Je nedělní poledne a Kosmonautix vám již tradičně servíruje Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Dnes máme i malý důvod k oslavě, jelikož se jedná o pětisté vydání! Ale nezdržujme se a pojďme se podívat na hlavní téma, kterým je úspěšné přistání čínské pilotované lodě Shenzhou-13. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku testování Ariane 6, odklad testovacího čerpání paliva do SLS, anebo se podíváme na nová vozidla, která budou vozit posádky misí Artemis k rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Čínská posádka se vrátila na Zemi

V sobotu v 03:56 SELČ úspěšně přistála návratová kabina čínské pilotované lodi Shenzhou-13, na jejíž palubě byla tříčlenná posádka. Posádka se vrátila z rekordně dlouhého pobytu na kosmické stanici Tiangong. Během svého pobytu prováděla experimenty a připravovala stanici na další misi i připojení nových modulů.

Celá mise trvala celkem 182 dní, 9 hodin a 32 minut. Na stanici strávila posádka 181 dní, 17 hodin a 48 minut. Jedná se o nový čínský rekord. Předchozí mise Shenzhou-12 trvala od startu do přistání zhruba polovinu času, tedy 92 dní, 4 hodiny a 12 minut. U stanice Tiangong pak byla připojena 90 dní, 17 hodin a 2 minuty. Kosmonautka Wang Ja-pching a kosmonauti Čaj Č’-kang a Jie Kuang-fu provedli během svého šestiměsíčního pobytu řadu experimentů a uskutečnili také dva výstupy do volného prostoru. Původně byly plánovány tři výstupy, ale nakonec se práce stihla během dvou a třetí nebyl potřeba. Během výstupů připravovali stanici na připojení nových modulů. Krom toho bylo cílem také ověřit vnitřní vybavení a systémy, které musí zvládat dlouhodobé pobyty. Byly proto ověřeny systémy, jakými jsou například recyklace moči, čištění a udržování vnitřní atmosféry, anebo vyzkoušeli malou palubní tělocvičnu. Pravidelné cvičení pomáhá lidskému tělu lépe zvládnout návrat zpět do pozemské gravitace a zabraňuje řídnutí kostí, ochabnutí svalů, či kardiovaskulárním poruchám.  Na palubě se nachází rotoped a speciálně upravený běžecký pás.

Během pobytu proběhla také celá řada hovorů s médii a výukovými institucemi. Kosmonauti se účastnili několika hodin výuky na čínských školách. 9. dubna dokonce proběhlo živé spojení mezi stanicí Tiangong a americkými školáky, kteří se účastnili akce pořádané čínskou ambasádou ve Washingtonu. Dále oslavovali tradiční události čínského kalendáře, jako je čínský nový rok nebo jarní festival a festival luceren. Wang Ja-pching, která je na své druhé misi, uvedla, že astronauti si na stanici užili i tradiční čínskou kuchyni. Vědecký výzkum, který probíhal během této mise, se změřil na mnoho oborů vědy. Studovalo se například, jak stav mikrogravitace ovlivňuje růst různých buněk a které deformace přináší. Dále se posádka zaměřila na studium atmosféry Země, či aktivitu Slunce.

Stanice Tiangong nyní na dva měsíce osiří, než k ní v červnu letošního roku zamíří další pilotovaná mise. I posádka lodi Shenzhou-14 by na palubě měla strávit zhruba půl roku. Ještě před touto pilotovanou výpravou by v květnu měla odstartovat nákladní loď Tianzhou-4, aby dovezla zásoby nutné pro další misi. Stejně jako se posádka třináctky věnovala přípravě stanice na připojení nových modulů, bude v této práci pokračovat i nová posádka. Ta by měla být navíc na palubě v době, kdy kolem poloviny letošního roku přiletí ke stanici dva nové laboratorní moduly Wentian a Mengtian.

