Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Vyšetřování havárie Vegy ukončeno
Možná máte ještě v živé paměti selhání rakety Vega, která z kosmodromu v Kourou vynášela 17. listopadu 2020 dvě vědecké družice, přičemž družice TARANIS nesla i vědecké přístroje s výraznou českou stopou. Druhá družice nesla označení SEOSAT-Ingenio a byla určená pro pozorování Země. Start byl však neúspěšný a náklad i s posledním stupněm rakety shořel v atmosféře. Během startu pracovaly první tři stupně bezchybně, nicméně po zapálení čtvrtého stupně AVUM, přibližně osm minut po startu, došlo k událostem, které byly předznamenány špatnou trajektorií letu a následně ztrátou orientace stupně.
První šetření, která byla provedena krátce po letu z dostupných údajů z průběhu letu, identifikovala jako nejpravděpodobněji příčinu havárie problém související s integrací řídicího systému Thrust Vector Control (TVC) čtvrtého stupně AVUM. Společně s tím byla organizací Arianespace a ESA zřízená nezávislá vyšetřovací komise, která měla příčinu selhání popsat podrobně a navrhnout možné způsoby nápravy. Raketa Vega byla v mezidobí samozřejmě uzemněna a čekalo se na závěry vyšetřování. Komise nyní poskytla podrobnou zprávu, která ve svých závěrech potvrzuje předchozí domněnku o příčině havárie. Zpráva také komplexně popisuje, jak k dané situaci došlo a jaké učinit nápravné kroky a také popsala, jak se mohlo stát, že předstartovní kontroly na chybu nepřišly.
Komise došla k závěru, že příčinu havárie letu VV-17 (označení letu rakety Vega) nelze připsat k nějaké chybě, která by nastala při integraci celého stupně, ale na vině bylo nesprávné otočení a zapojení řídícího akčního elektromechanického členu AVUM Thrust Vector Control ( TVC). Díky prohození kabelů vedoucích do tohoto členu (akturátor) byly datové dráhy invertovány, což vedlo ke špatné trajektorii během letu a následné ztrátě mise. Bodová řada příčin je popsána jako (i) zavádějící integrační postup způsobující (ii) inverzi elektrických spojů, která není detekována prostřednictvím (iii) různých kroků řízení a testů prováděných mezi integrací horního stupně AVUM a konečným přijetím stupně kvůli určitým nesrovnalostem mezi specifickými požadavky a předepsanými kontrolami. Jednoduše neexistovala taková kontrola, která by podobnou chybu zapojení odhalila.
Vyšetřovací komise proto předložila komplexní soubor okamžitých i trvalých doporučení k zajištění bezpečného a rychlého návratu rakety Vega zpět do aktivní služby. První balík doporučení obsahuje doplnění dalších testovacích úkonů během přebírání stupně. V tomto případě jde o zahrnutí nových testovacích procedur do dvou již téměř dokončených horních stupňů pro raketu Vega, kde by již nebylo možné bez velkých časových i finančních dopadů provést hardwarové změny. Dále pak byly přijaty dlouhodobé změny, které se týkají samotné výrobní linky v Itálii a změny se dotknou také integračního centra ve Francouzské Guyaně, kde dochází k převzetí hotového stupně z Itálie.
Počínaje tímto týdnem začala pracovní skupina kontrolní komise tvořená členy z ESA a Arianespace sledovat zavádění navržených změn a provádět kontrolu kvality navržených úprav. Úpravy výrobního procesu se nyní dotknou především výrobního závodu firmy Vega Avio, který je pod dohledem Arianespace. Cílem je, aby úspěšná implementace změn umožnila start další Vegy (VV18), který je naplánován na první čtvrtletí roku 2021.
