Čína provedla včera dopoledne první start své nové rakety Dlouhý pochod 8A, která na oběžnou dráhu vynášela druhou várku družic národního projektu Guowang (Kuo-wang). Premiérová raketa Dlouhý pochod 8A odstartovala z kosmodromu Wenchang 11. února v 10:30 SEČ. Zhruba hodinu poté pak organizace CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) oznámila úspěšnou misi a představila i náklad, který byl vynesen na nízkou oběžnou dráhu – druhou porci družic pro šíření přístupu k internetu. Družice se tak stanou součástí chystané národní širokopásmové megakonstelace.

Vývoj CZ-8A trval 28 měsíců a vyžádal si mimo jiné 44 zkoušek klíčových prvků (zejména na druhém stupni). Zatím nebylo oficiálně oznámeno, zda byl dnešní start úspěšný ani co bylo případným nákladem.

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) February 11, 2025

Zástupci CASC neuvedli, kolik družic bylo na palubě rakety. Když ale byla vynášena první porce družic Guowang, byla použita silnější raketa Dlouhý pochod 5B, která nesla deset družic. Kolik objektů dosáhlo oběžné dráhy se však dlouho utajit nedá. Tyto informace později oznámí například americké kosmické síly, které zajišťují monitorování pohybu objektů na oběžné dráze. Po startech obou porcí družic zatím nebyly zveřejněny podrobnosti, jako je jejich velikost, hmotnost a schopnosti, ani jejich fotografie. To vyvolalo otázky ohledně povahy těchto družic a transparentnosti čínských plánů pro oficiálně civilní projekt Guowang.

Družice pro úterní start postavila Čínská akademie kosmických technologií (CAST), která spadá pod CASC. Státem vlastněná firma China SatNet (China Satellite Network Group Co., Ltd.) dohlíží na projekt Guowang, který by mělo podle plánů tvořit okolo 13 000 družic na nízké oběžné dráze.

Raketa Dlouhý pochod 8A je vylepšenou verzí nosiče Dlouhý pochod 8, který si svou premiéru odbyl v prosinci 2020. Obě rakety mají shodný první stupeň i pomocné stupně, ale druhý stupeň je odlišný. Verze 8A má tento stupeň zvětšený a nově navržený. U obou raket obsahuje nádrže na kapalný kyslík a vodík, ale jeho průměr je u verze 8A větší o půl metru – činí 3,5 metru, což umožňuje použít širší aerodynamický kryt o průměru 5,2 m. Celá raketa měří na výšku 50,5 metru, plně natankovaná váží okolo 371 tun a její motory poskytují při startu tah zhruba 480 tun. Verze 8A vynese na sun-synchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů přibližně 6,8 tuny nákladu. Společně s klasickou verzí Dlouhého pochodu 8 tak budou podle CASC pokrývat vynášení nákladu s hmotností 5 – 7 tun na SSO. Zlepší tím schopnost Číny vynášet družicové konstelace.

Dlouhý pochod 8 byl původně plánován jako možný první test opakovaného použití s tím, že boční pomocné stupně zůstanou připojeny jako zátěž, aby se přizpůsobily omezeným možnostem proměnlivého tahu motorů, což umožňuje motorické přistání. Od tohoto plánu se však již dávno upustilo. CASC nyní preferuje znovupoužitelnost u raket Dlouhý pochod 9, 10 a 12. Její opakovaně použitelná verze by mohla být uvedena do provozu již letos, lednový test vertikálního startu a motoricky řízeného sestupu dopadu však nebyl přesvědčivý, což může ovlivnit další časový harmonogram.

Očekává se však, že nosiče z rodiny Dlouhý pochod 8 čeká vysoká startovní kadence. S modulární konstrukcí, zvýšenou výrobou motorů YF-100 pro centrální i pomocné stupně a vyhrazenou komerční startovní rampou na kosmodromu Hainan k tomu má všechny předpoklady. Tyto rakety by mohly hrát významnou roli při vynášení družic čínských megakonstelací Guowang a Tisíc plachet/Qianfan.

Úterní start byl prvním čínským orbitálním pokusem od začátku nového lunárního (čínského) roku a sedmým  v roce 2025. Při předchozích šesti startech byla pomocí Dlouhého pochodu 6A z kosmodromu Taiyuan  vynesena čtvrtá porce družic Qianfan, raketa Dlouhý pochod 3B pak vynesla z kosmodromu Xichang na dráhu přechodovou ke geostacionární testovací družici TJS-14. CASC zatím nezveřejnil přehled čínských plánů na letošní rok, ale očekává se to do konce února. Je možné, že se tento stát pokusí znovu dosáhnout zhruba stovky startů, což byl cíl pro rok 2024.

Mezi hlavní čínské mise, které mají startovat v roce 2025, patří pilotované kosmické lodě Shenzhou 20 a 21, nákladní kosmická loď Tianzhou, nebo na květen plánovaná mise Tianwen-2 určená k průzkumu blízkozemní planetky, odběr vzorků z ní a jejich doprava na Zemi. Čína na letošní rok plánuje také několik premiér z rodiny Dlouhý pochod, či potenciálně znovupoužitelných komerčních raket. Mezi nimi bychom mohli najít i nízkonákladové nákladní mise ke stanici Tiangong.

Přeloženo z:
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GjgRscqWYAAXoDI?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GjgR7NOXsAA9Q84?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GjgR3luWAAAYSPR?format=jpg&name=4096×4096