Shenzhou-13 byla osmá čínská pilotovaná mise od letu Shenzhou-5 z roku 2003, při kterém se na oběžnou dráhu dostal první čínský kosmonaut. Od té doby se do kosmického prostoru dostalo celkem 12 čínských kosmonautů.

Kosmický přehled týdne:

Čtrnáctého dubna proběhl další pokus o čerpání pohonných látek do rakety SLS, která se v těchto dnech nachází na floridské vzletové rampě 39B, kde podstupuje ověřovací testy. Hlavním testem mělo být plnění centrálního i horního stupně pohonnými látkami. Již v minulém týdnu se kvůli vadnému ventilu rozhodlo, že horní stupeň nebude plně tankován a vadný ventil se vymění po návratu do VAB. Zmíněného čtrnáctého dubna mělo dojít k pokusu o natankování centrálního stupně a na horním stupni mělo dojít jen k chlazení palivového potrubí. V době, kdy byla nádrž na vodík naplněna z 49% a nádrž na kyslík z 5%, byl však test přerušen, kvůli úniku paliva. Místo úniku se nacházelo na čerpacím stojanu TSMU, připojeném k mobilní odpalovací plošině. Pohonné látky tak musely být odčerpány. Testovací cíl splnil jen horní stupeň. Na následné tiskové konferenci bylo oznámeno, že pokud půjde závadu na čerpacím stojanu odstranit venku, proběhne další pokus o čerpání paliva 21. dubna. Pokud by bylo třeba větších oprav, bude muset celá sestava předčasně do budovy VAB. V noci na neděli 17. dubna pak NASA oznámila, že se rozhodla vše vyřešit v hale VAB, kam se plošina s raketou a lodí vrátí. Pracovníci by se tu měli zaměřit na všechny problémy, které byly v minulých dnech objeveny – od úprav přívodního potrubí plynného dusíku, přes výměnu vadného heliového zpětného ventilu v horním stupni ICPS, až po opravu příčiny malého úniku kapalného vodíku v čerpacím stojanu TSMU.

Na evropském kosmodromu v Kourou proběhly další zajímavé a vlastně již finální testy, které jsou nutné před tím, než bude nasazena nová evropská raketa Ariane 6. Testovala se dvě odklopná ramena, která před startem zásobují raketu tekutým kyslíkem a vodíkem. Horní stupeň zásobují dvě ramena. Jedno rameno má hmotnost 20 tun a na délku má 13 metrů. Během tohoto testu proudily do ramen kapalné pohonné látky a v daný okamžik se odpojily a odklopily. Tento akt se děje těsně před vzletem a ramena mají 2,6 sekundy na odklopení.  Na první pohled jednoduchý manévr vyžaduje přesné načasování. Během okamžiku se nejen rychle odklopí dvě dvacet tun těžká ramena, ale odklopí se tak, aby se zavřely přívodní otvory pohonných látek a celý proces zároveň proběhl tak, aby se ramena nedotkla samotné rakety.

On the Ariane 6 launch pad, two ‘cryogenic-arms’ have been attached to the upper end of the mast.
They are part of the fluidic connection system which connects to the #Ariane6 upper stage.
Do you know how each arm weighs ?@esa @Arianespace @CNES @EuropeSpacePort #ArianeGroup pic.twitter.com/yG1377Blkx

— ArianeGroup (@ArianeGroup) April 15, 2022

Přehled z Kosmonautixu:

