Články

  • Počet potvrzených planet překročil 6000!

    Počet potvrzených planet překročil 6000!

    Astrofyziky potěšila zpráva z 14. června, že počet potvrzených extrasolárních planet překročil 6 000. Není přitom tak dávno doba, kdy si mnozí mysleli, že žádnou planetu mimo Sluneční soustavu nikdy znát nebudeme. Potom šly ovšem věci ráz na ráz, v 90. letech došlo k objevu prvních exoplanet a později začal jejich počet rychle narůstat. Můžete samozřejmě argumentovat, že překročení 6000 není nic zas tak výjimečného. A částečně byste měli pravdu, vždyť kdybychom neměli soustavu desítkovou, ale třeba dvojkovou, šedesátkovou či hexadecimální (šestnáctkovou), slavili bychom jako kulaté úplně jiné hodnoty. Přesto se pokusím dnes ukázat, že určitý význam dosažení této hodnoty skutečně má.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Druhá várka družic Starshield startuje

    ŽIVĚ A ČESKY: Druhá várka družic Starshield startuje

    Z Vandenbergovy letecké základny má v sobotu ráno opět odstartovat Falcon 9 s druhou várkou družic Starshield. Jedná se o upravené družice Starlink pro potřeby americké armády, které mohou být vybaveny dodatečnými senzory nebo kamerami. Smlouva na program Starshield byla uzavřena v roce 2021 a SpaceX za vybudování konstelace obdrží 1,8 miliardy amerických dolarů. První stupeň B1081 poletí po osmé a o přistání se pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu.

  • Tomáš Petrásek – Člověk pod tlakem (28.6.2024)

    Tomáš Petrásek – Člověk pod tlakem (28.6.2024)

    Co má společného potápění a výstup do volného prostoru na oběžné dráze? To, že v obou případech je člověk vystaven změnám tlaku. Pokud se člověk ponořuje do mořských hlubin, tlak na jeho tělo se postupně zvyšuje, pokud se však bude vzdalovat od mořské hladiny, dochází k opačnému jevu. Všichni také patrně velmi dobře víte, kde se nachází hranice kosmického prostoru. Je však tato hranice stejná i z biologického hlediska? Co se navíc však stane, pokud by člověk byl změnám tlaku takříkajíc bez ochrany? Na toto téma navíc díky různým scifi filmům kolují mezi širokou populací různé mýty a legendy. V dnešní přednášce bychom si na ně chtěli takříkajíc posvítit, protože již v lidských dějinách několikrát došlo k vystavení lidského organismu velkým změnám tlaku. Na všechny zajímavosti a detaily týkající se této problematiky se dnes podíváme s naším přednášejícím, který není nikdo jiný, než vám všem dobře známý RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., pracovník Fyziologického ústavu AV ČR. Přednáška samotná je k dispozici ve…

  • Pokec s kosmonautixem – Červen 2024

    Pokec s kosmonautixem – Červen 2024

    Školákům končí další školní rok a začínají letní prázdniny, protože se červen nachýlil ke svému konci. Máme tu proto poslední pátek v měsíci a to znamená, že je čas na již 65. díl Pokecu s kosmonautixem. Začínáme klasicky v osm hodin večer na našem YouTube kanále, přičemž vysílání bude probíhat zhruba dvě hodiny. A o čem bude řeč? To Vám neřeknu, ani kdybych stokrát chtěl. Sám to totiž nevím. V tomhle pořadu o tématech rozhodujete Vy, diváci. Stačí jen napsat svůj dotaz do chatu a pak čekat na odpověď. Pokud tedy máte čas a chuť, moc rádi Vás přivítáme v našem přátelském povídání. Zdroje obrázků: https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2024/03/GPaXWoga0AccBpr.jpeg https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2024/06/change6_moon.jpg https://pbs.twimg.com/media/GQIZ_XhXgAEpdTl?format=jpg&name=4096×4096 https://pbs.twimg.com/media/GQ9eYmMbgAAiNO_?format=jpg&name=4096×4096

  • Deorbitaci ISS obstará firma SpaceX

    Deorbitaci ISS obstará firma SpaceX

    Agentura NASA podporuje pokračování vědeckého, vzdělávacího a technologického rozvoje na nízké oběžné dráze Země, který je jednak přínosem pro lidstvo, ale také podporuje průzkum hlubokého vesmíru – třeba pro mise na Měsíc a Mars. Jelikož agentura postupně přechází na režim využívání komerčních kosmických destinací blíže k domovu, je zásadní připravit se na bezpečné a zodpovědné řízené stažení Mezinárodní kosmické stanice z oběžné dráhy, až v roce 2030 skončí její provozní životnost. NASA 26. června oznámila, že úkolem vyvinout a dodat deorbitační zařízení označované jako U.S. Deorbit Vehicle pověřila firmu SpaceX. Toto zařízení má zajistit deorbitaci stanice tak, aby bylo možné vyloučit ohrožení obydlených oblastí.

