V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru rozpovídal o možnostech snížení hmotnosti spojených modulů PPE a HALO, aby jejich vynesení zůstalo v možnostech rakety Falcon Heavy. Mnohá z těchto rozhodnutí není podle Olansena nutné dělat ihned. Klíčovou prioritou je navržení optimální kosmické stanice, schopné splnit požadavky na oběžné dráze Měsíce.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Nezbytná rozhodnutí z hlediska designu již byla učiněna. Po dodání všech komponent může být změřena hmotnost napříč těmito komponentami a vypočítána integrovaná hmotnost. Další rozhodnutí pro zajištění, aby počáteční Gateway mohla letět na oběžnou dráhu Měsíce a aby byla schopna hostit mise Artemis, by byly učiněny později na základě jejich výsledných dopadů. Mezi zvažovanými možnostmi je vyjmutí některých komponent z modulu HALO a jejich dodatečné vynesení zásobovací lodí, přelet počáteční Gateway k Měsíci po trajektorii s nejnižší spotřebou paliva a podobně.
Olansen také uvedl, že problém s ovladatelností Gateway při připojování velkých lunárních landerů byl v době vydání loňské zprávy GAO v počátečním stadiu řešení. Manévrovací trysky modulu PPE nebyly navrženy tak, aby udržely stanici stabilní s landerem Starship. Ta byla pro roli landeru vybrána později. Po provedení analýz se NASA podle Olansena chce nyní ujistit, že rozumí důsledkům zážehu trysek návštěvních lodí.
Northrop Grumman zahájil ve svém zařízení v Gilbertu proces montáže systémů podpory života a distribuce energie v modulu HALO. Maxar Technologies pracuje v zařízení v Palo Alto na integraci avionických systémů do modulu PPE. Podle Olansena by v letošním roce měly být dodány elektrické trysky AEPS z Glennova střediska pro PPE a lunární komunikační systém Lunar Link od ESA pro HALO. Postupně by oba moduly počáteční Gateway měly obdržet všechny komponenty, potřebné ke startu plánovanému na konec roku 2027 a k provozu v cislunárním prostoru.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Thales Alenia Space uzavřela v dubnu s belgickou dceřinou společností Redwire Space NV americké společnosti Redwire Corporation kontrakt na dodávku čtyř Mezinárodních kotvicích a dokovacích mechanismů IBDM pro mezinárodní obytný modul Lunar I-Hab. Smlouva zahrnuje jeden aktivní IBDM, který má propojit Lunar I-Hab s modulem HALO, a tři pasivní systémy pro použití jako dokovací porty pro další moduly nebo návštěvní kosmické lodě.
Zachování mezinárodní povahy lunární orbitální kosmické stanice Gateway po ukončení provozu kosmické stanice ISS bylo prezentováno jako jeden z velkých úspěchů kosmické diplomacie. Mezinárodní partneři měli zaplatit přibližně 60 % nákladů na stavbu a vývoj Gateway. ESA a Japonsko vyvíjí obytný modul Lunar I-Hab, Kanada robotické rameno Canadarm3, Spojené arabské emiráty se zavázaly k zajištění přechodové komory. ESA je také zodpovědná za tankovací a komunikační systémy Gateway, NASA je kromě modulů PPE a HALO zodpovědná za vynesení, provoz a zásobování Gateway.
Dne 2. května vydal Úřad pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu základní obrysy prezidentského návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2026. Detailní návrh má být zveřejněn na přelomu května a června. Jeho předáním Kongresu bude zahájen proces schvalování rozpočtových prostředků.
Návrh obsahuje ukončení programu stanice Gateway s možností použití již vyrobených komponent stanice v jiných misích. Návrh na zrušení se týká také výroby nosných raket SLS Block 1B a kosmických lodí Orion počínaje misí Artemis 4. Zatím jde pouze o návrh, přičemž rozhodující roli při sestavování rozpočtu by měl mít Kongres. Při neschválení rozpočtu do 30. září by však NASA mohla požádat OMB o schválení přesunu části finančních prostředků z programu Gateway na jiné projekty a po souhlasu OMB o tom Kongres pouze informovat.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Administrativa chce zrušit program Gateway bez ohledu na závazky NASA k mezinárodním partnerům. Důsledkem je narušení důvěry Evropy, Japonska, Kanady a Spojených arabských emirátů, které měly za své prvky stanice získat sedadla v lodích Orion mířících ke Gateway.
