V rámci akce pojmenované Ignition (zážeh) NASA v úterý 24. března oznámila sérii transformativních iniciativ, které jsou navrženy tak, aby dosáhly cílů stanovených v tzv. National Space Policy od Donalda Trumpa a posunuly vpřed americké vedení v kosmonautice. Tyto aktivity odrážejí naléhavost současné situace, ale také obrovské příležitosti, které před námi leží v oblasti vědy a objevů, které mohou změnit svět.
„NASA je odhodlaná opět dosáhnout téměř nemožného, vrátit se na Měsíc před koncem volebního období prezidenta Trumpa, vybudovat lunární základnu, založit trvalou přítomnost a také udělat další věci potřebné k potvrzení amerického vedení v kosmonautice. To je důvodem, proč je nezbytné, abychom z akce jako je Ignition, odcházeli s naprostou shodou ohledně národního imperativu, který je naším společným posláním. V tomto soupeření velmocí čas neúprosně běží a úspěch či neúspěch se bude měřit v měsících, nikoli v letech,“ uvedl administrátor NASA, Jared Isacman a dodal: „Pokud koncentrujeme mimořádné zdroje NASA na úkoly zmíněné v National Space Policy, odstraníme zbytečné překážky, které brání pokroku, a uvolníme pracovní sílu a průmyslový potenciál naší země i našich partnerů, pak se návrat na Měsíc a vybudování základny bude jevit jako nicotná záležitost ve srovnání s tím, čeho budeme schopni dosáhnout v nadcházejících letech.“
Zdroj: https://www.astrospace.it
Přidružený administrátor NASA, Amit Kshatriya, uvedl: „Dnes sjednocujeme úsilí NASA kolem této mise. Na Měsíci přecházíme k cílené, fázované architektuře, která rozšiřuje naše schopnosti postupně, přistání za přistáním, a to v součinnosti s našimi průmyslovými a mezinárodními partnery. Na nízké oběžné dráze Země (LEO) si uvědomujeme, kde trh existuje a kde ne, uznáváme neuvěřitelnou hodnotu Mezinárodní vesmírné stanice a připravujeme přechod, který vybuduje konkurenceschopný komerční ekosystém, namísto toho, abychom prosazovali jediný výsledek, který trh nedokáže podpořit. V rámci našich vědeckých misí otevíráme povrch Měsíce výzkumníkům a studentům z celé země a díky Space Reactor-1 Freedom konečně pošleme jaderný pohon z laboratoře do hlubokého vesmíru. To vše je možné díky investicím do našich lidí, návratu klíčových dovedností do agentury, umístění našich týmů tam, kde se stroje vyrábějí, a vytváření skutečných cest pro příští generaci lídrů NASA. Naši zaměstnanci jsou klenotem NASA a od svých vedoucích potřebují jasné cíle misí, nástroje k jejich realizaci a volnou ruku. O tom je akce Ignition.“
Návrat na Měsíc
Aktuální oznámení vycházelo z nedávno oznámených změn v programu Artemis, které obsahují i standardizaci konfigurací rakety SLS, či přidání dodatečné mise na rok 2027. Následovat má minimálně jedno přistání na povrchu každý další rok. V rámci tohoto nedávno aktualizovaného scénáře se mise Artemis III (momentálně plánovaná na rok 2027) zaměřit na testy integrovaných systémů a provozních schopností na oběžné dráze Země v předstihu před lunárním přistáním v rámci Artemis IV.
Při pohledu za Artemis V, NASA 24. března oznámila, že začala zapracovávat více komerčně zajišťovaného a znovupoužitelného hardwaru, aby mohla podnikat častější a dostupnější pilotované výpravy na povrch Měsíce. Zprvu prý cílí na přistání každých šest měsíců s potenciálem zvýšit kadenci, až potřebné možnosti dozrají. K dosažení trvalé lidské přítomnosti na Měsíci NASA oznámila rozfázovaný přístup k budování lunární základny. V rámci této strategie hodlá agentura pozastavit projekt stanice Gateway v jeho současné podobě a zaměřit se na infrastrukturu, která umožní trvalé činnosti na povrchu. Navzdory problémům s některými stávajícími zařízeními bude agentura přetvářet vhodné vybavení a využívat závazky mezinárodních partnerů k podpoře těchto cílů. V následujících dnech NASA vydá žádosti o informace (RFI = Requests for Information) a návrhy výzev k podání nabídek (RFP = Requests for Proposals), aby zajistila další pokrok při plnění národních cílů.
