Na začátku června vyšel na našem blogu článek Nová éra se blíží, který rekapituloval přípravy na novou éru americké kosmonautiky v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku. Jelikož jsme Vám na konci tohoto článku slibovali pokračování a protože se jednalo o jeden z nejúspěšnějších článků na našem blogu, rozhodli jsme se tento formát zopakovat. Dnes se tedy podíváme na zoubek přípravám, které se konaly během dubna, května a června.
Zatímco američtí astronauti musí kvůli nejisté kvalitě baterií ve svých skafandrech odkládat své výstupy do volného kosmu, ruských skafandrů Orlan se tyto problémy netýkají, takže se dnes můžeme těšit na kosmickou procházku v podání dvojice Alexandr Skvorcov – Oleg Artěmjev. Kosmonauti během zhruba šestihodinového výstupu nainstalují nové přístroje, ale také uklidí několik materiálových vzorků. Dnešní článek by měl představit, jak by měl výstup v ideálních podmínkách probíhat a zároveň si představíme nejzajímavější experimenty, se kterými budou kosmonauti pracovat.
Skoro se tomu až nechce věřit. Kosmotýdeník, pravidelná nedělní rekapitulace nejzajímavějších událostí, které se za poslední týden udály v kosmonautice slaví kulaté jubileum. Nejdéle fungující seriál našeho blogu se dnes dočkal svého stého dílu. Ještě než začneme, chtěli bychom poděkovat všem pravidelným čtenářům, kteří mají tento seriál rádi. Také dnes jsme si pro Vás připravili tři hlavní témata a navíc ještě pár menších.
Na 21. a 29. srpna naplánovala NASA dvojici výstupů do volného kosmu z paluby ISS. Jenže na první pohled nenápadná závada při pozemním testování všechny přípravy zastavila. Je tedy jisté, že se naplánované výstupy odsouvají minimálně o několik týdnů. Jak dlouho bude „zákaz vycházení“ trvat zatím nikdo neví. Všechno totiž závisí na kosmické lodi Dragon, která na stanici doveze náhradní baterie pro americké skafandry EMU.
Není to tak dávno, co jsme na našem blogu psali o úspěšném vypuštění nové americké sondy OCO-2, která má v popisu práce vytvořit detailní globální mapu rozložení oxidu uhličitého v atmosféře. S pomocí této mapy budeme moci lépe pochopit, kde tento skleníkový plyn vzniká, kde se koncentruje a kde je naopak pohlcován. Jedná se o první americkou družici, která se specializuje právě na koloběh CO2. Sonda v minulých týdnech nezahálela, namísto toho kalibrovala přístroje a začala provádět první vědecká měření.
O přesnosti armádních snímkovacích družic můžeme jen spekulovat, jelikož je halí velmi obtížně prostupná tma informačního embarga. Naštěstí jsou tu ale civilní satelity, které se také věnují snímkování zemského povrchu. Prim mezi těmito společnostmi hraje americká firma DigitalGlobe, která provozuje hned několik snímkovacích družic. Jejich flotilu by měl už za pár desítek hodin doplnit další satelit. A rozhodně se nebude jednat o žádné slabé ořezáváko. Půjde rovnou o nejvýkonnější snímkovací družici v civilní sféře!
Sonda Cassini patří mezi nejúžasnější kosmické výtvory. Její mise byla již několikrát prodloužena a nedávno jsme oslavili neuvěřitelných deset let pobytu u Saturnu. Jenže žádná mise netrvá věčně a i konec Cassini se nezadržitelně blíží. Do doby, než tohohle vytrvalce zařadíme do zlaté historie kosmonautiky sice zbývá ještě několik let, nicméně palubní zásoby paliva pomalu dochází. Vědci se s ním proto snaží šetřit, jak to jen jde a v maximální míře využívají například gravitační praky u jednotlivých saturnových měsíců.
Pokud bychom hledali nějakou oblast, kde je nejlépe vidět přínos kosmonautiky do běžného života, na předních místech seznamu by se jistě vyskytla meteorologie. Především pak ta extrémní – vzorným příkladem toho je aktuálně probíhající hurikánová sezóna, které jsme se na našem webu již věnovali. Jak to tedy momentálně vypadá nad Pacifikem, konkrétně u Havaje. Které družice vlastně vědcům pomáhají získávat cenná data, ze kterých se dá určit další vývoj ničivého živlu? O tom pojednává dnešní článek.
Dnes je čtvrtek a tyto dny na našem blogu během prázdninových měsíců patří kvízovým článkům. I dnes jsme pro Vás připravili jeden tématický kvíz – tentokrát se bude dvacet otázek točit kolem soukromé společnosti SpaceX, která před pár lety vlétla jako štika do poměrně ospalého rybníka a v současné době patří mezi nejrychleji se rozvíjející kosmické subjekty – zásobuje Mezinárodní vesmírnou stanici, vynáší telekomunikační družice a navíc vyvíjí nové technologie.
V kosmonautice platí, že se vždy musí myslet do budoucna. Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už téměř dva roky, ale už nyní je potřeba přemýšlet o tom, co přijde po něm. Jaká laboratoř by měla nahradit aktuálního miláčka fanoušků kosmonautiky. NASA proto už delší dobu avizovala, že připravuje nástupce slavného vozítka. Zatím jej známe jen pod krycím označením Rover 2020 podle roku, kdy se má k Marsu vydat. V tomto týdnu přišel v rámci tohoto projektu významný předěl – NASA oznámila, jaké vědecké přístroje na vozítku poletí. Na dalších řádcích si je proto postupně představíme.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
20. srpna 2014 
Rubrika 
Štítky: 