Pokud Kongres nařídí, že NASA má Gateway zrušit, co se stane s moduly HALO a PPE? A co bude s investicemi mezinárodních partnerů, kteří důvěřovali Americe a investovali nemalé peníze do vývoje a výroby svých dílů stanice? Jaký bude osud strategické myšlenky mezinárodní kosmické spolupráce?
Zdroje informací:
https://www.whitehouse.gov/
https://arstechnica.com/
https://redwirespace.com/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2025e036496/jsc2025e036496~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2025e036495/jsc2025e036495~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2025e036493/jsc2025e036493~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20250423-PH-KLS01_0002/KSC-20250423-PH-KLS01_0002~medium.jpg
Opravte mne, zda se mýlím. Ale toto je konec programu, Asi mne nyní zneškodníte, ale co by ti lidé na té stanici měli dělat? Co se dalo prozkoumat bylo provedeno na ISS.
V tuto chvíli si myslím, že tohle je i konec seriálu Gateway, který jsem psal pro Kosmonautix.
Stanice Gateway měla být testovacím zařízením, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby sloužilo ke studiu vlivu meziplanetárního prostředí na člověka ještě před tím, než se lidé poprvé vydají za cislunární prostor.
ako, Vasho serialu by bola skoda, su to perfektne zhrnutia.. uvidime ako sa to vyvinie.. ako, intuitivne som za stanicu na orbite Mesiaca, je to pekny krok vpred.. len ta justifikacia.. doaleluja skumanie vplyvu prostredia, posielanie dozimetrov atd.. co sa tyka vplyvu na techinku na linke Zem – Mars uz mame hafo skusenosti.. co sa tyka cloveka, NASA uz ma vyratane ze jednorazova vyprava na Mars nezabije astronautov ani z dlhodobeho hladiska..
Na hociake dalsie aktivity, si treba konecne priznat, ze clovek je valec naplneny kvapalinami odladeny na fungovanie v pozemskej gravitaci a v zemskej atmosfere s danym zlozenim, tlakom a ziarenim.. v hocicom inom sa zacne zhorsovat az je uplne k nicomu.. a do toho, si myslim, by mali ist max investicie, ci uz do kozmickych lodi alebo navrhov habitatov (napravdepodobnejsie zveladovanie lavovych tunelov)…
Takze myslite ,ze projekt Kongres nezachrani.
Pokud ne, uzijme si alespon vypravu Artemis II, III uz nebude.
Starship ma pred sebou jeste dlouhou cestu.
Vývoj situace v dalších měsících bude zajímavé sledovat. Momentálně to vypadá jako pokerová hra, v níž Kongres ani Bílý dům neukazují svoje karty.
Bílý dům dal 2. května v základních obrysech návrhu rozpočtu NASA na FY26 jasně najevo, že podporuje pokračování financování mise Artemis III. Průběžný popis příprav k této misi jsem proto přesměroval do nového seriálu https://kosmonautix.cz/2025/05/07/zavod-o-navrat-na-mesic-kveten-2025/
Pane Hošku, to Vám nepřeji. Ale větší dopad to má na lidstvo.
„Co se dalo prozkoumat bylo provedeno na ISS.“ – Tohle je neskutečně (s prominutím) omezený názor a to hned ze dvou zásadních důvodů (a jistě se najde řada dalších, menších).
1) Ani na ISS nebylo prozkoumáno vše! Vědci mají mnohem více návrhů na výzkum, ale stanice není nafukovací (a modul BEAM to nezachrání). Reálně by vědci našli uplatnění i pro tři ISS. Takže ani po ISS nebude rozhodně vše vyzkoumáno.
2) Srovnávat výzkum na stanici na nízké oběžné dráze pod van Allenovými pásy s výzkumem na stanici v cislunárním prostoru, který je svými podmínkami srovnatelný s meziplanetárním prostředím, to nejsou už ani jablka a hrušky, spíše šrouby a hrušky.
Máte samozřejmě naprostou pravdu. Dějiny jsou plné lidí myslících si, že vše bylo vybádáno. Ale zhruba před nedávnou dobou nastal tak zásadní pokrok v technologii, že přítomnost člověka ve výzkumu není přínosem, ale zásadní komplikací. Zhruba 2 m dlouhá roura vyžaduje natlakované prostředí o přesném složení, pravidelný přísun vody, kterou ale i vylučuji. Nějaký zdroj energie jako jídla pro sebe a jiné pro přístroje. Zhruba přijatelnou teplotu, udržování vztahů v posádce a velmi snadno si může mechanicky ublížit a navíc nevyzpytatelně onemocnět. Chtěli byste něco takového někam poslat, když všechny výzkumné cíle dokáže splnit krabička velikosti mobilního telefonu?
