Slam Corp
Slam Corp, fiktivní společnost založená bývalým hráčem MLB Alexem Rodriguezem, žaluje Lynk Global, aby zabránila operátorovi družicového vysílání pro chytré telefony odstoupit od dlouho odkládané fúze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slam Corp, fiktivní společnost založená bývalým hráčem MLB Alexem Rodriguezem, žaluje Lynk Global, aby zabránila operátorovi družicového vysílání pro chytré telefony odstoupit od dlouho odkládané fúze.
Konsorcium ukrajinských, severských a východoevropských společností doufá, že získá více než 100 milionů eur na vybudování konstelace více než 70 obrazových družic, které by poskytovaly zpravodajské informace podél ruských hranic.
Společnost York Space Systems vypustila první družici z plánované konstelace pro Agenturu pro rozvoj vesmíru (SDA). Družice Dragoon byla vynesena v rámci mise Transporter-14. Celkově má společnost postavit a vypustit dvanáct družic.
Čínský startup Landspace provedl v pátek statický zážeh v rámci příprav ke startu rakety Zhuque-3 na orbitální dráhu. Devět motorů Tianque-12A spalující metan a kapalný kyslík běželo 45 sekund a byl proveden i test vektorování.
Jared Isaacman 21. června obdržel cenu Wernhera von Brauna od Národní vesmírné společnosti jménem Polaris Dawn, soukromé mise astronautů, které v září 2024 velel. Slavnostní předávání cen proběhlo během Mezinárodní konferenci o rozvoji vesmíru.
ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.
Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.
Články
Americká vědecká sonda Parker Solar Probe 19. června úspěšně dokončila svůj 24. průlet kolem Slunce, během kterého vyrovnala svůj sávající rekord v nejmenší vzdálenosti od povrchu Slunce (6,2 mil km). Po tomto průletu, který byl posledním v základní misi sondy, zůstane Parker Soalr Probe na dráze kolem Slunce a i nadále bude provádět svá pozorování. To bude pokračovat až do roku 2026, kdy mají být formálně zhodnoceny další kroky této mise. Sonda se po svém 24. průletu ohlásila 22. června řídícímu středisku na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu, kde byla navržena a postavena. Podle prozatím přijatých dat jsou její palubní systémy v pořádku a vše pracuje normálně. Sonda byla v době průletu kolem Slunce odříznuta od komunikace se Zemí a všechny činnosti spojené s průletem musela zvládnout autonomně.
Komerční výprava Ax-4 na Mezinárodní kosmickou stanici se v uplynulých dvou týdnech odložila hned několikrát a z několika důvodů – od špatného počasí, přes problém na raketě až po řešení situace s )únikem vzduchu na ISS. Teď už je snad vše v pořádku a NASA, SpaceX i Axiom Space plánují start na středeční ráno v 8:31 SELČ. Za zhruba desetidenní výpravu na Mezinárodní kosmickou stanici se vydají Američanka Peggy Whitson, Ind Šubanšu Šukla, Polák Sławosz Uznański-Wiśniewski a Maďar Tibor Kapu. Pokud tedy budete mít zítra ráno čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 25. června v 8:31 SELČ Startovní okno: Okamžité Místo startu: Rampa LC-39A, Kennedy Space Center, Florida Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1094, který poletí podruhé) Primární náklad: Kosmická loď Crew Dragon Hmotnost nákladu: cca 12 000 kg Cílová dráha: Nízká oběžná dráha Země První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na pevninské ploše LZ-1 Náš přenos ze startu spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy kolem 8:15 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém
