Dva CubeSaty, které cestují na sondě Hera, si už stihly vyměnit první signály se Zemí, takže bylo možné potvrdit, že jsou v očekávaném stavu. Dvojice byla v předešlých dnech aktivována, aby se prověřily všechny jejich palubní systémy a v tu chvíli se dvojice Milani Juventas stala prvními CubeSaty, se kterými ESA komunikovala z hlubšího vesmíru.
Konstrukční fáze nové evropské kosmické observatoře Ariel začala v Toulouse, kde pracovníci Airbus Defence and Space začali skládat strukturální model dalekohledu. Jedná se o důležitý krok na cestě k misi, která je navržena k pečlivé inspekci atmosfér tisíců exoplanet, aby prozkoumala jejich podstatu. Níže přiložený obrázek je koláží tří snímků tohoto strukturálního modelu, který je replikou mechanické struktury teleskopu a odpovídající je i hmotnost jednotlivých částí.
Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) oznámil, že se chce věnovat rozvoji technologií, které budou schopny lokalizovat a prozkoumat objekty ohrožující kritickou infrastrukturu. Do budoucna by dokonce měly být schopny tyto objekty zachytit a zničit stažením do atmosféry. Takové technologie by našly uplatnění v mnoha oborech – nejde jen o armádu, ale i o problematiku kosmické tříště. Získané poznatky by se daly využít také při údržbě družic na oběžné dráze. Celá mise VZLUGEM bude tvořena dvojicí CubeSatů, které budou vyneseny najednou. Jedna z družic bude hrát roli neznámého objektu, ke kterému se má druhá družice přiblížit a provést úkony, které dostane od pozemního střediska.
První stupeň rakety New Glenn určený pro první misi se vydal z montážní haly na startovní rampu LC-36. Stupeň vybavený sedmi raketovými motory BE-4 na kapalný kyslík a metan byl uložen na speciálním podvozku. Ten tvořily dva přívěsy propojené příhradovou konstrukcí, kterou si Blue Origin vyrobila sama. Transportér disponuje 22 nápravami a 176 koly. O jeho tažení se stará upravený Oshkosh M1070, který běžně slouží k armádě převozům tanků. Jeho motor ukrývá 505 koňských sil a nabízí točivý moment až 2474 Nm.
Pracovníci zodpovědní za stavbu Kosmického teleskopu Nancy Grace Roman úspěšně dokončili proces integrace koronografu do držáku přístrojů, který se označuje Instrument Carrier. Jedná se o díl, který bude ukrývat vědecké přístroje observatoře a se zbytkem teleskopu bude spojen až později. Samotný koronograf pro Nancy Grace Roman Space Telescope je technologickým demonstrátorem, který vědci použijí pro svá pátrání po obyvatelných světech a možná i po životě mimo Zemi.
Start družice LASARsat se pomalu blíží, ale této misi stále chybí logo. Tento 1U CubeSat má sloužit především k otestování, jak by se daly lasery využít k opravě / restartu družic na dálku, ale také k odstraňování kosmické tříště z oběžné dráhy Země. Kromě vědeckého výzkumu a technologických zkoušek bude sloužit také k popularizaci technických oborů mezi mladou generací. A proto i aktuálně vyhlášená soutěž o logo mise cílí právě na žáky a studenty českých základních a středních škol.
Když se 11. října 1964 otevřela vrata montážní haly MIK a z jejích útrob byla vytlačena nosná raketa, zdálo by se, že není důvod k velké nervozitě. Takovýchto vývozů již Bajkonur zažil mnoho, ovšem tentokrát to bylo něco trochu jiného. Na špici nosiče totiž čekala na svou chvíli loď 3KV No3. Její palubu již neměly zabydlet antropometrické figuríny, nýbrž živí lidé – poprvé se měla do vesmíru vydat vícečlenná posádka. Trojice kosmonautů již několik dní předtím provedla poslední „posezení“ v kabině, aby se ujistila, že vše je na svém místě, nyní se do útrob lodi podívá až poté, co bude raketa vztyčena na rampě. Posádka ve složení Vladimir Komarov, Konstantin Feoktistov a Boris Jegorov se měla vydat na misi, která, co se rizik týče, neměla v pilotované kosmonautice obdoby. A je naprosto pochopitelné, že všichni, kdo se na realizaci tohoto letu podíleli, měli na srdci obrovský kámen. Nejvíce to platilo o muži, který hrál v celém kolotoči sovětského kosmického programu…
28. říjen je již dlouhé roky významným dnem, kdy si připomínáme vznik samostatného československého státu. Osud tomu tak chtěl, aby se 106 let po zformování samostatného Československa, dočkal jeden z jeho nástupnických států, Česká republika, dalšího důležitého momentu. Právě dnes totiž v německém Kolíně nad Rýnem zahajuje český člen oddílu záložních astronautů Evropské kosmické agentury, Aleš Svoboda, první ze tří cca dvouměsíčních bloků základní přípravy. Po zhruba půl století se tak náš občan dostává do takového výcviku a tuto událost si nemůžeme nechat ujít. Díky dohodě s Alešem se proto můžete těšit na jedinečný seriál Deník astronauta, který bude pro náš portál psát sám Aleš Svoboda.
Stennisovo středisko, které se nachází ve státě Mississippi blízko Bay St. Louis, dosáhlo během minulého týdne velmi důležitého milníku v rámci přípravy na zkoušky nového raketového stupně pro raketu SLS (Space Launch System). Ten má v rámci programu Artemis létat k Měsíci a dále. 10. října začala zhruba dva týdny trvající etapa, v rámci které se zdejší pracovníci věnovali zvedání a instalaci takzvaného simulátoru mezistupně na pozici B-2 na testovacím stanovišti Thada Cochrana. Zmíněný simulátor mezistupně je potřebný pro budoucí zkoušky vylepšeného horního stupně EUS (Exploration Upper Stage). Reálný mezistupeň (nikoliv jeho usazený simulátor) bude na raketě spojovat centrální a horní stupeň a zároveň bude v jeho útrobách ochráněna část horního stupně.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta říjnová vychází na 30. 10. 2024. Tentokrát do nového působiště Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiřího Myšku, který přinese čerstvé aktuality z kosmonautiky a našeho redaktora Vítězslava Škorpíka s přednáškou o kosmologických výsledcích JWST. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 30. října 2024 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové technikyČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Kosmologické výsledky JWST – Vítězslav Škorpík Aktuality kosmonautiky – Jiří Myška […]
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