Nedokáže. To je bohužel častý omyl mnoha lidí. I kdybychom uznali, že stroj prozkoumá podmínky na Měsíci či Marsu stejně dobře jako člověk (ale většinou pomaleji), stále musíme mít na paměti, že v jedné zásadní věci stroj člověka nenahradí. A tou oblastí je výzkum člověka samotného. Kosmonautika vystavuje člověka extrémnímu prostředí a díky tomu můžeme lépe porozumět fungování jeho těla, což se pak hodí i na Zemi v medicíně. A ještě jedna věc – pokud rezignujeme na pilotovanou kosmonautiku a vše budeme zkoumat jen s pomocí robotů, tak jednou (není otázka zda, ale kdy k tomu dojde), až bude Zemi hrozit zánik, bude lidstvo marně lomit rukama, že nemá schopnosti, jak vytvořit základnu mimo naši planetu, aby celé nevymřelo. Pilotovaná i bezpilotní kosmonautika se mají rozvíjet společně, protože obě mají své nezastupitelné místo ve výzkumu a vývoji.
Já vám neodporuji, naopak ve většině věcí zcela souhlasím. Ale samotného mne v noci překvapila myšlenka, PROČ se snažíme někam dostat lidi. Je to prostě technicky naprosto neefektivní a navíc je tu ohromný faktor lidský, kdyby se to nepovedlo. Vize, že dokážeme rychle přesunout 8 miliard lidí v případě nebezpečí není ani z oblasti sci fi ani snad humoru. Jestli chce pan Musk umřít na Marsu, je to jeho problém za jeho peníze. Ale proč by tam měly toužit spousty lidí? I chápu potlačení programu návratu hornin za Marsu. O složení této planety máme lepší povědomí než o Zemi. Tak dostaneme kilo oranžové horniny – a co se změní?
Jednoduchá odpověď – protože takoví jsme. Zajděte si do zoo a prohlédněte si šimpanze. Narozdíl od nich můžete „filozofovat“ nad tím, jestli to, že jsme jací jsme, je dobře nebo špatně. Daní nebo ziskem, podle vašeho osobního nastavení, je internet a lety do Vesmíru.
A lety do Vesmíru nejsou o posílání lidí někam, ale o poznání.
Ad Mars. Máme povědomí (dost chabé) o několika málo místech NA POVRCHU. O tom co je pár metrů pod ním nevíme téměř nic. Věřte, že o Zemi toho víme podstatně víc.
Pro preziti cloveka jako druhu nepotrebujes mit na jine planete miliardu. Staci sobestacna kolonie o tisici lidech s pestrym genofondem.
Na planete Zemi dlouhodobe zadny vysi druh neprezil,rada velkych katastrof napr. erupce supervulkanu, gama zablesky nema reseni a je treba lidskou civilizaci rozptylit po blizkem idealne i vzdalenejsim vesmiru, pokud tedy chceme jako lidsky rod mit perspektivu.
Bohužel jste svým komentářem ukázal, že své názory opíráte o velmi nedostatečné znalosti faktů.
1) Nikdo neříká, že se v případě ohrožení Země na Marsu zachrání celá pozemská populace. Kolonie na Marsu by měla za úkol pouze zajistit, že lidstvo nevymře. K tomu vám stačí o několik řádů menší populace.
2) Existuje celá řada lidí, kteří chápou svou existenci v širším měřítku. Těm by nedělalo problém se vypravit k Marsu a budovat tam kolonii. Vzpomeňme na soutěž Mars One, u které se dokonce ani nepočítalo s možností návratu. Tam se přihlásily tisíce lidí z celého světa.
3) Mars je sice nejprozkoumanější planeta ze všech (vyjma Země samozřejmě), ale stále je to žalostně málo. Díky roverům na povrchu víme základní informace, ale skutečně hloubkovou analýzu získáme až při rozborech v pozemských laboratořích. Rozlišení nejlepších pozemských analytických přístorjů je o několik řádů lepší než těch, které jsme schopni poslat na Mars.