„Díky tvrdé práci kontrolní komise, dokázali její členové za méně než jeden měsíc potvrdit a popsat příčinu, která byla původně identifikována po ztrátě kontroly nad misí VV17,“ řekl Stéphane Israël, generální ředitel společnosti Arianespace. „Přehlednost závěrů předložených nezávislou komisí otevírá cestu k okamžitému provedení doporučených změn na výrobní lince společnosti Avio, hlavního dodavatele nosiče Vega. Díky tomu můžeme umožnit návrat k aktivním letům rakety do konce prvního čtvrtletí roku 2021, s plnou důvěrou v kvalitu a konkurenceschopnost nosiče Vega.“
Daniel Neuenschwander, ředitel kosmických letů v ESA, uvedl: „V posledních několika týdnech udělali členové nezávislé vyšetřovací komise výjimečnou práci v ukázkové spolupráci s hlavním dodavatelem rakety firmou Avio. Komise vypracovala soubor doporučení, která by po implementaci měla umožnit robustní, spolehlivý a dokonce rychlý návrat k letům rakety Vegy, což by přispělo k zajištění evropské samostatnosti v přístupu do kosmického prostoru.“
JWST má za sebou jeden z finálních testů
Dalekohled Jamese Webba je očekávanou vlajkovou lodí astronomie a ke startu by měl být připraven již v příštím roce. Do jeho vypuštění tak již nezbývají roky, ale pouhé měsíce. Nyní teleskop prochází dlouhým procesem posledního zevrubného testování, které jej má připravit na konečnou přepravu na kosmodrom v Kourou a následný start. V rámci testů nyní proběhla poslední zkouška rozložení rozsáhlé pětivrstvé sluneční clony, která je konstrukčně složitá a životně důležitá pro správné fungování teleskopu.
„Jedná se o jeden z největších úspěchů JWST v roce 2020,“ uvedl Alphonso Stewart, vedoucí rozkládacích systémů dalekohledu pro Goddardovo kosmické středisko NASA v Greenbeltu v Marylandu. „Byli jsme schopni přesně synchronizovat rozvíjení a pohyb plachty velmi pomalým a kontrolovaným způsobem a udržovat její kriticky důležitý tvar podobný drakům, které pouštíme na podzim, což tedy znamená, že teleskop je připraven provádět tuto složitou choreografii v kosmickém prostoru.“
Sluneční clona chrání dalekohled a odráží teplo a světlo ze Slunce, Země a Měsíce. Teleskop musí být udržován ve velkém chladu, aby bylo možné provádět průkopnická astronomická měření v infračervené části spektra, které je pro lidské oko neviditelné, ale člověk jej může vnímat jako teplo.
“Gratuluji celému týmu. Vzhledem k úctyhodné velikosti a přísným požadavkům na výkon dalekohledu je vypuštění a příprava k pozorování neuvěřitelně složitá. Kromě požadovaných technických znalostí vyžadovala tato sada testů podrobné plánování, odhodlání, trpělivost a otevřenou komunikaci. Tým dokázal, že má všechny tyto atributy. Je úžasné si představit, že znovu bude sluneční clona rozložena ve chvíli, kdy bude teleskop již na svém místě v kosmickém prostoru,“ řekl James Cooper, manažer sluneční clony v Goddardu.
Testování probíhalo tak, že inženýři vyslali sérii příkazů, které dalekohled přijal a aktivoval celkem 139 akčních členů, osm motorů a tisíce dalších komponent, aby se postupně rozvinula rozsáhlá sluneční clona. Testování v pozemských podmínkách je od kosmického prostoru odlišné. Kvůli gravitaci docházelo ke tření pěti vrstev plachty. V kosmickém prostoru tento problém odpadne.
Sluneční clona rozděluje teleskop na „teplou“ stranu a stranu určenou k pozorování. Na straně přivrácené ke Slunci bude teplota kolem 85 stupňů Celsia, zatímco na pozorovací straně se teplota bude držet na -233 stupních Celsia, která je nejvhodnější teplotou pro infračervené pozorování na dalekohledu Jamese Webba.
„Tento milník signalizuje, že dalekohled je na dobré cestě ke startu. Naši inženýři a technici dosáhli tento měsíc neuvěřitelného pokroku v testování, čímž významně posunuli pravděpodobnost plánovaného data startu,“ řekl Bill Ochs, projektový manažer projektu Webb v Goddardu.
