Články

  • Procházka po evropském vědeckém modulu

    Procházka po evropském vědeckém modulu

    Modul Columbus je jedním z nejvýraznějších příspěvků Evropské kosmické agentury k projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Jeho úkolem je hostit nejrůznější vědecké experimenty. Pokud Vás někdy zajímalo, jak to uvnitř tohoto modulu vypadá, pak Vás jistě zaujme video v tomto článku. Jeho autorem je britský astronaut Tim Peake, který na stanici pobýval na přelomu let 2015 a 2016. I bez znalosti angličtiny se můžete kochat pohledem na široké spektrum vědeckých přístrojů, ale evropský astronaut zároveň hovoří o některých zajímavých kouscích – od krevní odstředivky až po zařízení studující chování slitin ve stavu mikrogravitace.

  • Doprava vzorků z Marsu do roku 2030

    Doprava vzorků z Marsu do roku 2030

    Jednou z největších kosmonautických výzev je doprava vzorků z Marsu na Zemi. Analytické možnosti, které mají pozemské laboratoře se nedají srovnat se sebelépe vybaveným vozítkem. Kosmické agentury proto již několik let chystají projekt, který by měl přistát na Marsu, odebrat vzorky a dopravit je na naši planetu. Za poslední roky vzniklo hned několik scénářů, které počítaly s různým počtem jednotlivých dílů celého řetězce a s různými daty startů. Nyní začínají plány nabírat konkrétní rozměry a díky tomu je jasně vidět, že se realizace pomalu, ale jistě blíží.

  • TDRS-M má plné nádrže

    TDRS-M má plné nádrže

    Komunikační družice za 408 milionů dolarů určená pro přenos dat z vědeckých družic NASA čeká na svůj start na raketě Atlas V. Momentálně probíhají závěrečné přípravy před startem z rampy 41, který je plánován na 3. srpna. Čtyřicet minut dlouhé startovní okno se otevře v 15:02 našeho času. Družice postavená firmou Boeing se usadí na geostacionární dráze ve výšce 36 000 kilometrů, kde bude přijímat telemetrii, video, vědecká data, nebo i zvuková data z družic na nízké oběžné dráze včetně ISS nebo Hubbleova teleskopu.

  • TOP5: Velvyslanci lidského pokolení

    TOP5: Velvyslanci lidského pokolení

    Pokud pomineme rádiové signály, které opouští naši soustavu rychlostí světla (a postupně se díky slábnutí ztrácí v přirozeném kosmickém šumu), máme tu ještě sondy, které opouští Sluneční soustavu a míří do mezihvězdného prostoru. Právem je můžeme považovat za velvyslance lidského pokolení. Nesou totiž různé formy zpráv pro případné nálezce. Můžeme je ale chápat i v širším měřítku – s jejich pomocí lidstvo prozkoumává vzdálené končiny svého hvězdného systému. V neposlední řadě pak povídání o těchto sondách pomáhá udělat si představu o neuvěřitelných rozměrech vesmíru. Při pohledu na to, jak dlouho jsou tyto sondy na cestě a na vzdálenost, kterou urazily, si lidé právem připadají nicotní před nekonečnou rozlohou vesmíru.

  • AKTUALIZOVÁNO: Ruský nášup se 73 družicemi!

    AKTUALIZOVÁNO: Ruský nášup se 73 družicemi!

    V pátek 14.července v 8:36 našeho času vyrazí z kosmodromu Bajkonur vstříc obloze ruská raketa Sojuz 2-1A s horním stupněm Fregat-M. Jejím úkolem je dopravit na heliosynchronní dráhu 600 kilogramů těžkou snímkovací družici Kanopus-V-IK. Společně s ní poletí i 5 mikrosatelitů, které váží 18 – 120 kilogramů a také 67 cubesatů. Mediálně nejznámějším cubesatem na palubě je Majak – 3U cubesat, který má na obloze rozložit silně odrazivou plachtu. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě.

  • Oznámí SpaceX zmenšenou verzi obří superrakety?

    Oznámí SpaceX zmenšenou verzi obří superrakety?

