Tři lunární rovery o velikosti příručního zavazadla byly (stejně jako jejich základnová stanice) zabaleny a odeslány, aby mohly být spojeny s landerem, který je dopraví na povrch Měsíce. Malá americká vozítka, která mají vyzkoušet průzkum lunárního povrchu jako jeden tým, byla po zabalení odeslána z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, což je jasná známka toho, že první část jejich cesty k Měsíci byla dokončena.
Agentura NASA vybrala firmu SpaceX k zajištění služeb spojených se startem své mise Pandora. Za zmínku stojí, že v tiskové zprávě agentury je jako sídlo firmy uvedena Starbase, Texas. Výběr je součástí smlouvy NASA o pořízení vyhrazených a sdílených služeb (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare – VADR). Tato smlouva umožňuje agentuře zadávat zakázky s pevnou cenou s neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím během pětiletého objednacího období VADR s maximální celkovou hodnotou 300 milionů dolarů ve všech smlouvách. Mise Pandora má studovat nejméně dvacet známých exoplanet, u kterých bude sledovat, jak změny jejich hvězd ovlivňují naše pozorování atmosfér těchto exoplanet. Primární mise teleskopu Pandora potrvá jeden rok. Během té doby bude […]
Čína provedla včera dopoledne první start své nové rakety Dlouhý pochod 8A, která na oběžnou dráhu vynášela druhou várku družic národního projektu Guowang (Kuo-wang). Premiérová raketa Dlouhý pochod 8A odstartovala z kosmodromu Wenchang 11. února v 10:30 SEČ. Zhruba hodinu poté pak organizace CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) oznámila úspěšnou misi a představila i náklad, který byl vynesen na nízkou oběžnou dráhu – druhou porci družic pro šíření přístupu k internetu. Družice se tak stanou součástí chystané národní širokopásmové megakonstelace.
Agentura NASA se rozhodla rozšířit svou spolupráci s firmou Advanced Space z coloradského Westminsteru na technologické demonstrační misi CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment), která své hlavní úkoly splnila už v roce 2023. Nadstavbová část, která má trvat do prosince 2025, bude využívat úspěšné demonstrace Autonomního orientačního systému pro cislunární prostor CAPS (Cislunar Autonomous Positioning System) a charakterizaci dráhy NRHO kolem Měsíce. Prodloužená mise nabízí příležitost zpřesnit a otestovat software CAPS komunikací se sítí DSN (Deep Space Network) a sondou LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Nadstavbová mise navíc umožní firmě Advanced Space provádět analýzy mise, které podporují program NASA Artemis, a využívat nové poznatky z provozu […]
V květnu 2024 zasáhla Zemi největší solární bouře za poslední dvě desetiletí. Po několik dní bombardovala naši planetu vlna za vlnou vysokoenergetických nabitých částic ze Slunce. Oblohu zaplavily jasné polární záře a dočasně došlo k občasným narušením GPS signálů. S pomocí náhodně oživené americké družice se vědcům podařilo zjistit, že tato bouře také vytvořila dva nové, dočasné, pásy nabitých částic, které obklopují Zemi. Tyto poznatky jsou důležité k pochopení, jak by budoucí sluneční bouře mohly ovlivnit naše technologie.
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická fyzika za standardním modelem hmoty a interakcí. A když bude řeč o cestování, zajisté trochu nakousneme i podmínky, se kterými se budoucí hvězdní cestovatelé v místech, kam dorazí, setkají a s kterými se budou muset vypořádat. Přednášku si pro vás připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je i autorem řady článků na našem serveru. Přednášku uspořádala Společnost pro osídlení Marsu v Opavě.
Na mezinárodní kosmické stanici byl 4. února proveden velmi zajímavý experiment. Robot Astrobee vybavený modrými rameny, která připomínají spíše chapadla se snažil s jejich pomocí zachytit objekt ve tvaru kostky. Chapadla měla vyzkoušet autonomní ovládací systémy pro detekci cílového objektu a jeho zachycení. Podobné metody by se mohly v praxi uplatnit nejen při servisování družic, ale i při odstraňování kosmického odpadu.
Dění na základně Starbase v jižním Texasu se v posledních měsících z velké většiny točí kolem stavby druhé orbitální startovní rampy, která bývá označována jako Pad B. SpaceX na ní v mnoha případech využívá poznatky získané z provozu první rampy (Pad A). Jedná se o rozsáhlou modernizaci, která má zvýšit celkovou spolehlivost rampy další generace. Zatím byly na obslužnou věž nainstalována ramena chopsticks a pokrok je vidět i na zásobárně pohonných látek a příkopu pro odvod spalin.
Na startovním stole na rampě A základny Starbase sedí 70 metrů vysoká raketa SuperHeavy B15 a chystá se na zkoušky svého pohonného systému. Stroj, který má vyrazit na osmý integrovaný letový test, čekají prvotní testy, jejichž konkrétní plán však není znám. Na zkoušky je vyhrazené období ode dneška do úterý 11. února. Zda se dnes SpaceX dopracuje až k velkému finále, tedy statickému zážehu 33 kyslíkometanových raketových motorů Raptor, nevědí ani pracovníci firmy. Vše bude záležet na krocích, které tomuto testu předcházejí. Díky kanálu nasaspaceflight však máte možnost živě sledovat dění na rampě.
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové rakety Vulcan ve prospěch Atlasu V. Proč k tomu došlo a proč to ULA považuje za ukázku své flexibility? Podíváme se také na změny v plánovaném nasazení lodí Dragon pro nadcházející mise a také na debatu ohledně možného zrušení programu rakety SLS. Nepřijdete ani o pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
