Články

  • S Webbem za hlubokým nebem – 9. díl

    S Webbem za hlubokým nebem – 9. díl

    Vítězslav Škorpík2 komentáře

    Vesmírný dalekohled Jamese Webba už je ve službě více než rok a za tu dobu si vybudoval pevnou pozici mezi předními vědeckými observatořemi naší éry. Mnozí lidé už jakoby skoro zapomněli, že tento úžasný přístroj máme k dispozici, tak samozřejmá se už jeho činnost stává. Nikoliv však pro nás, my budeme dále sledovat jeho výsledky, které byly v uplynulém období opravdu mimořádně zajímavé. V dnešním dílu našeho seriálu se proto podíváme na několik z nich. Čeká nás výprava ke slavné blízké hvězdě s protoplanetárním diskem, vydáme se též do sousední galaxie či za zajímavými objekty na rozmezí mezi hvězdami a planetami. Zvláště v dnešním díle ale budeme věnovat docela velkou pozornost i vzdálenému vesmíru. A právě kosmologickými výsledky dnešní článek začneme.

  • Generátory pro crawler transporter

    Generátory pro crawler transporter

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Minulý týden specialisté provedli instalaci nedávno opravených původních 1000 kW generátorů, které jsou poháněny dieselovými motory. Samotná instalace do crawler-transporteru s číslem 2 proběhla v ikonické montážní budově Vehicle Assembly Building (zkráceně VAB) na Kennedyho kosmickém středisku, konkrétně v její částí označované High Bay 1. Pásový dopravník zde totiž momentálně prochází sérií úprav, aby mohl podpořit budoucí mise z rozbíhajícího se programu Artemis. Zástupci NASA, kteří mají na starost správu pozemního segmentu, se při této příležitosti podělili o trojici fotografií, na kterých je vidět, jak dvojici generátorů zvedá jeden z pěti jeřábů, kterými hala Vehicle Assembly Building disponuje.

  • Výroba speciálních optických vláken na ISS

    Výroba speciálních optických vláken na ISS

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Optická vlákna se používají na Zemi i v kosmickém prostoru k mnoha různým úkolům – od medicíny přes obranný průmysl, až po kybernetickou bezpečnost a telekomunikaci. Výzkum při parabolických letech ukázal, že optická vlákna vyráběná v mikrogravitaci mohou mít vyšší kvalitu než ta, která se vyrábí v běžných podmínkách. Ukázalo se také, že Mezinárodní kosmická stanice poskytuje značný potenciál pro platformu, která by zajišťovala komerční výrobu těchto vláken. Výzkum Flawless Space Fibers-1 (překl. Bezvadná kosmická vlákna-1) tak využívá prostředí Mezinárodní kosmické stanice k demonstraci nové výrobní techniky, kterou vyvinula firma Flawless Photonics, aby zlepšila kvalitu a délku optických vláken vyráběných v kosmickém prostoru.

  • Nová jména na stanici Gateway

    Nová jména na stanici Gateway

    Dušan Majer4 komentáře

    Evropská kosmická agentura oznámila nová označení svých hlavních příspěvků k projektu kosmické stanice Gateway, která se stane první kosmickou stanici obíhající kolem Měsíce. Gateway bude podporovat nejvzdálenější výpravy lidí, jaké zatím proběhly. Stanice bude sloužit jako základna pro vědecký průzkum meziplanetárního kosmického prostředí. Budou na ní umístěny demonstrátory důležitých technologií a nejrůznější experimenty. Zároveň má Gateway představovat jakýsi „základní tábor“ pro podporu výprav mířících k povrchu Měsíce, ale i někam dále.

  • Tři možné rovery pro Artemis od soukromých firem

    Tři možné rovery pro Artemis od soukromých firem

    Dušan Majer22 komentářů

    Agentura NASA vybrala společnosti Intuitive Machines, Lunar Outpost a Venturi Astrolab, aby rozvinuly možnosti lunárního vozítka LTV (lunar terrain vehicle), která budou astronauti z programu Artemis využívat k cestování po povrchu Měsíce. Rovery jim pomohou s prováděním vědeckého výzkumu v rámci programu Artemis, v rámci kterého se mají lidé na Měsíci připravit na budoucí výpravy k Marsu. Výběr firem byl založen na komplexních zkušenostech agentury NASA s vývojem  provozem roverů, aby bylo možné vybudovat komerční kapacity, které podporují vědecké objevy a dlouhodobý pilotovaný lunární průzkum. NASA by ráda začala využívat LTV pro povrchové činnosti s posádkou během mise Artemis V.

