sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Apex 1.0

V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o premiéru New Glenn

Pondělní pokus o start rakety New Glenn od firmy Blue Origin se v průběhu cca tříhodinového startovního okna několikrát posunul a nakonec jej firma úplně odvolala. Další pokus o start mohl proběhnout už další den, ale firma si to kvůli počasí rychle rozmyslela. Další pokus nás tedy bude čekat o další dva dny později, tedy ve čtvrtek 16. ledna, přičemž startovní okno se otevře v 7:00 SEČ. New Glenn při své premiéře vynese technologický demonstrátor svého orbitálního tahače Blue Ring a aby byl start ještě zajímavější, má proběhnout také pokus o přistání prvního stupně na mořské plošině. Náš živě a česky komentovaný přenos u této události nebude chybět a tímto článkem Vás zveme k jeho sledování.

ŽIVĚ A ČESKY: Hlavní hvězda dne – Starship S33

Pokud bude v dnešních nočních hodinách počasí příznivě nakloněno, mohli bychom se dočkat již sedmého startu Super Heavy Starship, který se ponese v duchu velkých očekávání. Vůbec poprvé se na svůj let vydá Starship druhé generace. Na ní byly provedeny tisíce hardwarových a softwarových změn. Některé jsou patrné na první pohled, některé po důkladnějším prozkoumání, ovšem největší část stále zůstává zahalena tajemstvím. Pojďme se každopádně nejen na vylepšenou Starship, ale celý sedmý let podívat důkladněji.

Blue Ghost ponese i lunární vysavač a radiačně odolný počítač

Naše minisérie článků o nákladech na palubě lunárního landeru Blue Ghost od Firefly Aerospace se pomalu blíží k závěru a samotný lander by se dnes ráno mohl vydat na 45 dní dlouhou cestu k Měsíci. V dnešním článku si posvítíme hned na dva zajímavé náklady – na rozdíl od minulých článků tentokrát nebude řeč o vědeckých přístrojích, ale o technologických demonstrátorech. Na jejich význam při kosmických misích bychom neměli zapomínat, protože často testují nové technologie, které je potřeba prověřit v reálných podmínkách, aby se mohly začít používat na budoucích misích. Nejprve si představíme odběrné zařízené LPV (Lunar PlanetVac) a ve druhé části bude následovat radiačně odolný počítač RadPC.

ŽIVĚ A ČESKY: Starty české družice TROLL a dvou lunárních landerů

Ani ne měsíc poté, co Falcon 9 při misi Bandwagon-2 vynesl českou družici LASARSat se nám historie tak trochu opakuje, byť jsou tu i rozdíly. Začněme však shodnými rysy. Falcon 9 vynese z Vandenbergovy základny při sdílené misi českou družici. Nepůjde však o misi z programu Bandwagon, ale Transporter (konkrétně s pořadovým číslem 12). Poletí se tedy na polární oběžnou dráhu. Nákladem této mise jsou desítky družic z celého světa a mezi nimi nás nejvíce zajímá družice TROLL od české firmy TRL Space, která je vybavena hyperspektrální kamerou. Pokud máte čas a chuť, rád bych Vás pozval ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Nákres lodi 3KV

Voschod – prvenství za každou cenu (18. díl)

V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety se stále složitějším a náročnějším programem. Tyto lety měly být realizovány v rámci programu Voschod. Jenže současně byl Voschod jen jakýmsi nouzovým řešením, jež bylo doslova ukováno na koleně a zásadní úpravy techniky tak, aby se alespoň zčásti vyrovnala americkému protějšku Gemini, byly prakticky nemožné, protože narážely na časové, ekonomické i technologické limity. Mnohem lépe by se k takovýmto cílům hodila nová loď 7K „Sojuz“, jenže ta trpěla zpožděním při vývoji. Ono zpoždění bylo zčásti zapříčiněno existencí programu Voschod, který Sojuzu odčerpával finance a lidské zdroje. Ovšem zrušit Voschod zase nebylo možné kvůli hrozící nucené přestávce v pilotovaných misích, než bude dokončen Sojuz. Na mysl se vkrádá paralela s románem Josepha Hellera „Hlava 22“. Na jaře 1966 se zdálo, že status quo je jednoznačně dán bez ohledu na to, jestli je rozumné v programu Voschod pokračovat. Prozatím se nenašel nikdo natolik rozhodný, vlivný a současně

Co odložilo první start New Glennu?

