Mezinárodní tým vědců vyvinul metodu, díky které mohou být ve veřejně dostupné databázi dat od NASA objeveny pulsary přibližně milionkrát rychleji než dříve. Tím se otevírá brána k objevům mnohem více těchto rychle rotujících objektů. Vědecký článek popisující výsledky byl publikován v úterý 17. listopadu ve vědeckém časopise Physical Review Letters. S využitím dat nasbíraných observatoří Fermi během 15 let a metody založené na kryptografii zkusili své štěstí spoluautoři studie, Dotan Gazith a Barak Zackay z Weizmanova vědeckého institutu v Izraeli a objevili PSR J1622−7204, izolovaný pulsar rotující 261× za sekundu a stačil jim k tomu pouze ekvivalent 10 hodin výpočetního času na standardním počítačovém procesu. Pro srovnání, dřívější nejlepší metody nedokázaly tento pulsar najít, ačkoliv disponovaly výpočetní silou, která odpovídá tomu, jako kdyby výše zmíněný standardní procesor prováděl výpočty 600 let.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
„Nevidíme každou otočku pulsaru, nemůžeme prostě spočítat otočky, abychom určili, odkud foton vyšel,“ vysvětluje vedoucí autor studie, Daniel Pook-Kolb, vědec z Institutu Maxe Plancka pro gravitační fyziku v Německu a dodává: „Máme čtyřrozměrnou mřížku a musíme pátrat v každém směru a v každém provést miliony zkoušek. Na celé Zemi k tomu není dost výpočetního výkonu.“ Tradičně vědci pátrali po pulsarech tak, že rozložili data z observatoře Fermi do menších kousků, které analyzovali tak, že je rozeslali dobrovolníkům po celém světě a využívali tak jejich výpočetního výkonu. Dokonce i s těmito dobrovolníky, kteří výpočtům věnovali zbytkový výkon svého počítače, typicky bylo zapotřebí ekvivalentu stovek výpočetních let, aby byl identifikován jediný pulsar.
Gazith a Zackay zjistili, že by se pátrání dalo transpormovat do geometrického problému – hledání nejkratšího vektoru ve víceprostorové mřížce, nebo v pravidelně rozmístěné soustavě bodů. Tato mřížková technika vychází z algoritmů vyvinutých kryptografy, kteří se snaží prolomit kódovací systémy navržené k tomu, aby odolávaly pokusům o prolomení kódu budoucími kvantovými počítači. Tato metoda se také používala k tomu, aby pomohla zefektivnit družicovou navigaci. „V naší analýze nemáme s kryptografií nic společného, ale ty algoritmy nám mohou pomoci vyřešit problém pátrání po pulsarech v našich datech,“ shrnuje Gazith.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Každý testovací běh algoritmu zabral na počítači s jednojádrovým procesorem okolo pěti minut, což znamená, že se takový výzkum dá dělat i na běžném notebooku, který většinou mívá mezi dvěma a osmi jádry. Jakmile mřížková metoda identifikovala kandidáta na pulsar, výzkumníci to potvrdili tím, že algoritmu dali plný soubor dat z observatoře Fermi, čímž odhalili, že signál je tak silný, že nemůže jít o náhodu.
Další cíl týmu je velmi ambiciózní – hledat pulsary ve dvojitých systémech, kde pulsar obíhá kolem hvězdy. Tyto objevy byly dlouho považovány za nedosažitelné, protože gravitace hvězdného partnera by rušila signál způsobem, který by znemožnil detekci pulsaru tradičními metodami. „Víme, že v tomto datovém souboru existují pravděpodobně desítky, či možná stovky těchto pulsarů, jen je zatím nemůžeme najít,“ lituje Colin Clark, astrofyzik z Institutu Maxe Plancka a spoluautor studie a dodává: „Dalším cílem je rozšířit vyhledávání a použít kombinaci nových algoritmů a distribuované výpočetní kapacity od dobrovolníků prostřednictvím programu Einstein@Home, abychom, jak doufáme, nalezli nové pulsary, o kterých si myslíme, že by tam měly být.“
Tento aktuální objev by se neuskutečnil, pokud by nebylo dlouhodobého přístupu NASA Gold Standard Science, v rámci kterého jsou vědecké data z různých misí, včetně observatoře Fermi, volně dostupná komukoliv. Observatoř Fermi vypuštěná v roce 2008 prozkoumá každé tři hodiny celou oblohu a pozoruje vesmír v oblasti gama záření, tedy nejenergetičtější formě elektromagnetického záření. Po prvotním rok trvajícím kalibračním období jsou všechna data z observatoře Fermi kompletně veřejná a k jejich publikování dochází ihned po zpracování.
„Skvělé je, že data od NASA jsou kompletně otevřená,“ chválí Clark a dodává: „Data za 18 let služby Fermi jsou veřejná a databáze stále roste.“ Tato otevřenost umožňuje výzkumníkům mimo misi Fermi, třeba i týmu, který je inspirován kryptografií, vyzkoušet na datovém souboru úplně nový přístup. Podpora NASA vůči vědecké komunitě prostřednictvím otevřeného softwaru a nástrojů, jako je třeba Fermitools od NASA, umožnil týmu připravit jejich datové soubory před zahájením analýzy.
Mise Fermi rozšířila svůj katalog z několika set gama zdrojů na tisíce, přičemž nové objevy stále přicházejí, protože vědci na stejná data aplikují čerstvé nápady. „Jakékoli pátrání, které provádí jeden tým, může provést i jiný tým a výsledek si ověřit,“ shrnuje Elizabeth Hays, vědkyně z mise Fermi z Goddardova střediska v Marylandském Greenbeltu a dodává: „Díky tomu se celá vědecká práce zlepšila.“
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/content/dam/science/cds/general/images/2023/05/screenshot-2023-06-06-at-2.57.05-pm.png
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA21085/PIA21085~large.jpg?w=1920&h=1080&fit=clip&crop=faces%2Cfocalpoint
https://images-assets.nasa.gov/image/GSFC_20171208_Archive_e002215/GSFC_20171208_Archive_e002215~large.jpg








