ChinaSat-9C
Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.
United Launch Alliance pilotně testuje ranou verzi chatbota s umělou inteligencí od OpenAI, který je kompatibilní s vládními standardy. Jedná se o jedno z prvních nasazení této technologie určené speciálně pro dodavatele v oblasti obrany, kteří nakládají s citlivými daty.
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.
Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.
Společnost Venturi Space, která spolupracuje se společností Astrolab na konceptech lunárních roverů, představila návrh čistě evropského roveru, který chce nabídnout evropským vesmírným agenturám.
Články
Inženýři z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory a firmy AeroVironment dokončili podrobný rozbor posledního letu vrtulníku Ingenuity, ke kterému došlo 18. ledna 2024. Tento rozbor bude publikován za několik týdnů v podobě technické zprávy NASA. Ingenuity, poslaná na Mars jakožto technologický demonstrátor, který má zvládnout maximálně 5 startů během 30 dní, se stal prvním vrtulovým strojem, který létal na jiném kosmickém tělese. Vrtulník fungoval skoro tři roky, provedl 72 letů a uletěl více než 30× delší vzdálenost, než se plánovala. Letem strávil dohromady více než dvě hodiny.
Centrální stupeň americké lunární rakety SLS (Space Launch System) byl v úterý 10. prosince 2024 ve vertikální poloze přesunut do sekce High Bay 2 v budově Vehicle Assembly Building na Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. Tento stupeň dorazil 23. července na Kennnedyho středisko, kde zůstal ve vodorovné poloze uvnitř hlavní chodby haly VAB. Díky přesunu do High Bay 2 mají nyní technici NASA a Boeingu 360stupňový přístup k centrálnímu stupni jak zevnitř, tak zvenčí. Tímto přesunem se také uvolnilo více místa v samotné uličce, aby mohli technici pokračovat v přepravě a integraci dvou pomocných motorů na tuhé pohonné látky na mobilní plošinu 1 v High Bay 3 pro misi Artemis II. Společnost Boeing a její subdodavatel Futuramic zrekonstruovali High Bay 2, aby zvýšili efektivitu při zpracování základních stupňů pro Artemis II a další.
Za méně než týden od startu stihla evropská družice Sentinel-1C z programu Copernicus dodat své první radarové snímky zemského povrchu, které nabízejí náznak jejích schopností monitorování naší Země. Tyto první snímky zachycují oblasti zájmu – třeba Špicberky, Nizozemsko nebo Brusel. Družice Sentinel-1C, vypuštěná 5. prosince z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketou Vega-C, je vybavena špičkovým přístrojem s radarem se syntetickou aperturou (SAR) v pásmu C. Tato pokročilá technologie umožňuje družici dodávat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení za dne i v noci a za každého počasí. Její data pak pomáhají mnoha kriticky důležitým aplikacím – řízení životního prostředí, reakci na přírodní katastrofy či výzkumu změn klimatu. Když družice pořídila soubor prvních radarových snímků Evropy, došlo k jejich bezchybnému zpracování v pozemním segmentu programu Copernicus. Přiložené obrázky ukazují mimořádnou úroveň kvality dat, což je důkazem mimořádného úsilí, které do projektu vložil tým v posledních letech. První snímek vznikl pouhých 56 hodin a 23 minut po startu a zachycuje část souostroví Špicberky, norského území v Severním ledovém oceánu. Snímek demonstruje schopnost Sentinelu-1C monitorovat pokrytí vodní
Kosmická loď Orion pro misi Artemis II se 5. prosince po dokončení druhé fáze zkoušek ve vakuové komoře mohla vrátit do buňky FAST (Final Assembly and System Testing) na Neil A. Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku na Floridě. Po návratu do buňky FAST byly do návratového modulu instalovány čtyři hlavní baterie, které budou napájet mnoho systémů lodi. Tyto baterie se už dříve na Kennedyho středisko vrátily od dodavatele, firmy EaglePicher Technologies. V roce 2025 se pak zástupci Evropské kosmické agentury postarají o instalaci fotovoltaických panelů na kosmickou loď. Mise Artemis II bude prvním letem s posádkou v rámci programu Artemis. V jejím rámci se vydají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA i Jeremy Hansen z Kanady na přibližně desetidenní cestu kolem Měsíce a zase zpět. Přeloženo z: https://www.nasa.gov/ Zdroje obrázků: https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/12/orion-spacecraft-completes-vaccum-testing.jpg
1. prosince 2024 se mise BepiColombo již popáté prosmýkla kolem Merkuru. Při tomto průletu se tato mise stala první v historii, která pozorovala Merkur ve střední části elektromagnetického spektra. Nové snímky odhalují variace teplot i chemického složení na krátery posetém povrchu planety. Merkur je jednoznačně nejméně prozkoumanou kamennou planetou naší soustavy. BepiColombo je teprve třetí misí, která jej navštíví a v roce 2026 se stane teprve druhou misí, která vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Před ní tu byla pouze americká Mariner 10, která kolem Merkuru třikrát prolétla mezi roky 1974 a 1975 a též americká sonda Messenger, která kolem první planety naší soustavy obíhala mezi roky 2011 a 2015.