I tento týden jsme pro vás nachystali přehled všech témat a tedy i článků, které na webu Kosmonautix vyšly v uplynulém týdnu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Nejdříve jsme se zaměřili na společnost Astranis, která plánuje vyrábět geostacionární družice s hmotností jen půl tuny. Ačkoli je v médiích vidět zejména vozítko Perseverance, ani starší vozítko Curiosity na Marsu nezahálí. Aktuálně se připravuje objížďku místa nazvaného aligátoří záda. Zajímavá technologie nafukovacího tepelného štítu se chystá na další zkoušky. V úterý vyšel další díl seriálu mapujícího osudy programu sovětských vojenských orbitálních stanic. 14. února americká sonda Lucy pořídila sérii kalibračních snímků pomocí čtyř kamer pracujících ve viditelné části spektra. Sonda zažívá první měsíce své dlouhé cesty k takzvaným Trojánům. Po delší přestávce přinášíme další souhrn skvělých snímků z paluby ISS a také snímků Země pořízených z paluby této stanice. Americká marsovská sonda MAVEN a sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů začnou spolupracovat. Přehledem velmi zajímavého CubeSatu a zároveň sluneční plachetnice NEA Scout jsme uzavřeli desetidílný seriálu o sekundárním nákladu mise Artemis I. Podívali jsme se také na testy pozemské antény, která bude využita pro misi Biomass. I tento měsíc vyšel pravidelný přehled pokroků a změn v programu Gateway. Americké vozítko Perseverance vyfotografovalo na povrchu Marsu svůj vlastní padák. Hlavní vědecký přístroj Dalekohledu Jamese Webba úspěšně dosáhl své velmi nízké provozní teploty. V sobotu odpoledne vás čekalo čerstvé vydání seriálu Vesmírná technika. Dnes dopoledne jsme Vás ještě pozvali ke sledování živě a česky komentovaného startu rakety Falcon 9 s utajeným nákladem.

500

Pětistý díl Kosmotýdeníku si zaslouží pár slov. Předem bych vám chtěl poděkovat, že už skoro deset let může vycházet přehled kosmonautických událostí. Za těch deset let jej čtenáři stále čtou a proto má i smysl, aby nadále vycházel. Bez vašeho zájmu by již Kosmotýdeník nevycházel a tak díky patří především vám, pro které má smysl jej tvořit. Děkuji.

Pojďme si nyní připomenout některé důležité Kosmotýdeníky a přidejme k tomu pár čísel. Úplně první přehled kosmonautických událostí uplynulého týdne vyšel 22. září 2012 (v září budeme slavit deset let!). Tématem prvního dílu byl například přesun raketoplánu Endeavour do muzea a Kosmotýdeník tak zachytil ještě doznívající tóny éry systému STS. Autorem byl Tomáš Chobola, který s myšlenkou pravidelných přehledů přišel a Kosmotýdeníky pravidelně psal až do 29. dílu, který vyšel 6. dubna 2013. Od té doby jsem pravidelným autorem já, nicméně s občasnou a velmi cennou výpomocí Dušana Majera. Přeci jen, Kosmotýdeník vychází v neděli v 12:00 a to od autorů vyžaduje volný sobotní večer a nedělní ráno. Někdy je to boj s víkendovými plány, ale zatím se za těch skoro deset let nestalo ani jednou, aby Kosmotýdeník nevyšel.

Pojďme ještě pokračovat s čísly. Tři nejčtenější Kosmotýdeníky vážou vždy velmi zajímavé téma. Absolutním vítězem na počet přečtení je Kosmotýdeník ze 14. ledna 2018, který se zabýval vyvrácením zprávy o tom, že vozítko Curiosity našlo na Marsu pozůstatky života. Na vině byly tehdy podezřelé krystaly a nejasné vysvětlení od NASA, což vedlo k tradiční hysterii v některých médiích. Vsadím se, že až bude život skutečně potvrzen, bude odezva mnohem menší než v těchto případech. Každopádně si tento Kosmotýdeník přečetlo 5 188 čtenářů a zařadilo jej na první místo. Druhou příčku s 4 603 přečteními si drží vydání z 8. srpna 2021, kde byl vysvětlován nezdar prvního odběru vzorku marsovské horniny vozítkem Perseverance. Třetí pozici si pak s pěknými 4 391 přečteními drží vydání z 13. prosince 2020. A to je vydání zajímavé. Lákadlem nebylo hlavní téma, ale spíše setkání několika zajímavých událostí. Na start se chystala raketa Rocket 3.2 společnosti Astra, což nebyla žádná velká zpráva, nicméně jí vyrovnávalo dokončení nové kabiny lodi Starliner (stále se ještě neproletěla), ale trhákem byl zejména nezdařený let turistického raketoplánu od Virgin galactic. Tehdy motor zhasl krátce po zapálení a stroj musel nouzově přistát. A hvězdný přehled zakončila Starship SN-8, která jako první vylétla do výšky 12,5 kilometru a při přistávacím manévru havarovala a skončila v ohnivé kouli exploze. Prostě nezdary a výbuchy táhnou nejvíce.

