Články

  • Před deseti lety přistál modul Philae na kometě

    Před deseti lety přistál modul Philae na kometě

    Dušan Majer4 komentáře

    V kalendáři bylo datum 12. listopadu roku 2014, když se po desetileté cestě Sluneční soustavou ve vzdálenosti přes 500 milionů kilometrů od Země přistávacímu modulu Philae ze sondy Rosetta podařilo zapsat se do historie kosmického průzkumu tím, že poprvé v historii dosedl na jádro komety. U příležitosti desátého výročí tohoto mimořádného úspěchu, který dodnes patří mezi největší vrcholy v historii celé agentury ESA, se nabízí připomenout si působivé úspěchy, kterých Philae dosáhlo na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

  • Víkend plný přednášek o kosmonautice ve Valašském Meziříčí

    Víkend plný přednášek o kosmonautice ve Valašském Meziříčí

    Dušan Majer2 komentáře

    Mezi akce, které mají každý rok v kalendářích fanoušků kosmonautiky své čestné místo, patří seminář Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie, který se koná na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Akce se uskuteční i tento rok – od pátečního odpoledne 22. listopadu do nedělního poledne 24. listopadu čekají na zájemce spousty přednášek, které spojuje téma kosmonautiky. Pro náš web je ctí, že mezi přednášejícími se každý rok najde i několik redaktorů, kteří u nás publikují. Moc rádi se s Vámi na místě potkáme. Tento seminář je totiž kromě zajímavých přednášek vyhlášený také velmi příjemnou atmosférou, ze které pramení spousta přátelských rozhovorů.

  • Gateway (listopad 2024)

    Gateway (listopad 2024)

    Jiří Hošek31 komentářů

    V minulém dílu jsme informovali o dokončení statických zátěžových testů obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Na náhledové fotografii z konce října je HALO zpátky v integračním stanovišti, v pozadí jsou válcové segmenty pro evropsko-japonský modul Lunar I-Hab. K modulu HALO budou nyní zřejmě připojeny obě jeho protilehlé koncové stěny. Přeprava modulu z výrobního závodu Thales Alenia Space do závodu hlavního dodavatele, společnosti Northrop Grumman v texaském Gilbertu, sklouzla na začátek roku 2025. V Gilbertu bude zahájena instalace kapalinového potrubí a dalších subsystémů. Modul bude podroben testům v tepelně vakuové komoře a poté se bude pokračovat v montáži vybavení. Připravenost ke společnému vynesení s modulem PPE raketou Falcon Heavy je odhadována na konec roku 2027.

  • Sledování zrcadel JWST pro optimální obraz

    Sledování zrcadel JWST pro optimální obraz

    Dušan Majer2 komentáře

    Teleskop Jamese Webba, společné dílo americké, evropské a kanadské kosmické agentury, je největším a také nejschopnějším teleskopem, jaký byl kdy vypuštěn do kosmického prostoru. Jeho primární zrcadlo tvoří 18 šestiúhelníkových segmentů, které byly vůči sobě zarovnány tak přesně, že fungují jako jeden obrovský odražeč o průměru 6,5 metru. Proces nastavení každého z těchto samostatně fungujících šestiúhelníkových zrcadlových segmentů vyžaduje i dnes neustálý dohled specializovaného týmu inženýrů a optiků. Marcio B. Meléndez, hlavní optik Webbova teleskopu ze Space Telescope Science Institute se před pár dny na webu NASA podělil o to, jaké výzvy obnášelo zarovnání segmentů po startu teleskopu a co je zapotřebí k tomu, aby bylo vše optimální i pro vědecký provoz. Tento článek je překladem zmíněného originálu ze webu NASA.

  • Petr Blaschke – Život a Mars sample return (8.11.2024)

    Petr Blaschke – Život a Mars sample return (8.11.2024)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo. NASA rovněž zkoumá možnosti zapojení soukromých společností, jako je SpaceX nebo  RocketLab. Je taková mise vůbec technicky proveditelná, finančně životaschopná, morálně obhajitelná a bezpečná? Nezavlečeme na planetu nějaký „rudý mor“? Představme si tři způsoby uskutečnění mise – jak by to mělo vypadat, jak si to představují NASA a ESA a co na to říká Hollywood – aneb „The good, the bad and the ugly“. Pozor! Přednáška odhaluje klíčové části děje filmu „Život“ z roku 2017. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society. Autorem anotace je Ondřej N. Karpíšek.

