sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Články
Červen byl o něco klidnější než předchozí měsíc, to však neznamená, že by se v něm neudálo nic zajímavého v kosmonautice. Američtí astronauti se vydali na kosmickou procházku vně ISS. Nabažíme se také do sytosti startů rakety Falcon 9, konkrétně s družicemi Starlink a třetím exemplářem GPSIII. Vesmírné výzvy nabídnou i pohled na přesun segmentů motorů na tuhé pohonné látky pro první raketu SLS a ukáží jak postupují zkoušky prototypů na Boca Chica i to jak se celý areál doslova mění před očima. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Technické komplikace rakety Atlas V, která má vynést k Marsu vozítko Perseverance za 2,4 miliardy dolarů posunuly termín startu nejdříve na 30. července. Tento termín by byl zhruba dva týdny po otevření zhruba měsíc trvajícího okna pro vyslání nákladu k Marsu. Pokud by se start v tomto termínu nestihl, musel by přijít odklad o dva roky. Původně se hovořilo o 20. červenci, pak o 22. červenci – aktuální posun je tedy o více než týden. Odklad startu nejdříve na 30. července už potvrdila i NASA.
O lidech v kosmickém průmyslu kolují mnohé legendy a vyprávějí se nejrůznější historky. Po 30. červnu 2020 to vypadá, že se bude vyprávět další. Vždyť koho jiného, než rakeťáky by napadlo zapálit narozeninový dort raketovým motorem? Přesně to totiž udělali zaměstnanci společnosti Firefly a rozhodně bylo na co se dívat. Lidé z Firefly Aerospace se krátce přestali věnovat vývoji raket, aby zažehly motor Reaver na počest spoluzakladatele a zachránce jejich společnosti Maxe Poljaka, který v úterý 30. června oslavil 43 let. Samozřejmě to nezapomněli natočit, aby se i veřejnost mohla pokochat tímto originálním nápadem.
Ve středu ve 13:35 SELČ by měl začít další výstup do volného prostoru, který se ponese ve znamení pokračujícího upgradu staničního elektrického systému. Velitel expedice Chris Cassidy opět oblékne skafandr s červenými pruhy a jeho kolega Robert Behnken vystoupí z modulu Quest v bílém skafandru bez pruhů. Oběma mužům budou před výstupem, při něm (na dálku) a po výstupu pomáhat Douglas Hurley a Ivan Vagner. Na dvojici čeká pokračování práce, kterou astronauti započali už minulý pátek – výměna stárnoucích nikl-vodíkových akumulátorů za nové lithium-iontové, do kterých se bude ukládat energie ze staničních fotovoltaických panelů.
Poté, co čínská kosmická loď nové generace dosáhla v květnu při nepilotovaném letu na oběžnou dráhu Země vyššího apogea a návratové rychlosti než Orion v roce 2014, dostala naléhavost nepilotované mise Orionu na oběžnou dráhu Měsíce nový rozměr. Jakého pokroku v přípravě se podařilo dosáhnout od minulého dílu a v kterých pracovištích byla z důvodu pandemie COVID-19 pozastavena aktivita? Jaký je další plán? Dnešní článek se pokusí tyto otázky zodpovědět.
Nejnovější řada amerických navigačních družic GPSIII používá pro jednotlivé exempláře jména slavných mořeplavců – první družice se jmenovala Vespucci a druhá Magellan. V úterý večer našeho času bychom se měli dočkat startu třetího exempláře. Tato družice nese přezdívku Columbus a o její vynesení na protáhlou dráhu, jejíž nejvyšší bod bude ve výšce zhruba 20 000 km, se postará Falcon 9. Chybět by neměl ani pokus o přistání prvního stupně. Pokud tedy budete mít čas a chuť, zveme Vás k našemu živě a česky komentovanému přenosu – startovní okno je patnáctiminutové a letět by se mělo ve 21:56 našeho času.
Problémy s financováním nebyly pro stanici Mir na konci devadesátých let nic nového. Už během stavby základního modulu musela být na nějakou dobu přerušena práce, protože sovětská ekonomika první poloviny osmdesátých let nebyla schopna zvládnout současně stavbu orbitální stanice a vývoj mamutího supernosiče Energija a raketoplánu Buran. Ani původní plány na výstavbu a provoz nebyly v období rozvratu sovětského hospodářství realizovatelné. Kosmonautika ustoupila v období Gorbačovovy vlády velmi výrazně do pozadí. A po rozpadu Sovětského svazu už se nikdy nevrátila na pozice, které zastávala v prvních dvou desetiletích své existence. Problémy byly všudypřítomné a také provozovatelé Miru se museli naučit velmi výrazně šetřit. Přestože byl provoz Miru financován státem, tok financí se rok od roku zmenšoval a bylo třeba hledat prostředky, kde se jen dalo. Nezastupitelnou roli měl program Shuttle-Mir, který nalil do ruské kosmonautiky velmi baculatou částku. Výrazný podíl na udržení komplexu naživu měly i kontrakty ohledně expedic občanů jiných států na palubu stanice. Nejčilejší byla v tomto ohledu Francie, která postupně na Mir poslala pět svých „spationautů“. Jenže s přistáním expedice
V první polovině roku 2020 se počítá s tím, že by ke startu ruského laboratorního modulu Nauka mohlo dojít ve druhém čtvrtletí roku 2021. V návaznosti na to byl stanoven termín startu uzlového modulu Pričal na třetí čtvrtletí téhož roku. Konkrétně by k jeho připojení na Nauku mělo dojít zhruba tři až čtyři měsíce po vypuštění tohoto laboratorního modulu. Dá se očekávat, že toto období bude na ISS opravdu hodně nabité, protože Nauka se bude muset na přílet nového modulu důkladně připravit. A ani po příletu Pričalu práce neustanou, spíše naopak.
Pohyb pomocí páry – taková hesla dnešním lidem připadají historická a spíše odpovídající období průmyslové revoluce. Ale kdo ví, třeba se pára dočká své renesance a díky moderní technice dostane možnost pomoci nám s průzkumem Sluneční soustavy. Inovativní návrh pochází z kalifornské Jet Propulsion Laboratory a počítá s využitím parního pohonu pro skákající sondu, která by mohla studovat ledový povrch měsíců Europa u Jupiteru a Enceladus u Saturnu. Obě tělesa mají podle dosavadních znalostí rozsáhlé podpovrchové oceány slané vody ukryté pod silnou ledovou krustou. To z nich dělá fascinující cíle vědeckého průzkumu, ale jelikož o jejích površích víme jen velmi málo, byl by pohyb po nich opravdovou výzvou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav
Podle odhadu NASA ze závěru roku 2023, vypočteného s použitím statistických metod v úrovni pravděpodobnosti 70 %, bude lunární lander Starship připravený na oběžné dráze
K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla
Další týden a další nepřeberný příval zajímavých zpráv z kosmonautiky. Přelom února a března je nezvykle plodný na celou řadu atraktivních událostí. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu ohlédneme
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
