Návrh Bílého domu na razantní snížení rozpočtu agentury NASA vyvolal právem vlnu nevole z různých zainteresovaných stran. Svůj názor na jeden zmiňovaný důsledek těchto škrtů prezentovala na webu SpaceNews
Zdroj: https://www.spiedigitallibrary.org/
Než teleskop odstartuje, tedy před všemi palcovými titulky, tiskovými zprávami a dechberoucími snímky, je složité ocenit, jak přelomový může být. Například, Hubbleův teleskop, byl postaven pro všeobecnou astrofyziku a několik specifických vědeckých úkolů – třeba měření rozpínání vesmíru. Nejenže dokázal splnit tyto cíle, ale ve své práci pokračoval a přinesl moderní astronomii revoluci takovým způsobem, jaký nikdo nemohl plně předvídat. Pozoruhodné je, že Hubble byl vypuštěn ještě před objevením prvních exoplanet. Jakmile se však objevily, stal se Hubble jedním z našich nejmocnějších nástrojů pro studium jejich atmosfér. JWST již jde v jeho stopách.
Nancy Grace Roman Space Telescope byl navržen podobně se zaměřeným souborem vědeckých úkolů, mezi kterými je například průzkum zatím neprobádaných oblastí objevů exoplanet, vesmíru a průzkum podstaty temné energie. Od doby, kdy byly tyto původní cíle stanoveny, však vědci vyvinuli celou řadu nových nápadů, co by mohl dělat. Na webových stránkách NASA je popsán plánovaný vědecký výzkum Nancy Grace Roman Space Telescope, který je sám o sobě pozoruhodný, ale skutečný potenciál teleskopu sahá daleko nad rámec toho, co je tam popsáno. Stejně jako Hubble a JWST i NGRST téměř jistě odhalí objevy, které zatím neumíme hledat – věci, které jsme si dosud nedokázali představit. Veřejnost se o těchto širších možnostech dozvídá jen zřídka. V tomto článku chci upozornit jen na několik takových nápadů – čerpám ze své vlastní oblasti: hledání měsíců a prstenců mimo naši Sluneční soustavu. Představují jen malý střípek obrovského objevitelského potenciálu Nancy Grace Roman Space Telescope, který přesahuje jeho již tak mimořádné hlavní poslání.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Jedním z primárních úkolů Nancy Grace Roman Space Telescope je mikročočkovací průzkum, který má objevit okolo 2 500 exoplanet – od těch, které se podobají Zemi až po obry podobné Jupiteru. Tyto planety budou obíhat mnohem dále od svých mateřských hvězd. Očekávají se vzdálenosti srovnatelné se Zemí od Slunce až po vzdálenost Saturn – Slunce. Tyto oblasti povětšinou zůstávají mimo dosah současných detekčních metod. Jedná se přitom o kriticky důležité slepé místo. Prakticky všechny známé exoplanety byly nalezeny s použitím tranzitní metody, či metodou měření radiálních rychlostí, které jsou nejcitlivější na planety obíhající blízko jejich hvězdám. Nancy Grace Roman Space Telescope nám poprvé nabídne celkový pohled na architekturu planetárních systémů – především pak těch vzdálenějších oblastí.
Kromě těchto 2 500 mikročočkovacích objevů by měl ten samý průzkum nevyhnutelně detekovat tisíce tranzitujících exoplanet. Tyto objevy nám umožní zmapovat, jak se planetární populace různí v jednotlivých částech galaxie. Už jen tohle bude revoluční. Jenže Nancy Grace Roman Space Telescope je také jedinečně vybaven schopností detekovat něco, co ještě nikdy nebylo prokazatelně pozorováno – exoměsíce. Doposud nebyl potvrzen ani jeden exoměsíc obíhající kolem exoplanety. Nancy Grace Roman Space Telescope to může konečně změnit. Jeho mikročočkovací průzkum je dostatečně citlivý na to, aby detekoval měsíce kolem volně letících planet, tedy světů, které byly vyvrženy ze svých domácích hvězdných systémů. Simulace naznačují, že by Nancy Grace Roman Space Telescope mohl, vůbec poprvé v historii, odhalit populace takových měsíců.
