Články

  • Co když Orion ztratí energii?

    Co když Orion ztratí energii?

    Dušan Majer34 komentářů

    Až do útrob nově vyvíjené lodi Orion usednou první astronauti, aby se vydali mimo nízkou oběžnou dráhu, uplyne v řekách ještě mnoho vody. Už teď je ale jisté, že se astronauti budou moci spolehnout na to, že všechny systémy, na kterých spočívají jejich životy byly v minulých letech velmi důkladně testovány. Nejde jen o systémy, které člověka napadnou jako první, tedy podpora života, tepelný štít, nebo padáky, ale i menší, ovšem neméně důležité prvky. Jedním z nich jsou třeba ovládací panely, s pomocí kterých budou astronauti dávat lodi pokyny.

  • Falcon 9 se chystá na těžkou misi

    Falcon 9 se chystá na těžkou misi

    Daniel Heřt16 komentářů

    Dnes v brzkých ranních hodinách zažehl Falcon 9 FT své motory. Nejednalo se ale o start, nýbrž pouze o krátký statický zážeh, který měl prověřit připravenost rakety. Pokud půjde vše podle plánu, tak se Falcon vydá k obloze v brzkých čtvrtečních hodinách, jeho startovací okno začíná v 0:46 našeho času a mělo by být dlouhé 97 minut. Podle aktuální předpovědi je pravděpodobnost vhodného počasí 60 %, se záložním okně o den později je pravděpodobnost 80 %. Vynášeným nákladem je komunikační satelit SES-9, který se svými 5330 kilogramy bude zatím nejtěžším satelitem, který kdy Falcon vynášel na dráhu přechodovou ke geostacionární.

  • Kosmický šatník 15. díl

    Kosmický šatník 15. díl

    Ondřej Šamárek11 komentářů

    5. říjen 2003 znamenal v relativně uzavřeném oboru, jakým jsou pilotované kosmické lety, malé zemětřesení. Již nějakou dobu se vyskytovaly náznaky, že elitní klub zemí, jež dosud byly schopny poslat člověka za hranice atmosféry, doplní teprve třetí člen. Ona středa uprostřed října tyto zvěsti potvrdila. Ke Spojeným státům americkým a Ruské federaci se prostřednictvím lodi Šen-Čou-5 přidala i Čínská lidová republika. Na palubě kosmické lodi byl podplukovník čínského letectva Jang Liwei. Během mise, trvající 21 hodin, 22 minut a 45 sekund jeho loď vykonala čtrnáct obletů Země a bezpečně přistála v oblasti Vnitřního Mongolska. Let byl náležitě využit tamními masmédii a k širší veřejnosti se tak dostaly fotografie a videozáznamy z průběhu letu i z okamžiků po přistání. I nezasvěcení si mohli – či spíše museli – povšimnout poměrně zajímavé okolnosti. Mnoho součástí vybavení se nápadně podobalo tomu ruskému. Návratová kabina Šen-Čou byla na první pohled kopií ruského Sojuzu a skafandr, ve kterém Liwei svůj let podnikl, nezapřel podobu s…

  • Dva podařené časosběry z paluby ISS

    Dva podařené časosběry z paluby ISS

    Dušan Majer6 komentářů

    Britský astronaut Tim Peake, který momentálně pobývá na ISS, čas od času pořídí snímky pro časosběrná videa. V posledních dnech se na oficiálním kanálu Evropské kosmické agentury objevila hned dvě taková videa. Na prvním Tim Peake zachytil křehkou krásu polárních září těsně před orbitálním východem slunce a na druhém pak vidíme přelet přes kanál La Manche vstříc severní Evropě a Rusku. Každé video má sice jen okolo 20 sekund, ale jde o velmi uvolňující pohled.

  • Palivové články se prosazují i na Zemi

    Palivové články se prosazují i na Zemi

    Dušan Majer12 komentářů

    Náš seriál Kosmonautika pomáhá se dnes po delší době dočkal dalšího pokračování. V tomto seriálu se zaměřujeme na technologické novinky, které byly objeveny, nebo rozvinuty díky letům do vesmíru a které postupně nachází uplatnění i v běžném životě. Cílem tohoto seriálu je ukázat, jak jsou cesty do vesmíru důležité. Že nejde jen o zkoumání vesmíru, zjišťování kde se na které planetě vyskytuje jaká sloučenina, ale že i cesta je cílem. Netvrdíme, že by některé technologie nevznikly bez kosmonautiky. Ale díky ní se dočkaly rychlejšího prosazení a vyladění. Stejné to bylo i u palivových článků. Už v době před programem Apollo hledali spolehlivý zdroj energie, který by nepotřeboval mnoho paliva, byl snadný na obsluhu a nebyl příliš rozměrný. Volba tehdy padal na palivový článek, který světu představil už v roce 1838 švýcarský vědec Christian Friedrich Schönbein. Od doby té doby se na vynálezu příliš nepokročilo. Největším nepřítelem palivového článku se stalo dynamo a další navazující technologie výroby elektrické energie.