    V komunitě fanoušků SpaceX se už několik měsíců hovoří o tom, že se blíží chvíle, kdy Elon Musk oznámí novinky, které souvisí s plánem, který představil vloni na konci září. Nejde samozřejmě o nic menšího, než o Muskovu vizi pilotované výpravy k Marsu, kde by měla časem vzniknout kolonie. Informací o tom, co SpaceX chystá není mnoho, přesto se čile spekuluje. V dnešním článku proto zkusíme shrnout všechny dostupné střípky a pokusíme se z nich složit obraz toho, co nás možná čeká.

  • Evropané poletí k Měsíci

    Evropané poletí k Měsíci

    Nástupce Mezinárodní vesmírné stanice, který vznikne u Měsíce nabírá stále konkrétnější podobu. Kosmické agentury kromě podoby stanice už pomalu začínají navrhovat složení posádek, které k takzvané Deep Space Gateway vyrazí. Michal Václavík z České kosmické kanceláře před chvílí přinesl informaci, která je pro Evropskou kosmickou agenturu velmi pozitivní. V rámci prvního předběžného návrhu složení posádek by ESA měla mít svého kosmonauta na palubě misí EM-4, EM-7 a EM-10.

  • Majak – zajímavý nápad nebo pohroma astronomů?

    Majak – zajímavý nápad nebo pohroma astronomů?

    Na odpalovací rampu 31/6 na kosmodromu Bajkonur byla před několika hodinami vyvezena raketa Sojuz-2.1A s horním stupněm Fregat-M. Její start je naplánován na 14. července v 8:36 našeho času, kdy vynese na oběžnou dráhu především snímkovací družici Kanopus-V-IK o hmotnosti 550 kilogramů. Společnost jí bude dělat více než 70 cubesatů, čímž se tento start stane druhým nejplodnějším v historii. Celkem 48 cubesatů patří do systému Flock, ale největší pozornost poutá jiný cubesat. Říká se mu Majak (v anglické literatuře Mayak) a i když ještě ani neodstartoval, stačil už na internetu způsobit značné pozdvižení.

  • SkCUBE statečně bojuje s problémy

    SkCUBE statečně bojuje s problémy

    Jak jsme Vás již před několika dny informovali prostřednictvím krátké zprávy, první slovenskou družici SkCUBE potkaly první komplikace. Slovenská organizace pro kosmické aktivity SOSA pilně shromažďuje veškerá data o anomálii a hledá důvody problému. Nyní se zdá, že se jejich snažení blíží k úspěšnému cíli. Ještě než se začneme věnovat detailům, je potřeba zdůraznit, že SkCUBE stále funguje. Rozhodně tedy není pravda, že by přestala komunikovat, nebo by se nedala ovládat. Celé je to trochu složitější.

  • Změny v konstrukci modulu PPB

    Změny v konstrukci modulu PPB

    Uvažovaná nová kosmická stanice, která má vzniknout na přibližně polární výstřední dráze Měsíce, prochází podle informací na webu russianspaceweb.com Anatolije Zaka další komplikací a překvapivým vývojem s přímým dopadem na zahraniční partnery. Jak jsme vás informovali v lednovém článku, byl koncem loňského roku rozpracován návrh jejího prvního dílu, nazvaného Power and Propulsion Bus (PPB) – viz náhledový snímek článku – který by byl k Měsíci dopraven nosnou raketou SLS při misi EM-2. Podle scénáře vydaného v březnu 2017 bylo vypuštění modulu PPB přesunuto z mise EM-3 na misi EM-2. Tento přesun by zajistil i přes aktuální odklad harmonogramu startů raket SLS zachování termínu vynesení PPB v roce 2023. Mise EM-2 bude současně prvním pilotovaným letem Orionu, a pro tento let byl vybrán bezpečný profil, nazvaný Multi-TLI Lunar Free Return. Anatolij Zak nyní zveřejnil informaci, že profil požadovaný pro první pilotovaný let Orionu je sice bezpečnější, ale méně efektivní pro souběžný náklad, a že přesunem na EM-2 byl vyvolán tlak na…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