Třeba to někdo odkoupí a dokončí. U.S.A. jsou teď v takovém fiskálním průšvihu, že se škrtům nelze divit. Vesmírný program je těžko obhajitelný při škrtání v Medicaidu.
V základních obrysech návrhu rozpočtu NASA na FY26 je položka Human Exploration Systems snížena oproti rozpočtu FY25 o 879 milionů USD, ale je tam nová položka Human Space Exploration s rozpočtem 647 milionů USD. Zatímco celý rozpočet NASA by podle návrhu byl snížen o 6 miliard USD, tak tyhle dvě položky naznačují snížení pilotovaných průzkumných programů jen o 232 milionů USD. Internet je plný spekulací, ale musíme ještě pár týdnů počkat na plnou žádost Bílého domu, abychom pochopili, co přesně to znamená. V pilotovaném průzkumu zjevně nejde o škrty vyvolané deficitem federálního rozpočtu.
Peníze by se jistě daly najít jinde, než jen v bezmyšlenkovitém škrtání nadějných vědeckých projektů.
V pravé řadě je však potřeba, aby ty projekty nesloužily jako penězovody ze státního rozpočtu do pryč.
Vzhledem k tomu, jak škrtají ve vědeckých projektech napříč odvětvími, tak mi skoro přijde, že vědu chtějí zlikvidovat úplně (a nechat čistě na komerční úrovni). Medicína nebo výzkum nebezpečnosti průmyslových chemikálií byly v zásadě první na řadě z politických důvodů.
99% vědy je financování z nestátních zdrojů. Jejich snížení výzkum rozhodně nezlikviduje. Maximálně přeskládá priority.
Toto je jedna z hlavních slabin nás Evropanů. Dogma, že bez dotací to/ nic nejde.
99 % určitě ne. I když vynechám kosmonautiku, tak projekty jako LIGO, ITER, NIF, ESO, CERN a další, jsou převážně financované z veřejných peněz často mnoha států. 90 % mi přijde realističtějších. A k přeskládání priorit samozřejmě dojde. Soukromé firmy nemají rády, když existuje na jejich byznysu nezávislý výzkum například o tom, že spalování olovnatého benzínu není naprosto neškodné, že existuje něco jako ozónová díra a tak dále. Soukromý a veřejný výzkum by se měly doplňovat a ne prostě jednu část zrušit bez náhrady.
Máte pravdu. Těch 99% byla nadsázka. Pro ilustraci, že škrty v americkém rozpočtu jsou sice nepříjemné, ale ne smrtící.
A to nemluvím o absolutních číslech a jejich srovnání v případě amerických výdajů na vědu a výdajů jakéhokoliv jiného státu.
„Třeba to někdo odkoupí a dokončí…“ Asi vám uniklo, že tenhle článek je kosmické stanici u Měsíce a ne o rozestavěném nákupním centru u Prahy. Koho byste si tak dokázal představit pod tím „někdo“? Protože nikdo takový neexistuje.
Nabízí se konsorcium států „všichni“ kromě USA. Vždyť přece „všichni“ už tam mají něco nainvestováno, vyhodit to jistě nechtějí a možnosti „dvojího užití“ jsou spíše malé.
Dovolím si zkopírovat včerejší informaci od Michala Václavíka na našem Facebooku:
„NASA pracuje na pěti variantách co s Gateway a jejim hardware za současné situace. ESA na třech variantách, přičemž jedna má tři výrazně jiné podvarianty. Nešťastná situace si bohužel vyžádala další práci navíc. Ale důležité je být připraven na všechny možné situace, které mohou nastat.“
Nenabízí. Takové „konsorcium“ na to nemá peníze, kapacity a hlavně infrastrukturu na zprovoznění a následný provoz.
Jedine, že by mala záujem Čína.
Zrušit Gateway je nesmysl, je to významný krok právě ve vývoji letů na Mars a pro Měsíc bez nutností dopravit člověka na povrch Měsíce a zpět. Z půlky je hotový. Kvůli mezinárodním závazkům to taky nebude tak snadné. Chápal bych zrušení SLS Block 1B a dopravu Orionů pomocí Starshipu ke Gateway pro mise Artemis 4 a 5. Artemis 3 může selhat a potom vůbec na Měsíc nepoletí?
Gateway je opravdu škoda, ale je to přirozený důsledek toho, jak je všechno drahé, pomalé a politické. Jestliže je jeden modul budoucí stanice po utracení balíku peněz z poloviny hotový po nevím kolika letech vývoje, tak je, s prominutím, na dvě věci.