Stavba lunární základny
NASA plánuje založit udržitelnou lidskou přítomnost na Měsíci na základě tří promyšlených fází.
Fáze 1: Buduj, testuj a uč se
NASA se posouvá od individuálně přizpůsobených, nepravidelných misí k opakovatelnému, modulárnímu přístupu. Prostřednictvím programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) a dodávek roverů z programu LTV (Lunar Terrain Vehicle) agentura zvýší tempo lunárních aktivit, bude posílat vozítka, nástroje a technologické demonstrátory, které přinesou pokroky v mobilitě, generování elektřiny (včetně radioizotopových topných jednotek a radioizotopových termoelektrických generátorů), komunikaci, navigaci, povrchových činnostech a širokém rozsahu vědeckých výzkumů.
Fáze 2: Založení časné infrastruktury
Se získanými lekcemi z dřívějších misí se NASA posune k poloobyvatelné infrastruktuře a pravidelné logistice. Tato fáze umožňuje opakované výpravy astronautů na povrch a zahrnuje významné mezinárodní příspěvky, včetně hermetizovaného roveru agentury JAXA a případně i dalších vědeckých přístrojů, roverů a infrastrukturních či dopravních kapacit od partnerských organizací.
Fáze 3: Umožnění dlouhodobé lidské přítomnosti
Jakmile budou k dispozici nákladní varianty landerů z programu HLS, bude NASA na Měsíc posílat těžší infrastrukturu potřebnou pro trvalé udržování lidí na Měsíci. Půjde o přesun od periodických expedic k trvalé lunární základně. Tento plán zahrnuje víceúčelové habitaty MPH (Multi-purpose Habitats) od italské kosmické agentury ASI, vozítko Lunar Utility Vehicle kanadské CSA a možnosti dodatečných podílů v ubytování, povrchové mobilitě a logistice.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Zajištění americké přítomnosti na nízké oběžné dráze Země
Během budování lunární infrastruktury, NASA rovněž potvrzuje svůj závazek vůči nízké oběžné dráze Země. Po dobu více než dvou desetiletí Mezinárodní kosmická stanice sloužila jako orbitální laboratoř světové úrovně, která umožnila realizaci více než 4 000 výzkumných projektů, podpořila přes 5 000 výzkumníků a hostila návštěvníky z 26 států. Navrhnout, vyvinout a postavit ISS vyžadovalo 37 startů raketoplánů, 160 výstupů do volného prostoru a více než sto miliard dolarů. Orbitální laboratoř však nemůže sloužit donekonečna. Přechod na komerční stanice musí být promyšlený, záměrný a strukturovaný tak, aby podpořil dlouhodobé úspěchy celého průmyslového odvětví.
NASA představuje novou strategii pro nízkou oběžnou dráhu Země (LEO) a žádá o zpětnou vazbu od zástupců průmyslu. Tato strategie zachovává všechny stávající přístupy a zároveň zavádí postupný přístup založený na zkušenostech z Mezinárodní vesmírné stanice, jehož cílem je zabránit jakémukoli přerušení přítomnosti lidí z USA v kosmickém prostoru a vybudovat silný komerční ekosystém. V rámci tohoto alternativního přístupu si NASA obstará vládou vlastněný centrální modul, který se připojí ke kosmické stanici. Následovat budou komerční moduly, které budou prověřeny s využitím možností ISS a později se oddělí k samostatnému letu. Jakmile dojde k rozvoji technických a provozních kapacit a k uspokojení poptávky na trhu, stanice se osamostatní a NASA se stane jedním z mnoha zákazníků, kteří budou nakupovat komerční služby. Pro stimulaci orbitální ekonomiky chce NASA rozšířit průmyslové možnosti včetně misí privátních astronautů, prodejů velitelských křesel, společných misí, dokončování více modulů, či ocenění v podobě finančních odměn. Průmyslové RFI se mělo otevřít 25. března, jejhož cílem je získat informace o strukturách partnerství, financování a snižování rizik.
