Americká sonda Parker Solar Probe provedla 3. srpna drobný manévr, který se postaral o to, že stroj zůstane na plánované dráze, která ji navede k šestému průletu kolem Venuše. Tento gravitační manévr je plánován na pondělí 21. srpna letošního roku. Příkazy připravené týmem expertů v řídícím středisku Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Greenbeltu sonda bezchybně vykonala a provedla 4,5 sekundy trvající zážeh. Tato droboučká korekce způsobila, že se bod maximálního přiblížení k Venuši posunul o 123 kilometrů a okamžik maximálního přiblížení se změnil o 1,4 sekundy. Právě přesné načasování a prostorové naplánování celého manévru jsou kriticky důležité. Šestý ze sedmi plánovaných průletů kolem Venuše bude opět využit k tomu aby sonda přiblížila svou oběžnou dráhu ještě blíže ke Slunci.
„Rychlost Parker Solar Probe je přibližně 14 km/s, takže z pohledu změny rychlosti a směru může tato změna vypadat jako nedůležitá,“ vysvětluje Yanping Guo, manažerka z APL zodpovědná za návrh mise a její navigaci a dodává: „Tento manévr je však klíčový k tomu, abychom se dostali k požadovanému gravitačnímu manévru u Venuše, který výrazně změní rychlost i tvar dráhy sondy kolem Slunce.“ V současné době se sonda pohybuje po dráze, která ji zavede do vzdálenosti 9,2 milionu kilometrů od Slunce, přičemž nejnižším bodem (kterým proletěla v listopadu 2021, únoru 20222, červnu 2022, září 2022, prosinci 2022, březnu 2023 a červnu 2023) se pohybuje vůči Slunci rychlostí 163 km/s.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Po průletu kolem Venuše se sonda dostane na dráhu, jejíž nejnižší bod leží pouze 7,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Nebeská mechanika tak způsobí, že sonda dosáhne rychlosti 635 275 km/h (176 km/s), čímž překoná své dosavadní rychlostní i vzdálenostní rekordy. Na této dráze má sonda provést 5 průletu perihelem (září 2023, prosinec 2023, březen 2024, červen 2024, září 2024), než se 6. listopadu příštího roku dočká sedmého (a tedy posledního) průletu kolem Venuše. Tehdy se dostane na svou finální dráhu s nejnižším bodem jen 6,9 milionů kilometrů nad povrchem, kterým prosviští rychlostí 192 km/s. Celkem má na této dráze provést pět plánovaných průletů nejnižším bodem dráhy.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov
https://en.wikipedia.org
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sppvenusflyby.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/2880px-Velocity_of_Parker_Solar_Probe_wide.svg.png
Zázračná sonda, zázračná práca.
Jaký se předpokládá konec mise, až dojde palivo pro korekční manévry? Bude se sonda každým obletem blížit Slunci a nakonec dojde k poškození žárem?
Nebo to bude v pasívní fázi tak dlouhodobý zánik, že se trajektorie nedá spočítat?
Zázračná sonda, zázračná práca.
Jaký se předpokládá konec mise, až dojde palivo pro korekční manévry? Bude se sonda každým obletem blížit Slunci a nakonec dojde k poškození žárem?
Nebo to bude v pasívní fázi tak dlouhodobý zánik, že se trajektorie nedá spočítat?