Kosmický přehled týdne:
V sobotu v 15:00 SEČ úspěšně odstartoval Falcon 9, který vynášel tajný armádní náklad pod označením NROL-108. O samotné družici není nic známo a samotný start byl plánován relativně v tajnosti. Více už víme o raketě. Na misi letěl první stupeň B1059, který měl za sebou již čtyři úspěšné mise a tato byla jeho pátá. Stupeň pracoval dobře a úspěšně pak dosedl na přistávací plochu LZ-1 na Floridě. Níže naleznete fotografie ze startu a přistání. Pro SpaceX to byl také poslední letošní start.
Osmnáctého prosince odstartovala z kosmodromu Vostočnyj ruská raketa Sojuz-2.1b, která vynesla 36 družic konstelace OneWeb. Společnost OneWeb sice dříve zkrachovala, ale její projekt odkoupila Velká Británie a indičtí investoři. Projekt nyní pokračuje s vynášením dalších družic. Níže naleznete pěkné fotografie ze startu.
Přehled z Kosmonautixu:
Právě jste se dočetli do rubriky, kde vám představíme všechna témata tohoto týdne, kterým jsme se věnovali formou článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, tak se na ně pojďme podívat. Úspěšný neúspěch je v kosmonautice mnohdy velmi dobrým znamením pro budoucí mise – zařízení je schopné zvládnout kritickou situaci. Toto se stalo i malému suborbitánímu raketoplánu SpaceShip Two od společnosti Virgin Galactic. Rusko se dočkalo druhého startu těžké varianty rakety Angara s označením A5. Byl to druhý start od premiérového v roce 2014 a byl úspěšný. Zajímavá zpráva dorazila také z Evropy. Evropská kosmická agentura udělila dva kontrakty související s vývojem malého raketoplánu Space Rider. Během tohoto týdne došlo k otevření první ze tří schránek se vzorky, které na Zemi dopravila japonská sonda Hayabusa-2. Také společnost Rocket Lab si připsala další úspěšný start, když odstartovala raketa Electron na misi s názvem Owl’s Night Begins. Společnost Astra Space konečně dosáhla kosmického prostoru se svojí raketou Rocket 3.2. Nicméně dokonalý let to nebyl. Nejpodstatnější událostí bylo, že čínská sonda Chang’e 5 úspěšně dopravila na Zemi vzorky z Měsíce. Připravovali jsme se také na poslední letošní start Falconu 9 a zároveň poslední komentovaný přenos roku 2020. První pokus však nevyšel, odklad na druhý den se nakonec protáhl ještě o jeden den a konečně v sobotu bylo vše připraveno na start s tajnou armádní misí. Vědecky velmi zajímavá mise Solar orbiter pak dále ukazuje své možnosti. Nějakou dobu to vypadalo, že konkurenční konstelace družic Starlink, tedy projekt OneWeb zmizí po pár startech ze scény, ale nakonec vstoupili do hry noví investoři, kteří dovedli OneWeb k dalšímu startu, který se tento týden odehrál. Věnovali jsme se také vědeckým poznatkům marsovské mise InSight a třem hlavním informacím, které tato mise přinesla. Nevynechali jsme ani nejnovější díl seriálu Vesmírná technika – ten si tentokrát posvítil na sovětskou misi Luna 16.
Snímek týdne:
Tento týden úspěšně přistálo návratové pouzdro čínské sondy Chang’e-5, která dopravila zhruba 1,7 kg měsíčního regolitu z Měsíce na Zemi. Je to důležitý milník v čínském lunárním programu a jejich první úlovek lunární horniny. Na snímku týdne vidíte návratové pouzdro po úspěšném přistání.
Video týdne:
Společnosti Astra Space se podařilo dosáhnout kosmického prostoru, když jejich nosič Rocket 3.2 odstartoval z kosmodromu umístěného na ostrově Kodiak. Raketa sice dosáhla kosmického prostoru, ale rychlost nebyla dostatečná pro udržení se na oběžné dráze. I přesto firma přechází z testovacích letů bez nákladu na plánovaný první let pro komerčního zákazníka. Malá raketa Rocket 3 je dvoustupňový nosič poháněný motory na kapalné pohonné látky.