Zatím nemáme žádný způsob, jak zjistit, jak neobvyklý náš pozemský Měsíc je. Přesto náš Měsíc možná sehrál klíčovou roli při stabilizaci zemského klimatu – jeho gravitační vliv pomáhá zabránit chaotickým výkyvům sklonu planety. Tento druh stability by mohl být důležitý pro zajištění obyvatelnosti planet. Předpokládá se tedy, že měsíce mají významný vliv na dlouhodobé klima a obyvatelnost kamenných planet. Mikročočkovací průzkum Nancy Grace Roman Space Telescope by mohl odhalit měsíce, jako je ten náš, kolem volně plovoucích letících exoplanet velikosti Země – systémů, kde planeta a měsíc byly vyvrženy společně. To by nám pomohlo odpovědět na hlubokou otázku: Jsou exoměsíce podobné tomu pozemskému neobvyklé, nebo běžné?
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Nancy Grace Roman Space Telescope by také mohl pátrat po exoměsících kolem mladých, volně letících exoplanet s využitím tranzitní metody. Podobně jako teleskop Kepler monitoroval tisíce hvězd a sledoval poklesy jejich jasnosti způsobené přecházející planetou, Nancy Grace Roman Space Telescope může kontinuálním pozorováním jasných, zářících mladých obřích planet pátrat po tranzitech jejich měsíců. Pokud jsou naše modely vzniku měsíců správné, mohly by tyto průzkumy detekovat okolo tuctu exoměsíců a potenciálně jednotky z nich by byly velikostí srovnatelné se Saturnovým Titanem.
Když to složíme dohromady, tak tyto metody dávají Nancy Grace Roman Space Telescope nesrovatelné možnosti nejen k detekci prvního potvrzeného exoměsíce, ale k odhalení celé populace – od pozemského měsíčního analogu až po objekty velké jako Země, které krouží kolem volně letících obřích exoplanet. Žádná jiná observatoř, ať už existující, či plánovaná, tuto schopnost nemá. Pokud bude Nancy Grace Roman Space Telescope zrušen, tento vědecký potenciál se vypaří s ním a my zůstaneme v temnotě znalostí o těchto systémech ještě desítky let.
Veškeré výše popsané vědecké objevy by pocházely pouze z jednoho přístroje na palubě Nancy Grace Roman Space Telescope. Ten je však vybaven také koronografem CGI (Coronagraphic Instrument), který byl navržen pro přímé zobrazení exoplanet tím, že zablokuje záři jejich mateřských hvězd. To je mimořádně náročný úkol. Hvězdy jsou mnohomiliardkrát jasnější než jejich planety, ovšem přístroj CGI využije špičkovou technologii k potlačení světla hvězd a odhalení mnohem slabšího odraženého světla z planet, které kolem těchto hvězd obíhají. Vůbec poprvé bychom mohli přímo pozorovat světlo z planet srovnatelných s Jupiterem a Saturnem v jiných hvězdných systémech. Ještě úžasnější je, že přístroj CGI by mohl detekovat i prstence okolo těchto planet – prstence, jaké známe od Saturnu, by mohly být i u cizích světů. JWST již ukázal, že v infračerveném záření mohou prstence a měsíce v některých případech přesvítit i planetu samotnou.
Zdroj: https://i0.wp.com/
Přístroj CGI na palubě Nancy Grace Roman Space Telescope by mohl zachytit první přímé snímky exoplanet se „Saturnovskými“ prstenci. Tyto prstence se mohly zformovat z měsíců, či malých těles roztrhaných gravitací planety. To by nabídlo náznaky historie a vývoje těchto systémů. Díky detekci exměsíců i exoprstenců by nám Nancy Grace Roman Space Telescope poprvé umožnil pochopit měsíce a prstence naší Sluneční soustavy v širším kosmickém kontextu. A to je jen jedna část obrovského vědeckého potenciálu tohoto teleskopu. Od zkoumání temné energie až po odhalování procesů vzniku hvězd a planet je Nancy Grace Roman Space Telescope jedinečně vybaven k vyřešení některých z největších otázek v astronomii.