Ještě jedno zajímavé číslo na závěr. Nejkomentovanějším byl Kosmotýdeník, který vyšel 10. dubna 2016, který dodnes archivuje 76 komentářů. Tématem nebylo nic menšího, než historicky první úspěšné přistání prvního stupně Falconu 9 na mořské plošině. Falcon 9 již před tím dokázal přistát na pevnině, ale tehdy to bylo poprvé, kdy přistál na moři.

Ještě jednou vám děkuji, že stále čtete tento formát a umožňujete tak tvořit kontinuální záznam o důležitých událostech kosmonautiky. Pokud máte nějakou připomínku k formátu, k tomu, co by měl Kosmotýdeník přinášet, či k autorovi, dnes je správný den na to, abyste to napsali do komentáře. Formát se za ty roky značně proměnil ze tří krátkých zpráv na kombinaci hlavního článku se dvěma doprovodnými tématy, přehledem vydaných článků a snímkem a videem týdne, ale nikde není řečeno, že toto je podoba konečná. Snad nebudu příliš optimistický, když si budu přát, abychom se tu společně potkali za dalších necelých deset let u vydání s číslem 1000.

Možná ještě omluva na závěr. Třicet Kosmotýdeníků bylo v minulém roce překlopeno do KosmoPodcastu, nicméně mé pracovní vytížení nakonec způsobilo, že nahrávání podcastu se mi už do víkendových dní nevejde. Chtěl bych tedy poděkovat i těm, kdo pravidelně KosmoPodcast poslouchali! Třeba na něj ještě jednou dojde.

Snímek týdne:

NASA se domluvila se společností Canoo Technologies, že od ní odkoupí tři elektrické vozy, které budou zajišťovat odvoz kosmonautů z misí Artemis z Armstrongovy budovy na startovní rampu 39B. Nová vozidla tak nahradí známý stříbrný Astrovan z roku 1983. Vozy by měly být na kosmodrom dodány v roce 2023. Projede se s nimi tedy i posádka první pilotované mise programu Artemis s pořadovým číslem 2.

Video týdne:

Čínská pilotovaná kosmická loď Shenzhou-13 se včera úspěšně vrátila zpět na Zemi a přistála v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Tentokrát se přistávací oblast nazvaná Dongfeng nacházela poblíž kosmodromu Jiuquan odkud loni loď Shenzhou 13-vzlétla. Již předchozí mise Shenzhou-12, která se vrátila na Zemi loni v září, se stala první misí, která přistála v lokalitě Dongfeng. Předchozí čínské mise přistávaly v jiné oblasti Vnitřního Mongolska, která nese název Siziwang Banner. Tříčlenná posádka pobývala na kosmické stanici Tiangong ve složení kosmonautka Wang Ja-pching a kosmonauti Čaj Č’-kang a Jie Kuang-fu. Video zachycuje přistání lodi. Všichni tři jsou v pořádku.

And touchdown! Looks good! pic.twitter.com/AKjRPH4XAs

— Chris Bergin – NSF (@NASASpaceflight) April 16, 2022

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/f

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/04/sz13landing.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/04/sz13crew_csss-2048×1147.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FQcJiXTWYAMUHfW?format=jpg&name=large
https://www.nasa.gov/…/image/51981873147_475a8782db_k.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/canoo_rendering.jpg