Když se hovoří o místech ve Sluneční soustavě, která by mohla mít podmínky vhodné pro život, velmi často bývá zmiňován Jupiterův měsíc Europa. Podle dosavadních poznatků jeho povrch tvoří několik kilometrů silná vrstva ledu, pod kterou se zřejmě nachází desítky kilometrů hluboký oceán kapalné vody. Prozkoumat Europu a především to, zda opravdu skýtá podmínky pro život, bude úkolem americké sondy Europa Clipper. Její start na raketě Falcon Heavy nás čeká možná už zítra – 14. října v 18:06 našeho času.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Falcon Heavy při této misi zahodí všechny své stupně a proběhne tak žádný pokus o jejich přistání. Náklad totiž váží okolo 6 tun a míří na únikovou dráhu od Země. Europa Clipper má v únoru 2025 proletět kolem Marsu a v prosinci 2026 se naposledy vrátí k Zemi, u které provede gravitační manévr. V dubnu 2030 pak dojde k jejímu příletu k Jupiteru a vstupu na jeho oběžnou dráhu. Europa Clipper totiž bude Europu studovat právě z oběžné dráhy kolem plynné planety. Kdyby sonda obíhala přímo kolem měsíce, byla by vystavena mnohem vyšším dávkám radiace. Na Europa Clipper bude čekat téměř 50 průletů kolem Europy v různých vzdálenostech a nad různými oblastmi. Devět vědeckých přístrojů s celkovou hmotností 82 kg tak bude mít možnost vše důkladně zmapovat. A jaké přístroje jsou vlastně na palubě?
E-THEMIS – Europa Thermal Emission Imaging System
Snímkovací aparatura nabízející vysoké rozlišení a navíc i multispektrální snímkování povrchu Europy ve střední až vzdálené části infračerveného záření. Úkolem přístroje je najít geologicky aktivní oblasti a potenciální zdroje gejzírů. Jedná se o vylepšenou verzi přístroje THEMIS ze sondy Mars Odyssey.
MISE – Mapping Imaging Spectrometer for Europa
Snímkovací spektrometr pracující v blízké infračervené oblasti bude sledovat chemické složení látek na povrchu Europy s důrazem na hledání organických látek (např. aminokyselin), solí a podobně. Tato data vědcům prozradí nejen to, jaké je složení povrchu, ale i jaká je obyvatelnost oceánu.
EIS – Europa Imaging System
Snímkovací aparatura ve viditelném světle. Tvoří ji dvě kamery pro mapování povrchu Europy a snímkování menších oblastí ve vyšším rozlišení (až 0,5 m/pixel). Širokoúhlá kamera WAC (Wide-angle Camera) nabídne zorné pole 48° × 28°při rozlišení 11 metrů ze vzdálenosti 50 km. Kromě toho pořídí také stereoskopické (3D) snímky pruhů terénu. Kamera NAC (Narrow-angle Camera) nabízí zorné pole pouze 2,3°× 1,2° s již zmíněným rozlišením 50 cm na vzdálenost 50 km. Zatímco doposud bylo s rozlišením lepším než 500 metrů/pixel zmapováno okolo 14 % povrchu Europy, nyní bude možné zmapovat více než 95% povrchu tohoto měsíce s rozlišením lepším než 50 metrů.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Europa-UVS – Europa Ultraviolet Spectrograph
Ultrafialový spektrometr k detekci malých gejzírů poskytne data o chemickém složení a dynamice slabé atmosféry (tzv. exosféry) Europy. V čele skupiny stojí Kurt Retherford, který byl součástí týmu, který v pozorováních Hubbleova teleskopu v ultrafialové části spektra objevil výtrysky na Europě.
REASON – Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface
Dvoufrekvenční (9 a 60 MHz), led penetrující radar určený k charakterizaci ledové krusty Europy a oceánu blízko pod povrchem. REASON také prozkoumá exosféru, povrch i podpovrchové vrstvy do hloubky cca 30 km.
ECM – Europa Clipper Magnetometer
Náhrada za původně navržený přístroj ICEMAG, který byl zrušen kvůli překročení rozpočtu. ECM bude charakterizovat magnetická pole kolem Europy. Čidla se nacházejí na 25 metrů dlouhém ramenu, které je při startu složené. Měření síly a orientace magnetického pole Europy by vědci chtěli potvrdit existenci podpovrchového oceánu, ale také určit mocnost ledové krusty, hloubku vody i její slanost!