Do vybudování této observatoře jsme již investovali více než deset let inženýrských prací, příprav a výzkumu – a nyní nás od jejího vypuštění dělí pouhé dva roky. Pokud bude Nancy Grace Roman Space Telescope nyní zrušen, nejenže pozastavíme projekt – vzdáme se celé generace vědeckých objevů. Zavřeme si dveře k objevům, které by prohloubily naše chápání vesmíru a našeho místa v něm.
Přeloženo z:
https://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2025/05/NASARoman.jpg
https://www.spiedigitallibrary.org/ContentImages/Proceedings/10590/105901Q/FigureImages/00007_PSISDG10590_105901Q_page_5_1.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/08/wfiin-ssdif-240813-0031.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/12/wfi-install-copy.jpg
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2025/05/james-webb-saturn.png
Zatím jsem měl dojem, že finanční restrikce se týkají pilotovaných programů. Je to vzhledem k jejich ceně logické. No koukám, že to směřuje napříč všemi programy.
Nemohla by sa zapojiť ESA – výmenou za pozorovací čas? Napr. ponukou Arianne 6, ako u Weba.
To by sice bylo hezké, ale netroufám si odhadovat, zda by to šlo. Kosmické sondy nejsou jako LEGO, které můžete posadit na různé rakety a u teleskopů s citlivou optikou to platí dvojnásob. Ariane 6 může produkovat jinak silné vibrace na jiných frekvencích než Falcon Heavy. Tím pádem by mohlo dojít k poškození konstrukce. Navíc si myslím, že cena za start není v tomto případě rozhodující. Uvidíme, je to pořád relativně čerstvé.
Podařilo se mi zamyslet, to se nestává často 🙂
A zjistil jsem, jaká je nekontinuita v nosných raketách. Člověk by očekával, že v dravém kapitalismu se nová firma bude snažit obsadit volnou pozici. Ale u raket se neděje. Máme malé nosiče s nosností do 1t na LEO a dost jich přibývá. Střední kolem 7 t typu Sojuz nebo Čína. Větší 15-20 t typu Falcon, nákladní Poton, nákladní Čína, Ariane. A pak dlouho nic. Falcon Heavy se 60 t je jiná liga a super heavy nehovořím. Ale asi prostě není poptávka. Měl jsem dojem, že na Falcon heavy se budou stát fronty, ale zatím spíše slouží k vynášení autíček. Něco do toho snad vnese New Glenn.
Falcon Heavy měl premiéru v roce 2018 a zatím letěl 11×. To není vůbec špatný výsledek.
Auto vynesl jenom jedno a to proto, že se jednalo o balast při testovacím letu nového nosiče. Zatím tedy spíše slouží k vynášení vědeckého nákladu.
Vám opravdu nedochází, že tímhle přitroublým bagatelizováním jen zbytečné matete ty, kteří se v tématu ne zcela orientují?
Nosnost raket vychází z potřeby, respektive poptávky, a zkušenosti. Řada nosičů má navíc, díky urychlovacím stupňům, dostatečný rozsah nosnosti. Bylo by neokonomické mít různé typy pro každých plus 5 tun nákladu. Jen kvůli čemusi, co nazýváte „nekontinuitou“ (?).
Jestli hledáte stopy „dravého kapitalismu“, máte je přímo před nosem. „Zamyšlení“ se moc nepovedlo.
Naprosto ve všem s vámi souhlasím. Skoro každá větší raketa má škálovatelnost až o desítky procent. Jen jsem chtěl upozornit na zvláštní vývoj v posledních letech. Vždy vývoj raket limitoval, co si můžeme zkusit poslat nahoru. Ale nyní rakety s ohromnou nosností jsou, ale není o ně zájem. SLS je jednoúčelový stroj nepoužitelný pro jiné cíle. Super Heavy je zatím vize, jak splnit sen pana Muska o smrti na Marsu. Její úpravy mají umožnit přistání na Měsíci, ale kdo tomu nyní věří?
Ale vynořují se soukromé firmy chtějící postavit něco jako ISS. Tato stanice byla postavena po modulech 10-20 tun. Nyní můžeme stavět po 60 tunách nebo Super heavy po 150. Ale pokrok techniky stále zmenšuje přístroje a co zvládnul člověk nyní zvládne škatulka velikosti mobilu.
