Články autora 'Karel Zvoník':

Kosmonautika, neviditelná zbraň války na Ukrajině

Probíhající konflikt na Ukrajině jednoznačně ukázal, jak velkou roli v něm hraje kosmonautika. Jde ale o první válku vůbec, ve které hraje takto významnou roli i soukromý kosmický sektor. Je to také první velký konflikt, ve kterém se obě soupeřící strany staly doslova závislými na vesmíru. Proto jsem se rozhodl, že se v tomto článku pokusím ukázat, jak konkrétně kosmická technika pomáhá na bojišti. Kosmonautika není jen prospěšná, ale taky strategicky významná a její vliv neustále stoupá ruku v ruce s vývojem v tomto oboru. Náznaky se objevovaly už ve Studené válce. Od počátku byl tento obor úzce spjat s jaderným odstrašováním. Technologie mezikontinentálních balistických raket (ICBM) byla zásadní pro obojí – jaderné i vesmírné závody. Vesmír byl doménou, v níž bylo soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy nejokázalejší a nejúchvatnější, ale také pozoruhodně mírumilovné. Vypuštění Sputniku v roce 1957 bylo sice vnímáno jako vítězství Sovětského svazu, ale zároveň vytvořilo důležitý precedens mírového přeletu družic nad Zemí. Američané nepodnikli žádné kroky, když Sputnik přelétl nad jejich územím, a ani Sověti, když americké družice začaly přelétat nad jejich končinou. Tento precedens fakticky ustanovil vesmír jako celosvětové společné vlastnictví, podobné otevřeným mořím, a vedl k uzavření smlouvy o kosmickém prostoru z roku 1967, která mimo jiné zakázala rozmístění jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení ve vesmíru. Předem upozorňuji, že některé snímky použité v článku obsahují drastické záběry.

Proč svět potřebuje raketu SLS?

V současnosti asi nejkontroverznější počin NASA vzbuzuje emoce, budí rozpaky i rozhořčení. Bohužel nejen kvůli své velikosti a výkonu. Opakovaně se roky setkávám s nepochopením tohoto kosmického dopravního systému, na nějž v Americe vsadili všechno. Jedno je ovšem jisté. Raketa SLS neměla nikdy na růžích ustláno, ale to lze chápat u takto nákladného a časově náročného projektu. Jenže pouhá kritika z pohodlí domova ničemu fakticky nepřispěla. Naopak, pomohla vytvořit temný stín, který tento nosič nyní vrhá do řad laické veřejnosti, která často kosmonautiku vnímá jako rozmar, či zbytečnost. Jenže pouze lehkomyslně odsoudit tento počin NASA, jako zbytečný, není jednoduše správné. Pojďme se tedy bez růžových brýlí podívat na to, proč svět vlastně potřebuje raketu SLS?

Mars na první pokus: Konec legendární sondy MOM (2. díl)

V návaznosti na úspěšnou misi na Měsíc – Chandrayaan-1 si Indie koncem roku 2014 připsala doposud největší technický úspěch v oblasti kosmu. Dokázala navést sondu na oběžnou dráhu rudé planety. Mise nazvaná MOM (Mars Orbiter Mission) byla úspěšně zahájena koncem roku 2013 a je první ze série misí, které ISRO plánuje k průzkumu a charakterizaci Marsu. Sonda měla na palubě pět vědeckých přístrojů s cílem prohloubit poznání Marsu na základě jeho morfologie a mineralogie z eliptické dráhy. V předešlé části jsme si obecně představili indickou sondu MOM a její příběh. Tentokrát se zaměříme hlavně na vědu a odkaz, který nám po této fantastické misi zůstal. Ani ve snu by mě na začátku nenapadlo, že bude ve finále informací tolik, že budu muset rozdělit článek na dvě části. Nechtěl jsem však nic zásadně krátit, ani mít za každou cenu neúnosně dlouhý a těžko stravitelný text. Dnes se tedy podruhé a naposledy vracíme k misi Mangalyaan. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento článek přináší závěrečné informace o sondě Mars Orbiter Mission a dosažených výsledcích.

JWST opět plně funkční!

Kamera MIRI po předešlých problémech opět zcela funguje. Zdroj 8. listopadu 19:55

Mars na první pokus: Konec legendární sondy MOM (1. díl)

Před více než osmi lety se k planetě Mars vydala malá, na první pohled nevýrazná planetární sonda Mangalyaan (Mangalaján) známá spíše pod označením MOM (Mars Orbiter Mission). Tehdy jen pár lidí skutečně věřilo, že se jednou zapíše do historie. Je všeobecně známé, že lety do kosmu nejsou jednoduchá disciplína, ale vyslat automatickou sondu a usadit jí na oběžné dráze rudé planety je už skutečně vyšší dívčí a zkuste ještě uspět hned na první pokus. Do roku 2014 to ostatně žádná jiná země nedokázala! Často vysmívaná a ve světě spíše podceňovaná agentuře ISRO se to ale povedlo, a „maličká“ MOM fungovala nad Marsem téměř 8 let. Navržena byla přitom tak, aby zvládla 6 měsíců v provozu. Jenže nic netrvá věčně. Cesta sondy Mangalayan, díky které se Indie stala první zemí v Asii, která dosáhla oběžné dráhy Marsu, oficiálně skončila. ISRO začátkem října potvrdilo to, o čem se již pár měsíců spekulovalo. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento dvoudílný článek přináší podrobné informace o sondě Mars Orbiter Mission a dosažených výsledcích.

Poškození plynovodů Nord Stream „očima“ družic

Po neobvyklých seismických poruchách v Baltském moři bylo posléze objeveno několik netěsností v podmořských plynovodech Nord Stream 1 a 2 poblíž Dánska a Švédska. Ani jeden z plynovodů v době výbuchů nepřepravoval plyn, ale přesto obsahovaly stlačený metan – hlavní složku zemního plynu, který vytryskl a vytvořil na mořské hladině široký proud bublin. Vzhledem k tomu, že nevysvětlený únik plynu vyvolává vážné pochybnosti o dopadu incidentu na životní prostředí, byla k charakterizaci úniku plynu bublajícího v Baltském moři povolána sada snímkovacích družic pro pozorování Země nesoucích optické a radarové zobrazovací přístroje. Získaná data mohou vědcům i vyšetřovatelům výrazně pomoci. ESA před několika týdny vydala shrnující článek, který je pateří i tohoto pojednání doplněném o nové poznatky. Je to další z řady ukázek využití družic v praxi.

X-37B změnil oběžnou dráhu

Nepilotovaný mini raketoplán X-37B snížil svou oběžnou dráhu z 333 x 338 km na 268 x 287 km. Zdroj 23. října 21:08

Indie přejmenovala svou raketu

Nosič GSLV Mk. III se nově jmenuje LVM-3 (Launch Vehicle Mark-3). Rozhodnutí by mělo odstranit zmatek ohledně typu oběžných drah. Zdroj 23. října 19:47

Hubble zachytil ohon po sondě DART

Teleskop zachytil překvapivý dvojitý ohon planetky Dimorphos po zásahu sondou. Zdroj 21. října 17:27

ESA přeloží sondy na Falcon 9

Vědecké sondy Euclid a Hera budou přesunuty. Z důvodu nemožnosti startu na raketách Sojuz a odkladu rakety Ariane 6. Zdroj 20. října 23:40