Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starship se předčasně vrací z oběžné dráhy

    ŽIVĚ A ČESKY: Starship se předčasně vrací z oběžné dráhy

    Dušan Majer22 komentářů

    Starship S41 dnes jako první Starship v historii dosáhla oběžné dráhy a podle původního plánu měla kolem země kroužit přibližně devět hodin. SpaceX však před pár desítkami minut oznámila, že mění plány a Starship se má vrátit už tři hodiny po startu. Náš živě a česky komentovaný přenos se tedy také uspíšil. Pokud tedy chcete vidět, jak se bude do atmosféry vracet první Starship, která dosáhla oběžné dráhy, přehrávač přenosu najdete v tomto článku. Deorbitační manévr by mohl přijít kolem 17:00 a přistání v tichém oceánu pak o přibližně půl hodiny později.

  • AI se zakousla do archivu teleskopu Chandra

    AI se zakousla do archivu teleskopu Chandra

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Za více než 27 let pozorování vytvořila americká rentgenová observatoř Chandra, vlajková loď agentury NASA v rentgenové astronomii, jeden z nejbohatších vědeckých archivů v celé astronomii. Dnes již vědci využívají umělou inteligenci (AI), která jim pomáhá získávat nové poznatky z rentgenových dat shromažďovaných po celá desetiletí. Archiv mise Chandra je jedinečný poklad. Obsahuje desítky tisíc jednotlivých pozorování různých oblastí oblohy o celkové délce stovek milionů sekund. Jelikož je archiv volně přístupný, vědci i veřejnost se mohou vracet k datům nasbíraným za desítky let a zkoušet na nich nové nápady a nástroje. To otevírá cestu k objevům, které v době pořízení dat nemusely být možné.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starship míří na oběžnou dráhu!

    ŽIVĚ A ČESKY: Starship míří na oběžnou dráhu!

    Matěj SoukupŽádné komentáře

    Zítra, tedy v pondělí 28. září nás čeká čtrnáctý start Super Heavy Starship. Ovšem tentokrát oproti předchozím letům se zásadní změnou – poprvé v historii programu zamíří exemplář kosmické lodě Starship na oběžnou dráhu. Ano, čtete správně, stabilní oběžnou dráhu, nikoliv transatmosférickou. Na první pohled může tato situace, kdy se chce SpaceX o něco takového pokusit až při čtrnáctém startu, působit poněkud úsměvně, ovšem v kontextu celého systému Super Heavy Starship se jedná o logický krok.

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

  • Letošní Kavliho a Gruberova cena nesou kosmonautickou stopu

    Letošní Kavliho a Gruberova cena nesou kosmonautickou stopu

    Vítězslav Škorpík2 komentáře

    Nejprestižnější fyzikální cenou je samozřejmě ta Nobelova. Přestože to paradoxně není cena s nejvyšší finanční prémií pro držitele, tu získá laureát nejvyšší i Průlomové ceny, prestiž Nobelovy ceny lze dosáhnout jen velmi těžko. Nevýhodou Nobelovy ceny pro astronomy je však to, že se o ni dělí se všemi ostatními fyzikálními obory, a tak získají astronomové Nobelovu cenu jen jednou za pár let, a to jen za ty skutečně nejdůležitější objevy. Ale netřeba smutnit. Astronomové mají i celou řadu dalších ocenění, které mohou získat. Dosti důležitá je zejména Wolfova cena za fyziku, druhé nejprestižnější fyzikální ocenění, jehož zisk často vede i k Nobelově ceně. Ale i o tu se musí astronomové dělit […]

  • NASA do nové kategorie misí vybrala teleskop ve vzdálené infračervené části

    NASA do nové kategorie misí vybrala teleskop ve vzdálené infračervené části

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Studiem vyzařované energie, která se objevuje pouze ve vzdálené části infračerveného záření, má nově oznámený teleskop PRIMA pomoci s výzkumem širokého spektra vědních oborů spojených s vesmírem. 23. září agentura oznámila novou misi, která má studovat historii a vývoj vesmíru. Projekt PRIMA (PRobe far-Infrared Mission for Astrophysics) nyní pokročil do další fáze vývoje. Tento kosmický teleskop je prvním zástupcem nové kategorie astrofyzikálních misí NASA, označované jako Probe Explorers, která patří do dlouhodobého programu NASA Explorers.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Třetí Falcon 9 s utajeným nákladem v září

