Články

  • NIAC – Sny o budoucnosti #17 SCOPE

    NIAC – Sny o budoucnosti #17 SCOPE

    Již posedmnácté se v našem seriálu podíváme na nějakou technologii, která se sice v blízkém ani středním časovém horizontu nedočká realizace, ale ukrývá potenciál pro vzdálenější budoucnost. V programu NIAC totiž NASA podporuje zajímavé a inovativní technologie, které jsou teprve ve velmi časné fázi vývoje. Dnešním dílem, který bude zaměřen na projekt SCOPE (ScienceCraft for Outer Planet Exploration), také zakončíme příběhy technologií, které byly v rámci tohoto programu oceněny v loňském roce. Ale žádný strach. NASA již oznámila, které návrhy budou podpořeny v roce 2025, takže tento seriál dneškem určitě neskončí.

  • Kosmotýdeník 644 (13. 1. – 19. 1.)

    Kosmotýdeník 644 (13. 1. – 19. 1.)

    Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice jedinečného týdne. Jen těžko totiž najdeme srovnání toho, že jsme v posledních dnech byli svědky startu zcela nového těžkého nosiče, startu Super Heavy Starship, hned dvou najednou vynesených lunárních landerů, testu komerční kosmické stanice a navíc ještě vynesení hned dvou českých družic naráz! A ani jedna z těchto událostí není hlavním tématem Kosmotýdeníku. Mezi tím vším totiž Indie uskutečnila své historicky první setkání dvou družic na oběžné dráze Země! A právě tomuto se budeme věnovat podrobně. Bát se však nemusíte ani o spektakulární fotky zmíněných startů či informace o lunárním modulu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Jak ulpívá lunární regolit na různých materiálech?

    Jak ulpívá lunární regolit na různých materiálech?

    Na první pohled může Měsíc působit jako pustá kamenná koule, ale jeho povrch pokrývají vrstvy štěrku, drobných kamenů a prachu, které se souhrnně označují jako lunární regolit. Během misí programu Apollo si astronauti na vlastní kůži ověřili, že jemný práškovitý prach, elektromagneticky nabitý vlivem neustálého bombardování slunečními a kosmickými částicemi, je extrémně abrazivní a ulpívá na všem – od bot a rukavic až po dopravní prostředky a nářadí. Jaké výzvy tento regolit představuje pro budoucí mise programu Artemis, které počítají s dlouhodobějšími pobyty na měsíčním povrchu?

  • Mise IFT-7 přinesla smíšené pocity

    Mise IFT-7 přinesla smíšené pocity

    Sedmý let rakety SuperHeavy a kosmické lodi Starship od SpaceX byl kombinací velkého úspěchu i výrazné ztráty. Byli jsme svědky úspěšného záchytu rakety SuperHeavy obslužnou věží na startovní rampě, ale i selhání lodi Starship při její vzestupné fázi letu. Zhruba 7 minut a 40 sekund po startu začala grafika přenosu SpaceX, založená na přijímané telemetrii, ukazovat, že jeden motor Raptor za druhým na Starship zhasíná. V čase 8 minut a 27 sekund po startu telemetrie zamrzla. Sama firma se k nehodě zatím nevyjádřila, ale její majitel Elon Musk v příspěvku na sociální síti X popsal, co by podle inženýrů v této časné fázi vyšetřování mohlo být příčinou nehody.

  • To je ale překvapení! ČR má novou družici – SATurnin-1

    To je ale překvapení! ČR má novou družici – SATurnin-1

    Při misi Transporter-12, při které 14. ledna večer našeho času odstartovala z Kalifornie raketa Falcon 9, se naše pozornost zaměřovala především na družici TROLL od brněnské firmy TRL Space. Není se co divit, česká družice neletí na oběžnou dráhu každý den. Veřejně dostupný seznam nákladů této mise obsahoval i poznámku, že jedna družice je utajená. Neznali jsme její název, úkoly a dokonce ani stát, kterému patří. Dnes před polednem se v Praze uskutečnila tisková konference, na které byly veřejně oznámeny detaily související s novou českou družicí. A není ledasjaká – jelikož jde o 12U CubeSat, tak se s rozměry 32 cm × 22,5 cm × 22,5 cm může nyní označovat jako největší fungující česká družice. SATurnin-1 váží zhruba 14 kilogramů a když rozloží své fotovoltaické panely, dosahuje rozpětí 87 cm. Družice je funkční a komunikuje s pozemním střediskem.

