14. dubna 2021
Ve středu v 17:15 SELČ by měl z texaské základny Van Horn odstartovat 18 metrů vysoký jednostupňový nosič New Shepard. Ten si odbyl premiéru už letos v lednu a jeho oddělitelná kabina nese celou řadu prvků, které cílí na pilotované mise – od komunikačního spojení s řídícím střediskem až po pohlcovače vlhkosti z atmosféry. Také dnes bude v jednom ze šesti křesel figurína Mannequin Skywalker, ale před startem aktuální mise NS-15 proběhne nácvik činností, které mají simulovat nástup cestujících. Po přistání kabiny také pracovník firmy vyzkouší otevírání průlezu a vyzkouší se výstup imaginárních cestujících. To jsou jednoznačné známky, že se blíží pilotované suborbitální skoky do výšky okolo 100 kilometrů.
EDIT 16:45
Start se odkládá na 17:56 SELČ.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EyzBO-VXMAQXZz1?format=jpg&name=large
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Nezdá se, že by Musk do svých projektů cpal peněz účelně méně. Co mne ale napadlo tak nějak podvědomě při testu New Sheparda, že SpaceX v posledních týdnech s SN8 atd. (nezlobte se za můj pocit) testuje šrot. Je jasné, že Musk testuje hlavně mechanismus přistání s posádkou – ale …dostanou se někdy na bezpečná procenta? … To jediný motor New Sheparda ukázal skvělou funkčnost. A ekologická pára.
Srovnávat 18 metrů vysoký suborbitální stroj s více než padesátimetrovým orbitálním (který je navíc jen horním stupněm) dost dobře nejde.
Rozměry a hmotnost jsou rozdílné, požadavek bezpečně přistát (se spolehlivým motorem) je ale stejný. S nadšením sleduji ty pokusy o zhoupnutí a přistání. Stejně si myslím, že pro tak velkou loď (jen kabiny s posádkou) bude reálnější na oběžné dráze Země výměna za nějaký specializovaný „landing braker“.
Tím se ale celý systém zkomplikuje a prodraží, takže je vhodné to zkoušet bez něj.
Porovnáváte nesrovnatelné. Pokud bych už mněl s něčim srovnávat New Sheparda, tak s Falcon 9 a možná ani to ne. No a to jednoznačně vede Space X.
Starship je projektována pro zcela odlišný účel. Návrat posádky na zemi je v tomto případě pouze jedna z mnoha činností které musí zvládnou a nějaký „landing braker“ pro návrat z oběžné dráhy ne Zemi neřeší přistání posádky například na Maru nebo Měsíci. A to zcela pomíjím spáteční cestu z Marsu resp. Měsíce.
Přistání na Marsu a start zpět k zemi bude snazší kvůli nižší přitažlivosti a řídší atmosféře. Na Marsu mají získat palivo na cestu zpět. Pokud u Země by šlo udělat tu komplikaci s připojením „landing braker“, získávali by paliva o to méně. … Ale nechám se překvapit budoucími nápady 🙂
Je pravda, že podle mě je představa Starship přistávající s posádku pomocí tohoto manévru naprosto nereálná.
Přesně, to říkám už od začátku. Jako náklaďák nebo tanker dobrý, nevadí že to občas rozmlátí. Ale bez nějakého záchranného systému do toho lidi těžko posadí.
Dovolím si otázku: Pokud bychom brali záchranný systém posádky jako analogii k vystřelovací sedačce ve stíhačkách, tak kolik dopravních letadel má vystřelovací sedačky pro stovky cestujících?
Cílem je prostě vyladit celý systém tak, aby dosáhl spolehlivosti komerčních letadel. Proto taky mají první lidé letět až po stovkách bezpilotních misí.
Rakety nikdy nebudou bezpečné jako letadla. Nikdy. Procházíte atmosférou a štít se zahřeje na 1000°C. O pár milimetrů dál musí být -200°C. Pokud nějaké dlaždice odpadnou a kyslík v přední nádrži začne vřít, tak jste ztraceni. Pak ještě musíte udělat belly flop, kterým jistě nepotěšíte ani posádku ani techniku (ať už je v nákladovém prostoru nebo v motorech). Jestli byl raketoplán nebezpečný, tak je tohle šílenost.
Nikdy? To je zajímavé slovo, které už v minulosti vytrestalo mnoho futurologů. 😉
Necháme se překvapit 😀
Lidi stále nechápou, že jde o testování, takže vše jsou jen zkoušky a pak máte možnost to testovat separátně a nakonec to sešrotovat a nebo to poskládáte a vytřískáte z toho ještě nějaká data navíc a ušetříte něco na tom, že to nemusíte rozebírat.