Pokroky v objevech měnících svět se současnými i chystanými vědeckými misemi
Ve Zlatém věku průzkumu a objevů chce NASA plně využít výhodu každé příležitosti dostat do kosmického prostoru vědecký výzkum. Teleskop Jamese Webba pokračuje v transformaci našeho chápání mladého vesmíru, Parker Soalr Probe proletěla atmosférou Slunce, NASA ukázala, jak by se dala naše planeta bránit odkloněním dráhy planetky a data z výzkumu Země jsou široce využívána americkými firmami, americkým zemědělstvím i organizacemi, které zasahují v případě přírodních katastrof. Na Mezinárodní kosmické stanici NASA provádí přelomové experimenty v kvantovém výzkumu.
Budoucí příležitosti posílí vedoucí postavení Spojených států v oblasti vesmírných věd. Kosmický teleskop Nanccy Grace Roman, který by mohl být vypuštěn možná už letos na podzim, aby přinesl pokroky v našem chápání temné energie, vytvořil nový standard pro vedení velkých vědeckých misí. V rámci mise Dragonfly bude v roce 2028 vypuštěna oktakoptéra s jaderným zdrojem energie, která v roce 2034 dorazí k Saturnově měsíci Titanu, který je bohatý na organické látky. V roce 2028 NASA vypustí a k Marsu dopraví evropské vozítko Rosalind Franklin, na kterém se NASA podílí také hmotnostním spektrometrem pro přístroj MOMA, což by mohlo vést k dosud nejpropracovanější detekci a analýze organických látek, jaká kdy byla na Marsu provedena. Nová vědecká mise zaměřená na Zemi, která má startovat v příštím roce, bude poprvé měřit evoluci dynamiky konvektivních bouří, aby se zlepšily předpovědi extrémních projevů počasí až šest hodin předtím, než k bouři dojde.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Agentura podrobně popsala, jak výstavba měsíční základny přispěje k pokroku v oblasti měsíční vědy a podpoří budoucí průzkum Měsíce a Marsu. Díky urychlené kadenci programu CLPS, který počínaje rokem 2027 cílí až na 30 robotických přistání, NASA urychluje dodávky vědeckého a technologického vybavení na povrch Měsíce. Bude zde mnoho příležitostí pro dopravu nákladů včetně roverů, skákadel, či dronů s vítanými podíly z průmyslu, akademické sféry a od mezinárodních partnerů. Náklady v blízkém časovém horizontu zahrnují třeba rover VIPER, či misi LuSEE-Night. 24. března mělo být vydáno RFI s výzvou zaměřenou na užitečné náklady schopné podpořit vědecké a technologické cíle NASA pro dodatečné mise v letech 2027 a 2028. To umožní studentům a výzkumníkům napříč USA pracovat na vědeckých přístrojích, které budou v dalších letech použity na povrchu Měsíce. V rámci této výzvy k podání informací budou rovněž vyžádány užitečné náklady pro budoucí mise na Mars, včetně projektu Mars Telecom Network (MTN) a demonstrační mise v oblasti jaderných technologií.
Agentura zamýšlí, že naváže partnerství s filantropicky a privátně financovanými výzkumnými organizacemi se sdílenými cíli v průzkumu vesmíru. Další RFI (též z 24.března) mělo posílit partnerství a komerční příležitosti označované jako „Science as a Service“, tedy Věda jako služba. To by NASA umožnilo zefektivnit stávající provoz a soustředit investice na průlomové mise, které může vést pouze tato agentura. Na závěr bloku ještě agentura přislíbila zveřejnění dříve nepublikované dvojice snímků z teleskopu Jamese Webba a Hubbleova teleskopu. Tyto snímky zachycují Saturn v jedinečných detailech – jak ve viditelné, tak infračervené části spektra.
Zdroj: https://www.esa.int/
USA se pouštějí do využívání jaderné energie ve vesmíru
Kromě výše zmíněných vědeckých misí, po dekádách studií a v reakci na National Space Policy, NASA oznámila významný posun vpřed v otázce přesunu jaderné energie a pohonu z laboratoří do kosmického prostoru. NASA před koncem roku 2028 vypustit Space Reactor-1 Freedom, první jaderně poháněnou meziplanetární sondu, která se vydá k Marsu. Jejím úkolem bude demonstrovat pokroky v jaderném elektrickém pohonu v hlubokém vesmíru. Tento typ pohonu nabízí mimořádné možnosti pro efektivní přepravu velkých hmot v hlubokém vesmíru a umožnil by vysokoenergetické mise i za oběžnou dráhou Jupiteru, kde už fotovoltaické panely nejsou efektivní.