PIMS – Plasma Instrument for Magnetic Sounding
Přístroj měřící plazma kolem Europy pro charakteristiku magnetických polí vytvářených proudy plazmatu. Společně s magnetometrem ECM tato data poslouží k potvrzení existence podpovrchového oceánu, ale také určení mocnosti ledové krusty, hloubky vody i její slanosti! PIMS se zaměří i na procesy uvolňování materiálu z povrchu Europy do atmosféry a ionosféry. Tím bude možné lépe pochopit, jak Europa ovlivňuje své okolí i magnetosféru Jupiteru.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
MASPEX – Mass Spectrometer for Planetary Exploration
Hmotnostní spektrometr k určení složení podpovrchového oceánu. Bude měřit extrémně slabou atmosféru měsíce a drobné částečky vyvržené do kosmického prostoru.
SUDA – Surface Dust Analyzer
Hmotnostní spektrometr, který se zaměří na složení malých pevných částic vyvržených z povrchu. Vědci tak získají možnost přímé analýzy povrchu i potenciálních gejzírů. Přístroj dokáže zachytit stopová množství organických i anorganických látek na materiálu vyvrženém gejzíry. Je také dostatečně citlivý na to, aby odhalil známky života, i když by vzorek obsahoval méně než jednu bakteriální buňku v odebraném zrnku ledu.
Gravity/Radio Science
Nejde o klasický vědecký přístroj, ale o vysokoziskovou anténu sondy. Při průletech kolem Europy se bude měřit Dopplerovský posun vysílaného signálu při cestě mezi sondou a Zemí. Tato data pomohou určit, jak se Europa deformuje v závislosti na své vzdálenosti od Jupiteru, což následně odhalí informace o vnitřní struktuře měsíce a jeho slapových pohybech.
Závěrečný přehled:
- Čas a datum startu: 14. října v 18:06 SELČ
- Místo startu: Rampa LC-39A, Kennedyho vesmírné středisko, Florida
- Raketa: Falcon Heavy (boční stupně B1064 a B1065 poletí pošesté a centrální stupeň B1090 je nově vyrobený)
- Primární náklad: Sonda Europa Clipper
- Hmotnost nákladu: 6065 kg
- Doručovací oběžná dráha: Heliocentrická
- Boční stupně: Budou zahozeny
- Centrální stupeň: Bude zahozen
Náš přenos spustíme zhruba 30 minut před startem, tedy okolo 17:30 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/1200px-Europa_Clipper_spacecraft_model.png
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA26435/PIA26435~orig.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA26439/PIA26439~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA26436/PIA26436~large.jpg
Moc se těším na start a hlavně na výsledky této mise. Jsem, tak říkajíc, odkojená A.C. Clarkem a jeho Vesmírnou odyseou a moc dobře si pamatuju, jak záhadní stavitelé Velkých černých objektů zakázali lidem přistávat na Europě. A teď konečně ten „zákaz“ porušíme! 🙂 Bude tam život? Osobně si, společně s Tomášem Petráskem, myslím, že ano. Velká škoda, že na palubě nejsou přístroje určené k hledaní života. Snad se jim nějaká chobotníčka zakousne do čidla. 😉
Europa Clipper na Europě přistávat nemá. Bude kroužit kolem Jupiteru a kolem Europy provede cca 50 průletů. 😉
Bohužel, pokud jde o přistávácí manévry na tělesech bez atmosféry, tedy pouze pomocí práce motorů, tak tady chybí odvaha. Tedy s výjimkou Měsíce, ale kde už, že ano… No a ani ten Měsíc s možností spojení téměř v reálném čase se úplně nedaří. A teď si vezměte, jakou samostatností by musel disponoval lander takto daleko od Země. Zatím jsme se zmohli jen na „přistání“ Rosetty nebo NEAR, ale to se ani nedá počítat. Čest skutečnému pokusu Philae. Ani ta přistání na Didymos / Dimorphos, které chce provést Hera a spol, nebudou skutečná, spíš půjde o dosednutí vysloužilé družice, nejsou to landery. Plány v pokročilém stádiu byly (třeba Europa lander, nebo přistávací modul na Merkur), ale zrušeno.