Články

  • Raketoplán na paprsku (prozatím) nebude

    Raketoplán na paprsku (prozatím) nebude

    Ještě v polovině loňského roku hovořili o „průlomu v oblasti paprskového mikrovlnného oboru“ a slibovali „revoluci v kosmonautice“. Dnes zavírají krám. Řeč je o firmě Escape Dynamics. Kosmická raketa spaluje pohonné látky jen proto, aby mohla o kus dál vynést další pohonné látky – a ty zde spálit. A proč je spálí? Aby mohla „popostrčit“ další pohonné látky. A při tom postupně zvyšuje rychlost, až dosáhne alespoň první kosmické. Co kdyby se ale někomu podařil tento bludný kruh rozetnout? Nosič by neměl pohonné látky, ale jen nějaký externí zdroj energie: třeba dostatečně silný energetický paprsek. Byla by to dramatická změna přístupu, protože dnes tvoří konstrukce nosičů cca 10 procent a užitečné zařízení jen 5 procent startovací hmotnosti. Zbytek jsou právě pohonné látky.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon opět ve středu pozornosti

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon opět ve středu pozornosti

    Minulý pokus o start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí SES-9 sice nevyšel kvůli problémům s tankováním kapalného kyslíku, ale krásně ukázal jak neskutečný zájem mají naši čtenáři o tohle téma, což nás velmi těší. Článek s přímým přenosem si otevřelo více než osm tisíc čtenářů, ve chvíli maximální sledovanosti bylo na našem přenosu okolo tří set souběžně připojených čtenářů a záznam už má tisíc přehrání. Když SpaceX oznámila náhradní termín startu, bylo jasné, že početné zástupy čtenářů nemůžeme zklamat. Založili jsme proto nový přímý přenos.

  • Kosmotýdeník 180. díl (22.2. – 28.2.2016)

    Kosmotýdeník 180. díl (22.2. – 28.2.2016)

    Poslední únorová neděle je na svém vrcholu a my vám opět přinášíme tradiční obědový článek, ve kterém se dočkáte shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika během posledních sedmi dní. V dnešním Kosmotýdeníku se podíváme na velmi specifický článek o tom, jak probíhá posílání dat ze sondy New Horizons na Zem. Dále se vypravíme do agentury DARPA, kde probíhá vývoj velmi zajímavého raketoplánu. Nevynecháme ani dění v Číně, která se připravuje na vynesení své druhé orbitální stanice. To a ještě několik dalších zpráv naleznete v tomto Kosmotýdeníku, přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Testovací exempláře motorů na tuhá paliva

    Testovací exempláře motorů na tuhá paliva

    Do haly Rotation, Processing and Surge Facility na Kennedyho středisku dorazily dva tzv. pathfindery, tedy zkušební modelové exempláře segmentů urychlovacích bloků SRB pro raketu SLS. Zkušební segmenty z Promontory v Utahu dorazily po železnici a s jejich pomocí se budu zkoušet postupy manipulace s těmito kusy ještě předtím, než dorazí letový hardware. Má se zkoušet jejich zvedání, přemísťování i skládání. Na těchto zkouškách se budou podílet jak zástupci NASA, tak i inženýři z partnerů, kteří se na výrobě podílejí.

  • Proč včera Falcon neletěl?

    Proč včera Falcon neletěl?

    Ze startů a následovných pokusů o přistání raket SpaceX se postupně stávají jedny z nejsledovanějších událostí v kosmonautice. Jinak tomu nebylo ani při posledním pokusu o start. Vylepšený Falcon 9 byl připraven na startovací rampě už v noci ze středy na čtvrtek. Odpočet byl ale zastaven 34 minut před plánovaným startem, ještě před začátkem našeho přímého přenosu. Situace se opakovala o 24 hodin později, v noci ze čtvrtka na pátek. Tentokrát už jste mohli sledovat celé dění v přímém přenosu. Odpočet byl opět zastaven, tentokrát jen minutu a 41 vteřin před startem. I když bylo startovní okno dlouhé celých 97 minut, tým SpaceX se rozhodl pro úplné zrušení pokusu o start.