Až Space Reactor-1 (zkráceně SR-1) Freedom dorazí k Marsu, provede výsadek užitečného nákladu Skyfall v podobě vrtulníků odvozených od Ingenuity, které budou pokračovat s průzkumem Marsu. SR-1 Freedom založí letový odkaz jaderného hardwaru, nastaví regulatorní a startovní precedens a aktivuje průmyslovou základnu pro budoucí štěpné systémy napříč pohonnými, povrchovými a dlouhodobými misemi. NASA a ministerstvo energetiky společně vytvoří podmínky nezbytné pro dlouhodobý průzkum vesmíru za dráhou Měsíce, pro budoucí výpravy na Mars a do vnější části Sluneční soustavy.
Žádný z těchto projektů nemůže uspět bez pracovníků NASA. Jak již bylo výše uvedeno, agentura obnovuje své klíčové kompetence, převádí tisíce pracovních míst u externích dodavatelů do státní služby a obnovuje inženýrské, technické a provozní kapacity, jaké se očekávají od přední světové kosmické organizace. NASA rozšiřuje počet stážistů a profesionálů na začátku kariéry. Ve spolupráci s americkým úřadem personálního managementu a NASA Force, vytváří nové možnosti pro zkušené odborníky z oboru, aby mohli působit v rámci časově omezených pracovních poměrů. Agentura se rovněž snaží otevřít zaměstnancům NASA příležitosti k získání cenných zkušeností z práce v technologicky nejvyspělejším kosmickém průmyslu v historii.
Výzvy oznámené 24. března budou v následujících měsících implementovány, přičemž týmy v celé agentuře zajistí hladký přechod a zároveň budou rozvíjet klíčové programy a partnerství. NASA nasadí odborníky z dané oblasti do všech článků dodavatelského řetězce – ke každému významnému dodavateli, subdodavateli a u komponentů kritické cesty – aby prověřovali zažitá očekávání, řešili problémy, urychlovali výrobu a pomáhali zajistit dosažení správných výsledků. Prostřednictvím těchto reforem má NASA posílit své schopnosti naplňovat prezidentovu národní vesmírnou politiku a zajistit trvalou převahu Spojených států ve vesmíru.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/03/moon-base1.jpg
https://www.astrospace.it/wp-content/uploads/2026/03/sr1freedom-render.png
https://pbs.twimg.com/media/HELqreZWEAA98u9?format=jpg&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/HELwCrjbsAAuOYI?format=jpg&name=900×900
Jared je chytrý a ví, že Trump potřebuje slyšet sliby úspěchu ve velkém plánu. Dočetl by do konce? Nový plán je vlastně chytře interpretovaný existujicí ale doteď nekompaktně podaný. Jak to čtu: 1.Máme nový plán. 2.Nabídněte své jakékoli schopnosti (RFI). 3. Zařadíme vybrané do plánu (RFP). 4.Do plánu opět zařazujeme vše rozpracované. 5.Cokoli po přistání zanecháme na Měsíci, musí mít velký nápis USA NASA – je to základna pro Trumpa. 6.Tahač na atomový pohon ~ tohle může být opravdu skok. 7.Nový centrální modul nové ISS – jestli jsem správně pochopil, že bude nejdříve hermeticky propojený se starou ISS, vidím v tom nebezpečí kontaminace z vyjimečného bakteriálního prostředí ~ Psalo se o tom, odkaz nemám. A nejdůležitější za 8.Abyste vy, dodavatelé, nemarnily penize NASA, budeme si vás kontrolovat přímo u vás. Což je poučení dvěma dodavately. Termíny cílů jsou v plánu také, nic není tak nejisté jako ony.
7.Nový centrální modul nové ISS
Toto je upraveny plan Axiom Station po zmene, ktoru si vyziadala NASA. Sukromna stanica nevznikne pripojena k ISS. K ISS sa pripoji len jeden modul, prelozi sa nejaky naklad, modul sa nasledne odpoji od ISS. Potom sa k nemu pripoja dalsie moduly a zacnu tam lietat posadky.
