Články

  • Top5: Kosmických společností, které se vyplatí sledovat

    Top5: Kosmických společností, které se vyplatí sledovat

    Karel Zvoník6 komentářů

    Prázdniny se pomalu krátí, což znamená, že i náš letošní formát Top5 čeká již jen poslední díl. Ten předposlední se zaměří na nejzajímavější soukromé společnosti, které se v současnosti vyplatí sledovat. Jelikož kosmický sektor zažívá boom, tak i zajímavých firem přibývá jako po dešti, a vybrat jen 5 zástupců bylo opravdu těžké. Do výčtu se tak například nevešly společnosti jako: Reaction Engines, Astra, I-Space, Ariane, Space manic  ( 🙂 ) a další. To neznamená, že nejsou zajímavé, naopak, ale tento formát je jednoduše značně omezen, a všechny se do článku prostě nevejdou. Zde je tedy Top5: Kosmických společností, které se vyplatí sledovat.

  • První komerční náklad pro Starship

    První komerční náklad pro Starship

    Dušan Majer9 komentářů

    Plně znovupoužitelný systém Super Heavy Starship rozhodně nemá malé cíle a pokud uspěje, může výrazně změnit podobu kosmonautiky. K tomu je však zapotřebí, aby zákazníci tomuto systému věřili a využívali jej. Už dříve bylo jasné, že rakety Super Heavy a lodě Starship budou vynášet družice Starlink, stejně tak víme, že si agentura NASA vybrala lehce upravenou Starship jakožto pilotovaný lunární lander pro misi Artemis III. Nyní se nově vyvíjený systém dočkal své první veřejně oznámené zakázky od komerční společnosti. Japonská telekomunikační firma SKY Perfect JSAT oznámila, že si nechá v roce 2024 pomocí systému Starship vynést telekomunikační družici Superbird-9, která bude dopravena na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární.

  • Test motoru únikového systému programu Gaganyaan, a další podrobnosti ohledně pilotovaného programu

    Test motoru únikového systému programu Gaganyaan, a další podrobnosti ohledně pilotovaného programu

    Karel Zvoník1 komentář

    Indická agentura se pomalinku probírá po pandemii Covid-19 a její plány opět nabírají na obrátkách. Po neúspěšném prémiovém letu rakety SSLV dostal prostor pilotovaný program, který pokračuje kupředu, ale nikoliv mílovými kroky, nýbrž pomalými krůčky. Jedním z nich je i provedený statický test motoru záchranného systému (Crew Escape System (CES)), který bude jednou z klíčových složek rakety, která bude mít za úkol vynést indické astronauty do kosmu. Část s názvem CES má v případě přerušení mise během počáteční fáze letu zajistit oddělení kabiny s posádkou, a její odnesení do bezpečné vzdálenosti od rakety. To je možné díky výkonnému motoru LEM (Low Altitude Escape Motor), který podstoupil důležitou zkoušku. Jak vidno, tak v indii si i nadále s názvy hlavu moc nedělají. K tamnímu kosmickému programu to ovšem patří.

  • ŽIVĚ: Rusové se při výstupu zaměří na manipulátor ERA

    ŽIVĚ: Rusové se při výstupu zaměří na manipulátor ERA

    Michal VáclavíkŽádné komentáře

    Na 15:20 SELČ je naplánováno zahájení výstupu do volného kosmického prostoru (VKD-54) z ruského segmentu ISS. Výstupu ve skafandrech Orlan-MKS se účastní ruští kosmonauti Oleg Artěmjev (červené rozlišovací pruhy) a Denis Matvějev (modré rozlišovací pruhy). Výstup by měl trvat 6 hodin a 44 minut a na oba čeká téměř 50 dílčích úkolů. Na evropský manipulátor ERA budou umístěny kamery a osvětlovací jednotky CLU-3 a 4 a dojde také k demontáži ochranných kroužků z koncových efektorů KE-1 a 2.

  • Gateway (srpen 2022)

    Gateway (srpen 2022)

    Jiří Hošek32 komentářů

    V souvislosti s misemi Artemis se hodně přetřásá slovo „udržitelnost“. Význam pojmu „udržitelný“, který NASA použila pro pilotovaný průzkum Měsíce v rámci misí Artemis, ještě nebyl explicitně definován. Podle pracovní definice tento pojem znamená, že existují všeobecně uznávané důvody pro pokračování v pilotovaném průzkumu Měsíce, které ospravedlňují pokračující investice, závazek a riziko přesahující několik málo misí. Rozpočty jednotlivých programů kampaně Artemis vykazují stabilní úroveň. Díky tomu se nevyrábí rakety SLS a kosmické lodě Orion jen pro zkušební lety, ale už i pro Artemis 5. Stabilní úroveň financování, zaštítěná podporou prezidenta a Kongresu, bude podle všech indicií dodržena i v příštích letech.

  • Známe výsledky experimentu BIOMEX

    Známe výsledky experimentu BIOMEX

    Adam Zachariáš6 komentářů

    Po celých 50 let astrobiologických pokusů se debatuje o vlivu vesmírného prostředí na mikroorganismy, sinice, lišejníky nebo houby a spekuluje se o jejich možném využití. Různorodé mise s sebou do vesmíru nesou všelijaké experimenty s těmito organismy, které vystavují mikrogravitaci, ionizujícímu záření či simulovaným podmínkám Měsíce nebo Marsu. Jeden takovýto experiment Evropské vesmírné agentury ESA s názvem BIOMEX, nedávno prošel návratem z ISS a vyhodnocením. My si v dnešním článku tento experiment popíšeme, řekneme si, co se díky němu můžeme dozvědět a zrekapitulujeme si jeho výsledek.