    ŽIVĚ A ČESKY: Třetí Falcon 9 s utajeným nákladem v září

    Dušan MajerŽádné komentáře

    10. září odstartoval Falcon 9 z rampy SLC-4E Vandenebrgovy základny na misi USSF-153 s utajeným nákladem. O sedm dní později následoval další start stejného typu rakety, opět ze stejné rampy, tentokrát na misi USSSF-259, také tentokrát s utajeným nákladem. Nyní se již ke startu chystá další Falcon 9. Opět má vzlétnout z jediné rampy, kterou má zatím SpaceX Vandenbergově základně a i tentokrát půjde o utajený náklad pro Kosmické síly Spojených států amerických. Informací o nákladu mise USSF-385 není mnoho, ty oficiální nejsou téměř žádné. Víme jen to, že start proběhne a SpaceX jej bude jako obvykle vysílat živě. My toto vysílání doplníme o český komentář a náš přenos najdete v tomto článku.

  • Pokec s kosmonautixem – Září 2026

    Pokec s kosmonautixem – Září 2026

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Nekončily letní prázdniny náhodou včera? Jak je možné, že už tu máme znovu konec měsíce? Podobné otázky si asi klade více našich čtenářů, ale pohled do kalendáře mluví jasně. Dnes je poslední pátek v září 2026, a to znamená, že nebude chybět tradiční Pokec s kosmonautixem, tentokrát již s pořadovým číslem 92. V osm hodin večer začne na našem YouTube kanálu další přímý přenos, který potrvá jako obvykle okolo dvou hodin. Obsah probíraných témat bude opět na vás, našich divácích, protože v Pokecu s kosmonautixem platí, že dotazy, které napíšete do chatu, rozhodují o tom, na co budeme odpovídat. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když si naše vysílání pustíte a strávíte s námi pohodovou chvilku.

  • ESA pomůže s rozjezdem startů firmy RFA

    ESA pomůže s rozjezdem startů firmy RFA

    Dušan Majer1 komentář

    Orbitální raketa RFA One od německé firmy RFA (Rocket Factory Augsburg) je třístupňový nosič, který má startovat z rampy základny SaxaVord ve Spojeném království. Na výšku měří 30 metrů a její průměr činí 2,15 metru. Raketa je momentálně ve fázi vývoje a její provozovatel předpokládá, že nosič v současné konfiguraci zvládne vynést až 500 kg nákladu na sun-synchronní oběžnou dráhu ve výšce 500 kilometrů. Vývoj rakety RFA One probíhá v německém Augsburgu i s pomocí příspěvku, který Evropská kosmická agentura poskytla v roce 2022 v rámci programu Boost! Dodatek ke smlouvě zajišťuje další spolufinancování ze strany ESA ve výši 2,7 milionu eur na infrastrukturu a testovací kapacity základny SaxaVord na Shetlandských ostrovech ve Spojeném království.

  • Falcon 9 vynese hledače gama záblesků

    Falcon 9 vynese hledače gama záblesků

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Agentura NASA si vybrala firmu SpaceX k zajištění startovních služeb pro svou misi StarBurst. Jedná se o malou družici navrženou k výzkumu slučování neutronových hvězd a původu gama záblesků. StarBurst má letět nejdříve v roce 2028 na sdílené misi Falconu 9 z programu Bandwagon, která odstartuje z rampy SLC-40 na floridském kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station. Jde o zakázku s pevně stanovenou cenou v rámci smlouvy NASA o startovních službách VADR (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare). Tato smlouva s neurčitým termínem dodání a neurčitým množstvím umožňuje NASA nakupovat startovní služby během desetiletého období, přičemž celková hodnota všech smluv nesmí překročit 1 miliardu dolarů.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