Kayla Barronová zde na snímku ze 7. února doplňuje vodu do pěstírny Veggie. Zdroj: flickr.com

Astronauti NASA Raja Chari a Kayla Barronová sklízejí vzorky buněk bavlníku vypěstované pro experiment Plant Habitat-05, který zkoumá genetiku regenerace rostlin. Zdroj: flickr.com

Německý astronaut Matthias Maurer (ESA, Expedice 66) zkoumá, jak tvrdne beton v nízké gravitaci. Výsledky výzkumu chtějí inženýři využít při budoucích technikách výstavby vesmírných staveb na měsíčním povrchu. Maurer provádí výzkumné operace v přenosném vaku pro manipulaci se vzorky v rukavicích. Míchá cementové směsi a pozoruje, jak se při tvrdnutí vzorků vyvíjejí póry, bubliny a krystaly. Zdroj: flickr.com

Na snímku z 19. ledna 2022 se ještě ohlížíme za první kosmickou vycházkou roku, kterou vykonala dvojice Pjotr Dubrov (s modrými proužky dole) a Anton Škaplerov (červené pruhy nahoře). Prováděli přípravy modulu Pričal, aby u něj mohly dokovat kosmické lodi. Výstup skončil po 7 hodinách a 11 minutách úspěšným splněním všech úkolů. Zdroj: flickr.com

Kosmická loď Sojuz MS-19 v popředí a uzlový modul Pričal o něco více v pozadí (na konci modulu Nauka) se vznáší nad noční stranou Země. V dáli vidíme soumrak v jednotlivých vrstvách atmosféry. Zdroj: flickr.com

Měsíc nad vrstvami atmosféry byl zachycen 21. ledna teleobjektivem s ohniskovou vzdáleností 500 mm. Zdroj: flickr.com

Další z pohledů na ostrovy státu Bahamy. Moře zde hraje barvami. Hlavní město Nassau je na menším protáhlém ostrůvku s vlečkou oblačnosti přibližně uprostřed dolní části snímku. Vpravo vidíme ostrovy, které bychom na mapě našli západně od Nassau (snímek má sever dole). Zdroj: flickr.com

Podivuhodný snímek kombinace barev a tvarů zobrazuje část alžírské pouště Sahara. Vidíme písečné duny, skalnaté plošiny a plata pískovcových skal. Zdroj: flickr.com

Vpravo nahoře vidíme vojenskou Edwardsovu základnu včetně ranveje pro přistání raketoplánů. Vlevo dolů od ní (uprostřed snímku) v okolí města Lancaster jsou pro pouštní oblasti typická kruhová pole s umělou závlahou. Zdroj: flickr.com

Při nočním přeletu Irska a Velké Británie nasvítil krajinu Měsíc. Dobře rozpoznatelné jsou velké aglomerace lidských sídel. V Irsku u pobřeží je snadno vidět Dublin, a v Anglii zprava Londýn, Birmingham a souměstí Liverpool-Manchester-Leeds. Zdroj: flickr.com

Noční záběr na jih Švédska, východní Německo a Polsko. Berlín je největší město dole v popředí. Směrem dozadu v přímce od něj jsou polská města Poznaň a za pruhem oblačnosti Varšava. Těsně před oblaky vpravo od Varšavy je Lodž. Úplně vpravo je Vratislav. Území ČR se na snímek těsně nevešlo, začínalo by přesně za pravým okrajem snímku. Atmosféru snímku dokresluje slabší polární záře vlevo a slabé světélkování atmosféry zelené barvy, nazývané airglow. Zdroj: flickr.com

Zemská atmosféra tvoří pouze velmi tenkou slupku kolem naší planety. V troposféře se odehrává většina nejviditelnějších projevů počasí, proto v ní vidíme oblaka a má červenou barvu (protože se zde rozptýlilo veškeré modré sluneční světlo). Nad ní leží stratosféra modrobílého vzhledu a v přechodu do černé vidíme mezosféru. I zde se někdy vyskytují oblaka, například v létě na severu. Ačkoli nad těmito vrstvami je již zdánlivě vesmírný prostor a obloha se jeví černá, i zde je vzduch o velmi nízkém tlaku a musí s tím počítat družice, které by třením o vzduch postupně zanikly. Zdroj: flickr.com

Mark Vande Hei nastavuje Combustion Integrated Rack (integrovaný box pro spalování) v americkém laboratorním modulu Destiny pro dvojici experimentů v oblasti požární bezpečnosti známých jako SoFIE, neboli Solid Fuel Ignition and Extinction. Zdroj: flickr.com

Raja Chari balí experiment Rhodium Synthetic Cryptobiology pro návrat na Zemi v lodi Cargo Dragon. Výsledky biotechnologické studie by mohly pomoci vytvořit odolnější komponenty pro vesmírné technologie a extrémní prostředí na Zemi. Zdroj: flickr.com

