Štítek ‘průzkum Marsu’

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 8. díl

V předchozím díle seriálu jsme Perseverance a Ingenuity opustili ve druhé polovině dubna, kolem solu 415, kdy se rover pohyboval přibližně 500 m od pahorku Kodiak a vrtulníček se chystal ke svému 27. letu. V dnešním článku si posvítíme na to, kam naši robotičtí průzkumníci se za uplynulé 2 měsíce (do solu 480) posunuli a co dokázali během svých přesunů zdokumentovat. Jak sami uvidíte, uplynulé dva měsíce přinesly celou řadu zajímavých a občas i trochu nečekaných událostí. Jedna z nejúžasnějších kosmických misí totiž stále přináší nové a nové objevy, které dále rozšiřují naše znalosti o tom, jak to na Marsu vypadá dnes, ale i jak to tam vypadalo kdysi dávno.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 6.díl

Perseverance a Ingenuity

Z letošního roku uplynuly první dva měsíce a naše planeta se na své pouti kolem Slunce dostala do stejného bodu, jako byla před rokem, kdy 18. února 2021 rover Perseverance úspěšně přistál na Marsu, na dně kráteru Jezero. V 6. díle tohoto seriálu si proto posvítíme nejen na události posledních 8 týdnů, ale také na krátký souhrn toho nejdůležitějšího, co se za první rok této úspěšné planetární mise odehrálo. Na konci prosince jsme naše robotické průzkumníky opustili v situaci, kdy měla Ingenuity za sebou 18. let a od solu 292 (15.12) vyčkávala na „letišti L“, kousek od SV okraje dunového pole Séítah. Od Perseverance ji dělila vzdálenost kolem 550 metrů a terénní překážka, což jim ovšem nebránilo ve vzájemné komunikaci, předávání povelů a dat. Rover se poslední prosincový týden stále nacházel u skalního výchozu „Issole“, kde během solu 295 (18.12.) úspěšně odebral svůj 5. pevný vzorek, nazvaný „Robine“.

Dnešní výročí: MCO, 22 let

V roce 1998, pro nesoulad SW dodavatele (imperiální jedn.) a NASA (SI), shořela zřejmě v atmosféře Marsu americká sonda Mars Climate Orbiter. 23. září 5:43

Dnešní výročí: MGS u Marsu, 23 let

Sonda Mars Global Surveyor provedla 22 minutový zážeh a byla po 300 denní pouti zachycena Marsem na eliplické orbitě 262 × 54 026 km. 11. září 5:43

Polský nanosatelit k Marsu

Mars

Zkoumání Marsu vesmírnými sondami probíhá již od raných 60. let XX. století. Jejich vysílání závisí na dostupnosti efektivních drah ze Země, na rozvoji techniky a techologie, na případných zpožděních při přípravě jednotlivých sond a nezřídka také na politických rozhodnutích. Nejbližší okno pro cestu k Rudé planetě se otevírá příští rok. Mimo tradiční cestovatele USA (Mars 2020 s roverem v kráteře Jezero) a Evropu s Ruskem (ExoMars 2020 s roverem „Rosalind Franklin“ na Oxia Planum nebo Mawrth Vallis), se na tuto cestu poprvé chystají Číňané (Mars 2020 s orbiterem a roverem HX-1 na Chryse Planitia nebo v regionu Planitia a Elysium Mons). Na svou první cestu se také chystají Spojené arabské emiráty (Hope – al-Amal – Naděje: orbiter), ve spolupráci s univerzitami v USA, s Japonskem a Indií. SpaceX plánuje svou první soukromou misi na rok 2022, s přistáním pravděpodobně někde na pomezí Arcadia Planitia a Amazonis Planitia (uvidíme, co s tím udělá Elonův časový koeficient). Japonci i Indové chystají své vlastní sondy na pozdější termíny (Japonský NICT mikrosondu TEREX v roce 2022 a znovu v r. 2024, stejně jako JAXA sondu MMX a Indové sondu MOM 2), možná někdy v tom období poletí i zatím tajemní Izraelci (po ztroskotání sondy Beresheet prohlásili, že cílí na zatím neidentifikovaný objekt). Zatím poslední oznámili svůj úmysl letět k Marsu Poláci – snad se startem v roce 2022 – během konference Impact mobility rEVolution`19 v Katovicích podepsali dohodu o vytvoření konsorcia, jehož hlavním cílem bude zkonstruovat nanosatelit a vyslat jej na cestu.