Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falconu počasí nepřeje

    ŽIVĚ A ČESKY: Falconu počasí nepřeje

    Matěj SoukupŽádné komentáře

    Při druhém červencovém startu Falconu 9 je v plánu vynesení telekomunikační družice Türksat 6A. Ta bude umístěna na 42° východní délky a o její provoz se bude starat stejnojmenný operátor. Bude se jednat o vůbec první tureckou telekomunikační družici, na které se podílely pouze turecké firmy, což pro zemi znamená, že se stane desátým státem schopným ji vyrobit. I když do startu zbývá pouze pár hodin, stále není upřesněno, který první stupeň byl na tuto misi vybrán. Pokus o přistání by měl proběhnout na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantiku. Sluší se také dodat, že předpověď počasí pro dnešní pokus o start není moc příznivá. Aktuálně se drží pouze na 30% vhodných podmínek.

  • Dušan Majer – Kosmonautické aktuality II/2024 (09.07.2024) online přednáška v 18:00

    Dušan Majer – Kosmonautické aktuality II/2024 (09.07.2024) online přednáška v 18:00

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nastal čas prázdnin a také  dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen.  Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer.  Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli pozorovat start nosiče z rodiny raket Delta. Tyto rakety tu s námi byly předlouhých 64 let. O několik dní později jsme po tříleté odmlce mohli také sledovat start ruské rakety Angara A5. Tento měsíc sebou také přinesl prezentaci šéfa SpaceX, Elona Muska, který nám přednesl plány SpaceX nejen na využití a budoucnost raket Starship. Tímto se pomalu posouváme do měsíce května, kdy jsme mohli sledovat start čínské měsíční sondy Chang’e 6, která měla za úkol přinést vzorky měsíční půdy z odvrácené strany. Také jsme mohli sledovat několikeré odklady pilotované lodi firmy Boeing, Starliner, která se od počátku května chystala ke svému prvnímu startu. Snad moc nepředběhnu budoucnost, když již teď prozradím, že úspěšného startu jsme se dočkali…

  • Jak EarthCARE sleduje energetickou bilanci Země?

    Jak EarthCARE sleduje energetickou bilanci Země?

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Družice EarthCARE sice zatím není v plném provozu, ale už nyní nám poskytuje kvalitní náznaky, na co se můžeme těšit, až bude její fáze vstupu do provozu ukončena. Na Zemi dorazily třeba první snímky z širokopásmového radiometru. Tyto prvotní snímky nabízejí lákavý pohled na složitost energetické rovnováhy naší planety – křehké rovnováhy, která řídí naše klima. Zemská energetická bilance je rozdílem mezi množstvím energie, které naše planeta přijme od Slunce ve formě jeho záření a termálním vyzařováním, které Země uvolňuje do svého okolí. Tato rovnováha je ovlivňována mnoha faktory včetně oblačnosti, aerosolů a skleníkových plynů a je důležitá pro udržení relativně stabilních teplot.

  • Vylepšení laseru roveru Rosalind Franklin

    Vylepšení laseru roveru Rosalind Franklin

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Vozidla, která jsou delší dobu mimo provoz, vyžadují řádnou údržbu. Marsovské vozítko Rosalind Franklin není v tomto směru výjimkou a nyní se jeden jeho elektronický box v rámci příprav na dlouhou cestu k rudé planetě dočkal vylepšení. Samotná mise by mohla odstartovat v roce 2028. Několik let nepoužívání systémů může vést k poruchám a zvýšenému riziku. Aby byl zajištěn špičkový výkon roveru na Marsu, pustili se technici do opatrné výměny určitých komponentů v přístroji RLS (Raman Laser Spectrometer). Jde o první přístroj roveru, který má projít tímto faceliftem. K výměně samotné došlo v ultračisté místnosti hlavního dodavatele, společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně. Koncem roku bude vše zase smontováno zpátky.

  • Kosmotýdeník 616 (1. 7. – 7. 7.)

    Kosmotýdeník 616 (1. 7. – 7. 7.)

    Dušan MajerŽádné komentáře

    První týden druhého pololetí roku 2024 pomalu spěje ke svému konci. Po dvou svátečních dnech tu máme neděli a čas oběda. Je tedy čas na 616. díl našeho tradičního seriálu, ve kterém si připomeneme důležité události končícího týdne, na které se v našich článcích nedostalo, ale také si zrekapitulujeme články, které na našem webu vyšly. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku se dnes podíváme na celkově pátý let rakety Alpha od firmy Firefly Aerospace, která při minulých startech nebyla zrovna spolehlivá. Kromě toho bude řeč také o přípravách mise Polaris Dawn, nebo o malém milníku v budování sítě Starlink.