Muskovy Falcony znamenaly revoluci v nosičích. Přinesly skokovou změnu nejen v nosnosti, ale i frekvenci startů a hlavně ceně.
Věda nebyla na takový skok připravena. Uvědomte si, že vědecké mise se připravují vyšší jednotky roků, deset let není žádná zvláštnost. A takové projekty samozřejmě znamenají vyšší náklady. Zapojení soukromého sektoru, který peníze má, je v počátcích. Byť se rozjelo velmi slušným tempem.
Proto trvá než se připraví projekty plně využívající potenciál FH. Na tom opravdu není nic zvláštního.
Naprostý souhlas.
Čistě hypoteticky! mohly by náklady na vědecké sondy poklesnout. pokud chcete dělat průzkum pomocí bábovičky- máte hodně práce se zkoušením a záleží na každém gramu! Pokud posíláte ne traktory – ale rovnou tanky , můžete navrhovat tak robustní konstrukce a s takovou mírou redundance, že zkoušení takového monstra může být mnohem kratší ( a tím levnější) než v současné době. Ty zkoušky jsou většina “ drahoty“ těchto sond. I když by se dalo také ušetřit tím, že vyvinete a sériově postavíte celý “ hejno “ sond , které vyšlete k několika cílům, jen je vybavíte jinými přístroji. Dokud nějaký idiot nepřijde s nápadem , že ušetří tím, že místo 10 kusů postaví nakonec 1 kus…… Viz sonda Casini . Prostě idiot na správném místě je schopen napáchat nedozírné škody. Proto by se měli topit jako koťata – hned po narození…. Jen ještě příjít na to, jak je poznat……. :-/
no… Myslím, že SLS nemusí být nutně jen jednoúčelová raketa. Myslím , že by snadno šla přidáním jednoho , nebo i více stupnů šla adaptovat i na lety velkých laboratoří do vzdálenějšího vesmíru. Mluvilo se o sondě Europa Clipper i Dragonfly, což by cenu té rakety ospravedlnilo mnohem lépe, než výprava s lidmi na Měsíc!!! Já se ovšem obávám, že k ledu půjde celý program Artemis včetně lodě Orion!! A čistě teoreticky! Umím si představit , že by Super Heavy mohla sloužit jako první ( a znovupoužitelný ) stupeň i jiné raketě, než StarShip!
Vývoj těžkého nákladu je drahý. Falcon 9 má velkou škálovatelnost díky zahození stupně nebo jeho návratu na kosmodrom. Střední nosič vyvíjí Rocketlab – Neutron. Ostatní nemají tolik peněz, aby tak těžký nosič vyvinuli. Hlavní riziko je, že až raketu vyvinou a osvědčí se, Falcon 9 a Starship sníží cenu za start, takže se nová raketa neuživí.
A bude hure, zrusenim Gateway prijdou tezke nosice o zakazky na dopravu nakladnich lodi na Gateway a ISS za chvili nebude. To je tak ,kdyz se setri na paternich pilotovanych programech.
Tohle je nejdebilnejsi navrh rozpoctu NASA v historii. Zruseni Apolla alespon bylo zduvodneno raketoplanem, Starship se vcelku z LEO vrati mozna v roce 2040…
Neviem, mne príde zrušenie apolla kvôli raketoplánu, ktorý bol len na papieri podstatne väčšia chyba, než zrušenie artemis v prospech starship, ktorá je vo svojom vývoji podstatne ďalej. Netrúfam si odhadovať, kedy bude pripravená na let aspoň na mesiac, ale uvedomme si, že za 5 rokov sa dostali od prvých skokov k niekoľkým úspešným skoro orbitálnym pristátiam.
o zrušení Apolla se rozhodlo prakticky v roce 1966. Tento rok byl peak ve financování NASA, protože se financovalo všechno na si okolo Apolla vzpomenete. Od té doby šly finance do NASA sešupem dolů a od r. 69 se vlastně už „jen“ létalo, protože všechno už bylo zaplacené a vyrobené.
I při sešupu šlo stále o násobky ročního rozpočtu Artemis. Až v roce 1972 poklesl rozpočet programu Apollo na úroveň srovnatelnou s ročním rozpočtem Artemis.
https://www.planetary.org/space-policy/cost-of-apollo