S tou ekologickou párou si laskavě zjistěte jak neekologicky se vodík vyrábí a zkapalňuje a pak si třeba sám sobě dejte pár přes tvář. 🙂
Tak jsem si to zjistil. Je asi 7 metod a asi 3 jsou neekologické. Nicméně věřím, že výzkum není u konce. Stejně jako u výroby elektrické energie a baterií pro elektroautomobily – které v globálním koloběhu surovin produkují víc škodlivin než klasické.
Prosím aspoň jednu ekologickou variantu výroby tekutého kyslíku. Děkuji předem.
U kyslíku (o kterém píšete) je to jednoduché, stačí zkapalnit vzduch a destilovat. A co se Vám zdá být neekologické na elektrolýze vody?
Oceňuji, co Blue Origin dělá, ale zdá se mi, že to silné finanční zázemí je možná spíš na škodu. Všechno si v klidu testují, už to trvá léta, nic je netlačí k tomu, aby měli konečně i nějaké ty příjmy z provozu. Tím nechci tvrdit, že se nemá testovat, ale tímhle přístupem by New Glenn nezačal vynášet zakázky dřív než v roce 2027 a to se jedná o větší raketu a bude provádět složitější manévry než New Shepard.
Pasažéři nejsou v tomto případě prioritou. Jak už tu zaznělo, New Shepard již několikrát pomohl NASA při vynášení nejrůznějších experimentů na suborbitální dráhu.
Beru to tak, že pasažéři jsou od začátku prezentováni jako důvod vzniku New Sheparda. Samozřejmě je fajn, že se našlo i další využití, které je ve svém důsledku vlastně i užitečnější.
Jen když se podívám třeba na Crew Dragon, tam byla samozřejmě taky spousta testů, ale po testu úniku za letu přišel nepilotovaný let na orbitu a potom už pilotovaný let. U New Sheparda přišel po testu úniku za letu nepilotovaný let a poté další a další…
Ale teď koukám, že pilotovaný let by měl přijít už brzy, takže paráda 🙂
Tou finanční zajištěností jsem myslel třeba i to, že si právě můžou dovolit velmi pečlivé testování, které samozřejmě zabere čas. Takovou výhodu třeba nemá Virgin Galactic. U nich se to sice taky táhne, ale tam mám pocit, že by potřebovali co nejdříve začít vozit turisty. Třeba je to jen můj pocit, ale u SpaceShipTwo cítím větší tlak na zahájení slibovaného provozu, než u New Sheparda 🙂
A nezapomeňte co řekl Musk – jestli se splní jeho slova tak do Starship posadí lidi až bude mít za sebou stovky startů. To je pořád s tímto testováním zatím nesrovnatelné.
No jo, ale ono ty stovky startů u SS mohou taky být otázkou jednoho dvou let ode dneška, takže to bude někdy v době, kdy možná poletí NG poprvé s nákladem. Podle mě to budou spíše vyšší stovky letů a i tak si myslím, že tam možná přidají nějaký systém záchrany pro případ selhání.
😀 Vždyť to má nosnost 100 t na LEO! Moc bych se divil, kdyby to létalo stejně často, jako F9. Vynášet s tím velkou telekomunikační družici je jako brát dělostřeleckou baterii na varbce.
Pokud to bude levnější než Falcon 9, pak to smysl dává.
I kdyby, tak stejně F9 nemá na kontě stovky letů, ani za deset let.
Mě pořád udivuje že bo pořád testuje to samé a SpaceX začalo později a už má lidi na orbitě.
1. Už létají i operační lety s experimenty
2. Udělali to bez NASA
1: SpaceX jakože nevynáší placený náklad?
2: bez nasa možná ale s bezhozem.
1. Psal jste, že testují pořád to samé. Mnohé „testy“ jsou ve skutečnosti lety pro zákazníka.
2. Peníze nejsou vše (bez ohledu na to, že jsou oba dva skoro stejně bohatí). Jde především o zkušenosti, které na začátku neměl ani Musk, ani Bezos, ale NASA.
V době vzniku SpaceX a Blue Origin byl bohatý jen jeden z nich (na poměry cen v kosmonautice), a tím byl Bezos. To, že dneska mají podobný majetek (kde u Bezose je to podložené reálnými čísly, u Muska může půlku smazat jeden tweet) už nehraje roli.