  • Je to jisté: Vulcan poletí s maketou nákladu

    Je to jisté: Vulcan poletí s maketou nákladu

    V posledních zhruba 14 dnech se začaly stále častěji ozývat neoficiální spekulace, že možná dojde ke změně nákladu druhé rakety Vulcan. Dřívější plány počítaly s tím, že nákladem bude první exemplář miniraketoplánu Dream Chaser, ale ten se potýká se zpožděními, což je běžný problém u nových kosmických lodí. Jenže tato zpoždění jsou pro ULA, která vyrábí rakety Vulcan, momentálně nežádoucí. Vše je dáno tím, že k tomu, aby raketa mohla vynášet důležité mise národní bezpečnosti, potřebuje dva certifikační starty. První Vulcan odstartoval letos v lednu, ale na druhý se zatím čeká. A dokud neproběhne, nemůže Vulcan nosit vojenské družice. Včera proto firma oznámila, že na Dream Chaser čekat nebude.

  • Šest adaptérů pro pilotované mise raket SLS

    Šest adaptérů pro pilotované mise raket SLS

    Už malé děti se při svých hrách učí, že když zkusí na krychli postavit válec, takže na sebe obě části nesedí přesně. Malí zvídavci tak pochopí, že potřebují nějaký mezičlánek, adaptér, který obě části plynule propojí. Něco podobného, jen v mnohem větším a komplexnějším měřítku, se týká také integrace nové americké rakety SLS a kosmické lodi Orion pro program Artemis. Jejich spojení by nebylo možné bez adaptérů, které se už stavějí, testují a ladí v Marshallově středisku v alabamském Hutsville. Nyní toto středisko NASA ukrývá celkem šest adaptérů, které podpoří odvážné pilotované mise z programu Artemis.

  • Vyjmutí kontejneru se vzorky od Chang’e 6

    Vyjmutí kontejneru se vzorky od Chang’e 6

    Včerejší přistání návratového pouzdra zakončilo hlavní fázi čínské mise Chang’e 6. Po kontrole pouzdra a přípravě na jeho přesun do civilizace mohlo celé pouzdro zamířit do Pekingu. Tady bylo dnes před zraky novinářů otevřeno a poté došlo k opatrnému vyjmutí kontejneru, ve kterém se nachází vzorky samotné. Právě toto pouzdro si mezi sebou na oběžné dráze předaly vzletový a orbitální modul sondy Chang’e 6. Dalším významným krokem bude zvážení vzorků. Teoretické maximum jsou dva kilogramy, ale reálně se očekává o něco méně. Konstrukčně velmi podobná sonda Chang’e 5 dopravila v roce 2020 na Zemi 1 731 gramů vzorků.

  • První vzorky z odvrácené strany Měsíce jsou na Zemi

    První vzorky z odvrácené strany Měsíce jsou na Zemi

    Čínská kosmonautika se opět zapsala do historie! Mise Chang’e 6 dokázala 25. června ráno našeho času dopravit na Zemi vzorky odebrané na tajemné odvrácené straně Měsíce. Nejenže se nikdy dříve nic podobného nepodařilo, ale dokonce v historii nenajdeme žádnou misi, která by se o takový milník pokusila. Onen historický okamžik nastal v 8:07 našeho času, kdy návratové pouzdro dosedlo na padáku do autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Tomuto úspěchu ale předcházela celá řada kritických kroků, které nesměly selhat. Samotná sonda Chang’e 6 byla tvořena čtyřmi základními moduly – lunárním landerem, návratovým pouzdrem, orbiterem a vzletovým modulem.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Počasí komplikuje start Falconu Heavy

    ŽIVĚ A ČESKY: Počasí komplikuje start Falconu Heavy

    Přibližně půlrok uplynul od zatím posledního startu Falconu Heavy a ikonická třítrupá raketa od firmy SpaceX již stojí na startovní rampě 39A na Kennedyho středisku na Floridě. Tentokrát má nosič vynést cca pětitunovou družici GOES-U, která se usadí na geostacionární dráze. Jedná se zároveň o poslední exemplář ze současné vývojové série GOES-R. Ačkoliv nemáme informace, že by startu po technické stránce něco bránilo, není moc pravděpodobné, že se v noci na zítřek startu Falconu Heavy opravdu dočkáme. Meteorologové totiž dávají startu pouze 30% pravděpodobnost dobrých podmínek a stejně to vypadá i pro další možnost o den později. Náš živě a česky komentovaný přenos však bude i přesto připraven.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