  • Vědci, chcete kousek z Bennu? Katalog vzorků je hotov

    Vědci, chcete kousek z Bennu? Katalog vzorků je hotov

    Dušan Majer3 komentáře

    Vědci mimo tým kolem mise OSIRIS-REx dostali poprvé možnost podívat se na vzorky z planetky Bennu určené pro nezávislý výzkum. Tato možnost přišla jen šest měsíců po jejich doručení na Zemi. Tým pečující o vzorky na Johnsonově středisku v Houstonu zveřejnil katalog vzorků mise OSIRIS-REx s detaily malých kamínků a prachových zrnek, které si vědci z celého světa mohou vyžádat pro svůj výzkum. „Je to úžasné, protože až do této chvíle, s výjimkou toho, co se ukázalo na konferencích, neměl nikdo mimo tým starající se o vzorky možnost vidět vzorky z Bennu v detailu,“ říká Jemma Davidson, šéfka Kanceláře pro akvizici a kurátorství astromateriálů v oddělení pro Výzkum a průzkum astromateriálů na Johnsonově středisku.

  • Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 12. díl

    Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 12. díl

    Miroslav Pospíšil9 komentářů

    Většina našich čtenářů bude patrně vědět, že letová fáze mise vrtulníčku Ingenuity skončila po téměř 3 letech aktivní činnosti letošního 18. ledna, kdy byl do zápisníku letů pořízen poslední záznam s pořadovým číslem 72. Od solu 1035 se z dříve létajícího technologického demonstrátoru stala statická sonda, lander, který se do atmosféry Marsu už nikdy nevznese. O této události a mnoha souhrnných statistických údajích jsme vás informovali v tomto článku. V tomto díle seriálu rozšíříme mozaiku informací o pár novinek, které s veřejností během rozhovorů nasdíleli jedni z nejpovolanějších pracovníků JPL na této misi, dva šéf piloti Ingenuity Håvard Grip a Martin Cacan a vedoucí inženýr Travis Brown. Je docela možné, že některé informace […]

  • Petr Blaschke – Kosmická děla: Alternativa k raketám nebo si z nás někdo chce vystřelit? (19.3.2024)

    Petr Blaschke – Kosmická děla: Alternativa k raketám nebo si z nás někdo chce vystřelit? (19.3.2024)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Již Jules Verne se ve svých knížkách zabýval, způsoby, jak se oprostit od matičky Země a vydat se ke hvězdám. V tehdejších sci-fi románech se používal jediný možný způsob – vystřelení dělem. Z dnešní doby, kdy raketové inženýrství každým dnem posouvá svoje hranice, se nám může zdát tento nápad zcela šílený. Anebo je užití děla, jakožto vesmírného prostředku, přeci jen možné?  Doktor RNDr. Petr Blaschke, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě ,člen Czech Mars Society, nám tento „dělový“ koncept předvede v ryze vědeckém světle a nastíní, co případně byste museli podstoupit, aby si z vás někdo mohl doslova „vystřelit“.

  • NIAC – Sny o budoucnosti #5 MAGGIE

    NIAC – Sny o budoucnosti #5 MAGGIE

    Dušan Majer7 komentářů

    Program NIAC financuje studie projektů, u kterých se nedá předpokládat praktické uplatnění v blízké budoucnosti. Možná i proto jsou tak lákavé. Dávají nám možnost nahlédnout do budoucnosti, která v některých případech může splývat se sci-fi. Ne všechny podpořené projekty se však dočkají realizace. Jaký bude osud návrhu MAGGIE (Mars Aerial and Ground Global Intelligent Explorer), se kterým přišel Ge-Cheng Zha, zatím nevíme, ale na pohled vypadá mimořádně zajímavě.

  • Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2024)

    Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2024)

    Jiří HošekŽádné komentáře

    V minulém dílu jsme poznamenali, že spojení modulu pro posádku a servisního modulu Orionu v říjnu 2023 předznamenalo skluz startovní připravenosti cirkumlunární mise Artemis II na rok 2025. V té době se předpokládalo, že v únoru 2024 budou dokončeny komplexní funkční testy systémů integrované lodi a Orion bude připraven na vakuové testy. Dne 9. ledna 2024 však administrátor NASA Bill Nelson oznámil, že kvůli technickým problémům Orionu, které by mohly ovlivnit bezpečnost astronautů, byla mise odložena na nejdříve září 2025. Jde o tři různé problémy, které jsme popsali v článku z 12. ledna. Kromě eroze materiálu na tepelném štítu Orionu během první fáze manévru skip entry při návratu z mise Artemis I jde o konstrukční chybu v elektronice ovládající pohon ventilů systému odstraňování oxidu uhličitého z kabiny Orionu a dále o nedostatečnou robustnost baterií elektrického systému Orionu, zjištěnou při vibračních testech. K nim se přidalo omezení dané zjištěnými limity systému nouzového otevření bočních dveří Orionu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