A ta snaha vytvářet sounáležitost ve vesmíru je, rovněž s prominutím, k smíchu. Buď na to má někdo sám, tak ať to dělá, anebo nemá, tak ať jde od válu a ponechá to schopnějším. Všechny ty pokusy se přiživit na tom, co dělá někdo jiný, mě akorát vždycky hýbají žlučí. Kdyby sebou při výrobě Gateway všichni pořádně hodili, a to na jednom místě, jakési analogii Starfactory, místo aby se výroba rozhodila už ani ne po celých USA, ale rovnou po značné části zeměkoule, tak by Gateway touhle dobou byla nahoře a nikdo by nemusel řešit její zrušení.
No, tenhle problém se teď vyřeší snadno. Podle článku: „Administrativa chce zrušit program Gateway bez ohledu na závazky NASA k mezinárodním partnerům. Důsledkem je narušení důvěry Evropy, Japonska, Kanady a Spojených arabských emirátů, které měly za své prvky stanice získat sedadla v lodích Orion mířících ke Gateway.“ Jinými slovy, žádný problém, protože nebude ani SLS a Orion a nebudou v něm tudíž žádná místa na rozdávání.
PS: A opět jsem byl po několika dnech odhlášen, přestože jsem zaškrtl „Pamatovat si mě“. To vážně nejde nějak programově ošetřit? Nač tam potom to pamatovací tlačítko je?
Je treba pro ilustraci porovnat naklady na Apollo a Artemis vcetne Gateway.
A co si budeme povidat ISS take vznikala dlouho a to se jednalo o stavbu na LEO. A opet financni zazemi bylo jinde. ISS stala ve vysledku 150 mld. USD
Tady se skrtilo od zacatku.
Gateway, rocne program nespolykal ani miliardu, na zacatku to bylo jeste mene.
K ISS:
„Mezinárodní vesmírná stanice je nejdražší stavbou, kterou kdy lidstvo vybudovalo. Odhady nákladů se liší, nejčastěji uváděný údaj mluví o 150 miliardách amerických dolarů“
https://www.denik.cz/veda-a-technika/mezinarodni-vesmirna-stanice-je-nejdrazsim-projektem-lidstva.html
Kritickou cestou v přípravě modulů PPE a HALO je vývoj výkonných elektrických motorů AEPS pro PPE. NASA považovala jejich vývoj za natolik důležitý, že je nechtěla nahradit ničím jiným.
V případě mezinárodních partnerů nejde o příživnictví. Mezinárodní partneři byli k projektu přizváni.
Různá místa výroby nejsou podstatným faktorem zpoždění. Přeprava modulu HALO z Turína do Gilbertu trvala pouhé dva dny, včetně naložení a vyložení z přepravního kontejneru asi pět dnů.
Přeprava něčeho hotového a výroba toho, než se to dokončí, jsou dvě různé věci. O nějaké organizaci dělby práce (ten udělá tohle, pak to převede tamtomu k doplnění toho a toho atd.) ani nemluvě. A musí se neustále všude na těch místech ve světě provádět kontroly, což proces taky prodlužuje a prodražuje. Proč jdou věci rychle a za přijatelné peníze zdaleka nejen u SpaceX, ale i u RocketLabu, a věřím, že se v dobrém světle předvede i Relativity Space s Terranem R, a našly by se další příklady. Včetně celé řady čínských soukromých výrobců.
Je dost hrozný, že po všech těch zkušenostech, co se stavbou stanic na ELO existují, se jedna další plechovka vytváří tolik let. No a co se té Itálie týče, proč se mi v hlavě pořád ozývá „vždyť znáte italské pracanty“ od Triky a pověry (pro neznalé – píseň „Ty jámo“ jako parodie na Itálii v obsazení Šíp, Uhlíř, Petra Janů).
Žádný z tehdejších šesti uchazečů o výrobu US obytného modulu pro Gateway (Lockheed Martin, Northrop Grumman, Bigelow Aerospace, Boeing, Sierra Nevada, NanoRacks) neměl v době poptávky NASA provozuschopnou výrobní linku na výrobu modulů kosmických stanic:
Northrop Grumman dostal od NASA zakázku na výrobu modulu díky tomu, že jeho návrh vycházel z hermetizovaných modulů PCM pro nákladní lodě Cygnus, jejichž výrobcem je jeho subdodavatel, Thales Alenia Space z italského Turína. V závodě v Turíně bylo do dneška vyrobeno 23 nebo 24 modulů PCM. Předtím zde bylo vyrobeno 50 % modulů stanice ISS a ještě předtím Spacelaby pro raketoplány.
