Články autora 'Daniel Heřt':

Jak bude vypadat první let Orionu s posádkou?

NASA už chystá svojí novou superraketu SLS na její první misi, zvanou Exploration Mission 1 (EM-1). Ta by měla odstartovat v listopadu roku 2018 a poslat vesmírnou loď Orion na cestu okolo Měsíce. Na palubě ještě nebude žádná posádka a jako druhý stupeň rakety SLS bude použit upravený horní stupeň rakety Delta IV, zvaný ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage). Po této misi měla přijít, podle původního plánu, mise EM-2, která by už konečně byla pilotovaná a vzala by 4 astronauty na oběžnou dráhu okolo Měsíce. I pro tuto misi měl být původně použit horní stupeň ICPS, který by ale kvůli tomu musel být certifikován pro lety s lidskou posádkou, což není vůbec levný proces. Tento plán byl velmi brzy kritizován, jelikož by byl stupeň ICPS po drahé certifikaci použit jen pro jedinou misi, po které by ho nahradil mnohem výkonnější stupeň Exploration Upper Stage (EUS).

InSight na Mars poletí, ale až v roce 2018

NASA nově plánuje start mise InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) na rok 2018. Startovní okno konkrétně začíná 5. května a cesta k Marsu by měla trvat 206 dní. InSight je lander, který má za úkol přistát poblíž rovníku Marsu a pomocí citlivého seismometru a tepelné sondy zkoumat geologickou aktivitu Marsu. Mise měla původně startovat už letos, na raketě Atlas V v konfiguraci 401, ale kvůli problémům se seismometrem musel být start zrušen. Před NASA stálo těžké rozhodnutí, protože další okno pro přelet k Marsu se otevírá až za dva roky. Dokonce se vážně uvažovalo i o zrušení celé mise, NASA se ale nakonec rozhodla investovat další finance a přesunout start na rok 2018.

Ruští kosmonauti simulovali přistání na Marsu

Michail Kornijenko a Scott Kelly se před týdnem vrátili z téměř ročního pobytu na palubě ISS. Tato unikátní expedice, zaměřená na dlouhodobou studii lidského těla ve stavu beztíže byla zatím nejdelší, jakou Mezinárodní vesmírná stanice pamatuje. Scott Kelly se s 340 dny stal americkým rekordmanem v délce souvislého pobytu ve vesmíru. Na druhém místě je Michael Lópéz-Alegria, který má na kontě “pouze” 215 dní. Rusové ale mají s dlouhodobými pobyty mnohem vice zkušeností. Celkem tři kosmonauti strávili na stanici Mir dobu delší, než jeden rok. Absolutním rekordmanem je potom Valerij Poljakov se 437,7 dny ve vesmíru. Michail Kornijenko a Sergej Volkov, který se také vrátil z ISS, I když jenom ze standardní půlroční expedice, podnikli ještě s dalším ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem po přistání Sojuzu TMA-18M velmi zajímavou sérii experimentů – simulované přistání na Marsu.

Testovací figuríny vyzkouší Orion

NASA připravuje novou sérii zkoušek, které budou simulovat přistání Orionu. Zatímco nové vesmírné lodě, vyvíjené soukromými firmami pro dopravu posádky a nákladu na ISS, budou všechny přistávat na pevnině, Orion volí osvědčené přistání v oceánu. Zkoušky proběhnou ve výzkumném středisku Langley ve státě Virginia, kde má NASA přichystaný speciální, šest metrů hluboký bazén. Orion si podobnými testy už jednou prošel, v letech 2011 a 2012. Tenkrát byla ale použita jen hrubá maketa Orionu, nový testovací artikl mnohem více simuluje reálný letový Orion. Při zkouškách budou v jeho útrobách sedět dvě testovací figuríny, které ověří bezpečnost přistání pro budoucí lidskou posádku.

Orion roztahuje křídla

V NASA proběhla zkouška vyklopení testovacího solárního panelu pro novou vesmírnou loď Orion. Panel vyrobila firma Airbus a byl umístěn na zkušební exemplář Evropského servisního modulu (ESM). Samotná zkouška dopadla na jedničku, panel se vyklopil bez sebemenších problémů. Evropský servisní modul vychází z nákladní lodi ATV a jinak tomu není ani u solárních panelů. Ty budou na Orionu celkem čtyři, v podobném rozložení do „X” jako na ATV. Každý panel je sedm metrů dlouhý, má hmotnost 260 kg a skládá se ze tří dílů, z nichž každý obsahuje celkem 1242 jednotlivých fotovoltaických článků. Všechny čtyři panely poskytnou dohromady až 11,1 kW energie, což by vystačilo zhruba pro dvě běžné domácnosti.