  • Grafiky nedávných a budoucích expedic na ISS

    Grafiky nedávných a budoucích expedic na ISS

    Dušan Majer23 komentářů

    Tento článek bude pro náš portál poměrně specifický. Když jsem se před několika lety rozhodoval, co si dám do podpisu svého profilu na našem diskusním fóru, napadlo mne vytvořit malou grafiku, která se týká aktuálně probíhající expedice na ISS. Po kliknutí na daný obrázek se uživatel dostane na vlákno, které se týká dané expedice. Když jsem s touto tradicí začal, probíhala na Mezinárodní vesmírné stanici dlouhodobá expedice s pořadovým číslem 28. Nyní jsme se dostali již k číslu 46 a já si do zásoby připravil obrázky až do nejvzdálenější, dosud známé expedice, která má číslo 51. V tu chvíli mne napadlo, že by pro některé naše čtenáře mohlo být zajímavé podívat se na kompletní sbírku těchto obrázků. A proto vznikl tento článek.

  • Kosmotýdeník 179. díl (15.2. – 21.2.2016)

    Kosmotýdeník 179. díl (15.2. – 21.2.2016)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Uplynul další týden, a protože tu máme nedělní poledne, je správný čas si shrnout, co všechno zajímavého nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Vítejte u čtení Kosmotýdeníku, kde dnes prozkoumáme pozměněné plány při vývoji druhého stupně pro raketu SLS. Podíváme se také na misi OSIRIS-REx, kde svoji šanci zvěčnit se ve vesmíru dostanou umělci. Nevynecháme ani dění u Saturnu, nebo se podíváme do Číny, kde se chystá mise pilotované lodi Shen Zhou 11. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Závěrečné spojení TGO a Schiaparelli

    Závěrečné spojení TGO a Schiaparelli

    Dušan Majer14 komentářů

    Evropsko-ruská mise Exomars 2016 má za sebou další krok ke startu, který by měl přijít už v polovině března. V montážní hale na kosmodromu Bajkonur jsou přípravy v plném proudu. Obě části – družice TGO a zkušební přistávací modul EDM cestovaly z Turína na Bajkonur odděleně a v první fázi se odděleně i připravovaly. 30. ledna bylo do nádrží přistávacího modulu natankováno 45 kilogramů hydrazinu, 12. února se celý 600 kilogramů těžký lander pomocí jeřábu umístil na vrchol sondy TGO, kde byl připojen pomocí 27 šroubů. V tomto krátkém článku Vám přinášíme video z celé operace + několik povedených fotek.

  • Příval žádostí o místo astronauta

    Příval žádostí o místo astronauta

    Dušan Majer5 komentářů

    NASA provádí jednou za pár let nábory nových kandidátů na post astronauta. Pokud zájemci uspějí ve velmi složitých přijímacích zkouškách, mohou rozšířit tým lidí, kteří létají do vesmíru s „hvězdami posetým praporem“ na hrudi. Na minulý konkurz, konaný v roce 2012, se přihlásilo zhruba 6 100 zájemců. V loňském roce NASA spustila konkurz nový. Ale zájem byl přímo nevídaný – agentuře dorazilo 18 300 přihlášek! To je třikrát více, než při minulém kole a velmi výrazně byl překonán i dosavadní rekord – při náboru v roce 1978 přijala NASA „jen“ 8 000 přihlášek.

  • AKTUALIZOVÁNO: Cygnus opustil ISS

    AKTUALIZOVÁNO: Cygnus opustil ISS

    Dušan Majer11 komentářů

    Celých 72 dní setrvávala u ISS zásobovací loď Cygnus pojmenovaná SS Deke Slayton II. Dnes dopoledne našeho času ji uchopí staniční robotická paže ovládaná Timem Koprou a o půl druhé odpoledne by mělo dojít k uvolnění lodi. Ta se následně vzdálí od ISS a v sobotu shoří v atmosféře nad Tichým oceánem, kde nikoho neohrozí. Na stanici v prosince doručila 3 350 kilogramů zásob a vědeckých experimentů, nyní je naplněna odpadky a nepotřebným materiálem. V tomto článku budete mít možnost celý manévr sledovat v živém vysílání.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