Po přeplutí Atlantiku dorazila nákladní loď Canopée do přístavu Pariacabo ve Francouzské Guyaně, kam dopravila první a druhý stupeň pro druhý start evropské rakety Ariane 6. Tento hardware byl následně přepraven do montážní budovy BAL u startovního komplexu číslo 4. Zde pracovníci firmy ArianeGroup zajistí pečlivé sestavení přivezených dílů, z nichž vznikne středové jádro rakety. To poté zamíří z montážní haly na startovní rampu, kde k němu budou připojeny dva pomocné stupně, a zároveň dojde k integraci aerodynamického krytu s nákladem. Start Ariane 62 s francouzskou zpravodajskou družicí CSO-3 je zatím naplánován na únor příštího roku.
Zdálo by se, že po provedení poměrně riskantní položky v letovém plánu, navíc ve světové premiéře, by si posádka zasloužila trochu oddechu. Pro osazenstvo Voschodu-2, Pavla Běljajeva a Alexeje Leonova, měl znamenat zbytek letu víceméně klidnou jízdu protkanou několika experimenty a pozorováními, následovanou bezproblémovým přistáním v určené oblasti. Na sedmnáctém obletu měla jejich pouť skončit přibližně ve stejných místech jako u předchozích letů a pátrací jednotky byly připraveny posádku velmi záhy po přistání evakuovat do nejbližšího většího města tak, jako tomu dosud vždy bylo. Kosmonauti se po vydatném jídle zabývali astronomickými observacemi, prováděli několik biomedicínských experimentů a snažili se pozorovat a fotografovat zemský povrch. Vše bylo poněkud ztíženo rotací lodi, která se z původní rychlosti zhruba jedna otáčka za 20 sekund postupně stabilizovala na jedné otáčce za 40-45 sekund, nicméně ani tak nebylo jednoduché hledat detaily na Zemi. Leonovovi se přesto podařilo postřehnout vojenské letiště na území USA. Ráno 19. března se pak Běljajevovi podařilo několik sekund sledovat neznámou družici. Ovšem i tato malá dílčí pozitiva překrylo cosi, co se odehrávalo
Do konce letošního roku by NASA mohla mít nový plán dopravy vzorků z Marsu. Agentura už v říjnu oznámila, že svolala externí skupinu odborníků, aby posoudila desítku studií zvenčí i zevnitř agentury o způsobech, jak snížit náklady na program MSR (Mars Sample Return) a urychlit návrat vzorků. V prosinci tým pro posouzení strategie MSR předloží svá doporučení vedení agentury k rozhodnutí. Tento tým bude mít na výběr z mnoha možností. Polovina studií zkoumala celkovou architekturu MSR, od shromažďování vzorků nasbíraných vozítkem Perseverance až po jejich návrat na Zemi.
Předposlední týden první části základního výcviku byl zaměřen opět na HBP, tedy Human Behaviour and Performance, neboli něco jako lidský faktor či výkonnost. Nemalou část ale zabraly i přednášky ohledně EVA, tedy Extravehicular Activities, neboli výstupů do volného kosmického prostoru. Asi nejzajímavější z celého týdne bylo školení o kosmických prostředcích zajišťujících dopravu posádek a nákladu na ISS (tzv. Visiting Vehicles). Konec týdne pak patřil administrativě a exkurzi do nového zařízení pod názvem LUNA, které simuluje měsíční povrch a bude zanedlouho sloužit k testování technologií a výcviku astronautů programu Artemis.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