Ze tříhodinového startovního okna zbývalo 45 minut, když se firma Blue Origin dnes ráno rozhodla stornovat první pokus o start své masivní rakety New Glenn. V průběhu předešlých desítek minut (okno se otevřelo v jednu hodinu ráno místního času, tedy 7:00 SEČ) firma opakovaně posouvala hodiny odpočtu do startu, jelikož inženýři řešili technické problémy rakety. Oficiální cestou (tedy na sociálních sítích i v přímém přenosu) firma vydala pouze vágní prohlášení o podstatě odkladu pokusu o start. „Ustupujeme od dnešního pokusu o start, abychom vyřešili problém s podsystémem nosiče, což by nás zavedlo mimo startovní okno,“ stálo v prohlášení, kde jsme se mohli dočíst také: „Vyhodnocujeme možnosti pro další pokus o start.“ V tomto článku najdete překlad rozboru celé situace od Erica Bergera z webu Arstechnica.

Astronaut zkusí opravit rentgenový teleskop na ISS

16. ledna by měl americký astronaut Nick Hague nainstalovat záplaty na rentgenový teleskop NICER umístěný na vnějším plášti Mezinárodní kosmické stanice. Hague společně se Sunitou Williams ale budou provádět i další činnosti. NICER bude prvním americkým teleskopem, který se bude opravovat na oběžné dráze od roku 2009, kdy se uskutečnila poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu teleskopu. Hague, ale i další astronauti (třeba Donald Pettit, který momentálně také pobývá na ISS) si v loňském roce opravu teleskopu pečlivě nacvičovali v bazénu NBL (Neutral Buoyancy Laboratory) o objemu 23 milionů litrů, který se nachází na Johnsonově středisku v Houstonu.

Vesmírný dalekohled Nancy Roman

Důležitý integrační krok nového teleskopu

Technikům se podařilo úspěšně integrovat užitečný náklad Teleskopu Nancy Grace Roman, tedy vlastní optiku, nosič přístrojů i dva vědecké přístroje – k servisnímu modulu, který doručí observatoř na její pracoviště a umožní jí tam fungovat. „Díky tomuto úžasnému milníku  je projekt stále v souladu s plánovaným harmonogramem směřujícím ke startu. Jsme tak o velký krok blíže k odhalení vesmíru, jak jsme jej nikdy dříve neviděli,“ říká Mark Clampin, zástupce přidruženého administrátora pro ředitelství vědeckých misí v ústředí NASA ve Washingtonu a dodal: „Bylo fantastické sledovat pokrok týmu v průběhu integrační fáze. Těším se na transformativní pozorování Nancy Grace Roman Space Telescope.“ Nově spojený hardware nyní podstoupí rozsáhlé zkoušky. Nejprve bude potřeba zjistit, zda každý hlavní konstrukční prvek pracuje podle očekávání i v době, kdy bude interagovat se zbytkem observatoře. Bude tak prověřeno chování kombinovaného hardwaru. Poté přijde řada na environmentální testy, které vystaví základ observatoře elektromagnetickým, vibračním, a tepelně-vakuovým podmínkám, které zažije při startu a při provozu v kosmickém prostoru. Tyto testy mají prokázat, že hardware a nosná raketa spolu nebudou reagovat nežádoucím způsobem. Bude se

InSight

Kosmotýdeník 643 (6. 1. – 12. 1.)

Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy Marsu pořídila sonda MRO. Budeme se věnovat i dvěma očekávaným a zatím stále odkládaným startům. Prvním je New Glenn, který svůj premiérový start uskuteční možná v pondělí a druhým je samozřejmě Starship, kde se start posunul na středu. Zmíníme se také o ničivých požárech v Kalifornii a jejich vlivu na kosmonautiku. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.