  • Český CubeSat dostal umělou inteligenci

    Český CubeSat dostal umělou inteligenci

    Dušan Majer5 komentářů

    Česká republika opět ukázala, že ukrývá značný potenciál pro uplatnění v kosmických oborech. Díky startupu Zaitra se letos vypuštěný český CubeSat VZLUSAT-2 dočkal významného vylepšení, které předznamenává možnosti širšího uplatnění umělé inteligence (AI) v kosmonautice. Družice, které ve viditelné části elektromagnetického spektra snímkují Zemi, fotografují zájmovou oblast tak, jak jim předurčuje plán. Jenže počasí často udělá čáru přes rozpočet a družice tak vyfotí pouze mraky. Pozemní týmy však nevědí, jak jejich snímkování dopadlo – podařilo se trefit do mezery mezi mraky a je cílová oblast vyfocená správně, nebo oblačnost částečně, či úplně zakrývá zorné pole? Odpovědi na tyto otázky přichází až když se snímky pošlou na Zemi a operátoři si je mohou prohlédnout. To je ale značně neefektivní postup.

  • SLEDUJEME: Přípravy rakety SLS na premiérový start

    SLEDUJEME: Přípravy rakety SLS na premiérový start

    Dušan Majer103 komentářů

    Roky pečlivých příprav, zkoušek, simulací, ověřování a dalších nezbytných kroků jsou u konce. Program Artemis oficiálně začíná svým prvním startem. Nová těžká raketa SLS (Space Launch System) se dočká svého prvního startu. V rámci mise Artemis I má na oběžnou dráhu kolem Měsíce vstoupit kosmická loď Orion. Tato bezpilotní testovací mise potrvá zhruba jeden měsíc a bude zakončena přistáním návratové kabiny do oceánu. Cílem mise Artemis I je otestovat všechny součásti a prokázat, že celý systém je připraven na pilotované mise, které začnou misí Artemis II. Jelikož servisní modul lodi Orion vyrobili experti v Evropě, nese tato mise i významné zastoupení agentury ESA. Po desítkách let k Měsíci vyráží kosmická loď schopná nést posádku. Bez přehánění tak můžeme říct, že návrat lidí na Měsíc začíná právě u Artemis I. Tento článek vychází 15. srpna, což je 14 dní před aktuálně platným termínem startu (29. srpna). V tomto článku naleznete psaný online přenos, ve kterém pokryjeme všechny důležité momenty z přípravy…

  • PROJEKT SIRIUS – Letí na Měsíc a neopustí při tom Zemi

    PROJEKT SIRIUS – Letí na Měsíc a neopustí při tom Zemi

    Pavel Boháček14 komentářů

    Je 3. listopadu 2021 a za šestičlennou mezinárodní posádkou se uzavírá poklop kosmické lodi NEK (Nazemnyj Experimentalnyj Komplex). Posádka projektu SIRIUS se právě vydává na osmiměsíční misi na Měsíc SIRIUS 21. Přesto že jde o misi simulovanou a kosmická loď se vůbec neodlepí od Země, v té době nikdo z posádky a hlavně nikdo z personálu řídícího střediska ještě netuší, o jak náročnou a vlastně dramatickou misi půjde. Komplex modulů NEK – Наземный экспериментальный комплекс, se nachází v areálu IBMP, neboli Institutu medicínsko-biologických problémů – Ruské akademie věd v Moskvě (Институт медико-биологических проблем РАН). Jde o světově unikátní pracoviště, které funguje od roku 1963, a kterého úkolem je výzkum účinků extrémního prostředí a zátěže na zdravotní stav a psychiku člověka. Zařízení samo je soustava tubusů, představujících jednotlivé moduly kosmické lodi/stanice, jako je obytný modul, lékařský modul, tělocvična, skladiště a sestupná kosmická loď. Velkou část zařízení tvoří tzv. planetární modul, který simuluje podmínky na povrchu kosmického tělesa, jako je například Měsíc, nebo…

  • OBRAZEM: Dva starty z Floridy ve znamení Atlasu V a Falconu 9

    OBRAZEM: Dva starty z Floridy ve znamení Atlasu V a Falconu 9

    Matěj Soukup4 komentáře

    Start rakety Falcon 9 4. srpna nastal 12 hodin a 39 minut po startu rakety Atlas V od United Launch Alliance. Tento časový rozestup znamená nejkratší časové období mezi dvěma orbitálními starty z Floridy od roku 1967. Také to je poprvé od zmíněného roku, kdy se oba starty uskutečnily ve stejný kalendářní den. Při těchto dvou startech vznikly nádherné fotografie a tak jsme se rozhodli pro Vás zpracovat článek, ve kterém si je budete moci všechny prohlédnout. Prvních sedm fotografií bylo pořízeno při startu Atlasu 5 s družicí SBIRS GEO 6 a dalších sedm fotografií bylo pořízeno při startu Falconu 9 s korejskou sondou KPLO přezdívanou Danuri.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