  • Družice z mise Proba-3 se úspěšně oddělily

    Družice z mise Proba-3 se úspěšně oddělily

    V noci na 15. ledna byl dokončen kriticky důležitý krok k tomu, aby mohla evropská mise Proba-3, známá tím, že si má vytvářet zatmění Slunce, správně fungovat. Obě družice, které spolu byly od startu pevně spojené, se úspěšně rozdělily. Jsou tak připraveny na svůj kosmický tanec, který budou provádět při historicky první misi zaměřené na takto přesný let dvou družic ve formaci. Obě družice byly spojeny po dobu šesti týdnů od jejich startu, který proběhl 5. prosince 2024 na čtyřstupňové raketě PSLV-XL z indického kosmodromu Šríharikota. Řídící tým ve středisku European Space Security and Education Centre v belgickém Redu během této doby prováděli prvotní uvádění palubních systémů do provozu na oběžné dráze. Ke komunikaci s družicemi přitom experti využívali pozemní anténní stanice v Austrálii, Chile a ve Španělsku.

  • ŽIVĚ: Nick Hague a Sunita Williams vystupují z ISS

    ŽIVĚ: Nick Hague a Sunita Williams vystupují z ISS

    Dvojice amerických astronautů dnes zahájí první ze dvou výstupů do volného kosmického prostoru, které jsou pro tyto dny naplánovány na Mezinárodní kosmické stanici. Na dvojici čeká celá řada údržbářských úkolů. Vymění třeba soustavu gyroskopů, které poskytují údaje o orientaci stanice v prostoru, nainstalují opravná stínítka do rentgenového teleskopu NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) a vymění reflektorové zařízení používané pro navigační data na jedním z adaptérů IDA (International Docking Adapter). Kromě toho dvojice zkontroluje přístupové prostory a připojovací prvky, které budou použity při budoucí údržbě Alfa magnetického spektrometru.

  • Díky za vše, Gaio, Tvoje věda jede dál!

    Díky za vše, Gaio, Tvoje věda jede dál!

    Mise Gaia od Evropské kosmické agentury se věnovala mapování Mléčné dráhy a dokončila svou fázi skenování oblohy. Celkem má na svém kontě za uplynulých deset let přes tři biliony pozorování více než dvou miliard hvězd a dalších objektů, což přineslo revoluci do pohledu vědců na naši domácí galaxii a kosmické okolí. Gaia byla do kosmického prostoru vynesena 19. prosince 2013 a její palivová nádrž se pomalu blíží k úplnému vyprázdnění. Každý den totiž spotřebuje několik desítek gramů stlačeného plynu k udržení přesně dané rotace. Jenže tohle ještě není konec celé úžasné mise. Na další týdny jsou naplánovány technologické zkoušky, než bude observatoř přesunuta na „výslužbovou dráhu“. Okol roku 2026 a na konci dekády by pak ještě mělo dojít ke zveřejnění dvou obřích datových balíků z pozorování této mise.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o premiéru New Glenn

    ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o premiéru New Glenn

    Pondělní pokus o start rakety New Glenn od firmy Blue Origin se v průběhu cca tříhodinového startovního okna několikrát posunul a nakonec jej firma úplně odvolala. Další pokus o start mohl proběhnout už další den, ale firma si to kvůli počasí rychle rozmyslela. Další pokus nás tedy bude čekat o další dva dny později, tedy ve čtvrtek 16. ledna, přičemž startovní okno se otevře v 7:00 SEČ. New Glenn při své premiéře vynese technologický demonstrátor svého orbitálního tahače Blue Ring a aby byl start ještě zajímavější, má proběhnout také pokus o přistání prvního stupně na mořské plošině. Náš živě a česky komentovaný přenos u této události nebude chybět a tímto článkem Vás zveme k jeho sledování.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Hlavní hvězda dne – Starship S33

    ŽIVĚ A ČESKY: Hlavní hvězda dne – Starship S33

    Pokud bude v dnešních nočních hodinách počasí příznivě nakloněno, mohli bychom se dočkat již sedmého startu Super Heavy Starship, který se ponese v duchu velkých očekávání. Vůbec poprvé se na svůj let vydá Starship druhé generace. Na ní byly provedeny tisíce hardwarových a softwarových změn. Některé jsou patrné na první pohled, některé po důkladnějším prozkoumání, ovšem největší část stále zůstává zahalena tajemstvím. Pojďme se každopádně nejen na vylepšenou Starship, ale celý sedmý let podívat důkladněji.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