Články

  • Měsíc a půl po startu – Europa Clipper funguje správně

    Měsíc a půl po startu – Europa Clipper funguje správně

    Dušan Majer4 komentáře

    Americká sonda mířící k Jupiterovu měsíci Europa pracuje bez zaváhání a už za tři měsíce na ni bude čekat gravitační manévr. Sonda, která odstartovala 14. října je již od Země vzdálená zhruba 20 milionů kilometrů. Dva vědecké přístroje již mají rozložený hardware. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynesla sondu EuropaClipper mimo vliv zemské gravitace a nyní se od Slunce sonda vzdaluje od rychlostí zhruba 35 km/s. Europa Clipper je největší sonda, jakou kdy NASA vypustila na meziplanetární misi. Čeká na ni cesta dlouhá 2,9 miliardy kilometrů a k Jupiteru dorazí v roce 2030. O rok později pak zahájí sérii 49 průletů kolem Europy, kterou bude studovat svým širokým souborem přístrojů. Získané informace řeknou vědcům, zda tento ledový měsíc a jeho podpovrchový oceán mají podmínky potřebné k rozvoji života.

  • ŽIVĚ: Evropská mise Proba-3 startuje

    ŽIVĚ: Evropská mise Proba-3 startuje

    Dušan Majer5 komentářů

    Tuto technicky i vědecky zajímavou misi tvoří dvojice družic, které budou kroužit kolem Země po eliptické dráze. Jejich úkoly zahrnují měření množství energie, kterou naše planeta přijímá od Slunce, a také let ve formaci za účelem vytvoření umělého zatmění Slunce. To umožní pozorování jeho slabé koróny, což bývá jinak možné pouze během úplných zatmění. O vynesení obou družic na silně protáhlou dráhu kolem Země se postará indická raketa PSLV-XL, která odstartuje z kosmodromu Šríharikota. Start je zatím naplánován na 4. prosince v 11:38 našeho času. Ačkoliv jsme původně plánovali živě a česky komentovaný přenos této zajímavé mise, museli jsme jej bohužel odvolat kvůli pracovním povinnostem všech kolegů, kteří přenosy zajišťují. V článku proto najdete odkaz na originální přímý přenos indické kosmické agentury ISRO.

  • Voschod – prvenství za každou cenu (13. díl)

    Voschod – prvenství za každou cenu (13. díl)

    Ondřej Šamárek16 komentářů

    Březen 1965 byl na Bajkonuru velmi rušný. Sedmého startoval „Kosmos-59“, ve skutečnosti rozvědná družice řady Zenit-4. Ta byla využita jako nouzový demonstrátor vlastností kabiny s přírubou přechodové komory při průletu atmosférou poté, co dedikovaný stroj „Kosmos-57“ vinou pozemní obsluhy skončil explozí přímo na oběžné dráze. Ukázalo se, že jediným důsledkem přítomnosti kulaté příruby je rotace v rozmezí 40° až 100°/s, což bylo naprosto pohodlně v limitech, které by měl lidský organismus zvládnout. Pouhých pět dní poté, 12. března, pak proběhl start sondy k Měsíci. Automatická stanice Je-6 No9 měla provést měkké přistání na povrchu našeho přirozeného souputníka. Bohužel se však nedostala ani z prozatímní oběžné dráhy kolem […]

  • Vesmírné výzvy – Listopad 2024

    Vesmírné výzvy – Listopad 2024

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Ani v listopadu nás SpaceX neochudilo o testovací start své největší sestavy SuperHeavy/Starship, tentokrát s označením IFT-6. Dále se podíváme na celkem rušný provoz v pilotované kosmonautice, nejprve na přípravu rakety SLS na misi Artemis II, potom na návrat rekordní mise Shenzhou 18, následovat budou starty zásobovacích lodí Progress MS-29, Dragon 2 (CRS-31) a Tianzhou 8. Nevynecháme ani starty družic, konkrétně se v listopadu vydaly do kosmu KoreaSat 6A, GSAT-N2, NROL-126 a Optus-X. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé […]

