Články

  • První krok k lunární navigaci

    První krok k lunární navigaci

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Po dobu celkem 30 minut mohli v únoru zástupci NASA testovat experimentální prototyp navigačního majáku. Jeho úspěšná aktivace by mohla představovat první krok k sofistikovanému systému určování polohy, které by lunárním výpravám z programu Artemis umožnil bezpečnější průzkum Měsíce, v jehož rámci by měla vzniknout dlouhodobě udržitelná lidská přítomnost na povrchu Měsíce. Demonstrátor LN-1 (Lunar Node 1) je autonomní navigační systém, který  má na Měsíci zajistit komunikační síť v reálném čase mezi dvěma body. Systém testovaný během mise IM-1 společnosti Intuitive Machines (v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services)) by mohl propojit sondy na oběžné dráze, landery a dokonce i samotné astronauty na povrchu a digitálně ověřit polohu každého průzkumníka vzhledem k ostatním síťovým prvkům, pozemním stanicím nebo roverům v pohybu.

  • Miroslav Špecián – Gagarin – Prokletý vítěz a Ondřej Šamárek – Nejodvážnější let v dějinách aneb poprvé na křídlech do vesmíru (12.4.2024) online přednášky v 17:00 a 19:00

    Miroslav Špecián – Gagarin – Prokletý vítěz a Ondřej Šamárek – Nejodvážnější let v dějinách aneb poprvé na křídlech do vesmíru (12.4.2024) online přednášky v 17:00 a 19:00

    Jiří HadačŽádné komentáře

    12. duben je jedno z nejpamátnějších datumů v historii kosmonautiky. Asi každému z nás se při vyslovení tohoto data vybaví rok 1961, když se do vesmíru poprvé vydal člověk, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, nicméně výročí, které se s tímto dnem pojí je více. Tento den v roce 1981 také odstartoval z floridské rampy LC-39A dlouho odkládaný první raketoplán světa Columbia v rámci mise STS-1. A narozdíl od všech předchozích prvních startů pilotovaných kosmických lodí, během této mise seděli v pilotní kabině dva astronauté. Jedním z nich byl pětinásobný astronaut John Young a na vedlejší křeslo usedl nováček Robert Crippen. Měli před sebou více než dva dny pilné práce, během kterých měli otestovat tento nikdy neletěný stroj. O tomto a dalších detailech prvního letu amerického raketoplánu vám tento pátek v 19:00 na online streamu povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků. Ještě předtím, od 17 hodin vystoupí…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o premiéru nové rampy

    ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o premiéru nové rampy

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Dnešní pokus o start rakety Angara A5 z nové startovní rampy kosmodromu Vostočnyj byl odvolán z důvodu závady na systému, který zajišťuje tlakování kyslíkové nádrže na centrálním stupni. Agentura Roskosmos zanedlouho oznámila, že se o start pokusí již o 24 hodin později. Premiéra nové startovní rampy na kosmodromu Vostočnyj je tedy naplánována na 10. dubna v 11:00 našeho času. Také tentokrát pro Vás bude připraven živě a česky komentovaný přenos.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Loučení na druhý pokus

    ŽIVĚ A ČESKY: Loučení na druhý pokus

    Dušan Majer5 komentářů

    Raketa Delta IV Heavy jako kdyby se ještě nechtěla rozloučit, jako kdyby chtěla ještě prodloužit svou existenci – tak nějak by se dal popsat odklad prvního pokusu o poslední start majestátní rakety. Ten byl vyvolán závadou na přívodním potrubí plynného dusíku pro pneumatické systémy, což si vynutilo odklad o téměř dva týdny. Poslední exemplář rakety Delta IV Heavy, rodiny Delta IV i celé rodiny Delta by mohl odstartovat už brzy. United Launch Alliance momentálně počítá s dneškem v 18:53 našeho času. Náš živě a česky komentovaný přenos bude opět připraven.

  • LUNEX – Vojenská základna na Měsíci

    LUNEX – Vojenská základna na Měsíci

    Tomáš Pojezný2 komentáře

    V minulém díle jsme se seznámili s představou lunární stanice. Zaměřili jsme se především na vojenské projekty, které spatřovaly v Měsíci obrovský potenciál a mnozí označovali lunární základnu, jako nový prostředek k ovládání Země. Mezi armádními špičkami to bylo označováno, jako nejdůležitější vojenský fakt století. V rámci tohoto uvažování vzniklo mnoho studií, které jsou z veliké části dodnes tajné. Bylo běžné, že ozbrojené složky oslovily průmysl, aby vypracoval studie o možnostech využití určeného vesmírného prostoru. To v praxi znamenalo, že armáda řekla, kam se chce dostat a na průmyslu bylo, aby řekl, co tam bude možné dělat. Prvotní úvahy o lunární základně patřily spíše do oblasti science fiction a úspěšně inspirovaly filmový průmysl. Postupem času a vývojem nových technologií se stále více prokazovala nereálnost těchto představ, kterým nakonec zasadil poslední hřebíček do rakve program Apollo.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Angara A5 se chystá na další testovací misi