Rozdiel je len v tom, ze NASA podla tohto planu pravdepodobne bude chciet odkupit prvy modul od Axiomu aby mala na novej stanici vacsi vplyv. Prevadzkovat ho bude Axiom, NASA bude vlastnikom.
Otázkou je reálné financování. Zatím mi připadá, že prioritu má co nejrychlejší přistání na Měsíci před Čínou, tedy v roce 2028 před prezidentskými volbami (listopad). Kvůli tomu zrušili co šlo, aby soustředili kapacity. Protože tím naštvali spoustu lidí (místní v Kongresu i zahraniční partnery), udělají velkolepé sliby a plány základny hlavně proto, aby uklidnili naštvané. Uvidíme, jak se to vyvine v tomto roce.
Co se týče nesmyslných plánů, NASA dohnala a předehnala i snílka Muska… tohle jsou bláboly, kterým by neuvěřil ani Hurvínek… anebo budiž, jsou to plány, ale asi tak na roky 2040 – 2080 😛 S Artemis II, která je jen chudá příbuzná Apollo 8, se „crcají“ už od roku 2021. Lunární Starship je v nedohlednu, rozhodně ne dříve než 2031. Artemis IV sklouzne zřejmě až na roky 2032-33.
Artemis IV a V v roce 2028 nečekám, ale do konce desetiletí by se návrat Američanů na Měsíc stihnout měl.
Kdy budou k dispozici pilotovane mesicni landery?
Za 2..3 roky urcite ne.
Bez nich a bez Gateway neni duvod za LEO letat a SLS ztraci smysl.
Starship nepocitam, s tim se Elon bude mrcasit jez v roce 2030 nekde na LEO. Mnozstvi precerpavani paliv je neslabsi misto celeho reseni.
Chápem to dobre, že stanica na orbitu Mesiaca, ktorej prvé moduly boli tesne pred dokončením, má byť zrušená v prospech stanice na povrchu Mesiaca, z ktorej ešte nie je hotová ani skrutka?
Ano, díly z Gateway mají najít využití jinde.
Můj náhled na to, že dělat vědu u Měsíce, dopravovat tam „pokusy“ a vzorky z nich nazpět, je mrhání nákladů. Zato pokud bude Gateway sloužit jako „garáž záchranné služby“, překladiště pohonných hmot a čekárna, pokud se něco úplně nepovede, pak smysl má.
Vědecký výzkum na Měsíci je bezesporu velmi důležitý. I já jsem se na Gateway těšil a je mi líto, že končí. Ale věda u Měsíce je velmi cenná pro další lety lidí někam dál.
Modul PPE měl ověřovat elektrický pohon. Využití PPE v projektu sondy SR-1 ukazuje, že ani pro současné vedení NASA není zbytečný.
Nešlo ani tak o dopravu experimentů a výrobu vzorků, spíš o studium dlouhodobějšího vlivu prostředí (podobného meziplanetárnímu) na člověka.
Jako „garáž“ pro landery, překladiště pohonných hmot z Lunar View do PPE a „čekárna“ pro Oriony (což by umožnilo delší mise HLS na Měsíci) Gateway sloužit měla.
Môj komentár bol skôr povzdychnutím nad nelogickosťou takéhoto rozhodnutia.
Zišiel by sa aj článok o tom, ako si NASA predstavuje – teda, pokiaľ si už nejako predstavuje – program Artemis bez Gateway.
To na článek není. Prostě se Oriony budou připojovat rovnou na landery, jako tomu mělo být u Artemis III před změnou její podoby.
Tento článek má návaznost na předchozí články autora a Jiřího Hoška, kde se jednotlivé problematiky rozebíraly.
Za mě je článek zpracovaný velmi dobře a větší délka by mu spíš uškodila.
Autor článku si zaslouží pochvalu nejen ode mě, ale i od šéfredaktora.
Podle některých diskuzních příspěvků, někteří přečetli jen úvod, aby jim to nezměnilo názor.
Na doplnění informací si můžete zkusit pustit na youtube:
„NASA’s Future Plans Just Changed Everything | This Week In Spaceflight“
https://www.youtube.com/watch?v=waHZfZdasPc
V úvodu je řešena Artemis II a od 03:30 min popisuje NASASpaceflight, co se stane po Artemis II (včetně programu Gateway).
