Články

  • Nová družice ukáže, jak AI mění pozorování Země

    Nová družice ukáže, jak AI mění pozorování Země

    Technologie označované souhrnným výrazem umělá inteligence v poslední době zažívají významný rozvoj a očekává se, že postupně budou narůstat i jejich přínosy pro vědecký výzkum a pro praktické aplikace ve skutečném světě. Nová mise Φsat-2 od Evropské kosmické agentury, která by měla odstartovat již za pár týdnů, by měla posunout hranice využití umělé inteligence pro pozorování Země. Má totiž demonstrovat potenciál, který v sobě AI ukrývá pro kosmické technologie. Pozorování Země už desítky let představuje bohatý proud dat pro vědce, obchodníky i zákonodárce. Díky novým družicím a pokročilým senzorům se objem a kvalita dostupných dat z pozorování Země v posledním desetiletí zvýšily exponenciálně.

  • Falcon 9 vynese observatoř COSI

    Falcon 9 vynese observatoř COSI

    Agentura NASA oznámila, že při výběru poskytovatele startu, který obstará vynesení observatoře COSI (Compton Spectrometer and Imager) vybrala společnost SpaceX. Kontrakt s fixní částkou má hodnotu přibližně 69 milionů amerických dolarů a pokrývá služby spojené se startem a další s tím spojené náklady. Start Falconu 9 s misí COSI je momentálně plánován nejdříve na srpen roku 2027, přičemž by se mělo startovat z floridského kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station.

  • Detektivní práce umožnila znovu použít SHERLOC

    Detektivní práce umožnila znovu použít SHERLOC

    Po šesti měsících snah se podařilo dostat do běžného provozu vědecký přístroj, který pomáhá marsovskému vozítku pátrat po potenciálních stopách dávného mikrobiálního života. Přístroj SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals) na vozítku Perseverance nyní poprvé od problému, který jej potkal v lednu, opět analyzoval pomocí svého spektrometru a kamery zajímavé kameny. Tento přístroj hraje klíčovou roli ve snahách celé mise pátrat po stopách dávného života na Marsu. Inženýři z jihokalifornské Jet Propusion Laboratory mohli 17. června oznámit, že přístroj nyní opět sbírá data.

  • Ariane 6 je připravena k premiéře

    Ariane 6 je připravena k premiéře

    20. června prošla první raketa Ariane 6, která má letět do kosmického prostoru, zkouškou WDR. Na nové rampě kosmodromu ve Francouzské Guyaně proběhl test, který technikům umožnil vyzkoušet všechny předstartovní procesy, přičemž odpočet se plánovaně zastavil jen pár sekund před náběhem motorů. Tomuto kroku ale předcházela celá řada kroků, které byly často činěny úplně poprvé. Třeba odsun 90 metrů vysoké obslužné věže do vzdálenosti 120 metrů, který poprvé odkryl pohled na kompletně dokončenou raketu. Její první díly začaly do Francouzské Guyany připlouvat z kontinentální Evropy letos v únoru na lodi Canopée. V březnu byl centrální a horní stupeň spojen do jednoho celku a v dubnu následoval přesun dvou pomocných stupňů P120C.

  • Pionýři prvního letu Ariane 6 – #8 Replikator

    Pionýři prvního letu Ariane 6 – #8 Replikator

    3D tisk, to je oč v dnešním článku poběží. Nicméně, už jen málokoho nějaký 3D tisk může překvapit. Tiskne kde kdo a z kde jakého materiálu. Přesto by vás to tentokrát zajímat mělo. Udivující nebude ani tak to, že vám představíme experimentální 3D tisk v kosmickém prostoru – to už jsme také viděli. Tentokrát půjde o 3D tisk přímo v otevřeném kosmickém prostoru! To znamená bez atmosféry paluby Mezinárodní kosmické stanice a ve velmi malém balení tvořeném pouhými třemi CubeSatovými kostkami. A dlouhodobější cíle? Vznik první kosmické stavební firmy, která bude zaměřená na stavbu velkých kosmických struktur. Posaďte se a žasněte nad dalším zajímavým nákladem, který při svém prvním letu vezme do kosmu evropská raketa Ariane 6.

