křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Články
Planetě Venuši se na Oslu věnujeme pravidelně. Již dříve se tak naši čtenáři mohli seznámit s tím, že její atmosféra může být gigantickou laboratoří organické chemie, jak ukázaly experimenty doktora Jana Špačka a jeho týmu. Nyní přišli s dalším dílkem své detektivní skládačky. Ať už je v mracích Venuše cokoli, je to neobyčejně divné, a je toho hodně.
A je to tady znovu. Poslední pátek v měsíci znamená, že se společně setkáme u tradičního Pokecu (už s pořadovým číslem 93), kde si společně promluvíme o tom, co nám kosmonautika přinesla. Tematický rámec může být ale mnohem širší, to už bude na vás. V osm hodin večer začne na našem YouTube kanálu další přímý přenos, který potrvá jako obvykle okolo dvou hodin. Obsah probíraných témat bude opět na vás, našich divácích, protože v Pokecu s kosmonautixem platí, že dotazy, které napíšete do chatu, rozhodují o tom, na co budeme odpovídat. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když si naše vysílání pustíte a strávíte s námi pohodovou chvilku.
Shubhanshu Shukla poprvé zažíval, jaké to je být nad rodnou planetou. V kosmické lodi Crew Dragon ho čekala první noc, než se konečně spojí s kosmickou stanicí. Jenže spánek s překrásnou Zemí za oknem se najednou zdál jako plýtvání časem. Únava však mnohdy bývá silnější. Navíc odpočinek je velmi důležitý v situaci, kdy máte celý den přesně naplánovaný v pětiminutových oknech. Najít si však vhodné místo bývá oříšek a každý astronaut se s tím musí vypořádat po svém, protože každému vyhovuje něco jiného a spánek ve stavu bez tíže je diametrálně odlišný od toho, který známe ze Země. Shux pomalu hledal místo, kde by se uvelebil. Jako první padl jeho pohled na sedadla, kde by se mohl připoutat pětibodovým pásem a díky tomu získal alespoň nějakou oporu, ale ta už byla z části obsazená jinými členy posádky, a tak se rozhodl hledat dál. Všichni už spali a tiše jim to záviděl. Pak ho zaujalo místo pod sedadly, kde byla spousta trubek, kde se mohl zaklínit a mít alespoň nějakou oporu. Rychle zjistil, že
V pátek 30. října ve večerních hodinách by měla z kosmodromu Šríharikota odstartovat raketa GSLV Mk II indické kosmické agentury ISRO. Na oběžnou dráhu vynese navigační družici NVS-03 (IRNSS-1L), která je určena k doplnění a modernizaci indického regionálního navigačního systému NavIC. Jde o třetí družici nové generace, která oproti svým předchůdcům přináší mimo jiné podporu navigačních signálů v pásmu L1.
Vesmír zkoumáme stále dokonalejšími přístroji. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nám umožňuje nahlížet do dávné historie kosmu, zatímco nové generace astronomických observatoří slibují otevřít další okna do jeho tajemství. Za každým podobným přístrojem se však skrývá nejen fascinující vědecký cíl, ale také složitá fyzika, náročný technologický vývoj a práce lidí, jejichž jména se do titulků zpráv často nedostanou. Astronomie se mění, věda se posouvá, ale otázek stále přibývá. Jaké možnosti nám v tomto směru nabízejí současné vesmírné teleskopy? Kam se bude ubírat astronomický výzkum v následujících letech a jakou roli v něm mohou sehrát nové technologie? O tom všem, ale také o fyzice, vývoji vědeckých přístrojů a vlastních představách o budoucnosti výzkumu vesmíru jsem si povídal s Vítězslavem Škorpíkem, fyzikem působícím ve švýcarské technologické společnosti Evatec AG, a protože se známe, zvolil jsem méně formální styl a v rozhovoru si tykáme, tak snad mi bude odpuštěno.
Australská vláda předložila Evropské kosmické agentuře (ESA) protinabídku s cílem zajistit australské astronautce Katherine Bennell-Peggové let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Podpora této mise není v Austrálii všeobecná a jeden vládní představitel označil tyto výdaje za „nezodpovědné“. Australský ministr pro vědu Tim Ayres 23. října potvrdil, že vláda formálně odpověděla na nabídku, kterou od ESA obdržela začátkem tohoto roku.
Do startu kosmické lodi Crew Dragon Grace už zbývaly jen poslední sekundy. Už za pár chvil měla mezinárodní posádka s prvním obyvatelem Indie, který navštíví ISS, okusit sílu raketových motorů Merlin. Můžete mít za sebou stovky hodin tréninku, nalétány stovky hodin v kokpitech letadel, ale na start rakety, na jejímž vrcholu sedíte, vás nepřipraví nic. Každá část vašeho těla to cítí, hluk, který není jen hlasitý, ale prostupuje celým tělem, a všechno se to děje strašně rychle. Falcon-9 odstartoval i s posádkou na palubě vstříc ISS, a tak po řadě nepříjemných odkladů začala mise Axiom-4. Byl to Isaac Newton, který při pohledu na padající jablko začal chápat, jak funguje gravitace. Hoď balonkem a máš jistotu, že dopadne nedaleko. Dej do toho více síly a dopadne dál. Pokud však vyvineš dostatečnou sílu tak, že stejný balonek urychlíš dostatečně rychle, už nemusí dopadnout vůbec. Místo toho díky zakřivení Země bude kolem ní obíhat ve stavu nepřetržitého pádu. Říkáme tomu úniková rychlost. Takto hodně zjednodušeně obíhá i Mezinárodní vesmírná stanice ISS okolo
Zkouška shozem v plném měřítku kosmického letounu Space Rider Evropské kosmické agentury (ESA) skončila předčasně poté, co se padákový kluzák testovacího modelu nerozevřel podle očekávání. Jde o druhý případ v letošním roce, kdy byla shozová zkouška Space Rideru přerušena kvůli anomálii, a to po přerušeném pokusu v květnu.
Program lunárního přistávacího modulu Evropské kosmické agentury (ESA) Argonaut představuje evropský autonomní, všestranný a spolehlivý přístup k Měsíci. Od 30. let 21. století budou přistávací moduly Argonaut vynášeny raketami Ariane 6 se čtyřmi pomocnými urychlovacími stupni, aby dopravovaly náklad na povrch Měsíce a podporovaly robotické i pilotované mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