  • Členové záložní posádky Artemis II

    Členové záložní posádky Artemis II

    Dušan Majer4 komentáře

    NASA vybrala astronauta Andre Douglase jako záložního člena posádky testovací mise Artemis II, první pilotované výpravy programu Artemis. Douglas se zapojí do výcviku po boku Reida Wisemana, Victora Glovera, Christiny Koch a Jeremy Hansena. V případě, že by některý americký člen posádky nebyl schopen zúčastnit se letu, nahradil by jej v posádce Artemis II právě Douglas. „Andreho zkušenosti se vzděláním a rozsáhlé zkušenosti z různých zaměstnání před nástupem do NASA jsou jasným důkazem jeho připravenosti podpořit tuto misi,“ uvedl Joe Acaba, vedoucí oddílu astronautů z Johnsonova střediska v Houstonu a dodal: „Ve výcviku kandidátů na astronauty a při plnění technických úkolů vynikal. Jsme přesvědčeni, že v tom bude pokračovat i jako záložní člen posádky NASA pro Artemis II.“

  • Sonda pro dopravu vzorků od Marsu prošla schválením

    Sonda pro dopravu vzorků od Marsu prošla schválením

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), první sonda, která se na oběžné dráze jiné planety setká s nějakým objektem a zachytí jej, prošla klíčovým milníkem a je tak o krok blíže k tomu, aby jednou mohla dopravit vzorky z Marsu na Zemi. Kritické zhodnocení návrhu pro platformu sondy, do kterého byly zapojeni i zástupci evropských firem a NASA, bylo včera dokončeno. Kritické zhodnocení návrhu je jednou z nejdůležitějších fází v cestě každé sondy od projektu k realizaci. Kritické zhodnocení platformy alias P-CDR (Platform Critical Design Review) potvrdilo, že parametry, výkon, kvalita a spolehlivost systémů, které jsou potřebné pro tuto mimořádnou misi k Marsu.

  • Příprava na návrat sondy JUICE k Zemi

    Příprava na návrat sondy JUICE k Zemi

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) odstartovala vloni 14. dubna na osmiletou výpravu k největší planetě Sluneční soustavy. Na této cestě musí provést několik gravitačních manévrů, při kterých využije gravitace planet, aby snížila spotřebu pohonných látek, které potřebuje k vykonání této expedice. Mezi 19. a 20. srpnem sonda JUICE provede první z těchto manévrů. Tento gravitační manévr bude premiérou pro JUICE, ale samotná agentura ESA už takových manévrů provedla mnoho. Přesto však tento manévr bude první nejen pro agenturu samotnou, ale bude prvním svého druhu v celé historii kosmonautiky u jakékoliv sondy.

  • Top 5 objevů misí Apollo

    Top 5 objevů misí Apollo

    Vítězslav Škorpík17 komentářů

    Vážení čtenáři. Rok se s rokem sešel a jsou tu opět prázdniny a s nimi náš tradiční seriál TOP 5. Vy kteří sledujete náš portál dlouho asi tušili, že i letos se v tomto seriálu opět setkáte s několika mými články. Letos, stejně jako i před rokem, se mi navíc dostalo velké cti tradiční letní seriál zahájit. Velmi si této důvěry vážím a doufám, že vás nezklamu. Včetně tohoto se můžete těšit na pět mých článků. Pak po mě štafetu přeberou kolegové a já se budu soustředit opět na jiný typ textů. Ale k tomu později, teď jsem zde s prvním článkem série TOP 5. Když jsem před časem přemýšlel čím začít, došlo mi, že s ohledem na 55. výročí přistání Apolla 11 nelze otevřít seriál ničím jiným než právě nějakým měsíčním tématem. Dnes se tedy podíváme na nejzásadnější vědecké objevy, které se podařily díky misím Apollo.

  • ECOSTRESS ukázal rozpálené silnice v Phoenixu

    ECOSTRESS ukázal rozpálené silnice v Phoenixu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Výzkumníci z jihokalifornské JPL zmapovali rozpálenou dlažbu v americkém Phoenixu, kde kontakt s kůží (třeba při pádu) může způsobit popáleniny. Snímek ukazuje teplotu povrchu sítě silnic i přilehlých chodníků a odhaluje, jak se městské prostory mohou stát během horkého počasí nebezpečnými. Data pro tuto vizualizaci pátého největšího města v USA byla nasbírána 19. června ve 13:02 místního času americkým přístrojem umístěným na stanici ISS. Zařízení ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station) měří tepelné vyzařování z povrchu planety.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