Dobře, zkusím to jinak. Jestliže je outsourcování náročných produktů po celé zeměkouli takové terno a všechno se tím báječně urychlí a zlevní, jak to, že ve SpaceX jsou takoví blbci a nic z toho nechápou? V důsledku čehož si staví obří továrny a specializované výrobní linky a pokud možno si všechno dělají sami, a to až do takových detailů, že si vyvinuli i vlastní legovanou ocel na plášť Starshipu anebo svého času prokleli subdodavatele vzpěr do Falconu a i tyhle drobné součástky si začali vyrábět sami?
Tyhle dva protichůdné přístupy mi k sobě moc nepasují, takže buď je někdo idiot, anebo pokud není, tak jen proto, že každý ten přístup sleduje odlišný cíl. Buďto efektivně vyrobit spolehlivý produkt, anebo efektivně podojit státní rozpočet.
Je to mimochodem vidět i v konfliktech po různých částech světa, když na sestřelení jednoduchého dronu za 10 tisíc USD se klidně použije raketa za milion. Vojenskoprůmyslový komplex si pochopitelně nestěžuje.
Jinak že by Bigelow nedokázal vyrobit vhodný nafukovací modul, když je ukazovali hotové v hangáru? Ale v tomhle se nepřu, uznávám, že tyhle informace máte v malíčku jako málokdo v tomhle státě.
Nepsal jsem, že využívání služeb subdodavatelů vede automaticky k urychlení a zlevnění procesu výroby. Jen jsem podotkl, že v případě HALO to nebyl významný faktor zpoždění výroby.
Nikdy jsem nekritizoval výrobní postupy ve SpaceX.
„efektivně podojit státní rozpočet“ – kontrakt NASA a firmy Northrop Grumman byl uzavřen s pevnou cenou.
Nafukovací modul pro Gateway nabízel nejen Bigelow, ale i Sierra Nevada. NASA se však v případě obytného modulu rozhodla vybrat nabídku firmy Northrop Grumman, protože splňovala požadavek na radiální porty a možnost externího připojení baterií, komunikačních antén a užitečných zatížení.
Rozdiel je v objeme vyroby. SpaceX potrebuje vsetkeho vela, takze sa im oplati vybudovat vyrobnu infrastrukturu. Koli jednemu modulu vesmirnej stanice sa neoplati budovat vyrobnu linku. Ked chcete postavit rodinny dom, tak tiez si pred tym nepostavite vlastnu tehelnu, ale tie tehly si kupite od zabehnuteho vyrobcu.
gendibal, ministr pro účelné využívání peněz v kosmonautice:
– Pane ministře, navrhuju aby moduly pro Gateway vyrobila externí firma, která už to má zaběhnuté.
– gendibal: uděláme to jako SpaceX, postavíme vlastní výrobní linku.
– To je skvělý nápad, budeme vyrábět stanice jako na běžícím pásu! A kolik těch Gateway postavíme? Deset? Sto?
– gendibal: jednu.
Pán je genitální, přesně ví, co jsem měěl na mysli. Hluboký obdiv!
SpaceX by určitě neposttavila linku na jednu stanici, ale linku na celou řaddu stanic v různých velikostech a provededeních. Bigelow taky nevyvinul jeden minitaturní modul připojený k ISS, ale měl komplexní kocnepci až po, tuším, 3000 metrů krychlových objemnu, akorát že tehdy ještě neměl k dispozici raketu, která by ty kolosyy dokázala vynést. A znamenaleo by to rozhodně perspektivnní přístup, poněvadž těch stanic bude výhledově zapotřebí dalekeo víc než jedna. Jenže pokud se bude každá z nich vyrábět kusovou metodou za spoustu let za spostu miliard, tak se to s dobýváním vesmíru nikdy nevytrhne.
Z jiného soudku. Objevil jsem čerstvé video o využití FH pro lunární mise: https://www.youtube.com/watch?v=LVStCEAEEdk
Moc seriuzní mi ale to video nepřipada. Byl by pan Hošek tak laskav a sdělil nám svůj názor na to, co se v tom videu hlásá? Děkuji.
To byla ironie, spíš jen pro pobavení ostatních.
