Články

  • Amatérští astronomové mohou pomoci New Horizons

    Amatérští astronomové mohou pomoci New Horizons

    1. americká sonda New Horizons se ze své pozice pokusí na podzim pozorovat planety vnější Sluneční soustavy. Tým, který zodpovídá za misi, nyní zve amatérské astronomy, aby se k této akci připojili a reálně se zapojili do výzkumu vesmíru souběžným pozorováním obou ledových obrů – Uranu a Neptunu. V září by totiž měla sonda New Horizons zaměřit svou kvalitní barevnou kameru právě k těmto planetám a aby toho nebylo málo, stejný cíl si zvolí také Hubbleův teleskop. Unikátnost tohoto pozorování spočívá v tom, že se New Horizons nachází 8 miliard kilometrů od Země a je tedy až za oběžnými drahami těchto planet. Společné pozorování tak poskytne nové informace o atmosférách obou planet i o jejich energetické bilanci.

  • Gateway (srpen 2023)

    Gateway (srpen 2023)

    V minulém dílu jsme mimo jiné informovali o dosaženém pokroku v integraci modulu pro posádku kosmické lodi Orion pro misi Artemis 3. Po dokončení svařování potrubí palivového systému a systému zabezpečení životních podmínek ECLSS přešla příprava do fáze ověřování těsnosti potrubí. Jim Free, přidružený administrátor ředitelství NASA pro vývoj průzkumných systémů, řekl na briefingu 8. srpna, že NASA má pro Artemis 3 stále formální datum startu v prosinci 2025 a vede k tomuto termínu všechny dodavatele. Současně ale monitoruje potenciální zpoždění v přípravě hardwaru…

  • Jsi student? Staň se součástí Expedice Mars!

    Jsi student? Staň se součástí Expedice Mars!

    Projít důkladným výběrem, vytvořit svůj projekt, projít výcvikem, seznámit se s řadou významných osobností kosmického průmyslu a nakonec být členem posádky, která se vydá na Mars? Právě takové zkušenosti nabízí Expedice Mars, která hledá nadšené a schopné členy expediční posádky. Pokud jste student a je vám mezi 13 a 18 lety, tak právě pro vás se včera otevřela registrace do tohoto jedinečného mezinárodního projektu.

  • Kosmotýdeník 569 (8.8. – 13.8.)

    Kosmotýdeník 569 (8.8. – 13.8.)

    Týden se vystřídal s dalším týdnem a je proto naprosto ideální chvíle si připomenout nejzajímavější kosmonautické události uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na unikátních CubeSatovou misi NASA, při které čtveřice družic zkouší složité autonomní lety a využívá výhody roje. V dalších tématech se můžete těšit na certifikaci navigačního terče, který byl umístěn na stupeň ICPS pro misi Artemisi II, start mise Luna-25 či zatím poslední let suborbitálního raketoplánu od Virgin Galactic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: První výměna fotovoltaických panelů Hubbleova teleskopu

    Vesmírná technika: První výměna fotovoltaických panelů Hubbleova teleskopu

    Ačkoliv byla očekávaná životnost prvních panelů fotovoltaických článků Hubbleova teleskopu až deset let, nakonec se dočkaly výměny již při první servisní misi po zhruba třech a půl letech od vypuštění. Pro posádku raketoplánu Endeavour to byl jeden z prioritních úkolů celé mise STS-61. Jenže i při samotné výměně se vyskytly nečekané komplikace a bylo tak nutné sáhnout k odhození nesloženého pravého panelu.

  • Webb – nejvzdálenější galaxie

    Webb – nejvzdálenější galaxie

    O velmi vzdálených galaxiích, které pozorují vesmírné teleskopy jako Hubble nebo Webb jsme se zde bavili již mnohokrát. Představovali jsme si například donedávna rekordní galaxii GN-z11 s rudým posuvem 10,957 a vzdáleností asi 13,38 miliardy světelných let. Probírali jsme i nové objevy Webbova dalekohledu a to, že je k nim potřeba přistupovat s jistou opatrností. Ačkoliv jsou totiž některé údaje téměř jistě správné, není úplně jisté, že se podaří skutečně prokázat rudý posuv 18 nebo 20 u některých opravdu extrémních galaxií. Navíc i kdyby ano, neznamená to, že byla vyvrácena teorie velkého třesku, jak někteří rádi říkají. Dnes se ale podíváme na jeden o něco méně kontroverzní nález.

