14. února americká sonda Lucy pořídila sérii kalibračních snímků pomocí čtyř kamer pracujících ve viditelné části spektra. Sonda, která zažívá první měsíce své dlouhé cesty k takzvaným Trojánům, tedy udělala důležitý krok vstříc vědecké fázi své mise. První testovací snímky však vznikly už v listopadu 2021, jen pár týdnů po startu sondy, ke kterému došlo 16. října 2021. Ovšem zmíněné únorové testy byly mnohem rozsáhlejší. Sonda použila plošinu Instrument Pointing Platform k pohybu vědeckých přístrojů a zamířila s nimi na 11 různých hvězdných polí, aby se otestovala citlivost a celkově chování kamer. Inženýry také zajímala přesnost, s jakou je sonda schopna zamířit na definovaný cíl.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Zmíněnou čtveřici kamer tvoří dvě kamery T2CAM (Terminal Tracking Cameras), jedna kamera MVIC (Multicolor Visible Imaging Camera) a kamera s úzkým zorným polem L’LORRI (Lucy Long-Range Reconnaissance Imager). Kamery T2CAM disponují širokým zorným polem 11 × 8,2 stupně a primárně budou automaticky zaměřeny na sledování Trojánů, kolem kterých Lucy proletí. Data z těchto kamer zajistí, že ostatní palubní přístroje budou vždy mířit k cíli správně. MVIC je součástí přístroje L’Ralph a jedná se o barevnou skenovací kameru s vyšším rozlišením. Tato kamera dokáže skenovat pole vysoké 8,3 stupně, ovšem tento pruh může být libovolně široký – dá se to přirovnat k panoramatickému režimu, který známe z mobilních telefonů.
Poslední kamerou, která prošla testy snímků, byla již zmíněná L’LORRI. Jde o monochromatickou kameru o vysokém rozlišení s teleobjektivem. Její zorné pole je tedy velmi úzké – pouze 0,29 stupňů čtverečních. Úkolem této kamery bude pořídit ty nejpodrobnější snímky cílových planetek. V rámci únorového testu se netestoval infračervený spektrometr LEISA (také součást přístroje L’Ralph) ani přístroj L’TES určený k mapování teploty. Tyto přístroje totiž potřebují k získání užitečných dat nějaký blízký pevný objekt.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://lucy.swri.edu//img/LucySpacecraft.png
https://www.nasa.gov/…/image/l120_composite_context_image_-_nps-swri.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/l120_ttcam.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/l120_mvic.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/l120_llorri.png
Jsou nějaké nové informace ohledně problému s fotovoltaickými panely?
Podle dostupných informací se zdá, že by to nemělo mít vliv na průběh mise. Ale zatím jsem nenašel podrobnější informace o příčinách selhání.
A je známo, kolik zbývá do kompletního rozložení panelu? Asi by se to mělo dát odhadnout podle množství generované energie. Existuje ještě nějaký jiný způsob? Pokud by to tedy nemělo mít vliv na misi dokonce ani ve vzdálenosti Jupitera, tak do zajištění příliš scházet nemůže, řekl bych.
On je prakticky úplně rozložený, selhalo jen zaaretování. Aspoň podle toho, co jsem viděl, je rozložený z velké části. Původní obavy byly z toho, aby se při motorických manévrech nesložil.