Proč včera Falcon neletěl?

Ze startů a následovných pokusů o přistání raket SpaceX se postupně stávají jedny z nejsledovanějších událostí v kosmonautice. Jinak tomu nebylo ani při posledním pokusu o start. Vylepšený Falcon 9 byl připraven na startovací rampě už v noci ze středy na čtvrtek. Odpočet byl ale zastaven 34 minut před plánovaným startem, ještě před začátkem našeho přímého přenosu. Situace se opakovala o 24 hodin později, v noci ze čtvrtka na pátek. Tentokrát už jste mohli sledovat celé dění v přímém přenosu. Odpočet byl opět zastaven, tentokrát jen minutu a 41 vteřin před startem. I když bylo startovní okno dlouhé celých 97 minut, tým SpaceX se rozhodl pro úplné zrušení pokusu o start.

Falcon 9 se chystá na těžkou misi

Dnes v brzkých ranních hodinách zažehl Falcon 9 FT své motory. Nejednalo se ale o start, nýbrž pouze o krátký statický zážeh, který měl prověřit připravenost rakety. Pokud půjde vše podle plánu, tak se Falcon vydá k obloze v brzkých čtvrtečních hodinách, jeho startovací okno začíná v 0:46 našeho času a mělo by být dlouhé 97 minut. Podle aktuální předpovědi je pravděpodobnost vhodného počasí 60 %, se záložním okně o den později je pravděpodobnost 80 %. Vynášeným nákladem je komunikační satelit SES-9, který se svými 5330 kilogramy bude zatím nejtěžším satelitem, který kdy Falcon vynášel na dráhu přechodovou ke geostacionární.

Viasat vyměňuje Falcon Heavy za Ariane 5

Společnost Viasat se rozhodla přesunout start svého nového satelitu Viasat-2 z rakety Falcon Heavy na prověřenou Ariane 5. Hlavním důvodem byly obavy okolo zpoždění vývoje Falconu Heavy, které jsou v současné době celkem opodstatněné. Tato raketa by podle slov Elona Muska měla letět už letos na podzim, ale podobných slibů jsme již od SpaceX slyšeli v nedávné době několik. Původně měl Falcon Heavy startovat dokonce už v roce 2013, kdy se ještě používala první verze Falconu 9. Tím, že se Viasat rozhodl pro jistější start na Ariane 5 ale neupouští od spolupráce se Spacex, jen vyměnil start Viasatu-2 za pozdější start Viasatu-3, který by měl letět na Falconu Heavy někdy na přelomu let 2019/20.

Rok pozorování Slunce v jednom videu

NASA pro nás připravila úchvatné timelapse video, které zachycuje Slunce z pohledu sondy SDO v průběhu celého minulého roku. SDO neboli Solar Dynamics Observatory nepřetržitě pozoruje Slunce už od roku 2010. Observatoř je umístěna na geosynchronní dráze, proto můžete například ve videu pozorovat, že se velikost disku Slunce mění s tím, jak se v průběhu roku mění vzdálenost Země-Slunce. Video zachycuje pozorování mezi 1.1.2015 a 28.1.2016 což znamená, že při 30 snímcích za vteřinu připadají na každý snímek zhruba dvě hodiny skutečného času. Každá vteřina tedy obsahuje snímky za dva a půl dne a jelikož se Slunce otočí zhruba každých 25 dní, na videu to bude 10 vteřin. Slunce je zobrazené ve falešných barvách, protože použité obrázky byly zachyceny na vlnové délce 17,1 nanometrů, tedy v ultrafialovém spektru, které je pro člověka neviditelné.

Dextre se připravuje na výpomoc astronautům

Robot Special Purpose Dexterous Manipulator (SPDM), který je častěji nazýván Dextre dokončil na ISS sérii testů, při kterých demonstroval práce, které normálně musí vykonávat astronauti při vesmírných vycházkách. Dextre je specializovaný robot, který může být přenášen mezi různými pracovišti pomocí větší robotické paže Canadarm2. Sám disponuje sadou různých nástrojů, které mu umožňují vykonávat údržbářské práce na exteriéru ISS. Na stanici byl vynesen už v roce 2008 raketoplánem Endeavour při misi STS-123 a následně sestaven během vesmírné vycházky. Po překonání několika počátečních problémů se konečně v roce 2010 dostal do plného provozu.