  • Parker Solar Probe čeká další gravitační manévr

    Parker Solar Probe čeká další gravitační manévr

    Americká sonda Parker Solar Probe provedla 3. srpna drobný manévr, který se postaral o to, že stroj zůstane na plánované dráze, která ji navede k šestému průletu kolem Venuše. Tento gravitační manévr je plánován na pondělí 21. srpna letošního roku. Příkazy připravené týmem expertů v řídícím středisku Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Greenbeltu sonda bezchybně vykonala a provedla 4,5 sekundy trvající zážeh. Tato droboučká korekce způsobila, že se bod maximálního přiblížení k Venuši posunul o 123 kilometrů a okamžik maximálního přiblížení se změnil o 1,4 sekundy. Právě přesné načasování a prostorové naplánování celého manévru jsou kriticky důležité. Šestý ze sedmi plánovaných průletů kolem Venuše bude opět využit k tomu aby sonda přiblížila svou oběžnou dráhu ještě blíže ke Slunci.

  • TOP 5 momentů Starbase

    TOP 5 momentů Starbase

    Sledovat dění na základně Starbase v Boca Chica v jižním Texasu je něco pozoruhodného. SpaceX na zelené louce vybudovala pokročilý výrobní areál a nejfuturističtější startovní rampu, kterou kdy kdo viděl a to rovnou pro nejsilnější, největší a nejtěžší raketu na světě. Nemluvě o tom, že se zde v podstatě kdokoliv dostane ke startovní rampě a prototypům na vzdálenost jen několika stovek metrů. Celý areál je obsypaný kamerami, díky kterým máme spoustu přímých přenosů na YouTube. O vývoji Super Heavy Starship tak máme v oboru kosmonautiky přehled, jako o ničem jiném a proto se právě dnes v našem seriálu podíváme na pět momentů Starbase. Místa, kde se píše historie.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Luna a Starlink – noční program zajištěn

    ŽIVĚ A ČESKY: Luna a Starlink – noční program zajištěn

    Z posledních týdnů člověk snadno získá pocit, že se z fanoušků kosmonautiky, kteří sledují naše živě a česky komentované přenosy, stanou noční tvorové. Série přenosů realizovaných v rozmezí pár hodin po půlnoci totiž bude pokračovat i v noci na pátek. A pozor! Čekají nás hned dvě komentované starty! Významem jsou neporovnatelné – v 1:10 našeho času má z kosmodromu Vostočnyj odstartovat raketa Sojuz-2.1b se sondou Luna-25. Jde nejen o nejdůležitější letošní start ruské kosmonautiky z hlediska vědeckého výzkumu, ale také se jedná o pokračování programu Luna po 47 let dlouhé pauze. Druhý komentovaný přenos naopak může leckomu připadat tuctový, ale my už dobře víme, že i tyhle starty umí často přinést nečekané zážitky. Ve 3:55 našeho času má z Floridy odstartovat Falcon 9 na misi Starlink 6-9. Pokud Vám tedy nevadí hluboká noc, rádi Vás u obou přenosů přivítáme.

  • X-Planes / Dělníci kosmonautiky (9.díl)

    X-Planes / Dělníci kosmonautiky (9.díl)

    V roce 1963 ukončil ministr obrany Robert McNamara program X-20 Dyna Soar a upřednostnil projekt MOL. Výzkum vztlakových hypersonických těles s možností operovat za hranicí zemské atmosféry přinášel mnoho technických otázek, které bylo třeba vyřešit. I při znalosti vlivu tzv. „tupého tvaru“ návratového tělesa na tepelné namáhání stroje bylo třeba provést i praktické zkoušky. Zkoušky se netýkaly jen samotného tvaru tělesa, ale i materiálů, které budou schopny odolat vysokým teplotám během návratu do atmosféry, mechaniky letu a navádění. Odpovědí na tyto otázky se staly projekty 1366 (Aerodynamics and Flight Mechanics) a 1368 (Structural Configuration Concepts for Aerospace Vehicles). Oba tyto projekty byly součástí programu 750A (Mechanics of Flight) v rámci Applied Research Program. Jednalo se tedy o zkušební stroje, které se vydají za hranice atmosféry a poté se vrátí, aby prokázaly vědecká měření nebo poukázaly na nové problémy. Právě tyto stroje měly přinášet užitečné informace už pro program X-20 a i když ten byl zrušen, jejich práce neskončila.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