Články

  • Vesmírné výzvy – červen 2017

    Vesmírné výzvy – červen 2017

    Tomáš Kohout2 komentáře

    Falcon, Falcon, Falcon, tak by se ve zkratce dala pojmenovat první tři témata červnových Vesmírných výzev. Tak jednoduché to ve skutečnosti nebylo, každý ze startů se nějakým prvenstvím zapsal do interních statistik SpaceX a jeden z nich dokonce do statistik světové kosmonautiky. Další dvě témata by se dala charakterizovat klíčovými slovy ISS, ruská kosmonautika a pilotované lety, neboť se jedná o návrat Sojuzu MS-03 a start zásobovací lodi Progress MS-06. Poslední téma se týká Čechů a Slováků. Na oběžnou dráhu se totiž vydala česká družice VZLUSat-1 a slovenská SkCube.

  • Výzkum na ISS ve znamení emulace,  neboli lidské „orgány na čipech“

    Výzkum na ISS ve znamení emulace,  neboli lidské „orgány na čipech“

    Pavel Boháček12 komentářů

    Od okamžiku, kdy se na palubě Mezinárodní kosmické stanice usídlila první stálá posádka (2. listopadu 2000), až k dnešním dnům, byly na palubě této orbitální laboratoře realizovány stovky experimentů z nejrůznějších oblastí vědy. Podstatnou část tohoto výzkumu tvoří také experimenty z oblasti medicíny. Člověk by řekl, že za ta léta už musí být vše vyzkoumáno. Ale opak je pravdou. Objevují se stále nové a nové otázky a medicíně na ISS se otevírají další výzvy. Na co se tedy můžeme zanedlouho na palubě ISS těšit? V příštích několika letech bude výzkum v oblasti kosmické fyziologie člověka z velké části ve znamení tzv. emulace, neboli napodobování fyziologických pochodů pomocí tzv. tkáňových čipů.

  • Japonci přivezou vzorky marsovského měsíce

    Japonci přivezou vzorky marsovského měsíce

    Dušan Majer12 komentářů

    Japonci připravují misi s názvem Martian Moons eXploration (MMX), která si klade za cíl průzkum dvou měsíců Marsu – Phobosu a Deimosu. Oba objekty bude studovat na dálku a na povrchu jednoho z nich (pravděpodobně Phobosu) přistane, odebere z něj vzorky a ty pak dopraví na Zemi. Měli bychom se v první řadě dozvědět odpověď na spor, který pálí vědeckou komunitu již řadu let. Část vědců tvrdí, že oba měsíce Marsu jsou asteroidy zachycené gravitací Marsu. Druhá skupina se naopak kloní k tomu, že jde o gravitačně spojené pozůstatky odvrženého materiálu po kolizi Marsu s cizím tělesem. Stejně tak bychom se měli dozvědět, jaké podmínky panují na povrchu těchto měsíců i v celém okolí Marsu.

  • Kosmotýdeník 251 (3. 7. – 9. 7.)

    Kosmotýdeník 251 (3. 7. – 9. 7.)

    Lukáš Houška12 komentářů

    Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Zažili jsme třetí start SpaceX za čtrnáct dní a NASA navštívil americký viceprezident. I to jsou události, na které se v rámci Kosmotýdeníku podíváme. V hlavních tématech se však tentokrát zaměříme na nástupce japonské mise Hitomi, nebo na vytváření pozemského kosmického skleníku, ve kterém mohou zájemci zkoušet pěstování rostlin v omezených podmínkách a své výsledky sdílet s ESA. Čekají nás i další tradiční rubriky a přehled všech týdenních událostí z Kosmonautixu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Představujeme Vám naši mobilní aplikaci

    Představujeme Vám naši mobilní aplikaci

    Dušan Majer62 komentářů

    Vážení čtenáři a čtenářky, mám velkou radost, že Vás mohu prostřednictvím tohoto článku seznámit s novinkou, kterou jsme pro Vás připravili. Velice nás těší stále rostoucí zájem o náš web a proto se snažíme hledat i další možnosti, jak Vám usnadnit přístup k informacím. V minulosti se nás několik lidí ptalo, zda neuvažujeme o vytvoření mobilní aplikace, ale sami jsme nevěděli, co by v ní mělo být a tak to vždy vyšumělo do ztracena. Před pár měsíci se nám ale ozval pan Tomáš Klvaňa, který čte náš web a zároveň tvoří aplikace pro operační systém Android. A výsledek Vám dnes chceme představit.

  • Otazníky kolem dalšího cíle New Horizons

    Otazníky kolem dalšího cíle New Horizons

    Martin Gembec31 komentářů

    V týdnu jsme už informovali v krátké zprávě, že jsou k dispozici první výsledky pozorování zákrytu hvězdy planetkou 2014 MU69. Toto transneptunické těleso zatím nemá jméno, ale už dva roky je v hledáčku astronomů a výsledky jejich pozorování netrpělivě vyhlíží také tým sondy New Horizons, která k němu přiletí už za rok a půl. Od objevu pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu jsme moc nových informací nemohli získat, ale právě letos v červnu a červenci nastávají postupně tři výjimečné příležitosti, jak se dozvědět něco o velikosti nebo tvaru planetky, protože přechází před vzdálenými hvězdami. A právě výsledky prvního pozorování přinesly poznatek, že planetka je dost možná pod hranicí spodního limitu předchozího odhadu velikosti nebo že jde o dvojplanetku a ve hře jsou i bláznivější varianty. V článku si přiblížíme, jak se velikost objektů odhaduje, postup, kterým byl poslední výsledek získán i to, že nejde o nic neobvyklého, když se nějaký objekt za Neptunem ukáže úplně jinak velký.