Co jste měl na mysli, to se jen velmi obtížně z vašich komentářů odhaduje. Zaplavujete diskuzi výkřiky, v nichž popíráte sám sebe, a dělá vám potíže pochopit, co vám píšou ostatní.
SpaceX by samozřejmě nepostavila linku na jednu stanici. Ani Bigelow by nepostavil linku na jednu stanici. Ani Thales Alenia Space by nepostavila linku na jednu stanici. Ale počkat – Thales Alenia Space je vlastně hlavním subdodavatelem pro Gateway, a na své lince už podobných modulů postavila desítky! (Jak už vám tu ostatně bylo sděleno.) A to dokonce v různých provedeních. Kde jsem tento požadavek na perspektivní přístup jenom četl? Aha, už vím – ve vašem posledním komentáři. Takže jste se opět netrefil a zase se popřel.
K videu:
Já bych představy o náhradě SLS/Orion v současnosti neuzavíral do nějaké škatulky. Jestli dojde ke zrušení vládní dopravy astronautů ze Země do NRHO a zpět a k její náhradě komerčními systémy, tak NRHO může úplně vypadnout z koncepce misí a v důsledku toho může změnit i architektura HLS.
Nevidím důvod, proč by SpaceX měla komerčně využívat Orion. Umím si představit, že by SpaceX mohla pro Artemis IV zpočátku pracovat se dvěma variantami: 1) využití Crew Dragonu ze Země na LEO a zpět na Zemi s přestupem posádky mezi Crew Dragonem a Starship na LEO, 2) let pilotované Starship HLS ze Země na Měsíc a zpět na Zemi. Nějakou základní představu by mohla dát prezidentská žádost o rozpočet NASA na FY2026 – například jestli je představa o rozšíření smluv na HLS pro Artemis IV a V o dopravu posádky, nebo jestli je představa o vyhlášení nového programu „Cislunar Crew Transport“.
V případě Blue Originu si umím představit myšlenku vynesení komerčního Orionu New Glenem, ale taky si umím představit snahu o vlastní kosmickou loď Blue Originu a vytlačení Lockheed Martinu z mise podobně, jako se to nyní zřejmě děje s Cislunar Transporterem (v úterý jsme se dozvěděli, že by jeho nádrže měly být vyráběny na nástrojích používaných pro New Glenn). Počkejme si na červnovou prezidentskou žádost o rozpočet NASA na FY2026. Z navržených částek pro nové programy můžeme vyčíst něco, co nás nyní vůbec nenapadá.
Díky 🙂
Kirk Shireman, manažer programu Orion ve společnosti Lockheed Martin, v rozhovoru těsně před zveřejněním základních obrysů prezidentské žádosti (v nichž je však navrženo zrušit po Artemis III nejen SLS, ale i Orion) řekl, že je otevřen zvažování alternativ k SLS pro vynášení Orionů. Jako příklad nosné rakety ale neoznačil Super Heavy, nýbrž New Glenn. Viz poslední tři odstavce:
https://spacenews.com/lockheed-martin-delivers-completed-orion-to-nasa-for-artemis-2/
Což je naprosto logické, SHS je totiž kompletní, takže není potřeba ještě Orion.
SHS (na rozdíl od Orionu) není připravená na návrat do atmosféry rychlostí větší než první kosmická. To je trochu problém, když se má vracet od Měsíce. Leda by šlo o jednosměrné lety.
Nechápete, Orion není potřeba, na LEO se dostanou v Crew Dragonu a pak přestoupí a na zpáteční cestě to samé, měsíční SS se nebude vracet do atmosféry, bude létat mezi LEO a Měsícem.
Lunární SS nemá palivo na to, aby: odletěla z LEO, přistála na Měsíci, vzlétla z Měsíce a motoricky zabrzdila na LEO, kde by mohli astronauti přestoupit do Dragonu. S tankovacím depem na/místo Gateway by to možné bylo, asi by stačil jeden obětovaný tanker (což vlastně není tak zlé).
Kdyby to bylo možné, jak říkáte, zruší i Artemis III.
Vypadá to, že loňská architektura mise SpaceX předpokládá kromě palivového depa na LEO ještě další palivové depo pro sekundární tankování na finální tankovací dráze FTO s perigeem eliptické oběžné dráhy Země ve výšce cca 300 km a apogeem někde mezi 10 000 km a 150 000 km.