    ŽIVĚ A ČESKY: Angara A5 se chystá na další testovací misi

    Matěj Soukup4 komentáře

    Můžeme říci, že starty rakety Angara A5 jsou velmi vzácné. Od 23. prosince 2014, kdy byl její inaugurační let, odstartovala pouze třikrát, přičemž její poslední start proběhl 27. prosince 2021. I tentokrát půjde o testovací let. Pod aerodynamickým krytem se tak nebude nacházet žádný náklad, ale pouze kus betonu. Co se rakety samotné týče, její hlavní předností má být modularita. Konkrétně Angara A5 je složená z pěti stejných stupňů spojených dohromady. Ovšem bude možná i konfigurace Angara A3, která bude složená ze tří spojených stupňů a také Angara A1, která jak již jistě z názvu vyplývá, bude vybavena pouze jedním prvním stupněm. Zpět ale k nejsilnější verzi, jejíž testovací let nás čeká. Jde o raketu, která se svou výškou 55,23 metru, průměrem 8,86 metru a hmotností po natankování přibližně 760 tun řadí mezi těžké rakety. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu by měla být přibližně 25 tun a na dráhu přechodovou ke geostacionární přibližně 8 tun. Půjde také o první start…

  • Experimenty, které astronauti vysadí na Měsíc

    Experimenty, které astronauti vysadí na Měsíc

    Dušan Majer4 komentáře

    Agentura NASA vybrala první vědecké experimenty, které jsou navržené k tomu, aby je astronauti při misi Artemis III vysadili na povrch Měsíce. Jakmile budou umístěny v okolí jižního pólu Měsíce, začnou tyto tři aparáty sbírat data o zdejším prostředí, ale i vnitřní stavbě Měsíce a o tom, jak zvládnout dlouhodobý pobyt lidí na Měsíci, který má připravit lidstvo na vyslání astronautů k Marsu. „Program Artemis představuje novou odvážnou éru průzkumu, ve které lidská přítomnost na Měsíci umocňuje vědecké objevy. S těmito inovativními přístroji umístěnými na povrchu Měsíce se vydáme na cestu, která otevře možnosti týmové spolupráce člověka a stroje – půjde zcela nový způsob vědecké práce,“ avizovala Pam Melroy, zástupkyně administrátora NASA a dodala: „Tyto tři umístitelné přístroje byly vybrány k tomu, aby zahájily vědecký výzkum, který se zaměří na hlavní vědecké úkoly iniciativy Moon to Mars.“

  • ŽIVĚ A ČESKY: První start nového programu sdílených misí

    ŽIVĚ A ČESKY: První start nového programu sdílených misí

    Matěj SoukupŽádné komentáře

    8. dubna 2024 by mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s jedenácti družicemi pro různé zákazníky v rámci nového programu, který dostal název Bandwagon. Princip fungování je v podstatě stejný, jako v programu Transporter. Při jedné misi je vyneseno vícero družic pro různé zákazníky, ovšem s rozdílem, že nepůjde o start na dráhu se sklonem zhruba 90°, ale 45°. A to z důvodu, že by se mělo údajně jednat o druhou nejžádanější oběžnou dráhu mezi zákazníky. Co se týče nákladu, tak k nejzajímavějším družicím na této misi patří například QPS-SAR-7, což je radarová družice, která bude schopna identifikovat auta, nebo Centauri 6. Ta by měla být později součástí konstelace zajišťující připojení k internetu věcí. Další zajímavou družicí je například 425 Project SAR Sat-1 vybavená radarem se syntetickou aperturou a bude poskytovat Jižní Korei informace ohledně bezpečnostních hrozeb ze strany Severní Korei. První stupeň B1073, který poletí po čtrnácté se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-1.

  • Kosmotýdeník 603 (1.4. – 7.4.)

    Kosmotýdeník 603 (1.4. – 7.4.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník bude věnovat finálnímu testu testovací kampaně nových motorů RS-25, které budou pohánět budoucí rakety SLS. V dalších částech nás čeká třeba úspěšný návrat lodě Sojuz MS-24 či testování Dragonu určeného pro misi Polaris Dawn, kde by mělo poprvé dojít k výstupu do volného prostoru z paluby této lodi. Nevynecháme ani statický zážeh Super Heavy B11. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: Mise LJ-5, 5A a 5B

    Vesmírná technika: Mise LJ-5, 5A a 5B

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    V tomto videu si popíšeme poslední tři starty raket Little Joe 1. Mise LJ-5, 5A a 5B odstartovaly ze základny na Wallops Island ve Virginii a všechny byly provázeny technickými problémy, ke kterým došlo v průběhu letu. Naštěstí šlo ve všech případech o mise bez živého tvora na palubě. Závěrečná mise LJ-5B i přes technickou závadu přinesla dostatečně kvalitní výsledky, aby mohl být tento program ukončen. NASA tak měla volnou cestu ke složitějším testům, o nichž bude řeč v příštích dílech našeho pořadu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