Níže na doplnění k problematice Eric Berger, který se podělil o svůj názor:
https://x.com/SciGuySpace/status/2036766652193202429
Tady https://kosmonautix.cz/2026/03/18/zavod-o-navrat-na-mesic-brezen-2026/ Jiří Hošek přesně popisuje, proč se deklarovaná data startů ve srovnání s předchozí Artemis prostě nedají stihnout. Tedy bez velkého a zásadní navýšení úsilí a financování. A i pak by zůstal v platnosti známý vtip o manažerech, kde „devět žen dítě za měsíc neporodí“.A z jiného srovnání Trumpových aktivit mi připadá analýza, že půjde o velkolepě prodané, málo promyšlené, široké plácnutí do vody jako mnohem pravděpodobnější, než že NASA dostane, a myslím to doslova, dokonce proti deklarovaným 10 miliardám ročně (pozor na U.S. bilion = CZ miliarda), řádově větší rozpočet a s tím související pravomoci a že si s nimi dokáže efektivně poradit.I mě je to velmi líto, ač nebyl optimální, původní plán Artemis měl docela slušně našlápnuto na systematický projekt. Od začátku jsem tvdil, že ULA ho zabije, což se do jisté míry stalo a je nevyřčeně v pozadí dnešních změn. Na rozdíl od předchozího příspěvku od Hawk teď vkládám hlavní naděje do Starship, která se rychle, pokud dostane – a Elon lobovat umí – další štědrou finanční zálivku a byrokratické odbrždění, může stát nezávislou soukromou kosmickou dopravní společností. Včetně pilotovaných letů na Měsíc stylem start-cíl. Námitka, že nikdo ještě nepřečerpával tolik pohonných hmot ve vesmíru je relevantní. Ale to byla i námitka, že nikdo, ani národní vesmírné agentury, ještě nezkouší, ba ani nezvažují, přistávání opakovatelně použitelného prvního stupně, takže to asi není snadno proveditelné, až do rutinního provozu Falkonů 9. A týká se i Blue Origin, „záložníka“ kterému také věřím, a který také počítá s přečerpáváním ve vesmíru, tady dokonce u Měsíce – ale to už je technicky fakt jedno. Takže uvidíme.Jé, to jsem se rozkecal. Takže už mlčím, třeba zase příště.
Mohl byste prosim svoji vetu „Od začátku jsem tvdil, že ULA ho zabije“ objasnit?
Pokud vim, ULA je ve spojeni s Artemis zodpovedna za ICPS, Centaur V, vynaseni zasobovacich misi na rakete Vulcan. Vas vyrok nedava smysl ani s jednou s techto zminenych polozek.
Mám celou dobu na mysli MPCV (Orion) a nepřímý dopad jeho problémů i (předpokládaného, to vyzdrojovat nejde, pokud někdo neudělá chybu typu Signalgate) lobbysticky-finančního dopadu na celý program Artemis. Můj konzistentní názor od začátku byl, že místo dvojice ULA + Elon bych za NASA raději volil Elon + Jeff (Bezos – abych držel symetrii s používáním křestních jmen 😉 ). K tomu se ostatně možná v tichosti stejně schyluje, ale nepředbíhejme.
Tady jde o to, že ULA má na programu Artemis zanedbatelný podíl – dodává pouze horní stupně raket SLS. Proto je vaše úvaha o jejím vlivu nelogická.
Teď jsem zmaten. Kdo tedy dodává lodě Orion (jestli to správně chápu, systém MPCV)?
Servisní moduly dodává ESA, návratové kabiny má na starost Lockheed Martin.
Velmi děkuji za upřesnění. O servisním modulu jsem věděl, ale až dosud jsem se domníval, že to Lockheed Martin dodává právě v rámci ULA, který tvoří Boeing + právě Lockheed Martin.
Rádo se stalo.
ULA tvoří POUZE raketové divize Boeingu a LM. Obě firmy ale nadále samostatně existují – ULA je nepohltila. Takže Starliner patří Boeingu (samostatnému a nikoliv ULA). Stejně tak návratovou kabinu Orionu dělá samostatný Lockheed Martin a nikoliv ULA.
Na vasem nazoru neni konzistentniho vubec nic.