  • Vesmírné výzvy – Červen 2024

    Vesmírné výzvy – Červen 2024

    I červnové Vesmírné výzvy zahájí čínská měsíční mise Chang’e 6, tentokrát to bude průběh mise a přílet se vzorky z odvrácené strany Měsíce. Další událost také patřila k hojně sledovaným a sice test Super Heavy + Starship, označený jako IFT-4. Dále koukneme na start pilotované testovací mise lodi Starliner, která se vydala vstříc ISS. Pak nás čeká příprava premiérové rakety Ariane 6P a starty misí GOES-U, NROL-186, Astra-1P a SVOM. Vesmírné výzvy neopomenou ukázat též problémy amerických výstupů do volného prostoru a připojení lodi Progress MS-27 k ISS. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2024)

    Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2024)

    Startovní připravenost pilotované lunární průletové mise Artemis II je v současné době stále naplánována na září 2025. Centrální stupeň nosné rakety SLS (na fotografii ze začátku června 2024) má být odeslán z výrobního závodu MAF v New Orleans na Kennedyho vesmírné středisko v polovině července 2024. Člun Pegasus má s centrálním stupněm doplout do přístaviště na kosmodromu koncem července. V montážní budově VAB bude stupeň dočasně umístěn v prostorné centrální chodbě. V polovině léta má být do budovy VAB přesunuta i mobilní vypouštěcí plošina. Aktuální hlavní nejistota dalšího plánu tkví v odpovědi na otázku, zda bude muset dojít k opravě tepelného štítu Orionu. V případě, že bude rozhodnuto, že se tepelný štít opravovat nemusí, počítá harmonogram s umístěním spodních sestav bočních vzletových stupňů SRB na mobilní vypouštěcí plošinu v září.

  • První stupeň Tianlong 3 při zkoušce odletěl

    První stupeň Tianlong 3 při zkoušce odletěl

    K velmi neobvyklé situaci došlo dnes na testovacím stanovišti čínské firmy Space Pioneer. Inženýři měli naplánovaný statický zážeh prvního stupně rakety Tianlong 3, která se chystá na svůj první let. Na prvním stupni se zažehlo devět raketových motorů Tchien-chuo-12 na kapalný kyslík a letecký petrolej. Jenže pak se  při zážehu něco hodně pokazilo a celý stupeň neřízeně odletěl z testovacího stanoviště. Hardware nejprve letěl kolmo vzhůru, ale poté se začal překlápět a padat zpátky dolů. Nakonec první stupeň dopadl do okolí testovací základny, kde způsobil rozsáhlý výbuch. V tuto chvíli není známá příčina této velmi neobvyklé anomálie. Stejně tak zatím nejsou k dispozici žádné informace o zraněních, či ztrátách na životech. Troufám si ale říct, že se téměř jistě letos premiérového startu rakety Tianlong 3 nedočkáme. Tato anomálie se totiž bude muset důkladně vyšetřit.

  • Kosmotýdeník 615 (24. 6. – 30. 6.)

    Kosmotýdeník 615 (24. 6. – 30. 6.)

    Nedělní poledne je již tradičně chvílí, kdy si připomeneme nejzajímavější kosmonautické události uplynulých sedmi dní. Falcon Heavy, návrat vzorků z odvrácené strany Měsíce, změny v nákladu druhého letu Vulcanu či první a velmi zajímavá analýza vzorků z Bennu. To jsou témata, která utvářela kosmonautiku v minulých dnech. My se navíc v hlavním tématu podíváme na rozpad ruské družice Resurs P1, která se nachází na nízké oběžné dráze. Těšit se můžete i na další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Dlouhý pochod 7A vynesl komunikační družici

    Dlouhý pochod 7A vynesl komunikační družici

    Dnes ve 13:57 zaburácely na rampě LC-2 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan motory rakety Dlouhý pochod 7A. Na oběžnou dráhu se dostala telekomunikační družice Zhongxing 3A, ale někdy se můžete setkat také s názvem ChinaSat 3A. Start byl úspěšný a družice dosáhla plánované dráhy. Jejím úkolem bude z geostacionární oběžné dráhy poskytovat služby spojené s přenosem hlasu, dat, ale i rozhlasového a televizního vysílání. Podle zpravodajské agentury Xinhua se jednalo o 526. start rakety z rodiny Dlouhý pochod.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