Studiem vyzařované energie, která se objevuje pouze ve vzdálené části infračerveného záření, má nově oznámený teleskop PRIMA pomoci s výzkumem širokého spektra vědních oborů spojených s vesmírem. 23. září agentura oznámila novou misi, která má studovat historii a vývoj vesmíru. Projekt PRIMA (PRobe far-Infrared Mission for Astrophysics) nyní pokročil do další fáze vývoje. Tento kosmický teleskop je prvním zástupcem nové kategorie astrofyzikálních misí NASA, označované jako Probe Explorers, která patří do dlouhodobého programu NASA Explorers.
„Mise PRIMA je příštím oknem lidstva do hlubokého vesmíru. Odhalí tajemství skrytá v kosmickém čase, abychom lépe porozuměli vzniku planet, hvězd, černých děr a dokonce i tomu, jak se dostala voda na Zemi,“ uvedla Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí v centrále NASA ve Washingtonu. NASA vybrala projekt PRIMA, aby se přesunul do Fáze B, ve které projekt pokročí ve vývoji rozpracováním předběžného designu a technologického vývoje celé mise. Na projekt ještě čeká potvrzovací zhodnocení založené na technických, programových a cenových výkonech, aby bylo možné určit jeho připravenost na zahájení implementace do Fáze C. Pokud dojde k tomuto potvrzení, očekává se, že cena projektu PRIMA bude zastropována na 1,2 miliardách USD, do čehož není započítán start a další náklady, které nejsou s projektem spojeny. Observatoř zatím cílí na start v roce 2033 a plánuje pětiletou misi.
S průměrem objektivu 1,75 metru (alias 5,9 stop) bude PRIMA provádět citlivý průzkum vesmíru ve vzdáleném infračerveném záření, čímž pomůže přemostit současnou mezeru mezi existujícími infračervenými observatořemi (jako je třeba teleskop Jamese Webba) a radioteleskopy. Studiem vyzařované energie, která se objevuje pouze ve vzdálené infračervené části spektra, má PRIMA reagovat na široké spektrum otázek spojených s vesmírem. Patří sem třeba původ planet mimo Sluneční soustavu, jak galaxie a jejich černé díry rostly a vyvíjely se v průběhu kosmické historie, či jak prach a těžké prvky budovaly v průběhu času vesmír. Tohle všechno pomůže vykreslit lepší celkový obraz vesmíru, který lépe popíše, proč dnes vesmír vypadá tak, jak vypadá.
„Jediná mise sama o sobě nemůže studovat všechny záhady vesmíru. Ovšem rozšířením průzkumných kapacit naší flotily do vzdálených infračervených vlnových délek s pomocí projektu PRIMA, umožníme neuvěřitelně komplexní pohled na vesmír,“ vysvětluje Shawn Domagal-Goldman, ředitel astrofyzikální divize v centrále NASA ve Washingtonu a dodal: „S našimi kosmickými teleskopy Jamese Webba a Nancy Grace Roman jsme nastavili kadenci startů špičkových misí v obou polovinách dekády. To chceme zachovat a další desetiletí rozjedeme s misí PRIMA, která je součástí plánu, v jehož rámci budeme mít neustále připravené mise tohoto kalibru.“
Desetiletý průzkum Národních akademií věd, strojírenství a medicíny z roku 2020 pro 20. léta, doporučoval NASA, aby vytvořila novou kategorii misí Probe Explorers. NASA vybrala misi PRIME k vývoji po podrobném vyhodnocení koncepčních studií misí Probe Explorers, které byly založené na vědecké podstatě ve shodě s desetiletým doporučením, realizovatelnosti jejich vývojové fáze z hlediska nákladů i harmonogramu a využití technologií, které by mohly podpořit vývoj budoucích velkých misí.
Manažerské vedení mise PRIMA zajistí Jet Propulsion Laboratory z jižní Kalifornie. Mezi další partnery patří i Goddardovo středisko z marylandského Greenbeltu, či Marshallovo středisko z alabamského Huntsville. Na misi bude také podíl od mezinárodních partnerů: francouzské agentury CNES (Centre National D’Etudes Spatiales), italské ASI (Agenzia Spaziale Italiana), německé DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt), kanadské CSA (Canadian Space Agency), jihokorejské KASA (Korea AeroSpace Administration), japonské JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) a UKSA ze Spojeného království (UK Space Agency).
Program Explorers je nejstarším probíhajícím programem NASA. Navržen byl k poskytování častého a nízkonákladového přístupu do kosmického prostoru prostřednictvím vědeckých výzkumů vedených hlavními řešiteli, které souvisejí s programy v oblasti astrofyziky a heliofyziky Ředitelství pro vědecké mise. Od startu mise Explorer 1 v roce 1958, která objevila zemské radiační pásy, už bylo vypuštěno více než 100 misí, mezi kterými najdeme i Uhuru či Cosmic Background Explorer, jejichž data vedla k Nobelovým cenám pro vědce, kteří je analyzovali. Program Explorers spravuje Goddardovo středisko pro ředitelství vědeckých misí, které provádí široké spektrum výzkumných a vědeckých programů pro výzkum Země, kosmického počasí, Sluneční soustavy i vesmíru.
Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…00_AQLs1yy4ZfinmuX-gaAEIqEGG8-uLy8FyeSt6E-yPqqjUQ&oe=6ABC18FC