  • Severní pól Pluta

    Severní pól Pluta

    Nové snímky ze sondy New Horizons ukazují, že oblast severního pólu trpasličí planety zdobí dlouhé kaňony. V oblasti, která zatím nese neoficiální název Lowell Regio podle Percivala Lowella, zakladatele Lowellovy observatoře, která pomohla objevit Pluto, měří nejširší kaňon dokonce 75 kilometrů – na níže přiloženém snímku je tato oblast zvýrazněna žlutou barvou. Jen kousek odtud se nachází zeleně zvýrazněné oblasti s kaňony širokými okolo deseti kilometrů. Stěny těchto kaňonů jsou podle dosavadních analýz zbroušeny erozí, což by naznačovalo, že jsou mnohem starší, než jiné struktury na Plutu, které mají stále relativně ostré hrany. Podle některých názorů mohou být tyto kaňony důkazem dávné tektoniky na Plutu.

  • ExoMars 2016 překonal mnoho problémů a je připraven

    ExoMars 2016 překonal mnoho problémů a je připraven

    Postavit kosmickou sondu není jen tak. Konstruktéři bojují s termíny, zatímco se snaží postavit všechny systémy co nejlépe, jak umí. Přesto už historie mnohokrát ukázala, že se stavba vesmírných průzkumníků neobejde bez nečekaných zádrhelů, komplikací a problémů. Nevyhnul se jim ani společný program Evropské kosmické agentury a Ruska určený k průzkumu čtvrté planety naší soustavy – ExoMars 2016. V tomto článku se podíváme na nepříjemnosti, které se objevily v minulých měsících. O to větší klobouk musíme smeknout před týmy, které sondu připravují ke startu. Momentálně totiž vypuštění první části programu ExoMars nestojí nic v cestě.

  • SES souhlasí s použitím letěného Falconu

    SES souhlasí s použitím letěného Falconu

    Snaha o znovupoužitelnost prvních stupňů soukromých raket Falcon má za sebou další drobný, ale ve svém důsledku důležitý pokrok – tentokrát nikoliv na poli technickém, ale spíše administrativním. 22. prosince dokázala SpaceX měkce přistát s prvním stupněm na pevnině, ale ke znovupoužitelnosti je potřeba udělat ještě několik kroků. Jedním z nich bylo najít zákazníka, který by souhlasil s tím, aby jeho satelit startoval na raketě, jejíž první stupeň už jednou letěl. Zdá se to jako banalita, ale ve skutečnosti to není tak snadné. Operátoři družic jsou na svá díla opatrní a chtějí jim zajistit co největší spolehlivost, že se dostanou na oběžnou dráhu.

  • Zlaté české ručičky: Víceúčelový systém pro výrobu i odběr vzorků

    Zlaté české ručičky: Víceúčelový systém pro výrobu i odběr vzorků

    Náš seriál Zlaté české ručičky, který se zaměřuje na působení Čechů, kteří se aktivně podílejí na vývoji kosmických technologií by se minimálně pro tento díl mohl dočasně přejmenovat na Zlaté české hlavičky. Dnes se totiž budeme věnovat systému, který by mohl najít uplatnění v mnoha oborech – od přesného obrábění materiálů, což je činnost která se hodí i při stavbě kosmických sond, tak i při vlastní kosmické činnosti – třeba při odběru vzorků z různých vesmírných těles. V tomto článku najdete rozhovor s panem Michalem Roseckým, který je autorem inovativní technologie a členem týmu, který s tímto návrhem přišel.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon si sáhne až na dno

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon si sáhne až na dno

    Rakety Falcon se po krátké odbočce na kalifornskou Vandenbergovu základnu vrací zpět na svou tradiční rampu, ze které provedly nejvíce startů. Zítra, přesně řečeno 45 minut po půlnoci, by měl z rampy 40 na mysu Canaveral odstartovat druhý exemplář rakety Falcon 9 v1.2 s telekomunikační družicí SES-9. Startovní okno trvá 97 minut a po startu to bude hodně zajímavé. SpaceX totiž společnosti SES nabídla, že jako revanš za zpoždění startu jí vynese satelit na vyšší oběžnou dráhu, aby jeho iontový motor neměl tolik práce. Jak se tato změna odrazí na úspěšnosti přistání není jasné – informace od SpaceX a SES se diametrálně rozchází. Přesto jsme se rozhodli tento start pokrýt živým, česky komentovaným přenosem.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