NASA vypravila na oběžnou dráhu přístroj, jaký nemá obdoby. Jmenuje se Arcstone a má za úkol zlepšit kvalitu dat ze senzorů pro sledování Země z oběžné dráhy. Tato technologická demonstrace bude provádět takzvanou lunární kalibraci. To znamená, že bude měřit množství slunečního svitu, které se odráží od povrchu Měsíce. Taková měření lunární spektrální odraznosti mohou být nakonec použita ke stanovení vysoce přesného univerzálního standardu pro použití v mezinárodní vědecké komunitě a komerčním kosmickém průmyslu. Aby bylo jisté, že družice i senzory umístěné na letadlech pracují správně, výzkumníci je kalibrují porovnáváním dat ze senzorů se známými standardními měřeními. Arcstone se stane první misí, která bude exkluzivně vyhrazená pro měření lunární odrazivosti z kosmického prostoru jakožto způsobu pro kalibraci a zlepšení vědeckých dat nasbíraných orbitálními přístroji sledujícími Zemi.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta květnová vychází na 25. 06. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Vladimír Kováč přinese novinky z Měsíce a okolí a dále Milan Halousek poskytne přehled pilotované kosmonautiky v roce 2025. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 25. června 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Novinky z Měsíce a okolí – Vladimír Kováč Přehled pil. kosmonautiky 2025 – Milan Halousek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202506.png
Pro efektivní a bezpečné využívání jaderných reaktorů ve vesmíru je nezbytné pochopit, jak dlouhodobě odolávají drsným podmínkám vesmírného prostoru. Pro ověření vlivu dlouhého pobytu reaktoru v tomto prostředí se dá využít studium vysloužilých reaktorů na oběžné dráze okolo Země. Na takový výzkum je zaměřen projekt CubeSatu REXIS s výraznou českou stopou.
V rámci dosavadních 13 startů programu Transporter byly na oběžnou dráhu vyneseny stovky malých družic z desítek států světa. Jelikož trh s malými družicemi rychle expanduje, poptávka po službách spojených se startem, nepolevuje. SpaceX proto chystá misi Transporter-14, při které dopraví na oběžnou dráhu 70 malých družic. Náš přímý přenos bude opět připraven a budeme rádi, když si v noci na pondělí uděláte čas na jeho sledování.
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené jméno mise první členky nového oddílu evropských astronautů, která se vydá na dlouhodobou misi na ISS. V dalších tématech nás čeká start a přistání japonské rakety od japonské společnosti Honda, statický zážeh opakovatelně použitelného a ocelového prvního stupně čínské rakety Zhuque-3, či na explozi Starship S36. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Společnost Firefly Aerospace oznámila 18. června novou službu Ocula zaměřenou na snímkování Měsíce. Technologie má létat na tahačích Elytra od stejné firmy a první vlaštovky bychom se mohli dočkat už v roce 2026. Ocula bude na oběžné dráze Měsíce využívat teleskopy s vysokým rozlišením od Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), které nabídnou snímkování Měsíce v ultrafialové a viditelné části spektra, což je klíčové pro identifikaci minerálních ložisek na povrchu Měsíce. Bude také možné s vysokou přesností zmapovat budoucí přistávací lokality a snímky zlepší i povědomí o situaci v cislunárním prostoru.
Přesně před 365 dny, tedy 21. června 2024 v 0:10 SEĽČ, vyšel na našem webu článek Česká cesta do vesmíru začíná. O den dříve se totiž do Prahy na Fyzikální ústav AV ČR sjeli zástupci médií, hvězdáren, planetárií, ale i vysokých škol, akademických institucí, politického života, či soukromých firem podnikajících v kosmonautice. Ti všichni byli svědky několikahodinového programu plného proslovů a panelových diskusí na téma budoucnosti českého kosmického průmyslu, či významu letů do kosmického prostoru pro ekonomický rozvoj státu i pro technické vzdělávání mladé generace. Na akci byl představen projekt Česká cesta do vesmíru, který má podpořit aktivity kosmického průmyslu v ČR, posílit zájem o technické vzdělávání mladé generace a vrcholem by měl být let občana České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici. Rok je za námi a proto přichází čas podívat se, co se stihlo udělat a co nás ještě čeká. 18. června večer se proto do Prahy opět sjeli zástupci hvězdáren, planetárií, kosmických firem i vysokých škol, aby v nově zrekonstruovaném planetáriu sledovali shrnutí prvního ročníku projektu v rámci akce Přes oblaka ke hvězdám.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.