  • Blízký pohled na Epimetheus

    Blízký pohled na Epimetheus

    Dušan Majer2 komentáře

    Sonda Cassini momentálně absolvovala již 12 z 22 průletů mezi Saturnem a vnitřním okrajem jeho prstenců, ale to neznamená, že se nemůžeme těšit z nových fotek měsíců. Od nich je nyní sonda moc daleko, ale zpracování snímků chvíli trvá a proto jsme se nyní dočkali doposud nejpodrobnějšího snímku povrchu měsíce Epimetheus, který je vzorným příkladem toho, jak divokým prostředím dříve sluneční soustava bývala. Epimetheus má v průměru 113 kilometrů a jeho povrch je pokryt bezpočtem kráterů, které připomínají dávné srážky s kosmickými objekty. Samotnou detailní fotku najdete v našem článku – pro srovnání jsme jako náhledový snímek použili fotku tohoto měsíce z roku 2007, která zatím patřila k nejpodrobnějším.

  • TOP5: Kandidáti na mezihvězdný pohon

    TOP5: Kandidáti na mezihvězdný pohon

    Michael Voplatka83 komentářů

    Léto je v plném proudu, začaly nám prázdniny, lidé tráví více času odpočinkem a my v tento čas již potřetí startujeme náš letní seriál TOP5. Ten se v každém díle opět zaměří na určité téma z oblasti kosmonautiky a vybere pět nejlepších, nejzajímavějších, nejrychlejších a dalších nej… reprezentantů daného tématu. Dnešní článek se zaměří na téma, které na náš portál zdánlivě nepatří – mezihvězdné cestování. V současnosti se jedná spíše o téma vhodné pro sci-fi, avšak my jsme se pokusili pojmout jej co nejrealističtěji a v rámci možností současných technologií. A jelikož by se pozemská kosmonautika neměla v budoucnu omezit jen na Sluneční soustavu, považujeme za vhodné krátce se rozepsat o pohonech, které by jednou mohly být kandidáty pro cesty mimo Sluneční soustavu nebo rovnou k cizím hvězdám.

  • „Otiskneme boty do Marsu,“ říká americký viceprezident

    „Otiskneme boty do Marsu,“ říká americký viceprezident

    Dušan Majer69 komentářů

    Od politických proslovů se většinou nedá očekávat, že by se z nich člověk dozvěděl nějaké skutečné kosmické plány – čest výjimkám jako byl slavný Kennedyho projev, který poslal Američany k Měsíci – ale mohou alespoň ukázat trendy a směr. Když dnes přilétl na floridský kosmodrom americký viceprezident Mike Pence, byli všichni zvědaví, jak bude jeho řeč vypadat. Druhý muž v hierarchii Spojených států se měl podle prvotních informací seznámit s vývojem Kennedyho vesmírného střediska a následně pronést proslov. Místo projevu asi nemohlo být zvoleno lépe – hala VAB, ve které se sestavovaly lunární Saturny V nebo raketoplány a kde se bude rodit nová americká raketa SLS přivítala kromě zástupců médií a politiků i čestnou návštěvu v podobě bývalého astronauta Buzze Aldrina. Jedním z hlavních řečníků byl ředitel Kennedyho střediska Bob Cabana, v jehož proslovu stojí za vypíchnutí především tato zmínka: „Zde (v hale VAB) vznikaly první americké znovupoužitelné rakety, tedy raketoplány.“ Zdá se to jako nenápadná větička, ale je z…

  • Průzkumník Merkuru se otřásl v základech

    Průzkumník Merkuru se otřásl v základech

    Dušan Majer10 komentářů

    Evropsko-japonský projekt BepiColombo tvoří dvě sondy, které se k Merkuru vydají společně, aby se od sebe následně oddělily. I když budou obíhat po odlišných drahách, budou jejich výsledky dohromady rozšiřovat naše povědomí o první planetě naší sluneční soustavy. Do startu sice zbývá ještě rok a několik měsíců, ale to je ideální období pro nejrůznější zkoušky. Jednou z nich jsou i zkoušky vibrační, při kterých je sestava vystavena chvění, které zažije i při startu rakety. Cílem je ověřit, že konstrukce sond neobsahuje žádné výrobní vady a je připravena pro let do vesmíru. Na videu můžete vidět kompletní sestavu tak, jak se vydá do vesmíru – ve spodní části vidíme přeletový modul, uprostřed se nachází sonda Mercury Planetary Orbiter, jejíž anténa míří ke kameře) a nahoře bychom našli sondu Mercury Magnetospheric Orbiter. Tu ale nevidíme – je schovaná za sluneční clonou, která ji bude ukrývat během přeletu k Merkuru. Na náhledové fotce článku ale sluneční clona chybí a tak máte přímý výhled…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