Není však jasné, zda má být palivové depo na FTO využito pro sekundární tankování před odletem landeru k Měsíci, nebo pro návrat landeru od Měsíce na LEO.
Tato informace byla uvedena loni v souvislosti s připravovanými lunárními misemi landeru Starship HLS v žádosti SpaceX pro Federální komunikační komisi FCC spolu s tímto obrázkem:
Z obrázku se přikláním k variantě, že palivové depo na FTO má být použito pro návrat Starship HLS na LEO.
Koncepce mise Artemis III se nemění. Bílý dům v základních obrysech prezidentského návrhu na financování NASA pro FY2026 potvrdil, že pro dopravu posádky na trase Země-NRHO-Země počítá se systémem SLS/Orion.
Masakr… (mam jiste pochyby o prakticnosti a celkovych nakladech na tyto vesmirne benzinky)
Tak jde o to, jestli se tam chcete jednorázově podívat, anebo tam pravidelně fungovat.
Laicky mi to prijde silene, ucelena koncepce misi na Mesic u Apollo i Artemis mi prisly praktictejsi.
Tipuji ze skrty skonci v rozbredlich podfinancovanych koncepcich, Zapadu ujede vlak i v kosmonautice, zejmena v te pilotovane, po roce 2030 nebude ISS a mozna jedna privatni ministanice.
Takže byste chtěl propálit všechny peníze jen na to, aby se tam člověk prošel a tím to skončilo? Není lepší to udělat za méně peněž, ale pořádně tak, aby se tam dalo létat pravidelně a trvale?
Zdá se to komplikované, ale v principu se mi ta idea líbí. Na Zemi se taky nevyrábějí auta pro dojezd z místa A do místa B na jednu nádrž, ale všude podél komunikací se staví čerpací stanice, teď už nejenom na benzín. Díky tomu se dá dojet kamkoliv bez omezení.
Chápu, že vytvořit analogický stav ve vesmíru nějakou dobu potrvá, ale je to v zásadě jediný způsob, jak se dostávat pořád dál a dál.
Na ceste do Noveho sveta neexistovaly take cerpaci stanice a nebavime se jen o dobe plachetnic.
Parniky, „naftaky“, ale i letadla delaji trasu na jeden zatah. Na Mesic to tez nedava smysl.
Ano v budoucnosti, pokud lidstvo bude existovat a dosahne potrebne technologicke urovne, diky male gravitaci a pritomnosti vody na Mesici dava smysl udelat z Mesice strategicky kosmicky pristav pro cesty po Slunecni soustave.
Ale spise se to nestane, myslim, ze jako civilizace jsme na vrcholu spise tesne za nim.
Pro odlet z LEO k Měsíci potřebujete stejné delta-v, tedy stejné množství paliva, jako pro opětovné zpomalení na LEO při návratu od Měsíce. SS by se tudíž musela vracet od Měsíce natankovaná. Hm, jak by se do ní to palivo dostalo? Tak třeba pomocí tankerů, které by ho donesli ze Země až do oblasti u Měsíce. Hm, jak by se tam takový tanker dostal? No stejně jako samotná SS. Tedy musel by být, stejně jako samotná SS dotankován na LEO asi tak 10 jinými tankery. A kolik by mu asi tak zbylo paliva po odletu z LEO k Měsíci, které by pak mohl přetankovat do SS? A jak by se ten tanker od Měsíce vracel na Zemi, aby mohl být znovu dotankován? No druhou kosmickou rychlostí, samozřejmě. Nebo by se vracel jen na LEO? Ale to by se musel vracet plně dotankován, aby dokázal při návratu na LEO zabrzdit…
Nechápete ani základní bilanci delta-v pro přelety mezi různými drahami.
Děkuji za vaše vysvětlení co všechno nechápu, ale tak nějak postrádám nějaké řešení jak by to mělo fungovat a teď nemyslím jednorázové výlety za stovky miliard dolarů, ale pravidelnou dopravu Země – Měsíc.
Já to vnímám tak, že žádné jednoduché řešení na pravidelnou dopravu Země – Měsíc nemáme.
Z poslední doby mám vlastně pocit, že vlastně největší nejistotou pro program návratu na Měsíc jsou SSs. U těch ostatních věcí tak nějak zhruba víme kdy budou a dost věříme, že budou a že budou fungovat. Muskova vize vypadá krásně. Skoro jako kosmická loď Enterprise s warpovým pohonem. Ale vlastně je to nesmysl.