Ačkoli jsou všechny smysly fanoušků kosmonautiky nyní zaměřeny na pátý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship, kosmonautika v celé své šíři poskytla i celou řadu dalších zajímavých věcí. My se v pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího, co uplynulý týden přinesl, v hlavním tématu zaměříme na průběh a dopady hurikánu Milton. Ten zasáhl Floridu a částečně dotčen byl i kosmodrom. V dalších tématech nás čeká třeba přistání zajímavé čínské návratové mise z oběžné dráhy Země, návrat posádky Crew-8 z ISS či vypuštění evropské mise Hera. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děsivý i krásný hurikán Milton

Hurikán Milton, který v posledních dnech trápil zejména Floridu, byl detailně sledovanou bouří, která ovlivnila i kosmické lety a samotné Kennedyho kosmické středisko. Nejsilnější hurikán letošní sezóny a druhý nejsilnější hned po hurikánu Rita z roku 2005, se zformoval 5. října a 9. října zasáhl pevninu. Poté naštěstí rychle zeslábl a dnes je součástí bouřkové fronty v Atlantickém oceánu. Hurikán se svojí proměnlivou a extrémně rychle se měnící silou stal podrobně sledovaným úkazem, na který se zaměřila i mnohá pozorování z kosmického prostoru. I přes svoji nebezpečnost a velké škody, které napáchal na pevnině, jsou snímky hurikánu z kosmického prostoru krásné. Děsivě krásné. Pojďme se v krátkém přehledu podívat na některé aspekty sledování takové bouře a také na dopady, které měla na kosmonautiku. Následně se podíváme na sérii zajímavých snímků tohoto hurikánu.

V reakci na vznik hurikánu byl aktivován systém NASA pro koordinaci reakce na katastrofy (DRCS), který přímo spolupracuje s dalšími institucemi a systémy. DRCS produkuje zejména podrobné mapy a datové produkty vzniklé z pozorování Země z kosmického prostoru, které jsou volně dostupné na portálu NASA Disasters Mapping Portal. Data jsou dodávána z různých zdrojů (třeba flotily družic NOAA) a zahrnují klasické snímky ve viditelném spektru, radarové snímky, které dokážou proniknout i oblačností či noční snímky sledující světla měst, požáry či blesky. Využívají se také data z evropských družic Sentinel, které poskytly cenná data zaměřená na stav vodního nasycení hurikánu v různých výškách. Díky této databázi je pak možné nejen rychle předpovídat další vývoj dynamicky se měnící cyklóny, ale také dodávat potřebné podklady pro bezpečnostní a záchranné složky. Hurikán se sledoval také z Mezinárodní kosmické stanice.

Na příchod Miltonu se připravoval také floridský kosmodrom, který má s podobnými událostmi bohaté zkušenosti. V rámci stupně hrozícího nebezpečí se přijímají pevně dohodnuté kroky, které nakonec vyvrcholily příkazem, aby všichni zaměstnanci, kteří nejsou nutní pro krizový běh zařízení, opustili kosmodrom. V hangáru firmy SpaceX se mezitím připravovala americká výzkumná sonda Europa Clipper, kterou měl 10. října vynést Falcon Heavy. Kvůli přicházejícímu hurikánu byl start nakonec odložen a raketa i sonda byly zabezpečeny v hangáru. Sonda je již skryta pod aerodynamickým krytem a v něm přečkala bouři.

Bouře naštěstí nenapáchala na kosmodromu zásadní škody. Došlo k převržení několika vozidel, poškození semaforů, stržení několika dočasných konstrukcí. V pátek večer se zaměstnanci kosmodromu již mohli vrátit na své pozice a začít pracovat na kontrole a opravách svých zařízení. Europa Clipper mezitím dostala nový termín startu, kterým byl 13. říjen. SpaceX si však vyžádala ještě jeden den pro nutnou kontrolu a opravu všech zařízení a vypouštěcí rampy. V současnosti se tak se startem počítá na 14. října.

Relativně únosný průběh hurikánu na kosmodromu je v kontrastu s jižními částmi Floridy. Před hurikánem byl na Floridě vyhlášen stav nouze, v jehož rámci byla mnoha obyvatelům pobřeží nařízena evakuace, která čítala přes 5 milionů lidí. Hurikán vyvolal sérii silných tornád, která se formovala hned na pobřeží, a způsobil rozsáhlé záplavy na Floridě. Bohužel došlo také ke ztrátám na životech a zraněním. K 11. říjnu 2024 zabil hurikán Milton nejméně 21 lidí: 18 ve Spojených státech a tři v Mexiku. Škody se předběžně odhadují na nejméně 30 miliard dolarů.

Here is #MiltonFlorida as seen from the International Space Station as it re-intensifies over the southern Gulf of Mexico.