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://twitter.com/LaunchPhoto/status/1340367381055594497
https://twitter.com/EmreKelly/status/1340301564137922564/photo/3
https://twitter.com/mhaskellphoto/status/1340332714382258179/photo/2
https://twitter.com/KMadedun/status/1339378146538242049/photo/1
https://twitter.com/Rogozin/status/1339981254301790211
https://www.esa.int/…/Fully_assembled_Vega_VV01_on_pad_pillars.jpg
https://www.esa.int/…/Mating_of_Vega_s_AVUM_fourth_stage_article.jpg
https://www.esa.int/…/Vega_top_stage_on_QUAD_shaker_pillars.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/finalsunshielddeploy7gunn.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/finalsunshielddeploy6gunn.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/finalsunshielddeploy4gunn.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EpiR0ZPWwAER6iQ?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EpiR1lEXMAE4xQ5?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EpZtSUeVgAA9wkZ?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EpnRfgqXcAIMsAV?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EpnYesfWwAIEXAk?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/Epm1GnUXcAARFUb?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EpnrRmWVEAQ55fU?format=jpg&name=medium
Pokud jde o servisní modul Chang’e 5, tak podle několika aktivních sledovačů hemžení v kosmickém prostoru je jasné, že modul v zemské atmosféře neskončil (mimo jiné zachytávají jeho signál na konkrétní frekvenci) a vypadá to, že se vrací k Měsíci. Další plány už by ale asi byly opravdu jen spekulace.
Díky moc za informaci!
Očekává se něco podobného jako v případě Chang’e 5-T1.
Tak ta Vega mne dost nemile překvapila, až mi spadla brada. Že někdo otočí čidlo, dolícuje to kladivem a nic neřekne se dá ruských raket i lidsky pochopit, ale otočit akční člen a neozkoušet dostatečně jestli se po sepnutí jen hne na správnou stranu je docela síla. Takto to zní jako nejen trapné selhání, ale dost frapantní diletantismus, jak montáže, tak testování. To teda ESA jen tak nezapomenu. Toto opravdu snese připodobnění s instalací čidel kladivem, prohozenými metrickými a imperiálními jednotkami, řezáním fřičkou palivového potrubí či vrtacím a tmelícím uměním při výrobě obytného modulu.
Kontrola, zda se jakýkoliv motor či relé hne správným směrem je přece to první co elektrikář, nejen u cirkulárky, udělá (a to i když si je dnes už dost jistej, neboť dnes máme z toho důvodu i mnohobarevné vodiče) a to i protože je kontrola poměrně snadná-fyzicky viditelná. U automatů často v případě drobných pochybností správné zapojení neřeší elektrikář vůbec, jen to připojí a ozkouší to a případně prohodí kontakty jen softwarově programátor během minuty. Tak to děláme např. po stěhování velkých robotů na lince ve škodovce, kdy na nějakejch starejch šunkách prostě kabely jsou už povyměňovaný a barvy nesedí či jsou nečitelný nebo jsou třeba čidla a závory instalovaná dodatečně. A řekl bych že tento postup je i v začátečnické lekci práce s arduinem. To fakt zamrzí.
Jen drobnost – tohle se ESA vlastně netýká, ta montáž nezajišťuje.
Jasně, díky, omlouvám se za mýlku, asi lepe by bylo řečeno “ té rodině evropských raket“ svého času považovaných za „nejspolehlivější“. Ona vlastnická struktura Arianspace mi není známá i když tuším, že velký podíl tam má Airbus. Přidávám si tedy další větu k poučce k zapamatování…
„EU neznamená ESA“ , „ESA neznamená Arianspace“, avšak „Arianspace znamená Airbus“ a „Airbus + ESA znamená Arian-6″…. no už by to chtělo tabulku 😀
To je pravda, někdy jsou ty vztahy náročné. Ale zase je fér říct, i když má Vega druhé selhání ze tří posledních misí, tak pořád máme být v evropských nosných raketách na co hrdí. Ariane 5 drží prapor spolehlivosti a snad ještě dlouho tomu tak bude.
