Sonda Lucy otestovala své kamery

14. února americká sonda Lucy pořídila sérii kalibračních snímků pomocí čtyř kamer pracujících ve viditelné části spektra. Sonda, která zažívá první měsíce své dlouhé cesty k takzvaným Trojánům, tedy udělala důležitý krok vstříc vědecké fázi své mise. První testovací snímky však vznikly už v listopadu 2021, jen pár týdnů po startu sondy, ke kterému došlo 16. října 2021. Ovšem zmíněné únorové testy byly mnohem rozsáhlejší. Sonda použila plošinu Instrument Pointing Platform k pohybu vědeckých přístrojů a zamířila s nimi na 11 různých hvězdných polí, aby se otestovala citlivost a celkově chování kamer. Inženýry také zajímala přesnost, s jakou je sonda schopna zamířit na definovaný cíl.

Pro únorovou porci kalibračních snímků byla Instrument Pointing Platform na sondě Lucy orientována do oblasti poblíž souhvězdí Orion. Pole kamer T2CAM pokrylo i mlhovinu Rozeta. Červený rámeček označuje oblast snímkovanou T2CAM, modrý pruh patří kameře MVIC a žlutý čtvereček kameře L'LORRI.

Pro únorovou porci kalibračních snímků byla Instrument Pointing Platform na sondě Lucy orientována do oblasti poblíž souhvězdí Orion. Pole kamer T2CAM pokrylo i mlhovinu Rozeta. Červený rámeček označuje oblast snímkovanou T2CAM, modrý pruh patří kameře MVIC a žlutý čtvereček kameře L’LORRI.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Zmíněnou čtveřici kamer tvoří dvě kamery T2CAM (Terminal Tracking Cameras), jedna kamera MVIC (Multicolor Visible Imaging Camera) a kamera s úzkým zorným polem L’LORRI (Lucy Long-Range Reconnaissance Imager). Kamery T2CAM disponují širokým zorným polem 11 × 8,2 stupně a primárně budou automaticky zaměřeny na sledování Trojánů, kolem kterých Lucy proletí. Data z těchto kamer zajistí, že ostatní palubní přístroje budou vždy mířit k cíli správně. MVIC je součástí přístroje L’Ralph a jedná se o barevnou skenovací kameru s vyšším rozlišením. Tato kamera dokáže skenovat pole vysoké 8,3 stupně, ovšem tento pruh může být libovolně široký – dá se to přirovnat k panoramatickému režimu, který známe z mobilních telefonů.

Poslední kamerou, která prošla testy snímků, byla již zmíněná L’LORRI. Jde o monochromatickou kameru o vysokém rozlišení s teleobjektivem. Její zorné pole je tedy velmi úzké – pouze 0,29 stupňů čtverečních. Úkolem této kamery bude pořídit ty nejpodrobnější snímky cílových planetek. V rámci únorového testu se netestoval infračervený spektrometr LEISA (také součást přístroje L’Ralph) ani přístroj L’TES určený k mapování teploty. Tyto přístroje totiž potřebují k získání užitečných dat nějaký blízký pevný objekt.

Díky desetisekundové expozici kamer T2CAM je ve spodní části vidět mlhovina Rozeta.

Díky desetisekundové expozici kamer T2CAM je ve spodní části vidět mlhovina Rozeta.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

MVIC je skenovací vícekanálový snímač schopný pořizovat vícebarevné (panchromatické) snímky. Tento panchromatický snímek byl pořízen při skenování úzké oblasti hvězdného pole nafoceného kamerami T2CAM. MVIC pracoval s expozičním časem 0,92 sekundy a ze snímku bylo částečně odečteno pozadí, aby byly vidět slabší hvězdy.

MVIC je skenovací vícekanálový snímač schopný pořizovat vícebarevné (panchromatické) snímky. Tento panchromatický snímek byl pořízen při skenování úzké oblasti hvězdného pole nafoceného kamerami T2CAM. MVIC pracoval s expozičním časem 0,92 sekundy a ze snímku bylo částečně odečteno pozadí, aby byly vidět slabší hvězdy.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Nejslabší hvězdy na tomto nezpracovaném snímku z kamery L'LORRI mají zhruba 17. magnitudu, takže jsou přibližně 50 000× slabší, než aby je mohlo vidět neozbrojené lidské oko. Úrovně jasu obrázku byly přizpůsobeny za účelem zlepšené viditelnosti slabých hvězd. Expoziční čas v tomto případě činil 10 sekund. Pozorný čtenář si jistě všiml, že hvězdy na tomto v podstatě nezpracovaném snímku jsou lehce protažené. Tým zodpovědný za sondu Lucy však má metody k omezení tohoto efektu. Optická kvalita je dostatečná pro splnění vědeckých cílů mise.

Nejslabší hvězdy na tomto nezpracovaném snímku z kamery L’LORRI mají zhruba 17. magnitudu, takže jsou přibližně 50 000× slabší, než aby je mohlo vidět neozbrojené lidské oko. Úrovně jasu obrázku byly přizpůsobeny za účelem zlepšené viditelnosti slabých hvězd. Expoziční čas v tomto případě činil 10 sekund. Pozorný čtenář si jistě všiml, že hvězdy na tomto v podstatě nezpracovaném snímku jsou lehce protažené. Tým zodpovědný za sondu Lucy však má metody k omezení tohoto efektu. Optická kvalita je dostatečná pro splnění vědeckých cílů mise.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://lucy.swri.edu//img/LucySpacecraft.png
https://www.nasa.gov/…/image/l120_composite_context_image_-_nps-swri.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/l120_ttcam.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/l120_mvic.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/l120_llorri.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

4 komentářů ke článku “Sonda Lucy otestovala své kamery”

  1. novakow napsal:

    Jsou nějaké nové informace ohledně problému s fotovoltaickými panely?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Podle dostupných informací se zdá, že by to nemělo mít vliv na průběh mise. Ale zatím jsem nenašel podrobnější informace o příčinách selhání.

      • Spytihněv napsal:

        A je známo, kolik zbývá do kompletního rozložení panelu? Asi by se to mělo dát odhadnout podle množství generované energie. Existuje ještě nějaký jiný způsob? Pokud by to tedy nemělo mít vliv na misi dokonce ani ve vzdálenosti Jupitera, tak do zajištění příliš scházet nemůže, řekl bych.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        On je prakticky úplně rozložený, selhalo jen zaaretování. Aspoň podle toho, co jsem viděl, je rozložený z velké části. Původní obavy byly z toho, aby se při motorických manévrech nesložil.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.