrat, co se vlastně v posledních 3 – 4 týdnech na nejjižnějším cípu Texasu stalo a co nás čeká.
Zatímco kosmické sondy studují cizí světy, vědci na Zemi se snaží před vysláním přístrojů na mimozemské cesty co nejlépe připravit. Jedním ze způsobů této přípravy na průzkumné mise je využití technik strojového učení k vývoji algoritmů s daty z komerčních přístrojů nebo z letových exemplářů přístrojů na kosmických misích. Abychom byli konkrétní – NASA používá na marsovských misích hmotnostní spektrometry, které analyzují vzorky a identifikují v nich organické molekuly. Vytvoření algoritmů strojového učení před misemi může pomoci urychlit a také zefektivnit proces analýzy dat nasbíraných během časově omezených vesmírných operací.
Evropská družice Serntinel-1C, tedy třetí zástupce družicové řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dorazila na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud má ještě před koncem letošního roku odstartovat na raketě Vega-C. Úkolem této družice bude pokračovat v důležité práci, kterou rozjeli její předchůdci. Sentinel-1C bude dodávat radarové snímky zemského povrchu, které najdou uplatnění v širokém spektru služeb programu Copernicus a vědeckých aplikacích. Základ Sentinelu-1C vznikl ve francouzském Cannes a poté zamířil do italského Turína. Tady se na něj dále pracovalo a nakonec mohl být na zdejším letišti naložen do transportního letounu Antonov, který s ním bezpečně přistál ve Francouzské Guyaně. Tady projde sérií předstartovních příprav, které zajistí, že je připraven na start.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.