Airbus vyrábí Ariane 5, Vegu dělá italská společnost Avio (kompletaci i stupeň AVUM). ESA a Italská kosmická agentura to samozřejmě zastřešují.
No jo. Přehodit třeba konektory k servům není nic těžkého. Ale člověk si to obvykle důkladně zkontroluje, i když jde jen o letadýlko za pár stovek.
Blbost se stane, ale pokud takhle selžou kontrolní mechanismy je to hodně špatný. To je pak obvykle systémový problém, který je prorostlý celou organizací a nejde tak snadno napravit.
Vidim problém trochu širšie, a to v mentálnom nastavení, typickom pre súčasné európske myslenie. Chyby sa robia, to je normálne, ale je rozdiel, ako sa k nim postavíme.
Tu sme sa dočítali, že vznikla „komise“, ktorá doporučila „soubor doporučení“. (Velmi mi to pripomína časy socializmu.)
Všetci si gratulovali k „tvrdé práci“, „výjimečné práci“, „ukázkové spolupráci“. Proste, raketa nám zhorela, ale my sme najlepší borci na svete.
Čína dopravuje vzorky z Mesiaca, Američanom pristávajú rakety, ktoré dopravili astronautov do vesmíru. Európe pri „ukázkové spolupráci“ zlyhá malá, jednorazová raketa… Európa nie je zameraná na úspech, ale na spoluprácu.
Vypíchnut úspěchy jiných a neúspěchy Evropy není fér. Dovolím si připomenout, že „Čína“ měla v letošním roce zaznamenala 4 havárie nosných raket, které byly všechny také „jednorázové“ a některé by se daly označit jako „malé“. „Američanům“ letos selhaly taktéž 4 rakety, které byly všechny „jednorázové“ a některé by se daly označit jako „malé“. Takže není možné takto zobecňovat. To, že mise Chang’e 5 uspěla a SpaceX recykluje rakety, je bezesporu super a mám z toho radost. Ale nedá se z toho ve vztahu k selhání rakety Vega usuzovat absolutně nic. To jsou jablka a hrušky.
Ja bych tu ale nekritizoval jen ESA … kdyz jsem ve stejnem clanku v casti o JWST cetl PR vyrok: „Jedná se o jeden z největších úspěchů JWST v roce 2020,“ myslel jsem chvili, ze se nachazim v paralelnim bezodkladovem vesmiru, kde JWST uz ctyri roky sbira ve vesmiru vedecka data a prave potvrdil jasne biosignatury v atmosfere blizke exoplanety…
Tady není absolutně žádný důvod se té formulaci divit. V každé fázi nastávají různé milníky. A tento test byl asi nejdůležitější zkouškou (milníkem) v průběhu celého roku 2020. Takže dané tvrzení je bez diskuse použito správně. 😉
Je mi to naprosto nepochopitelné.
Pokud si dobře pamatuji, tak už několikrát havarovala raketa kvůli záměně konektorů – tuším naposledy elektron. Proboha to je tak drahé udělat konektory nezaměnitelné? Nebo označit barvami?
Já má na stole u počítače řadu káblů, a jednoduše jejich konce jsem si omotal barevnými samolepícími páskami stejné barvy u jednoho káblu. A to u mne nespadne raketa za miliony, když kabely popletu.
Až na to, že Electron nehavaroval kvůli záměně konektorů! Ale kvůli tomu že se konektor vibracemi uvolnil a vypadl, tuším změkla nějaká lepící či těsnící hmota.
Máte pravdu, jen doplním, že ta hmota, která měla zabránit rozdělení konektoru, aby se nemohl vyklepat, změkla účinkem tepla. Prvotním problémem tedy bylo vyšší teplo od motoru v místě, kudy vedl kabel a kde byla spojka.