Kayla Barronová pracuje v laboratoři Life Science Glovebox se vzorky bavlníku v rámci výzkumu jeho genetiky s názvem Plant Habitat-05. Zdroj: flickr.com

V Petriho misce vidíme detail vzorků bavlníku, které byly vypěstovány a sklizeny v rámci studie Plant Habitat-05 vesmírného zemědělství, která zkoumá genetiku kultur bavlníku. Cílem je získat více informací o procesu regenerace rostlin a případně zlepšit produkci plodin na Zemi. Zdroj: flickr.com

Raja Chari má na sobě brýle pro virtuální realitu, aby si procvičil scénáře záchrany při výstupu do vesmíru, které by se používaly při manévrování pomocí zařízení SAFER Jet Pack (Simplified Aid For EVA Rescue). Zdroj: flickr.com

Thomas Marshburn ukládá vzorky krve, které předtím odebral, do mrazáku Mezinárodní vesmírné stanice, známého také jako MELFI (Minus Eighty-Degree Laboratory Freezer for ISS, tedy mrazák s teplotou mínus 80 st.). Zdroj: flickr.com

Nákladní loď Cygnus NG-17 nazvaná Piers Sellers (po astronautovi, který se významně podílel na budování stanice) se na tomto snímku vznáší nad Cape Range National Park vytvářejícím výběžek na samém severozápadě Austrálie. Zdroj: flickr.com

Nákladní loď Cygnus společnosti Northrop Grumman s nápadnými kruhovými solárními panely UltraFlex se 21. února 2022 blíží k Mezinárodní vesmírné stanici. Přivezla 8 300 kg nových vědeckých experimentů, zásob pro posádku a vybavení stanice. Zdroj: flickr.com

Náladní loď Cygnus těsně předtím, než ji zachytila staniční robotická paže Canadarm2 naváděná astronautem Rajou Chari. V pozadí pobřeží Ománu. Zdroj: flickr.com

Hawaii je největší havajský ostrov. Vlevo dobře vidíme vrchol sopky Mauna Kea s observatořemi a vpravo vrchol Mauna Loa. Zdroj: flickr.com

Manicouagan je největší zachovaný impaktní kráter na Zemi a zároveň je od roku 1960 součástí přehrady Manicouagan. Nachází se v Québecu v Kanadě asi 800 kilometrů severovýchodně od Montréalu. Před 215 miliony let jej vytvořila asi 5 km velká planetka a původně měl asi 100 km v průměru (dnes asi 72). Zdroj: flickr.com

Na snímku z 12. února 2022 pořízeném s objektivem nastaveným na ohnisko 105 mm vidíme vpravo od středu nejvyšší horu světa Mt. Everest v pohoří Himálaj. Zdroj: flickr.com

Raja Chari ke snímku uveřejněnému 11. února 2022 připsal, že připomíná Týden vesmírných žraloků na ISS – přežije ten nejsilnější. Jak zjistil Thomas Marshburn (na snímku vlevo), chytat volně poletující jídlo je fajn hra. Raja dodává, že vědci z Johnsonova střediska NASA pečlivě sledují jejich příjem potravy, aby mohli studovat, jak to, co jí, ovlivňuje vše od krevních buněk až po střevní biom astronautů. Zdroj: pbs.twimg.com

Thomas Marshburn zde zachytil robota Dextre na konci Canadarm2 při pravidelné páteční inspekci vnějšku stanice 4. 2. 2022. Zdroj: pbs.twimg.com

Anton Škaplerov zachytil přilétající nákladní loď Progress MS-19, která odstartovala 15. 2. 2022. Na stanici přivezla palivo, kyslík, dusík, vodu, oblečení a další vybavení pro posádku stanice – a samozřejmě také dárky nebo třeba šest nanosatelitů. Zdroj: pbs.twimg.com

25. 2. 2022 uplynulo už 100 dní pobytu evropského astronauta Matthiase Maurera (Německo) na ISS. Oslavil jej publikováním nádherného pozdravu z modulu Cupola. Zdroj: pbs.twimg.com

Matthiase Maurera zaujaly při přeletu arabské pouště tyto linie, které ji protínají. Zdroj: pbs.twimg.com

Matthias Maurer zmínil při pohledu na ostrovy Nového Zélandu, že měl možnost zde pobývat na přelomu ledna a února 2005. S potěšením tedy nyní po 17 letech sledoval výhled na severní ostrov vpravo a trochu v oblacích skrytý jižní ostrov. Zdroj: pbs.twimg.com

Matthias Maurer zmiňuje, že měl velké štěstí vyfotografovat takto nádherně vrchol Mt. Cook na jižním ostrově Nového Zélandu, kde zrovna chyběla oblačnost. Hora je na konci údolí sahajícího vpravo do protáhlého většího jezera. Zdroj: pbs.twimg.com

12. února 2022 Matthias publikoval snímek kouřící Etny. Vlečka je zvýrazněna i díky velké vlhkosti v atmosféře. Zdroj: pbs.twimg.com