Get out now. https://t.co/TiliNgAtrv pic.twitter.com/N1n3HOe4k6

— ‏ًً (@politicalplayer) October 8, 2024

Kosmický přehled týdne:

V pátek přistála v poušti Gobi „opakovaně použitelná družice nové generace“ s názvem Shijian-19. Tento zajímavý čínský projekt má za cíl provozovat družici, kterou je možné opakovaně vynést do kosmického prostoru a následně ji opět poslat zpět na Zemi. Není to malý raketoplán, ale jedná se o „klasické“ návratové těleso. Podobné koncepty fungovaly již v minulosti a nejznámější z nich je možná ruská série návratových těles programu Foton, Kometa či Biom. Při tomto čínském letu byly na palubě experimenty zaměřené na pěstování rostlin a mikrobiálního života, dále různé technologické experimenty zaměřené na autonomní navigaci a také soubor kulturních předmětů. Zejména pěstování rostlin v kosmických podmínkách je nyní velkým čínským tématem. Zvýšená radiace zvyšuje počet mutací a ty by se mohly stát zdrojem pro vznik velmi odolných či efektivních odrůd. Samotný projekt této družice byl představen v roce 2018, ale na oběžnou dráhu se dostala až letos (původně bylo v období 2019-2025 plánováno přibližně 15 misí). Zařízení má několik konfigurací a startovní hmotnost kolem 3,5 tuny. Může obsloužit krátkodobé několikahodinové mise, popřípadě být vybaveno fotovoltaickými panely a na oběžné dráze operovat řadu dní a týdnů. Kapacita pro vědecké experimenty je kolem 500 kilogramů.

Dnes v 13:05 se od Mezinárodní kosmické stanice měla odpojit pilotovaná kosmická loď Dragon 2 Endeavour, která s čtyřčlennou posádkou měla zamířit zpět na Zemi. Posádka absolvovala dlouhodobou misi na Mezinárodní kosmické stanici. Přistání mělo proběhnout v pondělí v půl deváté večer. Jenže to už neplatí. Z důvodu nepříznivého počasí u pobřeží Floridy však byl odlet dnes dopoledne odvolán. Nový termín odletu zatím nebyl určen. Posádku tvoří astronauti NASA Jeanette Epps, specialistka mise, Matthew Dominick, velitel, Michael Barratt, pilot, a Rus Alexander Grebjonkin.

Přehled z Kosmonautixu:

Přišel ideální čas si shrnout, kterým tématům jsme se již věnovali v uplynulém týdnu. Díky tomu budete mít přehled o tom, co se dělo v kosmonautice v minulém týdnu, kompletní. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme na to. Očekávaný a důležitý start proběhl hned zkraje. Raketa Falcon 9 vynesla evropskou průzkumnou sondu Hera, která zamířila k planetce Didymos, do které před časem záměrně nabourala sonda DART. Start byl zajímavý i tím, že měl výjimku od FAA – Falcony byly v té chvíli uzemněné. Start jsme sledovali Živě a česky. Po úspěšném startu jsme pak začátek mise shrnuli. Sonda s označením Psyche, která míří ke stejnojmenné kovové planetce, zase posouvala rekord v laserové komunikaci. Důležitá technologie, která umožní lidstvu přenášet více dat na delší vzdálenosti, je pod drobnohledem mnohých. V úterý jste se dočkali dalšího dílu informacemi napěchovaného seriálu, který sleduje strastiplné cesty sovětského programu Voschod. Chvíli to také vypadalo, že rakety Falcon 9 již získají povolení k letům, ale nakonec jsme pro vás okomentovat start družic OneWeb nemohli. Falcon se povolení dočkal až na konci týdne. Evropsko-japonská mise BepiColombo prolétla kolem Merkuru a ačkoli to byl „jen“ gravitační manévr, již přináší zajímavé vědecké poznatky. Na plnou porci se můžeme těšit, až obě sondy zakotví na oběžné dráze. Společnost RocketLab se na výzvu NASA přihlásila do soutěže, kde se hledá levnější a schůdnější varianta náročné mise Mars Sample Return. Nyní se firma posouvá dále. Dlouhodobě také sledujeme výrobu a přípravu očekávaného teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope, který nyní podstoupil zkoušku, při které se vnější kostra zařízení pěkně zatočila. Další příjemná zpráva pro Evropu přišla z jižní Ameriky, kam dorazila očekávaná družice Sentinel 1C, která doplní flotilu šikovných výzkumníků programu Copernicus. Zatímco kosmické sondy studují cizí světy, vědci na Zemi se snaží před vysláním přístrojů na mimozemské cesty co nejlépe připravit. Jedním ze způsobů této přípravy na průzkumné mise je využití technik strojového učení. V pátek jsme se ohlédli za aktualitami kolem programu Super Heavy Starship. Tématem číslo jedna byl start pátého integrovaného letu, který se nečekaně posunul již na tuto neděli.

Snímek týdne:

Nádherný snímek pořízený skrz okýnko lodi Dragon 2 Endeavour (sloužící nyní misi Crew-8), který zachycuje polární záři. Autorem je Matthew Dominick. Posádka této mise se už připravuje na návrat zpět na Zemi, ale kvůli hurikánu Milton, který zuří v okolí Floridy, se jejich odlet odložil z 10. na 13. října. Ani tento termín však již neplatí.

Video týdne:

V pondělí úspěšně odstartovala evropská mise Hera, která míří prozkoumat, jak po zásahu sondou DART vypadá planetka Dimorphos – měsíček větší planetky Didymos. Video níže zachycuje okamžik odpojení sondy od posledního stupně rakety Falcon 9. Sonda i stupeň se v té chvíli nacházely na únikové dráze od Země.

Zdroje informací:
https://www.space.com/
https://www.space.com/
https://www.space.com/
https://maps.disasters.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://images.nasa.gov/details/iss072e029445
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/xuHdBzwhif2GwJZFpxLWQb-970-80.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/iss072e029445/iss072e029445~large.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GZhSElRXEAoPXu7?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/GZadNdlXEAAgsEC?format=jpg&name=medium
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…67106D6A