  • Deník astronauta | 05 – Historie kosmonautiky a fungování ESA i EU

    Deník astronauta | 05 – Historie kosmonautiky a fungování ESA i EU

    Aleš Svoboda13 komentářů

    Pátý týden byl věnován především historii vesmírného programu a roli dalších evropských institucí, které se kromě Evropské kosmické agentury samotně podílí na výzkumu vesmíru. Česko má v historii kosmického programu a letů s lidskou posádkou nezastupitelné místo díky letu Vladimíra Remka na Saljut 6. To byla na tehdejší dobu velmi vyspělá orbitální stanice kombinující úspěšné konstrukční prvky předchozích Saljutů. Let Sojuz 28, díky kterému jsme se tak stali teprve třetí zemí světa, jež vyslala svého občana do vesmíru, tak byl součástí jedné z přednášek. Další lekce zahrnovaly počátky kosmického programu v USA a Sovětském svazu, programy Mercury, Gemini, Apollo a Space Shuttle, ale i Almaz, Saljut, Mir, a také výstavbu a provoz Mezinárodní kosmické stanice.

  • Kontrakt na senzory družice NOAA nové generace

    Kontrakt na senzory družice NOAA nové generace

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Agentura NASA, společně s Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), vybrala Johns Hopkin’s University Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland, aby zkonstruovala supratermální iontové senzory pro projekt Lagrange 1 Series, který je součástí programu NOAA Space Weather Next. Tato smlouva s pevně stanovenými náklady má hodnotu přibližně 20,5 milionu dolarů a zahrnuje vývoj dvou přístrojů Suprathermal Ion Sensor. Předpokládaná doba plnění této smlouvy je do 31. ledna 2034. Práce budou probíhat v zařízení příjemce v Marylandu, v Goddardově středisku v Greenbeltu (Maryland) a v Kennedyho středisku na Floridě.

  • Kosmotýdeník 637 (25. 11. – 1. 12.)

    Kosmotýdeník 637 (25. 11. – 1. 12.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Další týden je za námi a my pro vás máme připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V Kosmotýdeníku je tentokrát hlavním tématem start čínské rakety CZ-12, která odstartovala vůbec poprvé a rovnou z nové rampy. Nosič testuje některé technologie pro pilotované výpravy k Měsíci a má být páteří budování čínských družicových konstelací. V dalších tématech se můžete těšit na problémy s přípravou americké mise k Venuši, přesun japonského lunárního landeru na Floridu, či zánik družice Planetum-1. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmické Brno | 05 – G. L. Electronic / ROSE-L

    Kosmické Brno | 05 – G. L. Electronic / ROSE-L

    Tomáš Kohout2 komentáře

    Kabelové svazky pro kosmické mise – to je doména brněnské firmy G. L. Electronic. Jejich kabely tak létají kosmickým prostorem už na několika evropských sondách. Aktuálně zdejší experti pracují na kabelových svazcích pro evropskou družici ROSE-L, která bude vybavena skládací radarovou anténou. Bude ji tvořit pět panelů o celkové ploše 40 metrů čtverečních a brněnská firma má na starost kabeláž na těchto panelech – včetně kabelů mezi jednotlivými panely. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který […]

  • Parastronauti a cesta k inkluzi: Evropský vesmírný program otevírá dveře astronautům s postižením

    Parastronauti a cesta k inkluzi: Evropský vesmírný program otevírá dveře astronautům s postižením

    Pavel Boháček10 komentářů

    Evropská kosmická agentura (ESA) nedávno zahájila novou éru v oblasti kosmických letů tím, že poprvé ve své historii přizvala ke spolupráci kandidáty s fyzickým postižením. Tento ambiciózní krok, pojmenovaný „Parastronaut Feasibility Project“, představuje zásadní milník v kosmickém výzkumu a ukazuje snahu rozšířit hranice možností vesmírných misí. ESA se tímto krokem snaží nejen rozšířit spektrum astronautů, ale také vytvořit precedens pro budoucí inkluzi v dalších oblastech vědy a techniky.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Poslední listopadový přenos obstará Starshield

    ŽIVĚ A ČESKY: Poslední listopadový přenos obstará Starshield

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Ještě než listopad předá vládu prosinci, čeká nás jeden živě a česky komentovaný přenos. Na Vandenbergově základně v Kalifornii je již připravena raketa Falcon 9, která by měla v poslední listopadový den ráno našeho času dopravit na oběžnou dráhu Země utajený náklad pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. V tomto případě, stejně jako v několika předešlých, však identita družic není tak tajná, jak obvykle u tohoto typu misí bývá. Falcon 9 tentokrát vynáší další sérii zpravodajských družic Starshield, které konstrukčně vycházejí z civilních družic Starlink. Náš živě a česky komentovaný přenos nebude chybět.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