  • Kosmická loď Orion pro Artemis II na testech

    Kosmická loď Orion pro Artemis II na testech

    Dušan Majer10 komentářů

    Týmy expertů z Kennedyho střediska na Floridě vyjmuly letový exemplář kosmické lodi Orion pro pilotovanou testovací misi Artemis II z buňky Final Assembly and System Testing a 6. listopadu ji umísily do speciální komory, aby mohly testy v budově Neil A. Armstrong Operations and Checkout na Kennedyho středisku pokračovat. Jedná se o tzv. výškovou komoru, která simuluje podmínky kosmického vakua. Loď Orion se do této komory vrátila, aby zde mohla dokončit zbývající úkoly. Inženýři tak získají dodatečné údaje, které rozšíří poznatky nasbírané při zkouškách provedených v průběhu letošního léta.

  • Čína: Nastupující vesmírná supervelmoc (2.díl)

    Čína: Nastupující vesmírná supervelmoc (2.díl)

    Karel Zvoník22 komentářů

    Náš nebeský souputník má v historii země draka nezastupitelné místo. Objevuje se již v raných mýtech ve spojení s bohyní Čchang-e (Chang’e), jako symbol nesmrtelnosti nebo nostalgie a samoty. Předtím, než se stala bohyní Měsíce, byla Čchang-e po celé Číně proslulá svou krásou. Měla bledou kůži bílou jako mléko, černé vlasy a rty jako květy třešní. V umění je zobrazována jako půvabná mladá žena s krásnými ozdobami ve vlasech. Asi nejstarší písemná zmínka o této proslulé měsíční bohyni pochází z textu Kuej-cchang, podle kterého si Čchang-e vzala lék nesmrtelnosti a odlétla na Měsíc. Podle některých převyprávění ji k tomu vedlo sobectví, podle jiných touha zvrátit trest v podobě smrtelného života, který jí byl dříve udělen Nefritovým císařem za to, že v jeho službách rozbila vzácnou konvici. Silný kulturní dopad je podobný tomu západnímu, který se v kosmonautice inspiroval hlavně řeckým a římským odkazem. Čína po své měsíční bohyni tedy pojmenovala celý program věnovaný průzkumu šedého světa. Krásná nymfa je známá…

  • Šťastný nový (marsovský) rok

    Šťastný nový (marsovský) rok

    Dušan Majer6 komentářů

    Na Zemi sice budeme Nový rok slavit až za zhruba měsíc a půl, ale Mars si své oslavy užil už dnes. Přesně v 10:32 našeho času zahájila rudá planeta svůj další oběh kolem Slunce. Nový marsovský rok má pořadové číslo 38. Samozřejmě, počítání marsovských roků je uměle vytvořená záležitost vycházející z dohody, která byla uzavřena na Zemi v roce 1955, přičemž první rok se shodoval s velkou bouří nazvanou „velká prachová bouře roku 1956“.

  • Voschod – prvenství za každou cenu (10. díl)

    Voschod – prvenství za každou cenu (10. díl)

    Ondřej Šamárek7 komentářů

    Nesmrtelný výrok jedné z klíčových postav světové kosmonautiky zní: „Země je kolébkou lidstva. Nelze ale věčně žít v kolébce!“ Konstantin Ciolkovskij byl bezesporu vizionář a zcela bez debaty předurčil další cestu lidstva coby hledačů nových světů. Další klasik kosmonautiky, s nímž jsme již měli v rámci seriálu tu čest, pak prohlásil: „Námořník na transoceánské lodi by měl být schopen plavat, stejně tak by i kosmonauté měli mít možnost vyjít do volného prostoru mimo loď.“ Skutečně, Sergej Koroljov byl přes svůj tvrdý manažerský styl snílkem a vizionářem stejného ražení jako Ciolkovskij. Byl naprosto pevně přesvědčen, že v budoucnu nevyhnutelně vyvstane potřeba, aby lidé prováděli rutinní údržbu lodí a stavěli velké konstrukce na orbitální dráze. A to se nade vší pochybnost neobejde bez toho, aniž by kosmonauti opustili bezpečí stěn svých kosmických lodí. A ani tady nehodlali Sověti přenechat palmu vítězství Američanům.

  • NIAC – Sny o budoucnosti #16 FLOAT

    NIAC – Sny o budoucnosti #16 FLOAT

    Dušan Majer3 komentáře

    Vývoj mnoha technologií trvá i desítky let. Aby lidstvo jednou mohlo využívat pokročilé postupy, které se dnes zdají jako vystřižené ze sci-fi, musí se na nich začít pracovat už dnes. Právě proto má agentura NASA program NIAC, který se zaměřuje na podporu projektů, které sice nemohou najít okamžité praktické uplatnění, ale skýtají značný potenciál do budoucna. Právě podpora v časných fázích projektů je totiž důležitá k pochopení celé problematiky a ověření, zda by to opravdu mohlo fungovat tak, jak se předkladatelé domnívají. Dnes si popíšeme návrh projektu FLOAT – Flexible Levitation on a Track.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